Témata
Zdroj: TUL

AI ve školství: Nutnost uchovat si nadhled

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled docenta Jana Valtery, proděkana Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane docente, je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

J. Valtera: Jedná se o velice dynamicky rozvíjející se oblast, a v současnosti ve využití nástrojů umělé inteligence pro výuku vidím významné přínosy. Při usnadnění přípravy výukových materiálů, názorných grafických interpretací či datové nebo literární rešerše je míra pomoci a úspory času s využíváním prvků AI neobyčejná.

„Nabízí se otázka, do jaké míry je odevzdaná práce opravdu tvořená autorem. Pedagogové však mohou klást vyšší důraz na samotnou obhajobu odevzdané práce a prokázání, že student uvedené problematice rozumí,“ říká Jan Valtera.
(Zdroj: TUL)

Je samozřejmě nutné uchovat si nadhled a schopnost kriticky posoudit pravdivost, přesnost a relevanci výsledku vzhledem k jeho zadání. Toto však pěstujeme ve výuce nejen technických oborů již dlouhou dobu. I před nástupem nástrojů AI jsme využívali řadu výpočetních metod a programů, kde bylo nesmírně důležité výsledek důkladně zhodnotit a obhájit.

MM: Jak využívají na vaší univerzitě AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

J. Valtera: Z jednání s kolegy napříč univerzitou si troufám tvrdit, že drtivá většina z nás vnímá nástroj AI jako přínos a příležitost pro rozvoj. Míra využívání mezi konstruktéry, technology či inovačními inženýry je určitě různá, ale zájem o tyto nástroje a jejich začlenění do výzkumu a výuky je ve všech oborech vysoký.

Reklama
Reklama
Reklama

Studenti se na Fakultě strojní mají možnost seznámit s nástroji AI nejen v rámci dvou nově zavedených předmětů – Úvod do umělé inteligence a virtuální reality a Umělá inteligence, ale i řady probíhajících seminářů. Z vlastní zkušenosti musím říct, že s nástroji pro datové rešerše či tvorbu textu mají studenti větší zkušenosti než mnozí vyučující. Přirozeně se nabízí otázka, do jaké míry je odevzdaná práce opravdu tvořená autorem. Pedagogové však mohou klást vyšší důraz na samotnou obhajobu odevzdané práce studentem a prokázání, že uvedené problematice rozumí a osvojil si uvedené postupy řešení, což je podle mého názoru velice prospěšné.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce?

J. Valtera: V současnosti využíváme AI nástroje ve výuce např. v oblasti virtuální reality, strojového učení či optimalizačních algoritmů. U současných odborných předmětů budou s největší pravděpodobností v budoucnu přibývat části, které se budou zabývat právě uplatněním nástrojů AI pro řešení konkrétní problematiky. S jistotou mohu potvrdit, že podobně jako v jiných odvětvích bude i ve vzdělávání míra vyžívání nástrojů umělé inteligence narůstat.

Vydání #4
Kód článku: 250438
Datum: 02. 04. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

AI ve školství: Dobrý sluha, ale zlý pán

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani školství. V našem novém seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled profesora Roberta Čepa, děkana Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Související články
Vzdělání pro šanci na úspěch II

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná ho svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit VŠB – Technické univerzity Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopisu slovo vedoucím všech jejích kateder a děkanovi fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vzdělání pro šanci na úspěch

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná je svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit – VŠB – Technická univerzita Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopise slovo vedoucím všech jejích kateder a vedení fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Od těžkého průmyslu k chytré továrně

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Fajne zprávy z Ostravy: Robotické systémy v praxi

Robotika dnes již nepředstavuje pouze nasazení průmyslových manipulátorů ve výrobních halách, ale komplexní obor propojující mechaniku, řízení, senzoriku, zpracování dat a prvky umělé inteligence. Tímto směrem se dlouhodobě rozvíjí také činnost Katedry robotiky VŠB-TUO.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit