Témata
Zdroj: SŠ Podskalská

AI ve školství? Pro a proti: Využívat smysluplně, kriticky a odpovědně

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. Postupně proto oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes přinášíme názor Mgr. Václava Krámka, ředitele pražské SPŠ, SOŠ a gymnázium Podskalská.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

V. Krámek: Využití umělé inteligence považuji ve výuce za významnou příležitost, ale nikoliv za bezpodmínečný přínos. Vnímám současně i obavy řady odborníků.

Každá nová technologie přináší vedle mnoha výhod také určitá rizika, která nesmíme podceňovat. Všichni vnímáme debaty ohledně mobilních telefonů ve školách a AI je jejich již nedílnou součástí. Mezi hlavní výhody patří rychlý přístup k informacím, podpora kreativity a rozvoj digitálních kompetencí žáků. AI může pomoci žákům lépe pochopit učivo, nabídnout alternativní vysvětlení různých témat nebo usnadnit práci učitelům při přípravě materiálů a poskytování zpětné vazby. V mnoha ohledech žákům situaci ulehčuje, ale ne vždy to pro ně musí být dobře. Největším rizikem je, že žáci začnou umělou inteligenci využívat jako náhradu vlastního přemýšlení, místo aby ji používali jako nástroj podpory. Dalšími problémy mohou být nekritické přebírání nepřesných a neověřených informací, otázky ochrany mladistvých nebo prohlubování nerovností. Zastávám názor, že cílem školy není AI zakazovat, ale především učit žáky s ní pracovat odpovědně, eticky a kriticky. Budoucnost nebude pravděpodobně patřit těm, kteří AI odmítají, ani těm, kteří jí bezvýhradně důvěřují, ale těm, kteří dokážou spojit její možnosti s vlastním úsudkem, znalostmi a odpovědností.

„Největším rizikem je, že žáci začnou umělou inteligenci využívat jako náhradu vlastního přemýšlení, místo aby ji používali jako nástroj podpory,“ říká Václav Krámek. (Zdroj: SŠ Podskalská)

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

V. Krámek: Z pohledu ředitele školy a současně učitele bych řekl, že mezi pedagogy a studenty panuje v oblasti umělé inteligence spíše shoda v tom, že jde o užitečný nástroj. U pedagogů se dnes AI nejčastěji uplatňuje jednoznačně v přípravě na výuku, zatím ne tak často přímo během vyučovacích hodin. Učitelé ji využívají pro tvorbu pracovních listů, testových otázek, prezentací, úloh, her, pro přípravu výukových materiálů nebo pro administrativní činnosti. Přímé využívání AI ve výuce je zatím méně rozšířené a častěji se s ním setkáváme u generačně mladších pedagogů, velmi kreativních učitelů nebo u vyučujících informatiky a cizích jazyků. Osobně vidím obrovský potenciál AI právě ve výuce cizích jazyků, pokud se uchopí správně a nebudeme chtít, aby vše řešila za nás. Jsem také táta a vnímám, jak ji využívají mé děti ve věku středoškoláků. Mám tedy v mnoha směrech pro žáky školy pochopení, ale… Žáci využívají AI pravděpodobně především jako podporu při učení, k tvorbě prezentací a prací, kdy je jim povoleno s ní pracovat. Pomáhá jim s vyhledáváním informací, vysvětlováním učiva, přípravou na testy, tvorbou textů nebo procvičováním cizích jazyků. Někdy však samozřejmě existuje riziko, že budou AI používat jako zkratku k hotovému řešení místo skutečného přemýšlení a učení. Nevnímal bych proto vztah pedagogů a žáků k AI jako protikladný. Obě skupiny si postupně hledají způsoby, jak tuto technologii smysluplně využívat.

Reklama

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

V. Krámek: Využití umělé inteligence vnímám především jako přirozenou součást moderního vzdělávání. Naší rolí není žáky před těmito technologiemi úplně chránit, ale naučit je používat je smysluplně, kriticky a odpovědně. Děti do určitého věku bych ale před AI opravdu ochránil. Na škole jsme v posledních letech významně investovali do moderních metod výuky. V několika učebnách máme instalovány smart tabule a zajištěné kvalitní internetové připojení. Technické podmínky pro využívání moderních nástrojů, včetně umělé inteligence, tedy máme vytvořeny. Jakým způsobem budou tyto nástroje konkrétně využívány, závisí především na jednotlivých vyučujících, jejich předmětech a pedagogickém přístupu. Vedení školy chce učitele v rozumném a vyváženém využívání AI podporovat. Nechceme, aby umělá inteligence nahrazovala práci učitele ani samostatné myšlení žáků.

AI v Podskalské využívají i k výuce první pomoci. (Zdroj: SŠ Podskalská)

MM: Kompetence správně využívat AI bude v budoucnu zcela jistě klíčová.

V. Krámek: Naším cílem není zavádět AI za každou cenu, ale vytvářet podmínky, aby ji učitelé i žáci dokázali využívat jako moderní a přínosný nástroj pro vzdělávání. Vedle nesporných přínosů umělé inteligence vnímám také obavy, které zaznívají ze strany psychologů, pedagogů, lékařů i široké veřejnosti. Mnozí odborníci upozorňují na riziko oslabování kritického myšlení, samostatnosti a schopnosti řešit problémy vlastními silami. Psychologové zmiňují možné dopady na pozornost, motivaci nebo sociální dovednosti mladých lidí. Lékaři a další odborníci pak varují před nadměrnou závislostí na digitálních technologiích. Osobně se však nejvíce obávám možného dopadu na sociální vztahy. Škola není jen místem, kde se předávají znalosti, ale především prostředím, kde se děti učí komunikovat, spolupracovat, řešit konflikty, navazovat přátelství a rozvíjet empatii. Pokud by umělá inteligence začala nahrazovat přirozenou mezilidskou komunikaci nebo vedla k ještě větší izolaci jednotlivců v digitálním prostředí, mohlo by to mít dlouhodobé důsledky pro fungování celé lidské společnosti. Obávám se, že část mladých lidí by mohla postupně preferovat komunikaci prostřednictvím AI a s AI před skutečnými vztahy s vrstevníky a dospělými. To by bylo z hlediska výchovy a osobnostního rozvoje velmi nebezpečné. Musím ještě konstatovat, že školy by měly připravovat žáky na jejich profese a budoucnost. Zde se obávám, že nejsme schopni přesně odhadnout, jak bude ta budoucnost vypadat. Vývoj je příliš překotný, ale musíme na něj citlivě a promyšleně reagovat.


AI ve školství? Pro a proti: Důležité je porozumět

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor doc. Martina Melichara, proděkana pro internacionalizaci Fakulty strojní, Západočeské univerzity v Plzni.

Vydání #10
Kód článku: 261018
Datum: 01. 10. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit