Témata
Zdroj: SŠES

AI ve školství? Pro a proti: Současně přínos i hrozba

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Ing. Simony Nesvadbové, ředitelky Střední školy elektrotechniky a strojírenství v pražských Záběhlicích.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může přinášet i hrozby či úskalí? Proč?

S. Nesvadbová: Využití AI ve výuce je přínosem i hrozbou zároveň. V současné době, kdy se technologie stále vyvíjejí, musí být žáci připraveni na to, aby využití AI bylo výsledkem volby, ne primárním zdrojem, který za ně všechno vytvoří. Je nutné AI zařadit do výuky, ale rozhodně ne jako primární zdroj, ale spíše právě jako pomocníka. AI bych přirovnala k přísloví „dobrý sluha, zlý pán“. Žáci se musí nejprve s AI naučit pracovat. Musí pochopit, že je to jen další umělá technologie, která může pomoci zjednodušit práci, ale zároveň musí vědět, že AI je stále v plenkách, a proto je nutné se s ní nejprve pomalu naučit zacházet a nevkládat do ní plnou důvěru.

„Naši žáci mohou používat její vymoženosti, nicméně jsou vedeni k tomu, aby si veškeré informace vytvořené umělou inteligencí ověřovali,“ říká Simona Nesvadbová.
(Zdroj: SŠES)

MM: Jak AI využívají pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

S. Nesvadbová: Využití AI v řadách studentů je velké. Tato generace mladých lidí již s umělou inteligencí vyrůstá od začátku, tudíž ji berou jako přirozenou součást života a využívají ji více, než by měli. Proto je důležité je vést k tomu, aby věděli, že AI je sice velmi nápomocná, ale naučili se ji používat tak, aby z ní vytěžili co nejvíce.

Co se pedagogů týče, AI je stále takové kontroverzní téma. Někteří učitelé AI při výuce ještě nechtějí, a jiní naopak již aktivně umělou inteligenci využívají jako pomocníka k přípravám na výuku. Mezi skupinou studentů a pedagogů je to vždy o domluvě, jestli AI využívat jako primární zdroj informací, nebo jen jako pomocníka.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

S. Nesvadbová: V naší škole se postupně zařazuje AI do předmětů, hlavně tam, kde je to možné. Jelikož se AI stále vyvíjí a na naší škole máme mnoho odborných předmětů, je práce pedagogů vysvětlit žákům, že ne veškeré informace, které nám AI zpracuje, jsou jednoznačně správné. Žáci tedy mohou používat její vymoženosti, nicméně jsou vedeni k tomu, aby si veškeré informace vytvořené umělou inteligencí ověřovali. AI je součástí tohoto světa, proto se jí ve škole nebráníme a postupně je začleňována do výuky, ale s velkou opatrností a zřetelem na její úskalí. Jako škola stále dbáme na tradiční výuku, kdy je žák vzděláván a veden cestou vlastního poznání, zkušeností a dovedností.


AI ve školství? Pro a proti: Technologie k podpoře odborného růstu

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Tomáše Holomka, ředitele Střední školy AGC v Teplicích.

Vydání #4
Kód článku: 260409
Datum: 01. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Střední škola elektrotechniky a strojírenství

Tradice SŠES se opírá o sepětí odborného školství a podnikové sféry. Na tradici navazuje moderní výuka podle školních vzdělávacích programů zajišťujících absolventům dobré uplatnění znalostí v praxi. Škola nabízí maturitní i učební obory v oblastech strojírenství, telekomunikace, elektrotechnika, ekonomika a doprava.

Absolventi tříletých oborů mohou po závěrečné zkoušce pokračovat v maturitním studiu, které je zaměřením blízké původnímu oboru. Škola má propracovaný systém péče o žáky s dysfunkcemi. Důraz je kladen na klidnou, příjemnou atmosféru. Aktivně škola spolupracuje se strojírenskými a elektrotechnickými firmami, které zajišťují i odbornou praxi žáků. České dráhy nabízejí po dobu studia v oboru Provoz a ekonomika dopravy stipendium, žáci tříletých oborů mohou získat prospěchové stipendium. Absolventi dostávají k maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu Europass, který zvyšuje šance na zaměstnání v zemích EU. V rámci studia strojírenských oborů je možné získat svářečský průkaz.

Škola jako jediná v Praze a okolí nabízí obor Elektromechanik pro zařízení a přístroje se zaměřením na chladicí a klimatizační techniku. Jedná se o jednoleté zkrácené studium zakončené výučním listem, které je vhodné zejména pro absolventy učebních oborů zaměřených na elektro. Nově škola vyučuje moderní maturitní obor Průmyslová robotika. Absolventi naleznou uplatnění v oblasti strojírenství jako konstruktéři, projektanti, programátoři a specialisté v oblasti průmyslové robotiky a automatizace ve výrobním procesu.

Škola sídlí v moderní zrekonstruované budově, v níž probíhá teoretická výuka všech oborů. Má moderní výukovou techniku a dobře vybavené laboratoře a dílny, které připravují žáky na bezproblémový přechod do zaměstnání. Součástí budovy je jídelna. Dobrá je i dopravní dostupnost.

Číst dál
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Česká věda (nejen) pro kosmos

Výroba polovodičových snímačů, radiačních zobrazovacích kamer, vývoj zobrazovacích řešení pro průmyslové a akademické potřeby a mnoho dalšího... Tím vším se zabývá česko-finská společnost Advacam. U jejího zrodu stál Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, jehož je vlastně spin-off firmou, a také proslulý mezinárodní vědecký ústav CERN. Nejužší možná spolupráce akademické a komerční sféry je zde přítomná doslova na každém kroku.

Soutěž pro středoškoláky

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit