Témata

Jubilejní, již pátý ročník soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens - Sinumerik Cup se letos konal v Mohelnici, v prostorech zdejší Střední školy technické a zemědělské a stejně jako před třemi lety, kdy tato škola byla hostitelem, i letos zdejší ředitel Jiří Ženožička se svým týmem organizaci pojal velmi profesionálně.

Odpoledne prvního dne probíhalo tradičně ve znamení odborných vystoupení, následovalo vyhlášení výsledků soutěže a poté se přítomní přesunuli do nedalekých Loštic a exkurzi zdejší výrobní společnosti ZLKL. Druhý den byla na programu exkurze po hostitelské škole a poté návštěva sousedního výrobního závodu společnosti Siemens v Mohelnici.

Pravidla soutěže jsou taková, že pohár získá vždy škola, která připraví a nejlépe vypracuje prezentaci postupu obrábění zadané součásti. Hodnotitelé pak jednotlivé školy navštíví a vystoupení žáků posoudí. Smyslem soutěže je především podporovat spolupráci mezi studenty. Každá škola může teoreticky postavit až tři týmy, počet členů každého týmu jsou min. dva, max. čtyři. Pohár je putovní, tudíž je vítězi propůjčen vždy na jeden rok do vyhlášení příštího ročníku.

Letos organizátoři nemuseli mít obavy z toho, že loňský vítěz opomene pohár přivézt na místo vyhlášení. Na vítězný tým čekal v Mohelnici, loňského vítěze soutěže Sinumerik Cup. Jaká byla realita? S tou je svým tradičním originálním způsobem po několika úvodních vystoupeních seznámil doktor Aleš Polzer z FSI v Brně, který zadání pro studenty od prvopočátku soutěže sestavuje a následně s týmem oponentů ze společnosti Siemens hodnotí.

Jiří Ženožička, ředitel Střední školy technické a zemědělské Mohelnice, kde se letošní vyhlášení soutěže o Putovní pohár partnerských škol Siemens – Sinumerik Cup konalo, ve svém zahajovacím proslovu hovořil o nutnosti vzájemného propojování škol a firem a deklaroval to na jejich spolupráci formou duálního vzdělávání se závodem Siemens Elektromotory Mohelnice. Zde se pro Siemens učí 39 žáků, a vizuálně to deklarují i nápisem na montérkách.

Ředitel výrobního závodu Siemens Elektromotory Mohelnice Pavel Pěnička uvedl, že na Šumpersku se domluvilo 15 firem o poskytování stipendií ve shodné výši studentům napříč obory. Jedná se o 10 měsíčních stipendií a dvě prospěchová. Bohužel kvůli legislativě nelze převzít německý vzor, kdy od 16 let jsou studenti již zaměstnanci příslušné firmy a ta jim vyplácí mzdu. Rád by docílil stipendií ve výši 50 % budoucí mzdy. V Německu studenti od firem měsíčně dostávají od 600 do 800 euro.
Ředitel obchodního úseku Řídicí systémy a pohony pro obráběcí a speciální stroje a roboty společnosti Siemens Tomáš Duba kvitoval dobře vytvořený funkční ekosystém šumperského kraje složený z firem a škol. Uvedl, že podobně jako zde i v jiných regionech ČR se Siemens snaží tyto vazby spoluvytvářet a moderovat dialog mezi nimi. Vést kroky k tomu, aby školy vzdělávaly v teoretických i praktických znalostech žáky na míru potřebám průmyslu. Na závěr pak upozornil na nový internetový informační rozcestník www.siemens.cz/sinutrain, který simulační nástroj SinuTrain díky jeho programovacím možnostem prezentuje jako reálný pomocník pro školy a odborníky z praxe. Na závěr vystoupení pak pozval přítomné na lokálně organizované akce SinuTrain Days, které propojují akademickou sféru a průmyslové firmy.
Obchodně-technický poradce společnosti Siemens Vít Hadáček ve svém vystoupení poutavou formou shrnul 58letou historii CNC systému Sinumerik, jeho stávající pozici mj. vhodnosti pro tzv. multitasking (integrované) technologie soustružení a frézování, a nastínil některé výzvy do budoucna z pohledu obslužnosti či jeho možností v souvislosti s digitalizací průmyslové výroby a konceptem Průmyslu 4.0. Na závěr uvedl, jak je důležité podporovat soutěživost studentů, a kvitoval jejich zájem.
V roli speciálního hosta byla pro letošní rok pozvána Eva Krauzová ze Střediska celoživotního vzdělávání FS ZČU v Plzni, která přítomným představila projekt Dětské technické univerzity pro žáky ZŠ (https://detskatechnickauniverzita.cz/), který letos započal svůj druhý ročník. Pracovníci a partneři plzeňské strojní fakulty připravili pro žáky ZŠ z Plzně, Klatov a Tachova roční program, který jim pomůže nahlédnout do oblasti techniky zábavnou a hravou formou a dá jim možnost si řadu věcí také vyzkoušet.

Po úvodních vystoupení se program ubíral do očekávaného finále. Slova se ujal doktor Polzer, který si pro letošní rok pro soutěžící připravil zadání v podobě drtiče usušených bylin. Již na první pohled bylo jasné, že se nejedná o žádný konstrukčně jednoduchý díl, resp. v tomto případě sestavu. Výkres záměrně obsahoval menší množství kót. Aleš Polzer poté okomentoval dílčí přístupy jednotlivých týmů a vyhlásil pořadí, od čtvrtého místa po vítěze. Pohár se z Mohelnice na příští rok stěhuje přes celou republiku do Domažlic. Gratulujeme.

Náročnost zadání je rok od roku těžší. Letos Aleš Polzer pro soutěžící z pěti partnerských škol firmy Siemens zadal nelehký úkol – výroba sestavy mechanického drtiče suchých bylinek. Podle něho k cíli vedlo několik cest, každý z týmů si zvolil tu svoji a v podstatě každá z nich mohla být vítězná.
Nováček v soutěži, SPŠ Betlémská si pod vedením ředitele Ing. Žilky odvezla třetí místo.
Studenti domácí mohelnické školy loňské vítězství neobhájili. Skončili na druhém místě.
Pohár se po roce vrací do Domažlic. Tamní škola pro letošní rok postavila dva týmy. Jeden se na tzv. bedně neumístil, druhý sklidil metu nejvyšší.
Z vítězství se v prvním roce 2014 radovali jičínští, následně pohár putoval do Domažlic, kde zůstal po dva roky, aby v roce 2017 odcestoval do Mohelnice. Odsud se opět vrací zpět do Domažlic. Do soutěže nově přibyla pražská „betlémská“ strojní průmyslovka a liberecká strojní a elektrotechnická průmyslovka. Jakým směrem se pohár vydá v příštím roce?
V pravý čas na správném místě se potkávají studenti, pedagogové a zástupci firem a diskutují spolu o potřebě vzájemné provázanosti a podpoře. Soutěž o Putovní pohár partnerských škol společnosti Siemens – Sinumerik Cup pro tyto účely poskytuje optimální platformu.
Jiřímu Urbanovi se dostalo veřejného poděkování za jeho profesní a lidský přístup v rámci působení ve společnosti Siemens, konkrétně v její brněnské kanceláři. Od října letošního roku se z něj stal aktivní penzista mj. zdolávající veškeré terénní nástrahy nejenom v okolí Kuřimi na svém zbrusu novém horském e-biku.

Roman Dvořák, Mohelnice

roman.dvorak@mmspektrum.com

Vydání #12
Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit