Témata
Foto: Johana Kratochvíla

AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Jak může učitel pomocí AI nástrojů u žáků cíleně rozvíjet dovednosti nazývané soft skills? A které z nich se dnes, kdy je využívání AI i mezi dětmi již běžné, stávají nejdůležitějšími?

E. Nečasová: AI je ideální nástroj pro rozvoj kritického myšlení, schopnosti klást otázky, argumentovat a reflektovat vlastní práci. Když ji žáci používají jako partnera k přemýšlení, ne jako generátor hotových odpovědí, posilují se dovednosti, které AI nahradit neumí: úsudek, kreativita, spolupráce a sebereflexe.

MM: Často se mluví o tom, že umělá inteligence pracuje za žáky. Jak můžeme změnit zadávání úkolů tak, aby AI nebyla nástrojem pro podvádění, ale partnerem pro učení a kritické myšlení?

E. Nečasová: Nabízí se nezadávat úkoly, které snadno zpracují stroje. Smysluplné úkoly jsou o procesu, nejen o výstupu. AI pak není zkratka, ale nástroj, který nutí žáka přemýšlet hlouběji.

„Děti denně pracují s algoritmy, často aniž by rozuměly jejich logice a limitům. Učíme je vnímat zkreslení dat, falešnou objektivitu AI, klamavý obsah, rizika závislosti i ztrátu odpovědnosti,“ říká Eva Nečasová.
(Foto: Johana Kratochvíla)

MM: Vaše organizace klade důraz na etiku. Jakým způsobem můžeme vést žáky k tomu, aby si uvědomovali rizika algoritmů, se kterými denně pracují? A která to jsou?

E. Nečasová: Děti denně pracují s algoritmy, často aniž by rozuměly jejich logice a limitům. Učíme je vnímat zkreslení dat, falešnou objektivitu AI, klamavý obsah, rizika závislosti i ztrátu odpovědnosti. Etika není přídavek, ale základ digitální gramotnosti.

MM: Co je obsahem vašeho projektu AI akcelerátor? A proč je tak důležité, aby změny v přístupu k AI probíhaly na úrovni celého systému školy, a nejen v hodinách informatiky?

E. Nečasová: AI akcelerátor pracuje se školou jako celkem – strategií, vedením, učiteli i procesy. Skutečný dopad má teprve tehdy, když se stane přirozenou součástí fungování školy v mnoha oblastech — tedy v administrativě, formativním hodnocení, analýzách důkazů o učení, rozvoji pedagogů, vytváření strategických dokumentů školy… Pro toto všechno AI můžeme využít, ale zároveň musíme procesy upravit tak, aby v kontextu možností popisované technologie dávaly smysl.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Které jsou nejčastější obavy, s nimiž se u vedení škol a učitelů v rámci akcelerátoru setkáváte, a jak je lze efektivně překonat?

E. Nečasová: Nejčastější je strach ze ztráty kontroly a z přetížení učitelů. Ukazujeme, že AI není další povinnost, ale nástroj úlevy. Když učitelé zažijí konkrétní přínos v praxi, odpor rychle mizí.

MM: Jak má vypadat škola připravená na budoucnost?

E. Nečasová: Je flexibilní, učící se a pracuje s technologiemi strategicky, ne nahodile. Nehoní trendy, ale posiluje kompetence učitelů a dává jim prostor. Klíčem je méně administrativy a více podpory a čas na rozvoj vztahů.

MM: Co by si mělo každé dítě odnést ze základní školy, i když nepůjde na technický obor?

E. Nečasová: Schopnost rozumět technologiím, které ho obklopují, a používat je odpovědně. Kritické myšlení, práce s informacemi a vědomí vlastní hodnoty ve světě strojů jsou dnes univerzální dovednosti.

MM: Jak se liší výuka AI na prvním stupni základních škol a na střední škole?

E. Nečasová: Na prvním stupni jde o porozumění principům, práci s příklady a rozvoj zdravé zvídavosti. Na střední škole přidáváme hlubší analýzu, etiku, dopady na společnost a praktické využití. Nejde však tolik o věk, ale o úroveň abstrakce.

MM: Co je kurikulum AI a proč není přítěží?

E. Nečasová: Kurikulum AI není nový předmět, ale rámec, jak AI smysluplně začlenit napříč předměty. Pomáhá učitelům učit lépe to, co už učí – s větší individualizací, aktuálností a propojením s realitou. Je k dispozici všem zdarma a bez registrace, a to na stránkách kurikulum.aidetem.cz.

MM: Kdybyste mohla s ohledem na AI změnit v českém školství jednu věc, Která by to byla?

E. Nečasová: Je to hlavně o nastavení mysli. V posledních desítkách let se svět, zejména díky technologii, opravdu rychle proměnil. A my všichni se musíme naučit uvažovat v kontextu nejen nových možností, ale také rizik. Konkrétně v praxi pedagoga to znamená využít AI pro zjednodušení rutinních činností a ve výuce pak připravit děti na svět, který bude složitý, nejistý a neustále se proměňující.

AI dětem
Eva je spoluzakladatelkou neziskové organizace AI dětem a spojuje vše, co v ní vzniká. Naplno se věnuje vzdělávání v oblasti technologií se zaměřením na umělou inteligenci. Spolu s kolegy vytváří vzdělávací materiály pro pedagogy i děti, ať už jde o metodiky Hello Ruby, interaktivní příběh William & Meriwether, online kurzy či příručky, aplikaci Tiny pro personalizované učení, nebo AI kurikulum čítající téměř 50 metodik pro výuku AI na školách. K tématu umělé inteligence ji přivedl syn Oskar. Je vítězkou ankety Vogue Leaders: Nejvlivnější ženy 2025 v kategorii vzdělávání a mentoring. Dříve se věnovala letteringu komiksů a digitalizaci ručně psaných fontů, tvorbě webů a tiskovin, focení, vývoji počítačových her a 3D tisku. Navrhovala a vyráběla šperky a vytvářela svítící objekty pod značkou designity.cz.


AI ve školství? Pro a proti: Využívat silné stránky AI

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Radko Sáblíka, ředitele SSPŠ v Preslově ulici v Praze.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit