Témata
Zdroj: vytvořeno pomocí AI

AI ve školství? Pro a proti: Umělá inteligence je realita

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, školství nevyjímaje. Postupně proto oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes přinášíme názor Ing. Tomáše Vančury, učitele odborných předmětů a zástupce ředitele pro projektové řízení na Střední průmyslové škole strojní a stavební v Táboře.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může přinášet i hrozby či úskalí? Proč?

T. Vančura: Otázka dnes už nestojí tak, zda je AI jednoznačně přínosem, nebo hrozbou. Umělá inteligence je realita. Jako každá zásadní technologie přináší pozitiva i rizika, se kterými se musíme naučit pracovat a využít je ve svůj prospěch. Z pohledu mé pedagogické praxe je AI jednoznačný game changer – zásadně mění samotnou výuku i dynamiku vztahu mezi učitelem a žákem. Na jedné straně máme nástroj schopný okamžitě reagovat na jakékoliv téma, na straně druhé o to víc roste nutnost rozvíjet u žáků kritické myšlení, ověřování faktů a schopnost pracovat s technologiemi zodpovědně.

„Vzhledem k tomu, že vyučuji mimo jiné předmět technický software, zařadil jsem práci s AI přímo do výuky prakticky ihned po veřejném nástupu ChatGPT. Studenty neučím pouhému generování promptů, ale především je vedu k posuzování výstupů,“ říká Tomáš Vančura. (Zdroj: SŠ Podskalská)

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

T. Vančura: Začněme studenty – ti jsou novým technologiím přirozeně otevření a AI pro ně zpočátku působí téměř zázračně: napíšou prompt a referát, překlad či domácí úkol je během vteřin hotový. Zda je výstup správně či tím skutečně získali nějakou vědomost, je druhá věc. Pedagogové naopak vidí v AI efektivního asistenta pro rutinní i tvůrčí činnosti – od rychlé přípravy podkladů do hodiny a generování testů až po komplexní plánování výukových bloků.

A shoda? Spíše zde vnímám paradox a reálné riziko: situaci, kdy učitel pomocí AI vygeneruje zadání a student jej pomocí AI obratem vyřeší. Dostáváme se tak k jádru problému. Vzniká úplně nová dynamika a celou didaktiku výuky musíme přenastavit tak, aby k tomuto technologickému souboji a odosobnění výuky nedocházelo. Cílem není zadávat úkoly pro generátory textu, ale vést studenty k porozumění principům, logice a ke kritickému ověření výsledků.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: K čemu konkrétně AI využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat v rámci výuky na vaší škole?

T. Vančura: Modely umělé inteligence využívám na několika úrovních – od plánování hodin a tvorby podkladů přes administrativní komunikaci až po roli specializovaných konzultantů nejen v oblasti strojírenství.

Vzhledem k tomu, že vyučuji mimo jiné předmět technický software, zařadil jsem práci s AI přímo do výuky prakticky ihned po veřejném nástupu ChatGPT. Studenty neučím pouhému generování promptů, ale především je vedu k posuzování výstupů: zda je navržený postup, obrazový výstup, výpočet nebo vygenerovaný kód programu technologicky správný a aplikovatelný. Je fascinující sledovat, jak se přesnost a hloubka odpovědí v čase posouvá a zlepšuje. Přesto se nám v hodinách stále daří nachytat AI při faktických nepřesnostech či technických nesmyslech – což je mimochodem ta nejlepší možná demonstrace toho, proč žák nemůže slepě věřit výstupu AI a musí ověřovat fakta z dalších odborných zdrojů, a snad si také uvědomí, že tímto zdrojem může být i učitel se svými zkušenostmi.


AI ve školství? Pro a proti: Využívat smysluplně, kriticky a odpovědně

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. Postupně proto oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes přinášíme názor Mgr. Václava Krámka, ředitele pražské SPŠ, SOŠ a gymnázium Podskalská.

Vydání #11
Kód článku: 261121
Datum: 11. 11. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Střední průmyslová škola strojní a stavební, Tábor

Střední průmyslová škola strojní a stavební v Táboře je tradiční veřejnou střední odbornou školou, která poskytuje ucelené technické vzdělání na úrovni čtyřletých maturitních oborů, tříletých učebních oborů i navazujícího nástavbového studia. Jejím hlavním cílem je připravovat kvalifikované odborníky pro praxi i pro další studium na vysokých školách, a to na základě propojení kvalitní teoretické výuky s praktickými dovednostmi a úzké spolupráce s významnými průmyslovými partnery v regionu.

Uchazeči o maturitní vzdělání mohou volit ze stěžejních technických směrů, kterými jsou Strojírenství se zaměřením na všeobecné strojírenství či technická zařízení budov, Stavebnictví zaměřené na pozemní stavitelství a rovněž Technické lyceum. V nabídce učebních oborů zakončených výučním listem škola připravuje odborníky v oborech Truhlář, Tesař, Zedník, Klempíř, Strojní mechanik nebo Strojník. Absolventům tříletých oborů je dále k dispozici dvouleté denní i dálkové nástavbové studium zakončené maturitní zkouškou v oborech Nábytkářská a dřevařská výroba nebo Provozní technika.

Kvalita vzdělávání je podpořena moderním zázemím a vybavení školy. Výuka probíhá v odborných učebnách a dílnách, kde žáci pracují se špičkovým CAD/CAM softwarem, využívají moderní STEM laboratoř, fyzikální laboratoř i pracoviště jakosti výroby vybavené multisenzorovým měřicím přístrojem. Součástí přípravy je také možnost získat odborné certifikace a svářečské průkazy, práce s fiktivními firmami či přímá praxe v reálném firemním prostředí. Škola se aktivně zapojuje do mezinárodních projektů a podporuje výměnné pobyty žáků. Kompletní zázemí doplňuje vlastní domov mládeže s ubytováním, školní jídelna, posilovna, venkovní sportovní hřiště i široká nabídka zájmových kroužků.

Číst dál
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit