Témata
Foto: Eva Zajícová

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Reklama

V rámci České republiky patří Moravskoslezský kraj k regionům se silným zastoupením průmyslu. Mezi tradiční odvětví se vždy řadil těžební průmysl a navazující hutnická a ocelářská výroba. Těžký průmysl je v posledních letech postupně nahrazován obory ze zpracovatelského průmyslu, značný rozvoj zaznamenala oblast služeb. Firmy se prosazují v oblasti informačních a inovačních technologií, elektronice a automobilovém průmyslu. V kraji působí řada menších i větších firem, které se zabývají tradičními řemeslnými obory, špičkovými technologiemi a high-tech produkty (zdroj: EURES). Proto je zde také vysoká poptávka po absolventech technických oborů. Už téměř 16 000 absolventů za 70 let historie má na svém kontě Fakulta strojní na VŠB-TU Ostrava. Ačkoliv je místní region postižen zavíráním uhelných dolů a snižováním počtu hutnických provozů, státní podpora v podobě různých projektů na podporu transformace uhelných regionů má postiženému kraji pomoci přeorientovat se na jiné oblasti podnikání. Stejně důležitou úlohu v tom hrají také technické vysoké školy, které využívají podobné projekty jako důležitý nástroj pro budování potřebné infrastruktury a moderního prostředí pro výuku studentů tradičních i progresivních strojírenských oborů, jež jsou v kraji hojně zastoupeny.

Je to zejména schopný a zapálený tým, který pomáhá prof. Janě Petrů, vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie na Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava, budovat potřebnou infrastrukturu a moderní prostředí pro výuku studentů tradičních i progresivních strojírenských oborů, jež jsou v kraji hojně zastoupeny. (Foto: Eva Zajícová)

Je to o přístupu vedení

Nejde však pouze o projekty, díky nimž se daří financovat modernizaci a rozvoj místní fakulty. Prof. Jana Petrů, vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie, je přesvědčena, že největší zásluhu na tom má zejména schopný a zapálený tým, jejž má tu čest vést. „Zcela jistě jsem pyšná na vybudovaný pracovní tým a příjemné pracovní prostředí – je to základ pro další rozvoj katedry. Pořízená infrastruktura je jen prostředkem pro zvyšování kvality studia, rozšiřování spolupráce s praxí a řešení výzkumných záměrů. Motivační jsou zpětná pozitivní hodnocení studentů, jejich zájem o studium na naší katedře, popřípadě i zvyšující se zájem studentů ze zahraničí,“ odpovídá na mou otázku, na co je nejvíce pyšná, a dodává: „Samozřejmě že mě těší naše úspěchy – například jsme autory dvou mezinárodních patentů pro vrtání hlubokých děr a řady funkčních vzorků využitelných v praxi. Jsme partnery pro mnoho firem při řešení jejich technických problémů. Podstatou všeho jsou ale pracovníci katedry.“ „K čemu by byly stroje, na které se bude akorát prášit?“ doplňuje prof. Robert Čep, zástupce vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie, toho času také děkan Fakulty strojní VŠB-TUO. 

Rozsáhlá spolupráce s průmyslem umožňuje přenos inovací do praxe a studentům přináší zkušenosti, které pak ocení nejen oni sami, ale také budoucí zaměstnavatelé. „Podle nich jsou absolventi skvěle připraveni do praxe, za což Fakultě strojní náleží stříbro v anketě Škola doporučená zaměstnavateli v roce 2020,“ říká prof. Robert Čep, zástupce vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie a děkan FS VŠB-TUO. (Foto: Eva Zajícová)

„Je to hlavně o přístupu vedení. To musí jít příkladem. Nemohu chtít po pedagogovi, ať píše články, když sám žádný nenapíšu, nebo ať podává projekty, a žádný sám nepodat. A stejné je to i s doktorandy.“ Když se stal na krátkou dobu prof. Čep vedoucím katedry, než odešel roku 2012 na děkanát, bylo zde osm akademických pracovníků. Dnes jich je téměř dvacet (akademických a výzkumných) a zhruba stejný počet doktorandů.

Reklama
Reklama

Moderní high-tech laboratoře

Mladý motivovaný tým přináší novou energii, jež pomohla vybudovat moderní laboratoře aditivních technologií Protolab. „Postupně od roku 2017 bylo vybavováno pracoviště zařízeními pro 3D tisk, především v souvislosti s realizací mezinárodního projektu Inovativní a aditivní technologie výroby – Nová technologická řešení 3D tisku kovů a kompozitních materiálů z prostředků OP VVV (reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0. 0/17_049/0008407) s finančním objemem 82 mil. Kč a dobou realizace do roku 2022. Nyní z důvodu vysokého zájmu studentů usilujeme o schválení specializace úplně prvního bakalářského studijního programu Aditivní technologie v ČR, na který bychom pak chtěli navazovat také v magisterském studiu. Laboratoře aditivních technologií by se tedy také měly rozšiřovat. V rámci právě připravovaného projektu Smaragd plánujeme vybudovat nové Centrum aditivních technologií,“ popisuje plány prof. Petrů. 

Prof. Jana Petrů: „Samozřejmě že mě těší naše úspěchy – například jsme autory dvou mezinárodních patentů pro vrtání hlubokých děr a řady funkčních vzorků využitelných v praxi. Jsme partnery pro mnoho firem při řešení jejich technických problémů. Podstatou všeho jsou ale pracovníci katedry.“

Strategie Smaragd (Smart and Green District) pojednávající o rozvoji a směřování regionu, která byla řešena jak uvnitř univerzity, tak s klíčovými partnery, nabízí regionu komplexní řešení výzev společnosti v oblasti materiálů, energetiky, životního prostředí a IT v uceleném území. Je tvořena několika vzájemně synergickými projekty s plánovaným multizdrojovým financováním. Připravované řešení reaguje také na potřeby firem a nabízí unikátní propojení multidisciplinárních vědecko-výzkumných a aplikačních kapacit v regionu – VŠB-TUO, MSIC, Statutární město Ostrava, MSK, firmy, OU, SLU, Akademie věd ČR. Projekt by měl startovat již příští rok. Pro VŠB-TUO je nosným projektem Refresh se vzájemně propojenými živými laboratořemi ve sdílené sendvičové infrastruktuře: Industry 4.0 & Automotive Lab (pozn. redakce: původně Campus Smart Lab, částečně v režii katedry, jejíž součástí by mělo být i nové Centrum aditivních technologií), Energy Lab a Materials & Environment Lab. V rámci této vize dojde v kampusu k vybudování Vědeckého náměstí, které bude obklopeno novou budovou s propojeným akademickým a privátním sektorem, modernizovanými prostory stávajících laboratoří a doplněno R&D infrastrukturou v areálu Moravskoslezského inovačního centra (zdroj: VŠB-TUO).

V roce 2019 byla vybudována nová výuková, výrobní a měřicí hala, která studentům nabízí vzdělání s praktickými zkušenostmi v oblastech progresivního obrábění, nekonvenčních metod obrábění, montáže, souřadnicového měření, řízení kvality a metrologie, 3D tisku i hodnocení a modifikací povrchu součástí. (Foto: Eva Zajícová)
Reklama

Do moderního projektu se zapojí také nová hala obrábění

„V roce 2019 jsme vybudovali novou výukovou, výrobní a měřicí halu, podpořenou z prostředků projektu OP VVV Dobudování infrastruktury CPIT TL1 pro strategické studijní programy FS a FMMI VŠB-TUO (reg. č. projektu CZ.02.2.67/0.0/0.0/16_016/0002506) s profinancovanou částkou 118 mil. Kč. Hlavním cílem pořizování infrastruktury bylo zajistit studentům dostatečnou praxi a přístup ke strojům,“ popisuje prof. Petrů další nové pracoviště, kde nabízejí studentům vzdělání s praktickými zkušenostmi v oblastech progresivního obrábění, nekonvenčních metod obrábění, montáže, souřadnicového měření, řízení kvality a metrologie, 3D tisku i hodnocení a modifikací povrchu součástí. A přestože si studenti v nové hale neměli z důvodu pandemie a uzavření škol možnost technologie příliš důvěrně osahat, mohli si ukázky jednotlivých postupů alespoň prohlédnout na videích, které pro ně velmi operativně prof. Petrů s kolegy pro dálkovou výuku připravili. „Všem studentům jsme také nabídli možnost návštěvy laboratoří v době zkouškového období či prázdnin,“ popisuje snahu nahradit studentům zrušenou praktickou výuku. Ovšem to bohužel plně nahradit nepůjde. „V případě zájmu s námi mohou studenti pracovat na řadě experimentů – takto zde máme na katedře několik studentů placených formou stipendií, a dnes vlastně i nových zaměstnanců katedry,“ uvádí další možnost pro studenty, jak se dostat od skript ke strojům.

„Z důvodu vysokého zájmu studentů usilujeme o schválení specializace úplně prvního bakalářského studijního programu Aditivní technologie v ČR, na který bychom pak chtěli navazovat také v magisterském studiu,“ popisuje plány prof. Jana Petrů s  nejlépe vybavenou laboratoří 3D tisku v současnosti. (Foto: Eva Zajícová)

Na mou otázku, zda je ještě vůbec co zlepšovat, mi prof. Petrů odpověděla: „Jistě, stále je co zlepšovat. Nechceme jen následovat vývoj technologií výroby, naším cílem je pracovat na inovacích s praktickým využitím. Nejen držet krok, ale být o krok napřed. Kampus VŠB-TUO je pokryt sítí 5G a my chceme využít možností tohoto připojení a sdílet výrobní data v rámci vytvářené digitální továrny v propojení s tímto projektem Fakulty elektrotechniky a informatiky. Integrujeme softwarovou podporu výroby do výukové haly pro prezentaci přínosů studentům, regionálním firmám, ale také pro získávání zkušeností s těmito SW, a případné testování těchto SW v reálných podmínkách výroby. Takto jsme úspěšně dokončili například implementaci SW na autonomní sledování opotřebení nástrojů, SW pro kapacitní využití strojů CoroPlus Machining Insights od společnosti Sandvik a jiné.“

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie na Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava oslavila 55. výročí svého založení.

Zájem o studium na technických oborech

Přestože se na Fakultu strojní na VŠB-TUO hlásí ročně okolo 850 studentů, do ročníku jich z mnoha různých důvodů nastoupí o mnoho méně. „Rádi bychom, aby více přihlášených studentů opravdu mělo zájem studium dokončit. Jde o perspektivní, velmi moderní studium s vysokým uplatněním,“ říká prof. Čep. „Při ukončování studia provádíme dotazníkové šetření a většina studentů má už přislíbenou práci nebo ve firmě už pracuje. Hodně tomu napomáhají zadávaná témata závěrečných prací přímo z praxe. Pro firmu je to výborný způsob, jak si vyhledat a otestovat potenciálního nového zaměstnance z řad absolventů. Strojařů je na trhu práce dlouholetý nedostatek. Uplatnění našich absolventů je zejména v Moravskoslezském kraji,“ dodává prof. Petrů. Rozsáhlá spolupráce s průmyslem umožňuje přenos inovací do praxe a studentům univerzity a fakulty přináší zkušenosti, které pak ocení nejen oni sami, ale také budoucí zaměstnavatelé. Podle nich jsou absolventi skvěle připraveni do praxe, za což Fakultě strojní náleží stříbro v anketě Škola doporučená zaměstnavateli v roce 2020.

Nábor studentů a zájem o studium pomáhá zvyšovat také rozsáhlá kampaň V hlavní roli strojař.

Projekty prohlubují spolupráci s praxí a už dávno to není o špinavých montérkách

Z výše popsaného je patrné, že Fakulta strojní VŠB-TUO drží krok s vývojem technologií a napomáhá je přetavit také do výuky i praxe. Studenti mají rozsáhlé možnosti spolupracovat na zajímavých výzkumných, ale i aplikovaných projektech od restaurátorství historických motocyklů s využíváním mj. reverzního inženýrství a 3D tisku přes konstrukci závodní formule či vozítek RoverOVA určených pro vesmírné mise až po vývoj a výrobu kryogenních komor nebo vysokotlakých vřetenových čerpadel. Výsledky nejzajímavějších projektů budou postupně prezentovány ve vědeckém časopise MM Science Journal.

Na tomto dlouhotočném automatu byl implementován SW na autonomní sledování opotřebení nástrojů, SW pro kapacitní využití strojů CoroPlus Machining Insights od společnosti Sandvik. (Foto: Eva Zajícová)
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit