Témata
Zdroj: VŠB-TUO

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná je svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit – VŠB – Technická univerzita Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopise slovo vedoucím všech jejích kateder a vedení fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Katedra aplikované mechaniky
doc. Ing. Martin Fusek, Ph.D.

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

M. Fusek: Historie Katedry aplikované mechaniky se začala psát dne 1. ledna 2015, kdy došlo ke sloučení původních dvou pracovišť Fakulty strojní – Katedry mechaniky a Katedry pružnosti a pevnosti do jednoho celku. Byla tak reflektována snaha vedení fakulty a obou pracovišť o větší provázanost příbuzných disciplín v oblasti výuky i vědecko-výzkumných aktivit.

Martin Fusek

Nejdůležitějším trendem, který lze aktuálně pozorovat, je požadavek na multidisciplinaritu,
(Zdroj: VŠB-TUO)


Aktuálně lze Katedru aplikované mechaniky hodnotit jako moderní pracoviště stabilně zakotvené na třech pilířích – výuce, vědě a výzkumu a spolupráci s praxí. Všechny aktivity staví na znalostech a zkušenostech 23 pracovníků pod mým vedením, a na moderním technickém vybavení učeben a laboratoří. Technické zázemí katedry představuje ucelenou platformu pro komplexní určování a výzkum mechanických vlastností konstrukčních materiálů a dále pro zachycení a popis dynamického chování strojů.

V oblasti výuky je katedra garantem studijní specializace a studijního programu Aplikovaná mechanika. Studenti studijního programu Aplikovaná mechanika projevují zájem a jsou vedeni k hlubšímu pochopení fyzikálních zákonitostí v oblasti mechaniky. Studium Aplikované mechaniky je tak vhodné zejména pro ty, kteří rádi využijí matematiku pro řešení praktických úloh ve strojírenství.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

M. Fusek: Absolventi studijní specializace a studijního programu Aplikovaná mechanika disponují znalostmi, mezi něž lze zařadit zejména kinematickou a dynamickou analýzu a syntézu mechanismů, analýzu konstrukcí, posouzení napjatosti a deformace tělesa, aplikaci principů lomové mechaniky a využití matematického modelování k popisu proudění tekutin. Tyto znalosti jsou následně schopni využít při praktickém řešení inženýrských problémů. Mezi odborné dovednosti absolventa lze zařadit schopnost tvořit a vyhodnocovat počítačové modely mechanického chování materiálů v pevném i tekutém skupenství, a dále navrhovat, realizovat a vyhodnocovat laboratorní či provozní experimenty s cílem popsat chování vyšetřované struktury z hlediska zkoumaných jevů z oblasti mechaniky.

Kromě uvedených odborných znalostí a dovedností absolventů jsou studijní specializace a programy koncipovány tak, aby prohlubovaly jak schopnost individuální, tak i skupinové práce. Ve výuce je kladen důraz zejména na interpretaci vypočítaných či naměřených výsledků a jejich souvislosti s fyzikálními zákony.

Mezi příklady spolupráce mezi Katedrou aplikované mechaniky a průmyslovou lze jmenovat řešení projektů v oblasti návrhu a výroby ortotických a protetických pomůcek, zejména s využitím technologie 3D tisku.
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

M. Fusek: Spolupráci s komerční sférou lze charakterizovat ve dvou rovinách. Je to spolupráce při řešení projektů vědy a výzkumu podporovaných agenturami (např. GAČR, TAČR apod.) či ministerstvy (např. MPO, MV apod.) v rovině jedné a realizace zakázek zadaných komerčním subjektem, např. z důvodu nedostatečných kapacit či nedostupnosti pokročilého technického vybavení, na straně druhé.

Mezi příklady současné či nedávné spolupráce mezi Katedrou aplikované mechaniky a průmyslovou sférou při řešení projektů vědy a výzkumu lze jmenovat řešení řady projektů v oblasti návrhu a výroby ortotických a protetických pomůcek, zejména s využitím technologie 3D tisku. V rámci řešení jsou na pracovišti Katedry aplikované mechaniky prováděny výpočty a experimenty za účelem stanovení a ověření mechanických vlastností a únosnosti 3D tištěných struktur.

Pracovníci Katedry aplikované mechaniky se rovněž podíleli na řešení projektu zaměřeného na nové technologie pro mletí a drcení nerostných surovin, předmětem řešení byl nový horizontální mlýn a nové typy kuželového a čelisťového drtiče.

Další, velmi zajímavý projekt, který je na pracovišti katedry spoluřešen, má za cíl definovat základní požadavky na konstrukci zásahového požárního automobilu tak, aby byla zajištěna optimální bezpečnost osádky a ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích.

Reklama

MM: Které trendy ve svém oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

M. Fusek: Nejdůležitějším trendem, který lze aktuálně pozorovat, je požadavek na multidisciplinaritu. Jedná se o jev, kdy se činnosti dříve typické pouze pro oblast návrhu a výroby strojů promítají do dalších disciplín, např. zdravotnictví. Zaměření aktuálně řešených projektů či komerčních zakázek je toho důkazem. Tento požadavek je reflektován i ve výukovém procesu. V nově akreditovaných studijních specializacích a programech jsou vytvořeny nové či upraveny stávající předměty tak, aby tento trend respektovaly. Praktické úlohy, na kterých studenti cvičí nabyté znalosti a dovednosti, jsou definovány v širším kontextu právě z důvodu pochopení začlenění daného kroku v rámci celého vývojového procesu zahrnujícího řadu (nejen) technických disciplín.

Dalším, konkrétnějším, trendem je rozšiřující se využití technologie 3D tisku kovů, kompozitů a plastů. Spolu s využitím a nasazením této technologie vyvstala řada odborných výzev. Z oblasti, kterou pokrývá zaměření Katedry aplikované mechaniky, lze jmenovat např. popis napěťově-deformačního chování tištěných struktur, které je významně odlišné od chování součástí vyráběných konvenčními technologiemi či simulace samotného procesu 3D tisku.

Zaměstnanci Katedry aplikované mechaniky jsou aktuálně zapojeni do řešení celé řady projektů vědy a výzkumu. Jejich řešení zahrnuje překonávání aktuálních výzev, a umožňuje tak být v kontaktu s nejnovějšími trendy, na které lze následně upozorňovat a zařadit jejich prvky do výuky.

Katedra energetiky
doc. Ing. Stanislav Honus, Ph.D.

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

S. Honus: Katedra energetiky byla založena v roce 1955 na tehdejší Fakultě báňského strojnictví. Za těch uplynulých zhruba 65 let prošla značným rozvojem, a to jak po stránce pedagogické, tak vědecko-výzkumné. Katedra v současné době zajišťuje výuku v rozsahu bakalářského, magisterského i doktorského stupně studia. Kromě toho pracoviště zajišťuje různé specializační kurzy pro odbornou veřejnost a také přednášky v rámci programu celoživotního vzdělávání. Činnost katedry zahrnuje široké spektrum aktivit, a to na úrovni základního, aplikovaného i smluvního výzkumu. Mezi hlavní oblasti, kterým se pracoviště věnuje, patří mimo jiné diagnostika tepelně-energetických zařízení, nekonvenční zdroje energie, technologie paliv, energetické využití biomasy a odpadů, akumulace energie a racionalizace provozu energetických strojů. V bakalářském stupni studia získávají naši studenti základní všeobecné znalosti z oblasti energetiky a tepelné techniky. Studenti magisterských studijních programů pak mají možnost profilovat se ve třech oblastech, a sice průmyslová energetika, alternativní energie a technika prostředí, anebo parní generátory a tepelná zařízení. Doktorské studium je koncipováno individuálně, tedy s ohledem na konkrétní zájmy studentů, a to většinou v souladu s probíhajícími výzkumnými záměry, případně aktuální poptávkou průmyslové praxe.

Stanislav Honus

Mezi hlavní trendy dnes patří rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a jejího přenosu, a též v oblasti energetického využití odpadů,
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

S. Honus: Naprostá většina našich studentů ukončí studium v navazujícím magisterském studijním programu Energetické stroje a zařízení. Absolventi disponují řadou znalostí, mezi něž lze zařadit problematiku přenosu tepla, spalování, vodního hospodářství, ochrany ovzduší, diagnostiky energetických systémů a konstrukce a provozu kotlů, turbín a spalovacích motorů. Absolventi jsou tedy vybaveni znalostmi v oblastech využívání různých zdrojů energie, její produkce, transformace a akumulace, včetně ekologických aspektů energetiky a dopadu provozu energetických celků na životní prostředí.

Obsah našich studijních programů koresponduje s poptávkou na trhu práce a je v souladu se Státní energetickou koncepcí. Absolventi jsou způsobilí pracovat na různých pracovních pozicích, svou uplatnitelnost mohou najít jako projekční, provozní, kontrolní či řídící pracovníci v energetickém průmyslu. Mohou být zaměstnáni prakticky ve všech typech průmyslových podniků. Mohou třeba pracovat ve společnostech energetického strojírenství, elektrárnách, teplárnách a útvarech státní správy zaměřených na energetiku. Rovněž mají možnost pracovat samostatně, například jako energetičtí auditoři. Mimochodem, nevím o žádném z absolventů, který by hned po dokončení studia na naší katedře, nenašel uplatnění v praxi. Ač díky mnoha kontaktům z průmyslové sféry studentům v případě možného problému s nalezením zaměstnání nabízíme předem pomoc, tak se za poslední dlouhé roky nikdo z nich v této věci neozval.

Zdejší absolventi jsou způsobilí pracovat na různých pracovních pozicích, například jako projekční, provozní, kontrolní či řídící pracovníci v energetickém průmyslu. Mohou být zaměstnáni prakticky ve všech typech průmyslových podniků.
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

S. Honus: Spolupráce katedry s partnery z praxe je významnou součástí její výukové i výzkumné činnosti. Pokud se jedná o spolupráci v rámci vzdělávání, pak je tato realizována několika směry, mimo jiné v podobě využívání odborníků z průmyslu pro dílčí podíl na výuce, praxe studentů, zadávání témat diplomových prací přímo daným podnikem, exkurzí, odborných konzultací a podobně. Co se týče výzkumných aktivit, tak katedra spolupracuje s praxí buď formou smluvního výzkumu (zejména v podobě akreditovaných diagnostických a garančních měření řady energetických zařízení a také v podobě školicí, konzultační a posudkové činnosti, kterou naše pracoviště nabízí), anebo formou společných projektů aplikovaného výzkumu.

V posledních letech byl úspěšně ukončen kupříkladu projekt, jehož předmětem byl vývoj nového systému akumulace elektřiny v tlakovém vzduchu, který je využitelný pro menší tepelné zdroje, ideálně pro kogenerační zdroje s plynovou turbínou o výkonu do cca 12 MWe. Tento systém pracuje s vysokou účinností akumulace energie, a to až 82 %. Letos byl ukončen výzkumný projekt zaměřený na vývoj nové koncepce zařízení pro energetické využívání odpadů s výrazně omezeným působením chloridové koroze na kotli, která představuje při dlouhodobém provozu velký problém. Mezi výstupy obou těchto projektů patří mimo jiné několik udělených patentů a užitných vzorů.
V současné době probíhá řešení několika dotovaných projektů výzkumu a vývoje, jejichž doba trvání je tři až pět let. Zmínil bych třeba projekt vývoje systému pro numerickou simulaci fyzikálních procesů v plynárenských soustavách, jehož cílem je vytvořit program umožňující analyzovat provoz jakékoliv plynárenské soustavy. Jeho přínos povede mimo jiné k optimalizaci provozních podmínek a k analýze bezpečnosti provozu soustav.

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější?

S. Honus: Mezi hlavní trendy v současné době patří rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie, akumulace energie a jejího přenosu, a mimo další též v oblasti energetického využití odpadů. Hojně diskutované, a na naší univerzitě poměrně intenzivně řešené, téma je možnost využití vodíku jakožto zajímavé alternativy ke stávajícím technologiím. Rovněž se dnes řeší problematika náhrady uhelných zdrojů. Co se týče jaderné energetiky, tak lze konstatovat, že se jedná o zásadní otázku nejen naší země, ale i řady dalších států světa. Jadernou energetiku je možné považovat za velice stabilní zdroj energie a je neuvážené ji jednorázově odmítat. Bohužel, i v dnešní době je trendem mnoha aktivistů hlasitě prosazovat, a skoro až vnucovat odmítavé postoje k jádru, a to bez patřičných argumentů a diskuze na odborné úrovni.

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie
prof. Ing.et Ing.Mgr. Jana Petrů, Ph.D.

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

J. Petrů: Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava je moderním vzdělávacím a výzkumným pracovištěm působícím v oboru strojírenské technologie. Odborná činnost katedry se zaměřuje na specifické oblasti inovativních technologií výroby a progresivních strojírenských materiálů, například obrábění titanových a hliníkových slitin, posuzování obrobitelnosti nových konstrukčních materiálů, testování obráběcích nástrojů, studium řezivosti supertvrdých materiálů, výzkum aditivních technologií výroby, studium procesu řezání a integrity povrchu, aplikace CAD/CAM systémů, montážní procesy, metody souřadnicového měření, více viz https://www.fs.vsb.cz/346.

Výuka je zajišťována pro tři stupně vzdělávání, a to pro tříletý bakalářský, dvouletý navazující magisterský i čtyřletý doktorský studijní program v prezenční i kombinované formě studia. Naším cílem je připravit studenty pro průmyslovou praxi s příslušnými teoretickými i odbornými znalostmi a dovednostmi. Nabízíme studentům vzdělání v oblastech progresivního obrábění, nekonvenčních metod obrábění, montáže, souřadnicového měření, řízení kvality a metrologie, 3D tisku i hodnocení a modifikací povrchu součástí.

Jana Petrů

Významné trendy našeho oboru spatřuji v návaznosti na Industry 4.0, smart technologie, digitalizaci a robotizaci výroby, simulaci procesů, přesnou výrobu konvenčními i nekonvenčními technologiemi s důrazem na kvalitu povrchu,
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

J. Petrů: Studenti získávají znalosti jednak z teoretických oblastí matematiky, fyziky, počítačové grafiky, výpočetních metod, mechaniky tuhých a poddajných těles a prostředí, nauky o materiálu, termomechaniky a hydromechaniky na úrovni umožňující jejich praktickou aplikaci, jednak znalosti v odborných oblastech své specializace, jako jsou strojírenské materiály, výrobní technologie, konstrukce strojů, projektování výrobních systémů a řízení.

Absolventi námi zajišťované specializace Strojírenská technologie jsou využitelní pro firmy nabízející uplatnění v útvarech technologické přípravy výroby a montáže, organizaci technologických provozů, konstrukci nástrojů a přípravků, v útvarech kvality, údržby a dalších obslužných odděleních. Konkrétně jsou absolventi způsobilí pracovat na technických pracovních pozicích technologů výroby a montážních procesů, metrologů, CNC programátorů, plánovačů výroby a řadě dalších. Pyšníme se mnohými úspěšnými absolventy na pozicích ředitelů výroby, obchodu nebo vedoucích rozsáhlých provozních celků.

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

J. Petrů: Katedra dlouhodobě spolupracuje s mnoha průmyslovými partnery z naší republiky i zahraničí, například uvádím Armatury Group, V-NASS, Třinecké železárny, Brebeck Composite, Strojcar, Siemens, Sandvik aj. Spolupráce s průmyslovou sférou je založena na řešení výzkumných i praktických úkolů, nezřídka podpořenou dotačními tituly.

K našim významným probíhajícím projektům náleží mezinárodní projekt OP VVV Inovativní a aditivní technologie výroby, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/17_049/0008407. V projektu s více než 40 výzkumníky a studenty řešíme 3D tisk kovů a kompozitních materiálů ve všech fázích procesingu od přípravy tisku, včetně topologických optimalizací konstrukcí, studia parametrů tisku až po dokončování povrchu součástí viz https://3dprint-research.com/.

Výsledkem zdejšího výzkumu je například funkční vzorek bionické konstrukce s využitím buněčné mikroprutové struktury.
(Zdroj: VŠB-TUO)

Rozsáhlým projektem s návazností na praxi je projekt Národního centra kompetence Mechatroniky a chytrých technologií pro strojírenství TN01000071, viz http://www.nccmestec.com/. Centrum sdružuje šest výzkumných organizací a 18 firem. Zde výsledkem našeho výzkumu je například funkční vzorek bionické konstrukce s využitím buněčné mikroprutové struktury.

Se společností PWR Composite řešíme projekt 3D tisk a obrábění dílů pro letecký průmysl z kompozitních materiálů, hliníkových a titanových slitin, reg. č. CZ.01.1.02/0.0/0.0/20_321/0025234, přičemž se podílíme na výzkumu a vývoji procesních parametrů pro 3D tisk unikátní superslitiny na bázi kobaltu, navazujícím vývoji a výrobě prototypu lopatky leteckého tryskového spalovacího motoru technologií 3D tisku.

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

J. Petrů: Významné trendy našeho oboru spatřuji v návaznosti na Industry 4.0, smart technologie, digitalizaci a robotizaci výroby, simulaci procesů, přesnou výrobu konvenčními i nekonvenčními technologiemi s důrazem na kvalitu povrchu. V současnosti připravujeme rozsáhlý výzkum v rámci vytvářeného Centra aditivních technologií s předpokládaným začátkem realizace v roce 2023 s orientací na uvedené trendy a vysokým podílem aplikací do průmyslu.

Nabídku studia průběžně přizpůsobujeme aktuálním trendům, například nyní dokončujeme podklady pro akreditaci specializace Aditivní výroba pro studenty se zájmem o 3D tisk, začleňujeme nové technologie a SW do stávajících výukových plánů. Významný přínosem je možnost aktivní účasti studentů, zejména doktorandů a studentů závěrečných ročníků studia, na řešení projektů s praxí.

Katedra robotiky
prof. Dr. Ing. Petr Novák

MM: Můžete nám prosím stručně představit svoji katedru, její zaměření a profil vašeho typického studenta?

P. Novák: Katedra robotiky garantuje výuku v bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském studiu v oboru Robotika.

Výuka studentů je motivována snahou vychovat absolventy – odborníky se širokými teoretickými i praktickými znalostmi a dovednostmi v oblastech projektování robotizovaných pracovišť, konstruování robotické techniky, servisní robotiky a jejich subsystémů a mechatronických systémů, včetně tvorby matematických modelů kinematiky a dynamiky robotů, a mechatronických systémů, včetně simulací, navrhování řídicích, akčních a senzorických systémů robotů a mechatronických systémů obecně, s ohledem na koncept Průmyslu 4.0 a reálných potřeb průmyslu.

Katedra disponuje poměrně rozsáhlým zázemím v Centru robotiky pro samostatnou práci studentů i spolupracujících firem, jak při výuce, tak při smluvním výzkumu a při výzkumu a vývoji v rámci řešení projektů.

Petr Novák

Jedním ze současných trendů v oblasti průmyslové a servisní robotiky jeprůmyslová a kolaborativní robotika a příslušné externí senzorické systémy v oblasti robotiky obecně,
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Kterými znalostními kompetencemi vaši studenti po absolvování disponují a pro který typ firem jsou ideálně využitelní?

P. Novák: Absolventi se mohou – s přihlédnutím k absolvované specializaci – uplatnit jako konstruktéři, projektanti, provozní technici, výzkumní a vývojoví pracovníci, specialisté pro různé oblasti aplikací robotiky, mechatroniky, a jejich subsystémů. Mohou, podle získaných kompetencí, pracovat jako členové jak specializovaného, tak i multidisciplinárního týmu, případně takovéto týmy vést. O znalostech našich studentů, také vypovídá prestižní ocenění Cena Wernera von Siemens, které naši studenti získali již celkem 6x. Naposledy v roce 2019 za nejlepší doktorskou práci (Roboty přímo spolupracující s člověkem – ve spolupráci se Škodou Auto) v oblasti Průmysl 4.0.

K úspěchům našich studentů také patří 2., respektive 3. místo v mezinárodní soutěži European Rover Challenge, v konkurenci více než 30 týmů z celého světa.

MM: Jakým způsobem vaše katedra spolupracuje s praxí? A můžete nám představit tři vybrané projekty, které byly v nedávné minulosti úspěšně dokončeny nebo které stále probíhají?

P. Novák: Katedra robotiky s praxí spolupracuje formou smluvního výzkumu a grantů, včetně mezinárodních. Jako příklad spolupráce, mající také přímý dopad na výchovu studentů, lze uvést odborné praxe studentů oboru Robotika v centrálním evropském servisním středisku v Ostravě – Hrabové, kde se prakticky seznámí s „rozborkou a sborkou“ průmyslových robotů. Dále spolupracujeme s řadou firem z oblasti automotive a výzkumu a vývoje a také v rámci konsorcia CAFR – (Center for Advanced Field Robotics) s Vojenským opravárenským podnikem a jeho dalšími členy. Zde jsme se úspěšně podíleli na vývoji subsystémů Taktického robotického systému (Taros – vojenský mobilní robot). Z mezinárodní spolupráce lze uvést EU projekt Coal & Steel – vývoj a realizace průzkumného robotu, určeného do prostředí s nebezpečím výbuchu. Na řešení tohoto projektu se podílely firmy a univerzity z Polska, Španělska, Rakouska a naše pracoviště.

K úspěchům zdejších studentů také patří 2., respektive 3. místo v mezinárodní soutěži European Rover Challenge, v konkurenci více než 30 týmů z celého světa.
(Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Které trendy ve vašem oboru považujete za nejvýznamnější a jak se promítají do výzkumu a výuky na vaší katedře?

P. Novák: Jedním ze současných trendů v oblasti průmyslové a servisní robotiky je průmyslová a kolaborativní robotika a příslušné externí senzorické systémy v oblasti robotiky obecně a jejich optimální nasazování, řízení a bezpečnost. Zde pracujeme na výzkumu a vývoji systému automatického vyhýbání se dynamicky se měnících překážek v pracovním prostoru kolaborativního robotu, na optimalizaci výběru vhodného typu a umístění robotu s ohledem na parametry zadané trajektorie, včetně zohlednění minimalizace momentových zátěží jednotlivých pohonů. Dále se zabýváme optimalizací kinematických struktur robotů, včetně následného automatizovaného návrhu konstrukce se zohledněním topologické optimalizace. Dalším tématem je výzkum a vývoj metodiky pro zvyšování přesnosti polohování průmyslového robotu v průmyslových podmínkách. Mezi zajímavé výsledky, poptané průmyslovou praxí, také patří systém vyhledávání 3D objektů– typicky neznámé součásti v existující databázi a přiřazení příslušné technické dokumentace. Filozofie systému vychází z toho, že ne vždy je jasné, o jakou součást se jedná (její název, číslo atd.), ale je známo, že tato součást existuje ve firemní databázi. V polních podmínkách je možno neznámou součást oskenovat 3D skenerem, tato data následně vhodně parametrizovat a dálkově porovnat s existující databází, a získat potřebnou výrobní a technologickou dokumentaci, součást pak objednat nebo vyrobit. Systém je navržen tak, že je schopen správně rozpoznat i částečně neúplné, případně deformované součásti. Popis tohoto systému je k dispozici na https://www.fs.vsb.cz/354/cs/v... závěr zmiňme vývoj systému adaptivního robotizovaného měření zohledňujícího tvarovou rozmanitost měřeného objektu a použitých měřicích senzorů – 2D liniových a konfokálního, a také vývoj systému asistované montáže s kolaborativním robotem. Podrobnější přehled a výzkumných aktivitách a celkové činnosti pracoviště je možno nalézt ve výročních zprávách Katedry robotiky, dostupných na https://www.fs.vsb.cz/354/cs/veda-a-vyzkum/zpravy-o-cinnosti/.

Související články
Od těžkého průmyslu k chytré továrně

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Vzdělání pro šanci na úspěch II

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná ho svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit VŠB – Technické univerzity Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopisu slovo vedoucím všech jejích kateder a děkanovi fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Současný vývoj v oblasti řezných nástrojů

Vývojové trendy v segmentu obráběcích řezných nástrojů jsou navázány na progresi ve strojírenské výrobě a reagují na aktuální potřeby průmyslu. Výzkum a vývoj již dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování, konstrukce moderních nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL, koncepty inovativních upínacích soustav. V současnosti jsou rozvíjeny technologie pro inteligentní výrobu s aplikací předností Průmyslu 4.0, včetně automatizace výrobního procesu, sběru dat o zařízeních, procesech a vyráběných dílcích. Na veletrhu EMO Hannover 2019 byly společnostmi představeny chytré technologie a řešení inteligentního řízení procesu obrábění. Digitalizace a konektivita jsou nyní důležitější než kdykoliv předtím.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Aplikace moderních postupů a technologií v obrábění

Společnost Hofmeister pravidelně svým zákazníkům představuje novinky a inovace nejen vlastní, ale také svých obchodních partnerů. Účast na listopadových zákaznických dnech svědčí o velkém zájmu.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit