Témata
Zdroj: archiv R. Sáblíka

AI ve školství? Pro a proti: Využívat silné stránky AI

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Radko Sáblíka, ředitele SSPŠ v Preslově ulici v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

R. Sáblík: Jako každý nástroj mají i různé učící se programy, kterým se říká možná neprávem umělá inteligence (AI), své silné a slabé stránky. Nůž můžeme použít na krájení, ale může být i nebezpečnou zbraní. Studentům říkám, že když si nechají vše napsat, vypočítat, vymodelovat či naprogramovat, může se stát, že budou maličko hloupí, a nakonec se s tím programem ani nedomluví. Nemluvím však o zákazech, nýbrž o osvětě.

MM: Jak AI využívají pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

R. Sáblík: Za prvé je třeba říci, že studenti i někteří učitelé AI využívali i před tím, než nastal její boom v podobě ChatGPT. Když k tomu došlo, svolali jsme poradu / velký kulatý stůl, v rámci něhož studenti připravili pro učitele především všeobecných předmětů přednášku na téma AI. Jsem moc rád, že nikdo nezačal mluvit o zákazech, ale tito učitelé naopak požádali studenty, aby pro ně udělali workshopy, což se stalo.

V českém školství je naše škola bublinou, neboť máme vlastní coworkingové centrum s inkubátorem startupů, což je unikátní nejen v ČR,“ říká Radko Sáblík.
(Zdroj: archiv R. Sáblíka)

Na naší škole je ve školním řádu napsáno, že student může k řešení úkolů či projektů využívat AI, pouze je povinen uvést, jaký model využil.

Je asi také třeba říct, že na naší škole nyní máme 96 pedagogů, z nichž 48 jsou naši absolventi ve věku 19 až 28 let, a k tomu je ještě devět studentů vyšších ročníků, kteří učí studenty nižších ročníků. Absolventi vyučují převážně předměty z oblasti IT, studenti pak převážně odborné semináře z oblasti IT, které si studenti sami vybírají. Tato skupina pedagogů má k AI logicky velmi blízko.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

R. Sáblík: Využívání AI musím rozdělit na několik skupin. Nejdůležitější z nich je využívání AI v konkrétních předmětech tak, aby to bylo přínosné, aby se využívaly silné stránky různých modelů AI, a naopak ponižovaly slabé stránky. Samozřejmě jsme například AI využili při aktualizaci školních vzdělávacích programů či různých směrnic.

Druhá oblast se týká mnoha studentů a jejich práce s AI jako nástrojem, pomocí kterého vytvářejí různé agenty AI pro naše sociální partnery. S tím jsme začali ještě před nástupem ChatGPT, kdy například studenti a absolventi vytvářeli pro jednoho investora projekt Chytrá pokladna. Studenti a absolventi buď pracují na zkrácené úvazky, dohody o provedení práce, či využívají svou živnost nebo firmu.

Třetí oblastí je pak osvěta a školení, naši studenti pořádají kurzy pro naše sociální partnery, především pro učitele, studenty a žáky středních a základních škol, ale třeba školili i úředníky Středočeského kraje v rámci podepsaného memoranda o spolupráci. Také v rámci našeho projektu Studenti do škol vyučují, především, na základních školách, pořádají kurzy, jednodenní kempy i letní školy. O minulých hlavních prázdninách uspořádali celkem 14 letních škol, kdy pochopitelně nechyběla ani Letní škola AI. O ni byl značný zájem.

Reklama
Reklama
Reklama

Je třeba si uvědomit, že vzdělávání už dávno není o tom, nebo by o tom nemělo být, že student střední školy sedí v lavici, poslouchá výklad učitele a pak vše papouškuje v testu či zkoušení. V oblasti IT dokonce formální vzdělávání (školy) je již minoritní, převažuje neformální vzdělávání (kurzy, semináře), a především informální vzdělávání (samostudium). Mnozí si neuvědomují, že studenti se také učí tím, že pracují pro naše sociální partnery, provozují živnost nebo firmu, sami učí jiné. Tyto kompetence neboli znalosti a dovednosti, v lavicích opravdu nezískají, a přitom jsou klíčové pro jejich reálný osobní, společenský a profesní život.

Na závěr bych rád uvedl, že v českém školství je naše škola bublinou, neboť máme vlastní coworkingové centrum s inkubátorem startupů, což je unikátní nejen v ČR, vlastní Mediální dům Preslova a mnoho dalšího. Studenti mají kombinovanou výuku, kdy pondělí až čtvrtek chodí do školy a v pátek mají samostudium bez přítomnosti učitelů. Také třetina studentů využívá můj program pro podporu talentovaných a aktivních studentů, v němž bez byrokracie rozvíjejí své silné stránky a nevztahuje se na ně povinná 75% docházka. Mnoho z nich je silně vnitřně motivovaných se vzdělávat, ale i být aktivních a podnikavých, což je dáno jejich výběrem, musí poslat motivační dopis, portfolio, absolvovat testy Cermat, naše vlastní testy, a ještě osobní pohovor. Přijímáme pak kvůli převisům jednoho ze tří až pěti uchazečů. Mnoho studentů je ve škole na plný úvazek v roli studentů a na zkrácený úvazek v roli zaměstnanců, pracují v IT oddělení, PR oddělení, projektovém oddělení, jako učitelé, další pak na dohody o provedení práce v mnoha projektech školy, z nichž mnohé dokonce vedou. Kvůli tomu všemu jsme označováni za ostrůvek pozitivní deviace.


AI ve školství? Pro a proti: Tvořit, rozvíjet a kultivovat

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Vydání #12
Firma
Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium

Smíchovská SPŠ a gymnázium byla založena v roce 1901, jde o druhou nejstarší technickou školu v Praze. V každém ročníku nabízí 3 třídy oboru vzdělávání Informační technologie, 2 třídy Gymnázia a 1 třídu Kybernetické bezpečnosti.
Naplněnost školy je téměř 100%, každý rok mívá tří až pětinásobný převis zájemců o studium nad kapacitu přijímaných, přestože každý uchazeč musí odevzdat motivační dopis, portfolio a podrobit se kromě zkoušek CERMAT i vlastním školním testům a osobním pohovorům. V současnosti školu navštěvuje 734 studentů.
Smíchovská SPŠ a gymnázium je vyhledávána žáky především pro mnoho aktivit, do kterých se studenti mohou zapojit nad rámec klasické výuky, pro vysoké zapojení studentů a absolventů do chodu školy, pro vytváření studentských a absolventských projektů či Start-upů přímo ve škole. Rovněž tak pro výuku těch nejmodernějších oblastí IT, jako je kybernetická bezpečnost, internet věcí, vývoj počítačových her, virtuální a rozšířená realita, AI apod.
Smíchovská SPŠ a gymnázium je nejen v českém středním školství zcela unikátní v tom, kolik a v jakém rozsahu se do chodu školy zapojuje studentů a absolventů. Díky jejich zapojení je možné realizovat desítky velkých projektů, včetně těch mezinárodních, a navazovat a realizovat spolupráci s orgány a organizacemi státní, regionální i soukromé sféry.
Se školou spolupracuje 100 absolventů na pozicích vedoucích IT, PR a Projektového oddělení, jako členové těchto oddělení, vedoucí Laboratoře IoT, Laboratoře virtuální a rozšířené reality, Kybernetického polygonu, Coworkingového centra, Mediálního studia. Rovněž absolventi působí v rolích konzultantů u studentských a maturitních projektů, které všichni studenti vytvářejí ve skupinách ve třetím respektive ve čtvrtém ročníku. 48 absolventů na škole zastává pozici vyučujícího v oblasti IT, jde o výuku kybernetické bezpečnosti, internetu věcí, virtuální a rozšířené reality, vývoje počítačových her, webových aplikací, počítačových sítí, programování apod. Tím pádem je v učitelském sboru, který čítá 96 pedagogů, 48 učitelů absolventů ve věku 19 až 28 let. Dalších 9 učitelů je z řad studentů školy.  
Velmi aktivně je do chodu školy zapojeno více než 150 studentů školy, zúčastňují se kulatých stolů k vizím školy, podílejí se na propagaci školy, zastupují školu v jednáních se sociálními partnery, vedou studentské týmy, pořádají workshopy, kempy a letní školy pro žáky základních škol, školí v oblasti IT evropské studenty a učitele, provádějí osvětové besedy o kybernetické bezpečnosti. Studenti tvoří už tři roky základ IT oddělení. Mají na škole částečné pracovní úvazky.
Škola má svůj vlastní Mediální dům Preslova, který pro Prahu vytváří nový vzdělávací portál prahaskolska.cz a realizuje veletrh pražských středních škol s názvem Schola Pragensis.
Škola má své vlastní Coworkingové centrum s Next Zone Event Space, Next Zone Maker Space a Inkubátorem Start-upů, což je při střední škole unikátní nejen v ČR a nejen v Evropě. V rámci školy působí v tuto chvíli na 20 Start-upů. Ty se zabývají například vývojem aplikací a počítačových her (Studio 301), mediální tvorbou (Vertical Production), webovými aplikacemi (200Solution), IoT a vytvářením hydroponických farem (ForestBit), kybernetickou bezpečností (Haxagon), Na škole mají sídlo organizace Asociace podnikavé Česko, Unie škol inovativních a Czech IT Academy.
Škola pilotovala nový obor vzdělávání Kybernetická bezpečnost, který vedou osmým rokem dva absolventi školy (nyní je jim 27 let). Ti během zavření škol při Covid-19 vytvořili program Haxagon, který umožňuje spouštět přes cloud scénáře různých cvičení. Ve školním roce 2023/2024 ho používalo 20 středních škol, ve školním roce 2024/2025 již 56 středních škol včetně gymnázií, letos je to již 140 škol.  Škola je zapojena do pilotního programu MŠMT Kombinovaná výuka, kdy studenti mají jeden den v týdnu samostudium a další čtyři dny prezenční studium.
Na škole bylo založeno EduCentrum Preslova pro vzdělávání dospělých ve spolupráci s MPSV, MŠMT a Úřadem práce ČR. Na škole vznikla studentská iniciativa Vesmírná akademie ve spolupráci s ESERO a Ministerstvem dopravy.

Číst dál
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit