Témata

Sloupky Pavla Diviše

Pavel Diviš ve svých článcích nabízí pohled pod povrch byznysu i lidských hodnot a reflexi aktuálního dění v průmyslovém světě. Nejde o suchá data, nýbrž o inspirativní úvahy o strategii, leadershipu a etice v podnikání. Jeho zastavení vás nutí přemýšlet o věcech v širších souvislostech. Sloupky jsou čtením pro ty, kteří hledají víc než jen fakta.

Sloupky Pavla Diviše: Jak je vám po veletrhu?

11. 11. 2026

Brněnský veletrh tradičně začal Sněmem Svazu průmyslu. Celé Brno tepalo maximálním očekáváním. Trh stagnuje, zakázky drhnou, automobilový průmysl se odevzdává Číně, Evropa si neví rady. Přijeli jsme si pro odpověď, kam dál.

Sloupky Pavla Diviše: Největší konkurent českého průmyslu? Průměrnost

01. 10. 2026

Když se dnes bavíme o budoucnosti českého průmyslu, dříve nebo později přijde řeč na Čínu. Na levnější výrobu, energie, regulace, nedostatek lidí, Německo, Ameriku. Všechno jsou to relevantní témata. Ale je možné, že jeden z našich největších konkurentů sedí mnohem blíž. Přímo v našich firmách. Je jím spokojenost s tím, že to, co jsme dělali posledních 10 nebo 20 let, přece pořád nějak funguje.

Sloupky Pavla Diviše: Kdo skutečně profituje z evropského zbrojení?

02. 09. 2026

Evropa hledá cestu k vyšší obranné připravenosti. Státy navyšují vojenské rozpočty, vznikají nové evropské obranné fondy a politici hovoří o soběstačnosti. Přesto si dovolím jednu provokativní otázku přímo z průmyslu: Dostal už někdo od české armády výkres nebo zadání, jak by mohl český průmysl přispět k obranyschopnosti a utracené peníze by přitom zůstaly doma?

Sloupky Pavla Diviše: Co nás naučil pilot, jenž přistál v Příbrami

24. 06. 2026

Existují příběhy, které nezní jako strategie. Spíš jako náhoda. Nebo dobrodružství. A právě o jeden takový se chci podělit, protože je to pro nás v Česku překvapivě cenná lekce.

Sloupky Pavla Diviše: Doba postautomotivní, smutné dědictví (část 2.)

02. 06. 2026

V prvním díle sloupku jsem popisoval časové studie jako nákupní modely „na dotaci“ nebo za předpokladu, že se v mezičase něco zajímavého stalo ve vývoji strojů, tedy „pokud se technologie posunula“. Časová studie někdy vychází z touhy po dokonalosti, častěji ale z vnějšího tlaku „zefektivnit výrobu“. A ve dvou různých podmínkách spolupráce mezi dodavatelem a uživatelem vidím tyto modely: „v prostředí maximální otevřenosti“, opakem cesty k úspěchu je pak model „bez spolupráce se stávajícím provozem“. Našli jste se v některém z těchto modelů? A když si zpětně položíte otázku, splnila časová studie původní záměr?

Sloupky Pavla Diviše: Doba postautomotivní, smutné dědictví (část 1.)

29. 04. 2026

Jedním z principů, díky němuž automotive fungoval a mohl se rychle rozvíjet, byl outsourcing technologií. V rychlosti a objemu, které potřeboval, nebyl schopen vlastní kapacitou držet špičku výrobních technologií, a byl tak závislý na tom, co vymyslí a přinesou dodavatelé. S tím se postupně vyvinul i nákupní model výběrových řízení, a především časových studií, které tvořily základ obhajoby rozhodnutí.