Témata
Zdroj: VŠB-TUO

AI ve školství: Dobrý sluha, ale zlý pán

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani školství. V našem novém seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled profesora Roberta Čepa, děkana Fakulty strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může přinášet i hrozby či úskalí? Proč?

R. Čep: Na několika fórech jsem říkal, že umělá inteligence může být dobrý sluha, ale zlý pán. Ze všech stran se na nás hrnou alarmující zprávy a výzkumy, že dnešní mládež neumí kriticky myslet a využití AI to jenom zhorší. Má to samozřejmě i celou řadu pozitivních aspektů, např. tvorbu prezentací nebo jednoduchých rešerší na dané téma, a tím ušetření času, který mohu věnovat něčemu jinému. Je to věc, která tu mezi námi je, sama nezmizí a je dobré ji využívat tam, kde to má smysl.

„Umělá inteligence tu mezi námi je, sama nezmizí a je dobré ji využívat tam, kde to má smysl,“ říká Robert Čep. (Zdroj: VŠB-TUO)

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

R. Čep: Nutno konstatovat, že v obou táborech panují oba názory. Jsou pedagogové, kteří by AI nejraději vymýtili z povrchu Země, ale celá řada kolegů s ní pracuje a jejich výstupy, co jsem měl možnost zhlédnout, jsou skvělé. Podobné je to u studentů, někteří AI vy(zne)užívají a jiní zase tvrdí, že by se měla zakázat. Podle mého názoru se v našich oborech řeší převážně praktické práce, kde se AI využije méně než jinde, a student tedy musí prokázat své vlastní schopnosti. A při obhajobě projektu, podle mě, zkušený pedagog pozná, zda práci stvořil student, nebo „jen“ umělá inteligence...

Reklama

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší univerzitě?

R. Čep: Na naší fakultě připravujeme nový bakalářský studijní program s názvem Smart Engineering, a v něm jsou ve studijních plánech předměty nebo jejich části věnující se tomu, jak správně využívat potenciál AI, budeme tedy i po studentech chtít, aby s těmito nástroji aktivně pracovali. Běží několik kurzů, jak efektivně pracovat s AI apod. Je to nový trend a nesmíme stát opodál… Nicméně zopakuji svoji prvotní myšlenku: může to být dobrý sluha, ale zlý pán.

Vydání #1,2
Kód článku: 250118
Datum: 05. 02. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Vzdělání pro šanci na úspěch II

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná ho svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit VŠB – Technické univerzity Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopisu slovo vedoucím všech jejích kateder a děkanovi fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Vzdělání pro šanci na úspěch

Kvalitní technické vzdělání představuje dnes naději nejen pro zemi, která je schopná je svým lidem zajistit, ale především pro mladé lidi samotné. Jen díky němu máme šanci nebýt pouhou montovnou a naši lidé špatně placenými vazaly západního světa. Proto vám v našem novém třídílném seriálu přinášíme hlubší vhled do jedné z našich nejkvalitnějších technických univerzit – VŠB – Technická univerzita Ostrava, konkrétně do její Fakulty strojní. Postupně dáme v našem časopise slovo vedoucím všech jejích kateder a vedení fakulty. Věříme, že pro mnohé z vás mohou být jejich slova inspirací…

Od těžkého průmyslu k chytré továrně

Katedra obrábění, montáže a strojírenské metrologie při Fakultě strojní na VŠB-TU Ostrava se doslova mění studentům před očima (tedy pokud by ji mohli navštěvovat, což všichni pevně věříme, že nastane od září). Vizitku moderního vzdělávacího pracoviště nyní vedle nejlépe vybavené laboratoře aditivních technologií v České republice dotváří také nová hala obrábění, která je postupně doplňována o smart technologie, podporující monitoring strojů a sběr dat. Tyto aktivity jdou ruku v ruce s přípravou na realizaci multidisciplinárního projektu Smaragd (Smart and Green District) za cca čtyři miliardy korun. Ten zahrnuje mj. také vizi o tzv. živé laboratoři či angl. Campus Living Lab, obsahující veškeré prvky chytré digitální továrny, jež by měla vzniknout ve spolupráci Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky.

Fajne zprávy z Ostravy: Zrod unikátního tvářecího zařízení

Na Fakultě strojní, Katedře mechanické technologie VŠB-TUO, bylo vědeckým týmem vyvinuto unikátní tvářecí zařízení pro zvyšování jakosti kovových pásů, které jsou využívány k výrobě dílů v několika odvětvích. Metoda „DRECE – Dual rolls equal channel extrusion“ (duální přítlak kombinovaný s protlačováním rovnostranným kanálem) je využívána k výrobě kovových materiálů s velmi jemnozrnnou strukturou (dále označovanou jako UFG struktura – ultra-fine grain size).

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Fajne zprávy z Ostravy: Tam, kde posouvají moderní výrobu

Na Fakultě strojní VŠB – Technické univerzity Ostrava se rozvíjí výzkum moderních a udržitelných výrobních technologií, které reagují na nároky průmyslu, medicíny i společnosti. Společným motivem je posun od pouhé „výroby tvaru“ k výrobě funkce – tedy k procesům, u nichž se sleduje nejen přesnost a produktivita, ale také integrita povrchu, životnost součástí, materiálová úspora, energetická náročnost a využitelnost výsledků v praxi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit