Témata
Foto: Václav Koníček

AI ve školství? Pro a proti: Odpovědnost a kontrola zůstanou na člověku

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes jsme se na tuto problematiku podívali očima doc. Petra Koňase. Člověka, který ji vidí v širším kontextu, neboť je ambasadorem AI na VUT v Brně.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Reklama

MM: Pane docente, můžete našim čtenářům nejprve objasnit, co si lze představit pod pojmem AI ambasador na technické univerzitě? A co konkrétně spadá do náplně vaší činnosti?

P. Koňas: AI ambasador, nezávisle na tom, kde působí, by měl rozšiřovat povědomí o AI technologiích, hledat příležitosti, kde mohou pomoci, a propojovat lidi, kteří AI vyvíjejí nebo využívají. Což je i moje náplň na VUT v Brně. Aktuálně například spolupracuji s několika pedagogy na redesignu předmětů. Řešíme třeba to, jak AI změní výuku programování, protože psaní kódu dnes AI zvládá sama. Co je tedy náplní výuky programování, když ne zápis kódu? Snažíme se vést studenty spíše k přemýšlení o architektuře programování a formulaci myšlenek.

MM: Právě jako AI ambasador na VUT v Brně máte skvělý přehled o tom, jak se umělá inteligence zabydluje na akademické půdě. MM Průmyslové spektrum se však zaměřuje primárně na průmysl. Kde v současnosti vidíte největší propast, či naopak největší synergii mezi tím, jak AI využíváte na univerzitě, a tím, jak reálně pomáhá či může pomáhat českým výrobním, zejména strojírenským podnikům?

P. Koňas: Ve firmách se nejčastěji řeší automatizace procesů. Je však nutné upozornit, že prvním krokem musí být digitalizace, až poté lze hledat prostor pro uplatnění AI. Univerzity jsou naopak prostředím tvůrčích lidí, kde vzniká spousta zajímavých nápadů, ale často chybí procesní propojení. Pokud však nezměníme procesy, tak ony bohužel začnou měnit nás. Každý cítíme, že zátěž veškeré agendy, kterou děláme, je náročná, a proto ji skutečně potřebujeme nahradit nástroji, které to mohou dělat za nás. My se pak můžeme věnovat něčemu účelnému, co nás posouvá a vytváří to další hodnotu. Velký potenciál vidím například v tom, aby studentské a výzkumné projekty častěji přecházely do podoby startupů a spin-offů.

„AI není produkt, který jednoduše koupíte a zapnete. Je to změna způsobu přemýšlení o firmě a jejích procesech. Firma si musí nejprve zmapovat, kde vzniká hodnota a jak fungují jednotlivé procesy,“ říká Petr Koňas. (Foto: Václav Koníček)

MM: Vaší specialitou jsou numerické simulace. Ty v průmyslu tradičně vyžadují obrovský výpočetní výkon a čas analytiků. Jak konkrétně dnes AI a pokročilé neuronové sítě mění oblast počítačového inženýrství (CAE)? A může přinést revoluci do oblasti strojírenství?

P. Koňas: Rozhodně ano. Velký potenciál mají fyzikálně inspirované neuronové sítě, které propojují fyzikální modely, matematické metody a inženýrské aplikace. Díky nim lze výrazně zpřesnit, zrychlit i zlevnit výpočty a simulace, a zároveň snížit nároky na hardware. Dokážou totiž kombinovat velmi efektivní metody, jako je bayesovský přístup, multifidelity přístup a další. To, co dříve bylo možné vyřešit jen za pomoci tisíců výpočetních jader, dnes zvládne jeden server s několika grafickými kartami. AI tak otevírá cestu k řešení problémů, které byly dříve technicky nebo matematicky obtížně zvládnutelné.

MM: V jednom z předchozích rozhovorů jste zmínil, že firmy vás často oslovují s otázkou, jak pomocí AI uchovat a zpřístupnit interní know-how, aby neodcházelo do důchodu spolu se zaměstnanci. Zároveň ale varujete před nedostatečnou bezpečností dat v cloudu. Jaké řešení byste doporučil strojírenské firmě, která chce využít AI, ale nesmí riskovat únik výkresové dokumentace nebo patentů ke konkurenci?

P. Koňas: Český trh je zatím v této oblasti poměrně nezralý a neexistuje jedno univerzální řešení, na které by bylo možné spoléhat na roky dopředu. Firmám bych proto doporučil využít sílu vlastních IT týmů a vsadit na open-source řešení, která umožňují pracovat s citlivými daty lokálně, bez nutnosti posílat je do cloudu. Zajímavým příkladem je nástroj RAGFlow, který i nad nestrukturovanými dokumenty, jako obyčejné PDF, PowerPoint nebo excelová tabulka, dokáže vytvářet strukturu, najít provázanost dat a na základě toho potom vytvářet znalostní databáze a chatboty.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pokud vím, na VUT v Brně se snažíte integrovat AI přímo do výuky a podporujete studenty v jejím aktivním využívání. Průmyslové podniky si však v rozporu s tím často stěžují na nedostatečnou připravenost absolventů. Jak se mění profil ideálního inženýra-strojaře? Pokud za něj AI spočítá rutinní úkoly a navrhne základní koncepty, jaké dovednosti budou firmy od mladých inženýrů vyžadovat?

P. Koňas: Klíčová bude podle mne schopnost nést odpovědnost za výsledky a kriticky vyhodnocovat práci AI nástrojů. Inženýr musí rozumět tomu, kde mohou vzniknout chyby – ve vstupních datech, v modelu, při interpretaci výsledků. Budeme muset přestat vychovávat juniory a začít připravovat studenty rovnou na seniorní role. Nejde o to naučit je všechno, ale dát jim pevné základy, na kterých budou schopni rychle stavět nové znalosti.

MM: Velkým tématem na vaší škole je odbourávání byrokracie – od legendárních „cesťáků“ po projektovou agendu. V oblasti průmyslu je administrativa spojená s nákupem, logistikou a normami (ISO, ESG atd.) obrovskou zátěží. Vidíte již v praxi nasazení tzv. AI agentů, kteří by dokázali autonomně řešit tyto procesy v podnikovém ERP systému?

Avatar Petra Koňase vytvořený umělou inteligencí (Zdroj: VUT v Brně)

P. Koňas: Ano, první příklady už existují, hlavně v zahraničí. AI agenti dnes umí zpracovat faktury, zařadit je do účetnictví nebo pracovat s daty z podnikových systémů. Zatím jde spíše o jednotlivé dílčí procesy, ale směr je jasný. Pokud firma dokáže proces digitalizovat a dobře popsat, lze pro něj vytvořit specializovaného agenta.

MM: Zmínil jste, že české univerzity mají v implementaci AI oproti mnohým zemím světa mírný skluz. Co je podle vás příčinou a jak se tento skluz ve světě technických univerzit promítá do oblasti průmyslu?

P. Koňas: Česká republika je malá země a počet lidí, kteří se AI věnují na špičkové úrovni, je nesrovnatelně menší než v USA nebo Číně. Zároveň nám chybí systematické vzdělávání v AI napříč obory. Univerzity by měly definovat základní minimum znalostí o AI pro všechny studenty bez ohledu na obor. Jen tak vznikne společnost, která AI rozumí a umí ji smysluplně využívat.

Reklama

MM: Velmi mě zaujala vaše myšlenka, že AI nám vrací obraz nás samých a její chyby jsou chybami lidstva. Ve výrobní praxi se často snažíme o stoprocentní kvalitu a eliminaci lidského faktoru. Pokud ale AI začíná vykazovat lidské vlastnosti, jako je hledání cesty nejmenšího odporu, nebo dokonce fabulace, můžeme jí vůbec někdy plně svěřit řízení kritické infrastruktury nebo autonomní systémy v továrnách?

P. Koňas: Myslím si, že k tomu postupně dospějeme, protože složitost procesů stále roste a člověk už není schopen obsáhnout všechny informace. AI může fungovat jako nástroj, který propojí obrovské množství pravidel, dat a procesů. Ve státní správě i v průmyslu se už dnes mluví o agentních systémech, které budou mezi sebou automaticky komunikovat a lidé budou řešit jen výjimečné situace. Odpovědnost a kontrola ale podle mne zůstanou na člověku.

MM: Pokud by vás oslovil ředitel středně velkého českého strojírenského podniku, který ví, že s AI musí začít, ale neví, kde ani jak, co byste mu poradil?

P. Koňas: Nejdřív bych se ptal, v jakém stavu firma je. AI není produkt, který jednoduše koupíte a zapnete. Je to změna způsobu přemýšlení o firmě a jejích procesech. Firma si musí nejprve zmapovat, kde vzniká hodnota a jak fungují jednotlivé procesy. Často se ukáže, že ještě před nasazením AI lze odstranit řadu neefektivních kroků. Samotná snaha o implementaci AI tak může firmu výrazně posunout, i když nakonec AI využije jen v omezené míře.


AI ve školství? Pro a proti: Nic není černobílé

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor doc. Jiřího Hlinky, děkana Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Vydání #7,8
Kód článku: 260709
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Autor:
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Geometrická přesnost CNC strojů

Při provozování CNC obráběcích strojů na ně působí řada vlivů. Tím rozumíme nejen působení okolí, kde je stroj instalován, ale také vliv obsluhy na stroj samotný a jeho působení na okolní prostředí. Tyto vlivy se podepisují na vlastnostech, po kterých všichni uživatelé obráběcích strojů volají, tedy na stabilitě chodu, opakované přesnosti obrábění a bezporuchovosti.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit