J. Kaufman: V prvé řadě mizí lidský faktor. U klasických tříosých strojů musí přijít obsluha, která řeší handicap v tom, že stroj dokáže obrábět díl jen v určitých pozicích. Obsluha tedy obrobí jednu část, poté stroj vypne, materiál přepolohuje a znovu ho zapne. Tím se samozřejmě do celého procesu vnášejí různé chyby a nepřesnosti, je tam nutnost větší tolerance a podobně. Koncový zákazník, který vyžaduje naprosto přesný a hladký povrch, se s takovým výsledkem nespokojí. Oproti tomu pětiosý, respektive víceosý stroj tento handicap eliminuje – od začátku do konce nástroje z různých poloh pracují na jednom výrobku, čímž docílí daleko preciznějšího výsledku. Tříosé stroje navíc nejsou vždy vhodné z pohledu technologické proveditelnosti nebo vhodnosti, například kvůli jakosti povrchu u složitých tvarů.