Témata
Zdroj: archiv R. Sáblíka

AI ve školství? Pro a proti: Využívat silné stránky AI

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Radko Sáblíka, ředitele SSPŠ v Preslově ulici v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

R. Sáblík: Jako každý nástroj mají i různé učící se programy, kterým se říká možná neprávem umělá inteligence (AI), své silné a slabé stránky. Nůž můžeme použít na krájení, ale může být i nebezpečnou zbraní. Studentům říkám, že když si nechají vše napsat, vypočítat, vymodelovat či naprogramovat, může se stát, že budou maličko hloupí, a nakonec se s tím programem ani nedomluví. Nemluvím však o zákazech, nýbrž o osvětě.

MM: Jak AI využívají pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

R. Sáblík: Za prvé je třeba říci, že studenti i někteří učitelé AI využívali i před tím, než nastal její boom v podobě ChatGPT. Když k tomu došlo, svolali jsme poradu / velký kulatý stůl, v rámci něhož studenti připravili pro učitele především všeobecných předmětů přednášku na téma AI. Jsem moc rád, že nikdo nezačal mluvit o zákazech, ale tito učitelé naopak požádali studenty, aby pro ně udělali workshopy, což se stalo.

„V českém školství je naše škola bublinou, neboť máme vlastní coworkingové centrum s inkubátorem startupů, což je unikátní nejen v ČR,“ říká Radko Sáblík.
(Zdroj: archiv R. Sáblíka)

Na naší škole je ve školním řádu napsáno, že student může k řešení úkolů či projektů využívat AI, pouze je povinen uvést, jaký model využil.

Je asi také třeba říct, že na naší škole nyní máme 96 pedagogů, z nichž 48 jsou naši absolventi ve věku 19 až 28 let, a k tomu je ještě devět studentů vyšších ročníků, kteří učí studenty nižších ročníků. Absolventi vyučují převážně předměty z oblasti IT, studenti pak převážně odborné semináře z oblasti IT, které si studenti sami vybírají. Tato skupina pedagogů má k AI logicky velmi blízko.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

R. Sáblík: Využívání AI musím rozdělit na několik skupin. Nejdůležitější z nich je využívání AI v konkrétních předmětech tak, aby to bylo přínosné, aby se využívaly silné stránky různých modelů AI, a naopak ponižovaly slabé stránky. Samozřejmě jsme například AI využili při aktualizaci školních vzdělávacích programů či různých směrnic.

Druhá oblast se týká mnoha studentů a jejich práce s AI jako nástrojem, pomocí kterého vytvářejí různé agenty AI pro naše sociální partnery. S tím jsme začali ještě před nástupem ChatGPT, kdy například studenti a absolventi vytvářeli pro jednoho investora projekt Chytrá pokladna. Studenti a absolventi buď pracují na zkrácené úvazky, dohody o provedení práce, či využívají svou živnost nebo firmu.

Třetí oblastí je pak osvěta a školení, naši studenti pořádají kurzy pro naše sociální partnery, především pro učitele, studenty a žáky středních a základních škol, ale třeba školili i úředníky Středočeského kraje v rámci podepsaného memoranda o spolupráci. Také v rámci našeho projektu Studenti do škol vyučují, především, na základních školách, pořádají kurzy, jednodenní kempy i letní školy. O minulých hlavních prázdninách uspořádali celkem 14 letních škol, kdy pochopitelně nechyběla ani Letní škola AI. O ni byl značný zájem.

Reklama
Reklama
Reklama

Je třeba si uvědomit, že vzdělávání už dávno není o tom, nebo by o tom nemělo být, že student střední školy sedí v lavici, poslouchá výklad učitele a pak vše papouškuje v testu či zkoušení. V oblasti IT dokonce formální vzdělávání (školy) je již minoritní, převažuje neformální vzdělávání (kurzy, semináře), a především informální vzdělávání (samostudium). Mnozí si neuvědomují, že studenti se také učí tím, že pracují pro naše sociální partnery, provozují živnost nebo firmu, sami učí jiné. Tyto kompetence neboli znalosti a dovednosti, v lavicích opravdu nezískají, a přitom jsou klíčové pro jejich reálný osobní, společenský a profesní život.

Na závěr bych rád uvedl, že v českém školství je naše škola bublinou, neboť máme vlastní coworkingové centrum s inkubátorem startupů, což je unikátní nejen v ČR, vlastní Mediální dům Preslova a mnoho dalšího. Studenti mají kombinovanou výuku, kdy pondělí až čtvrtek chodí do školy a v pátek mají samostudium bez přítomnosti učitelů. Také třetina studentů využívá můj program pro podporu talentovaných a aktivních studentů, v němž bez byrokracie rozvíjejí své silné stránky a nevztahuje se na ně povinná 75% docházka. Mnoho z nich je silně vnitřně motivovaných se vzdělávat, ale i být aktivních a podnikavých, což je dáno jejich výběrem, musí poslat motivační dopis, portfolio, absolvovat testy Cermat, naše vlastní testy, a ještě osobní pohovor. Přijímáme pak kvůli převisům jednoho ze tří až pěti uchazečů. Mnoho studentů je ve škole na plný úvazek v roli studentů a na zkrácený úvazek v roli zaměstnanců, pracují v IT oddělení, PR oddělení, projektovém oddělení, jako učitelé, další pak na dohody o provedení práce v mnoha projektech školy, z nichž mnohé dokonce vedou. Kvůli tomu všemu jsme označováni za ostrůvek pozitivní deviace.


AI ve školství? Pro a proti: Tvořit, rozvíjet a kultivovat

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Vydání #12
Firma
Smíchovská střední průmyslová škola a gymnázium

Smíchovská SPŠ a gymnázium byla založena v roce 1901, jde o druhou nejstarší technickou školu v Praze. V každém ročníku nabízí 3 třídy oboru vzdělávání Informační technologie, 2 třídy Gymnázia a 1 třídu Kybernetické bezpečnosti.
Naplněnost školy je téměř 100%, každý rok mívá tří až pětinásobný převis zájemců o studium nad kapacitu přijímaných, přestože každý uchazeč musí odevzdat motivační dopis, portfolio a podrobit se kromě zkoušek CERMAT i vlastním školním testům a osobním pohovorům. V současnosti školu navštěvuje 734 studentů.
Smíchovská SPŠ a gymnázium je vyhledávána žáky především pro mnoho aktivit, do kterých se studenti mohou zapojit nad rámec klasické výuky, pro vysoké zapojení studentů a absolventů do chodu školy, pro vytváření studentských a absolventských projektů či Start-upů přímo ve škole. Rovněž tak pro výuku těch nejmodernějších oblastí IT, jako je kybernetická bezpečnost, internet věcí, vývoj počítačových her, virtuální a rozšířená realita, AI apod.
Smíchovská SPŠ a gymnázium je nejen v českém středním školství zcela unikátní v tom, kolik a v jakém rozsahu se do chodu školy zapojuje studentů a absolventů. Díky jejich zapojení je možné realizovat desítky velkých projektů, včetně těch mezinárodních, a navazovat a realizovat spolupráci s orgány a organizacemi státní, regionální i soukromé sféry.
Se školou spolupracuje 100 absolventů na pozicích vedoucích IT, PR a Projektového oddělení, jako členové těchto oddělení, vedoucí Laboratoře IoT, Laboratoře virtuální a rozšířené reality, Kybernetického polygonu, Coworkingového centra, Mediálního studia. Rovněž absolventi působí v rolích konzultantů u studentských a maturitních projektů, které všichni studenti vytvářejí ve skupinách ve třetím respektive ve čtvrtém ročníku. 48 absolventů na škole zastává pozici vyučujícího v oblasti IT, jde o výuku kybernetické bezpečnosti, internetu věcí, virtuální a rozšířené reality, vývoje počítačových her, webových aplikací, počítačových sítí, programování apod. Tím pádem je v učitelském sboru, který čítá 96 pedagogů, 48 učitelů absolventů ve věku 19 až 28 let. Dalších 9 učitelů je z řad studentů školy.  
Velmi aktivně je do chodu školy zapojeno více než 150 studentů školy, zúčastňují se kulatých stolů k vizím školy, podílejí se na propagaci školy, zastupují školu v jednáních se sociálními partnery, vedou studentské týmy, pořádají workshopy, kempy a letní školy pro žáky základních škol, školí v oblasti IT evropské studenty a učitele, provádějí osvětové besedy o kybernetické bezpečnosti. Studenti tvoří už tři roky základ IT oddělení. Mají na škole částečné pracovní úvazky.
Škola má svůj vlastní Mediální dům Preslova, který pro Prahu vytváří nový vzdělávací portál prahaskolska.cz a realizuje veletrh pražských středních škol s názvem Schola Pragensis.
Škola má své vlastní Coworkingové centrum s Next Zone Event Space, Next Zone Maker Space a Inkubátorem Start-upů, což je při střední škole unikátní nejen v ČR a nejen v Evropě. V rámci školy působí v tuto chvíli na 20 Start-upů. Ty se zabývají například vývojem aplikací a počítačových her (Studio 301), mediální tvorbou (Vertical Production), webovými aplikacemi (200Solution), IoT a vytvářením hydroponických farem (ForestBit), kybernetickou bezpečností (Haxagon), Na škole mají sídlo organizace Asociace podnikavé Česko, Unie škol inovativních a Czech IT Academy.
Škola pilotovala nový obor vzdělávání Kybernetická bezpečnost, který vedou osmým rokem dva absolventi školy (nyní je jim 27 let). Ti během zavření škol při Covid-19 vytvořili program Haxagon, který umožňuje spouštět přes cloud scénáře různých cvičení. Ve školním roce 2023/2024 ho používalo 20 středních škol, ve školním roce 2024/2025 již 56 středních škol včetně gymnázií, letos je to již 140 škol.  Škola je zapojena do pilotního programu MŠMT Kombinovaná výuka, kdy studenti mají jeden den v týdnu samostudium a další čtyři dny prezenční studium.
Na škole bylo založeno EduCentrum Preslova pro vzdělávání dospělých ve spolupráci s MPSV, MŠMT a Úřadem práce ČR. Na škole vznikla studentská iniciativa Vesmírná akademie ve spolupráci s ESERO a Ministerstvem dopravy.

Číst dál
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit