Témata
Zdroj: VŠB-TUO

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná ho svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit VŠB – Technické univerzity Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopisu slovo vedoucím všech jejích kateder a děkanovi fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Katedra automatizační techniky a řízení
Doc. Ing. Renata Wagnerová, Ph.D.

MM: Můžete nám prosím stručně představit vaši katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

R. Wagnerová: Katedra automatizační techniky a řízení je specializační katedrou Fakulty strojní, která má více než 65letou tradici. Pracovníci katedry se zabývají problematikou spojenou s návrhem měřicích, řídicích a diagnostických systémů, včetně HW a SW podpory. Mezi hlavní témata vědy a výzkumu pracovníků katedry patří jak aktivní potlačování hluku a vibrací poddajných mechanických struktur, tak i parametrické tlumení rotačních strojů. Dále je řešen výzkum v oblasti bezkontaktního měření rozměrů, kontroly tvarů a vlastností objektů s využitím laserového měření a skenování v průmyslovém prostředí. Pracoviště garantuje studijní programy Řízení strojů a procesů, které jsou akreditovány ve všech třech stupních vysokoškolského studia. Dále společně s Katedrou robotiky garantujeme výuku ve studijním programu Mechatronika. Absolventi získají znalosti a dovednosti potřebné pro návrh řízení technologických procesů a výrobních linek, pro návrh diagnostických systémů s využitím realtimových platforem a embedded systémů.

Renata Wagnerová

„Výzvou budoucnosti je zavádění digitálních továren, což představuje digitalizaci všech procesů v rámci životního cyklu výrobku.“
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

R. Wagnerová: Naši absolventi jsou seznámeni s moderními trendy v oblasti automatizace, řízení, technických prostředků a informačních technologií v souladu s principy Průmyslu 4.0. Větší část výuky probíhá v laboratořích či počítačových učebnách, které jsou vybaveny nejmodernějšími prostředky a umožňují studentům si ověřit teoretické znalosti na praktických úlohách. Absolventi katedry mají odborné kompetence v teoretických disciplínách z oblasti automatického řízení, dále v oblasti realizace a řízení tekutinových systémů, zpracování signálů a technické diagnostiky, technických prostředků a jejich IT podpory. V rámci experimentální činnosti ovládají základní metody výzkumné a vývojové práce v oblasti návrhu řídicích systémů, hydraulických a pneumatických mechanismů, vývoje řídicích programů a výrobních informačních systémů. Kromě odborných znalostí je kladen důraz na rozvoj soft skills kompetencí v rámci obhajob řešených projektů a motivujeme je k absolvování zahraničních stáží. Absolventi studia získají uplatnění ve výzkumu, vývoji, při návrhu a testování strojů a zařízení s vysokými užitnými vlastnostmi pro náročné výrobní technologie a operace.

Laboratoř mechatronických systémů a modelování. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

R. Wagnerová: Katedra spolupracuje s praxí asi třemi základními způsoby, prvním z nich je řešení závěrečných prací našich studentů přímo pro firmy. Druhou možností je realizace smluvního výzkumu, kdy pracovníci řeší konkrétní zadání. V posledních letech se jednalo například o realizaci měření za účelem zvyšování životnosti komponent v automotive. V neposlední řadě pracoviště řeší řadu projektů TA ČR a OP PIK jako partneři konkrétních firem. V posledních letech v rámci projektů TA ČR pracovníci katedry ve spolupráci s průmyslovými partnery navrhli a realizovali řadu unikátních zařízení. Např. zařízení pro měření clon jaderných reaktorů ER 440 (spolupráce se Škoda JS a RMT), které diagnostikuje a analyzuje stav clon víka dna jaderných reaktorů. Unikátní skenovací hlava pod vodou v pětimetrové hloubce v prostředí vysoké radiace nasnímá prostřednictvím laserového paprsku povrch clony, která se pak počítačově vyhodnocuje. Dále ve spolupráci s firmou Brose CZ bylo vyvinuto zařízení pro automatickou kontrolu robotizovaného obloukového svařování metodou CMT, jedná se o vývoj inteligentního senzoru a softwaru pro záznam a analýzu svařovacího proudu a napětí.

Spolupráce s firmou Bonatrans Group – lokalizace zdrojů hluku na kolejových soupravách. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

R. Wagnerová: Výzvou budoucnosti je zavádění digitálních továren, což je digitalizace všech procesů v rámci životního cyklu výrobku. V našem oboru to představuje rozvoj nástrojů a prostředků pro virtualizaci měřicích, řídicích a diagnostických systémů, tedy spojení reálných fyzických systémů s virtuálním prostředím. Tzv. digitální dvojčata jsou tvořena především vizualizačními a simulačními modely, které umožňují nejen konfiguraci, testování a optimalizaci navržených systémů, ale také je lze využívat již ve fázi samotného návrhu. Tím se výrazně jak zjednoduší a zrychlí proces návrhu, tak se i usnadní jeho budoucí inovace a modifikace. To je hlavním předmětem výzkumu pracovníků katedry v rámci projektu Centrum výzkumu pokročilých mechatronických systémů. Naši studenti jsou již od bakalářského studia seznamováni s modelováním a simulací mechatronických systémů, principy HIL simulací, vizualizačními prostředky, a nově i s vybranými prvky virtuální reality. V rámci závěrečných kvalifikačních prací si své získané znalosti mohou prohloubit při návrhu a realizaci rozsáhlejších úloh z oblasti virtualizace řídicích a diagnostických systémů.

Reklama
Reklama
Reklama

Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení
Doc. Dr. Ing. Lumír Hružík

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

L. Hružík: Katedra hydromechaniky a hydraulických zařízení byla založena 1. prosince 1964, čímž patří mezi nejstarší v rámci Fakulty strojní. Aktivity katedry lze rozdělit do tří hlavních směrů. Jedná se o oblasti hydraulických pohonů a mechanismů, mechaniky tekutin a numerického modelování proudění, a pneumatických pohonů a mechanismů. Ve výuce pracoviště zajišťuje zaměření Hydraulika a pneumatika v rámci studijního programu Strojírenství. V magisterském studiu zabezpečuje studijní program Hydraulika a pneumatika. Dá se říci, že katedra v současnosti jako jediná v České republice nabízí komplexní studijní program zaměřený na hydraulické a pneumatické mechanismy. Za účelem aplikace nejnovějších poznatků z oboru jsou do výuky zapojováni odborníci z praxe. Část diplomových a bakalářských prací je realizována ve spolupráci s praxí. Absolventi se uplatňují jako projektanti, výpočtáři, konstruktéři a výzkumní a vývojoví pracovníci v oboru hydrauliky a pneumatiky, ale rovněž v dalších odvětvích strojírenského průmyslu. Katedra disponuje moderními laboratořemi pro výuku a vědecký výzkum. Výuka je taktéž podpořena hydraulickými a pneumatickými praktikátory pro procvičování laboratorních úloh a moderní počítačovou učebnou. V rámci studia se studenti účastní firemních exkurzí. Katedra také zabezpečuje výuku doktorandů. Témata doktorských prací úzce souvisejí s vědecko-výzkumnou činností katedry a jsou podpořena projektovými aktivitami. V současné době jsou studenti přijímáni v rámci oborů Řízení strojů a procesů, Aplikovaná mechanika a Stavba výrobních strojů a zařízení. Školitelé jsou samozřejmě zaměstnanci katedry.

Lumír Hružík

„Numerické simulace umožňují navrhnout zařízení s ohledem na co nejlepší parametry proudění, což ušetří v rámci vývoje tekutinových systémů řadu fyzikálních experimentů, které by bylo nutno realizovat,“ (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

L. Hružík: Absolventi bakalářského studia zaměření Hydraulika a pneumatika získají znalosti z projektování a konstrukce tekutinových prvků a systémů, dopravy kapalin a orientují se ve zpracování výkresové dokumentace. Většina absolventů tohoto bakalářského zaměření ale následně pokračuje v navazujícím magisterském studijním programu, kde si své znalosti z hydrauliky a pneumatiky dále rozšíří. Absolventi magisterského studia disponují znalostmi z projektování a konstrukce hydraulických a pneumatických pohonů, mechanismů, prvků a systémů, včetně jejich řízení. Jsou rovněž uplatnitelní jako výpočtáři při návrhu hydraulických a pneumatických prvků a systémů s podporou numerického modelování (Ansys Fluent, Matlab Simulink Simscape). Disponují znalostmi z oblasti dynamiky proudění, čerpadel a čerpacích systémů.

Studenti primárně nacházejí uplatnění ve firmách zabývajících se vývojem, projektováním, konstrukcí a výrobou hydraulických a pneumatických systémů. Část absolventů se uplatní jako projektanti a konstruktéři v dalších strojírenských oborech. Z možných zaměstnavatelů lze jmenovat např. Bosch Rexroth, Hydac, Huisman Konstrukce, Hanon Systems Autopal, SMC Industrial Automation, Sigma Group a řadu dalších.

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

Prosím změnit na: Matematická simulace dvouvřetenového čerpadla. (Zdroj: VŠB-TUO)

V rámci vědecko-výzkumné činnosti a spolupráce s praxí se katedra zabývá měřením, zkoušením, experimentálním vývojem a matematickým modelováním hydraulických a pneumatických prvků a systémů, včetně popisu dynamických jevů. Podstatnou oblastí výzkumu s dlouholetou tradicí je matematické modelování proudění tekutin. V současné době pracoviště spolupracuje na řešení projektu Energeticko-softwarová optimalizace hydraulických stanic nad 100 kW ve spolupráci s firmami OCHI – Inženýring a Ingeteam. Katedra se v rámci tohoto projektu zabývá numerickými simulacemi hydraulických obvodů v programu Matlab Simulink Simscape. Pracoviště se dále podílí podporou numerického modelování proudění v prostředí programu Ansys Fluent na řešení projektu Vývoj a výroba prototypu vysokotlakého vřetenového čerpadla pro čerpání vysoce viskózních hmot řešeného ve spolupráci s firmou Hydrosystem project. Na obrázku je výstup matematické simulace dvouvřetenového čerpadla zpracovaného katedrou. V letech 2019 až 2020 se pracoviště zapojilo do řešení projektu Výzkum a vývoj inovovaných technologií pro mletí a drcení nerostných surovin s firmou PSP Engineering, v němž se katedra zabývala numerickými simulacemi hydraulického obvodu kuželového a čelisťového drtiče. Pracoviště spolupracuje s průmyslem také v oblasti smluvního výzkumu, např. s Liberty Ostrava, Sigma Výzkumný a vývojový ústav aj. Významná je účast katedry na řešení projektu Centrum výzkumu pokročilých mechatronických systémů, kdy se v současnosti dokončuje špičkově vybavená laboratoř.

Výzkumní pracovníci – doktorandi v Laboratoři pokročilých mechatronických systémů v hydraulice. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější?

L. Hružík: K významným trendům v oboru hydrauliky a pneumatiky patří výzkum a vývoj hydraulických a pneumatických prvků a systémů s podporou moderních výpočetních programů. Numerické simulace umožňují navrhnout zařízení s ohledem na co nejlepší parametry proudění, což ušetří v rámci vývoje tekutinových systémů řadu fyzikálních experimentů, které by bylo nutno realizovat. Katedra má v oblasti numerických simulací proudění dlouholetou tradici, podílí se na řadě projektů zabývajících se numerickým modelováním proudění v tekutinových systémech, řešením proudění s uvažováním přestupu tepla a taktéž problematikou životního prostředí. Katedra tak stále rozvíjí svou činnost v souladu s nejnovějšími trendy v oboru.

Reklama

Katedra konstruování
Doc. Ing. Jiří Fries, Ph.D.

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

J. Fries: Dokumentovaná historie Katedry konstruování sahá minimálně vyšší desítky let zpět, tedy někdy do poloviny minulého století. Již v 60. letech tvořila dvě pracoviště, jmenovitě Katedra hornických strojů a technologie a Katedra hutnických strojů, významnou část tehdejší Fakulty báňského strojnictví s celkem šesti katedrami.

Termín „konstruování“ byl v názvu poprvé použit na přelomu 21. století, kdy došlo ke sloučení těchto dvou pracovišť. Z předložených návrhů názvu byla vybrána varianta: Katedra výrobních strojů a konstruování. Současný název je pak logickým vyústěním vývoje pracoviště, které se zabývá konstruováním strojů a zařízení napříč průmyslem, s aplikací prvků designu průmyslových výrobků a podporou technické diagnostiky v provozu nejen technických zařízení.

Jiří Fries

„Absolvent katedry nalezne uplatnění ve výrobních, technických a řídicích funkcích napříč celou průmyslovou sférou lehkého a těžkého strojírenství.“ (Zdroj: VŠB-TUO)

Katedra je dnes specializovaným pracovištěm zajišťujícím výuku v bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních programech. Náplní studia a osnovou odborných a profilujících předmětů je práce zaměřena na technické, projekční a konstrukční řešení strojů, včetně designu průmyslových výrobků a otázky provozních stavů strojů s využitím technické diagnostiky.

Nově je pak připravována specializace zaměřená na restaurování historických dopravních prostředků. Ve všech případech je cílem katedry výchova inženýra-konstruktéra, designéra či provozního diagnostika s tvůrčím myšlením a vysokou počítačovou gramotností, s uceleným inženýrským základem a schopností rychlé aplikace nabytých teoretických znalostí při řešení projekčně konstrukčních a provozních problémů.

Katedra je dnes specializovaným pracovištěm zajišťujícím výuku v bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních programech. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

J. Fries: Absolventi umí v procesu navrhování strojů a zařízení využívat moderní výpočetní techniku. Jsou schopni samostatně a odpovědně řešit problémy a rozhodovat se v měnících se podmínkách a souvislostech, vymezit zadání pro dílčí odborné činnosti, koordinovat tyto činnosti a nést konečnou odpovědnost za jejich výsledky. Jsou dále schopni srozumitelně a pragmaticky sdělovat odborníkům i laikům informace o povaze odborných technických problémů a prezentovat vlastní názor na jejich řešení, dokáží samostatně získávat další odborné znalosti, dovednosti a rozvíjet své kompetence.

Absolvent katedry nalezne uplatnění ve výrobních, technických a řídicích funkcích v různých podnicích napříč celou průmyslovou sférou lehkého a těžkého strojírenství. Uplatnění nachází konkrétně v projekčních a konstrukčních kancelářích, ve zkušebnách, laboratořích, v oblasti technické diagnostiky strojů, produktového designu apod. Další uplatnění je možné rovněž ve státní či veřejné správě, jakož i ve školství nebo v oblasti výzkumu a vývoje.

Horizontální plazmová pec. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

J. Fries: Především to jsou témata kvalifikačních prací na všech úrovních vysokoškolského vzdělávání garantovaných na pracovišti. Veškerá témata vždy vycházejí z potřeb průmyslové praxe, jsou aktuální a s možností využití výstupů v podobě fyzické realizace. Nedílnou součástí spolupráce s praxí je zapojování odborníků do výuky. Příkladem jsou takové firmy jako Hella Autotechnik Nova, Varroc Lighting Systems, Siemens Mobility a další.

Další významnou část spolupráce s průmyslem tvoří projekty, ať už se jedná o projekty strukturálních fondů, nebo pak zejména o projekty vědy a výzkumu. Mezi úspěšné, které stále probíhají, se řadí projekt Moravskoslezského kraje, který nám pomáhá ve spolufinancování Restaurátorské dílny. Jedná se o unikátní a jedinečný projekt nejen v ČR, jenž se zabývá udržováním a restaurováním technických památek. V současné době RD pracuje již na třetím historickém motocyklu.

Z velkého počtu realizovaných projektů uveďme ten s firmou Advanced Metal Powders, v němž se Katedra konstruování podílela na vývoji unikátní dvojice plazmových pecí pro výrobu intermetalických a lehce reaktivních kovů. V roce 2021 byla první plazmová pec vyrobena a testována na slitinách titanu a tantalu. Vyrobené slitiny budou využívány mimo jiné na výrobu prášků určených pro aditivní výrobu a 3D tisk. Katedra konstruování tím navázala na své tradice v oblasti konstruování hutních zařízení a využila svých zkušeností k vývoji zařízení, které reaguje na nejnovější trendy ve výrobě speciálních slitin.

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

J. Fries: Do výuky implementujeme nové poznatky z oblasti moderních technologií, které reagují na potřeby průmyslové praxe. V současnosti se jedná zejména o aditivní technologie a reverse engineering, virtuální realitu a v neposlední řadě nové trendy v konstruování.

Zmíněné poznatky a dovednosti hrají významnou roli jak při výuce našich absolventů, tak také při řešení komplexních požadavků a úkolů průmyslové praxe, ať už formou hospodářských smluv, inovačních voucherů, nebo VaV projektů.

Katedra mechanické technologie
Prof. Ing. Radek Čada, CSc.

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

R. Čada: Katedra mechanické technologie Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava je vzdělávacím a vědecko-výzkumným pracovištěm působícím v oborech Strojírenská technologie a Průmyslové inženýrství.

Radek Čada

„Zásadním trendem je postupná implementace procesů Průmyslu 4.0, která se dotýká všech oblastí strojírenské výroby. Z toho vyplývá poptávka firem po absolventech, kteří budou mít kompetence změny realizovat.“ (Zdroj: VŠB-TUO)

Odborná činnost katedry je zaměřena: v oblasti svařování na svařitelnost ocelí, životnost svarových spojů, navařování, heterogenní svarové spoje, aditivní výrobní technologie (WAAM), simulace procesů svařování, analýzy zbytkových napětí; v oblasti tváření na vývoj technologií pro výrobu velmi jemnozrnných materiálů (DRECE, ECAP), vyhodnocování tvářitelnosti plechů, metody deformačních sítí, simulace procesů tváření; v oblasti konstrukčních materiálů a jejich povrchových úprav na vytváření a hodnocení smaltových povlaků, nanášení smaltových povlaků na součásti zhotovené 3D tiskem metodou SLM, elektrolytické pokovování; v oblasti projektování a organizace strojírenské výroby na projektování a modelování výrobních procesů a systémů, řízení a ekonomiku strojírenské výroby, controlling, průmyslový marketing, totálně produktivní údržbu, inovační aktivity.

Katedra se významně podílí na výuce tříletého bakalářského studijního programu Strojírenství ve specializacích Strojírenská technologie a Průmyslové inženýrství, ve dvouletých navazujících magisterských studijních programech Strojírenská technologie a Průmyslové inženýrství a ve čtyřletém doktorském studijním programu Strojírenská technologie. Katedra rovněž zajišťuje výuku předmětů ze svých oborů v dalších studijních programech.

Pracoviště s hydraulickým lisem (2 000 kN) pro dopředné protlačování materiálů metodou ECAP. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

R. Čada: Absolventi studijního programu Strojírenská technologie mají znalosti technologických postupů výroby, tepelného zpracování materiálů, povrchových úprav, konstrukce nástrojů, umí s využitím softwarů technologické procesy řešit a interpretovat získané výsledky pro praxi. Uplatnění mají u zaměstnavatelů, kteří se zabývají vývojem, výrobou, distribucí a servisem strojírenských výrobků, a to jako technolog, konstruktér apod.

Absolventi studijního programu Průmyslové inženýrství mají znalosti řízení a hodnocení výrobních i předvýrobních procesů, základů marketingových činností, systémů řízení jakosti průmyslových podniků, orientují se v logistice, řízení projektů, ovládají simulace k optimalizaci výrobních linek, umí využívat nástroje řízení kvality. Uplatnění mají jako projektanti výrobních systémů, provozní technici, specialisté pro kontrolu a řízení kvality, projektoví manažeři apod.

Studenti při ukázce ve svařovně Katedry mechanické technologie. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

R. Čada: Spolupráce katedry s praxí je významnou součástí její výukové i výzkumné činnosti. Odborníci z praxe se dílčím způsobem podílejí na výuce, s podniky jsou organizovány praxe studentů, zadávání témat závěrečných prací, exkurze, odborné konzultace apod. Téměř všechny závěrečné práce studentů řeší téma z praxe. Spolupráce s praxí je rovněž realizována formou hospodářských smluv. Katedra rovněž spolupracuje s řadou vysokých škol v tuzemsku i zahraničí.

Na katedře je řešen projekt TA ČR Epsilon Vývoj nové technologie zušlechťování ocelových pásů. V oblasti svařování je zapojení do projektů Národní centrum kompetence Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství a Národní centrum pro energetiku, dílčí projekt Optimalizace provozních parametrů energetických celků a jejich klíčových komponent. Na našem pracovišti je aktuálně v řešení znovuzřízení školicího pracoviště ATB České svářečské společnosti CWS-ANB pro školení Mezinárodních svářečských inženýrů – IWE.

Pracoviště robotického svařování a navařování technologií WAAM. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

R. Čada: Zásadním trendem je postupná implementace procesů Průmyslu 4.0, která se dotýká všech oblastí strojírenské výroby. S tím souvisejí požadavky na nové profese a absolventy s technickými i ekonomickými znalostmi. V oblasti svařování je trendem robotizace svařování, a to i v malosériové a kusové výrobě, využívání automatizovaného svařování u vysoce produktivních technologií, využívání moderních pulzních zdrojů a nových typů přídavných materiálů, rozšiřování využití aditivních technologií (WAAM) a svařování výrobků vytvořených 3D tiskem kovů. V oblasti plošného tváření je trendem využívání plechů o vysoké pevnosti, přístřihů svařených z materiálů různých jakostí nebo tlouštěk, simulování procesů tváření. V oblasti povrchových úprav je to využití nanotechnologií, především tenkých vrstev a kompozitních povlaků s nanočásticemi, užití „zelených“ technologií, chromu nebo polymerů k povlakování. V oblasti průmyslového inženýrství je trendem orientace na lean management, inovace a zpracování analytických a racionalizačních studií v oblasti řízení, plánování, ekonomiky, projektování výrobních procesů a systémů, a jejich optimalizace pomocí simulačního softwaru.

Laboratoř povrchových úprav. (Zdroj: VŠB-TUO)

Výzkum katedry reaguje na uvedené trendy, informace jsou pedagogy zprostředkovávány studentům ve výuce, jsou využívány školní licence programů.

Související články
Vzdělání pro šanci na úspěch

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná je svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit – VŠB – Technická univerzita Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopise slovo vedoucím všech jejích kateder a vedení fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Od těžkého průmyslu k chytré továrně

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

High-tech laboratoř 3D tisku v Ostravě

Nejlépe vybavené 3D tiskové centrum v České republice a na Slovensku z hlediska infrastruktury se nachází na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. V rámci realizace projektů, spolupráce s praxí a výuky se věnuje 3D tisku v několika rovinách, které představuje v následujícím článku.

Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit