Témata
Zdroj: ČZU v Praze

AI ve školství? Pro a proti: Tvořit, rozvíjet a kultivovat

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

J. Mašek: Umělá inteligence se v posledních letech stává jednou z rozhodujících sil rozvoje ekonomiky a společnosti. Lze říci, že naše budoucnost do jisté míry závisí na tom, zda dokážeme nejen využívat dostupné technologie, ale také rozvíjet vlastní znalosti, inovace a originální přístupy.

Pokud se omezíme jen na přejímání cizích systémů, zůstaneme závislí na jiných. Abychom se stali skutečně silnou a sebevědomou zemí, musíme vychovat generaci přemýšlivých, tvořivých a zvídavých lidí, kteří budou umět s umělou inteligencí nejen pracovat, ale také ji tvořit, rozvíjet a kultivovat. Z tohoto pohledu je využívání AI ve výuce obrovskou příležitostí, ale také výzvou. Přínosem je možnost personalizovat vzdělávání, zpřístupnit kvalitní vzdělávací zdroje a nabídnout žákům a studentům okamžitou zpětnou vazbu. Učitelům pomáhá AI s přípravou výuky, tvorbou testů, návrhy úloh či shrnutím odborných textů.

„Abychom se stali skutečně silnou a sebevědomou zemí, musíme vychovat generaci přemýšlivých, tvořivých a zvídavých lidí, kteří budou umět s umělou inteligencí nejen pracovat, ale také ji tvořit, rozvíjet a kultivovat,“ říká Jiří Mašek. (Zdroj: ČZU v Praze)

Současně ale nesmíme přehlížet rizika, jako je zejména ztráta kritického myšlení, pokud studenti nekontrolují informace, které díky AI získají. Nesmíme též opomíjet etické otázky spojené s autorstvím, plagiátorstvím a zodpovědností. Zároveň se dnes více projevuje závislost na cizích systémech a nedostatečný rozvoj domácích znalostí a inovačních kapacit, což může být pro blízkou budoucnost také hrozbou.

Jak zdůrazňuje prof. Mařík, bez efektivního vzdělávacího systému, který podporuje tvořivost a vědecké myšlení, se Česká republika nemůže stát jedním z lídrů v oblasti umělé inteligence. Školy proto musí hrát zásadní roli v tom, aby se AI stala nástrojem růstu, nejen pohodlné závislosti.

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

Jiří Mašek: AI dnes proniká do výuky na všech úrovních a obě skupiny, učitelé i studenti, ji využívají, ale každá trochu jinak.

Pedagogové ji chápou především jako podpůrný nástroj – pomáhá jim při přípravě výukových materiálů, generování testů, formulaci úloh, překladech textů či vytváření harmonogramů apod. Někteří učitelé využívají AI k tvorbě adaptivních výukových aktivit, které reagují na tempo a úroveň znalostí studentů.

Reklama
Reklama
Reklama

Studenti naopak využívají AI hlavně prakticky a operativně – k překladu, shrnutí textů, psaní prací, vyhledávání informací nebo kontrole gramatiky. Mnozí ji vnímají jako „osobního studijního asistenta“, který pomáhá při přípravě na testy a zkoušky.

Zde se však objevuje rozdílný přístup – učitelé kladou důraz na kritické a etické využívání AI. Chtějí, aby studenti chápali, co je za odpověďmi strojů, aby přemýšleli o zdrojích a logice argumentace. Studenti naopak často vidí AI jako praktický nástroj, který šetří čas a zjednodušuje úkoly. Přesto se mezi oběma skupinami začíná rodit společná shoda: umělá inteligence má být partnerem, ne náhradou lidského myšlení. Pedagogové se učí využívat AI pro inspiraci a inovaci, zatímco studenti postupně zjišťují, že největší hodnotu má jejich vlastní nápad, tvořivost a interpretace. Vzdělávací instituce by měly vést studenty k tomu, aby se z pouhých uživatelů AI stávali jejími tvůrci, protože jen tak vzniká zdravě kreativní prostředí pro zrod nových metod, technologií či jen méně obvyklých řešení. Kde nachází velké uplatnění, jsou předměty zabývající se zpracováním velkého množství dat, např. v oblasti systémů precizního zemědělství.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

Jiří Mašek: Na naší škole se umělá inteligence postupně začleňuje do každodenní praxe. Využíváme ji v hlavních oblastech, tedy k podpoře výuky a přípravě materiálů, zde se AI ukazuje jako zdatný pomocník při zpracování většího množství podkladů. Nedílnou součástí je rozvoj digitálních kompetencí studentů i pedagogů – zaměřujeme se na to, aby studenti dokázali AI využívat zodpovědně, rozpoznali její limity a naučili se s ní spolupracovat jako s nástrojem podpory, ne náhrady vlastního úsudku a myšlení.

Reklama

Do budoucna plánujeme větší integraci AI do projektové výuky a mezioborové spolupráce (například využití modelů při zpracování dat v přírodních vědách, simulace technickoekonomických situací nebo tvorba interaktivních vzdělávacích prostředí). Své opodstatnění mají nástroje AI v oblasti optimalizace algoritmů, strojového učení či při stále častější obrazové analýze.

Pokud se AI stane přirozenou součástí výuky, a to nikoli zkratkou k rychlému výsledku, ale prostředkem k hlubšímu porozumění, může české školství sehrát zásadní roli v tom, aby se naše země stala aktivním tvůrcem technologické budoucnosti, ne jen jejím pasivním příjemcem.


AI ve školství? Pro a proti: Nástroj s obrovským potenciálem

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu se proto postupně ptáme osobností, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Mgr. Michala Prutyszyna, ředitele SPŠS Betlémská v Praze.

Vydání #11
Kód článku: 251126
Datum: 12. 11. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit