Témata
Zdroj: archiv P. Diviše

Sloupky Pavla Diviše: Co nás naučil pilot, jenž přistál v Příbrami

24. 06. 2026

Existují příběhy, které nezní jako strategie. Spíš jako náhoda. Nebo dobrodružství. A právě o jeden takový se chci podělit, protože je to pro nás v Česku překvapivě cenná lekce.

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

Chris Nielsen byl americkým pilotem F-14. Jednoho dne skončil kariéru, potkal sympatickou Janu a udělal to, co by většina z nás považovala za scénář dobrodružného filmu. Sedl do malé Cessny, přeletěl Grónsko a přistál v Příbrami. Zpočátku se věnoval tomu, co uměl nejlépe, létání. Brzy si ale všiml něčeho jiného. Češi jsou mimořádně šikovní. Co nemají, to si vyrobí. A tak začal propojovat schopnosti, které tu byly, s tím, co ve světě chybělo.

V 90. letech přišel boom malých bagrů a rypadel. Dominovali Japonci. V Dobříši přitom stála krachující pobočka Kovosvitu. Chris nechápal, proč to neděláme my. Dal dohromady pár konstruktérů, lidové tvořivosti s nimi vtiskl profesionální podobu a vznikla firma Superstav, zaměřená na minirýpadla. O 10 let později se z ní stala akvizice roku pro Bobcat. A když dnes jedete po Strakonické a míjíte haly Doosan Bobcat, můžete si připomenout, že to celé začalo nápadem opřít se o šikovnost lidí z Kovosvitu.

„Když dnes jedete po Strakonické a míjíte haly Doosan Bobcat, můžete si připomenout, že to celé začalo nápadem opřít se o šikovnost lidí z Kovosvitu,“ říká Pavel Diviš. (Zdroj: archiv P. Diviše)

Pak přišel krok, který už zní jako z učebnice byznysu. Chris si uvědomil, že na univerzitách je spousta nápadů i talentu. Ze své letecké zkušenosti věděl jednoduchou věc: když pilot nevidí, neletí. Spolu s týmem proto vyvinuli způsob intenzivního chlazení LED diod. Vzniklo světlo o síle 20 milionů kandela, schopné fungovat v extrémních podmínkách na křídlech letadel, při obrovských rychlostech i v absolutním chladu. Dnes jsou tato světla z Příbrami součástí většiny dopravních letadel. Do Česka se vracejí zabudovaná například v F-35. A mimo jiné osvětlovala i přistání sondy na odvrácené straně Měsíce. Příběh tím nekončí. Ve firmě AVEO v Příbrami dnes inženýři různých oborů navrhují drony, lodní systémy nebo asistenční rakety pro drony. Zkrátka cokoli, co svět zrovna potřebuje.

Reklama
Reklama
Reklama

Proč to celé vyprávím? Chris dokázal s neuvěřitelnou lehkostí něco, co se nám Čechům nedaří. Přišel do cizí země, opřel se o místní schopnosti, proměnil šikovnost v produkt a mezeru na trhu ve firmu. Tu prodal, ale zároveň propojil špičky ze strojírenství, fyziky, elektroniky či optiky tak, že jejich společná práce skončila až na Měsíci. Sám si kladu otázku, co nám brání dělat totéž. Spojovat to nejlepší, aby společně doletělo co nejdál. Český zvyk je jiný. Když je v oboru pět konkurentů, se čtyřmi nemluvím a čekám, že ten pátý to zvládne sám. Jenže do vesmíru se takto nedoletí. Strojírenství není finální disciplína. Je to nutná podmínka. Bez propojení s dalšími schopnostmi zůstává nedoceněné.

Chris nám neukázal jen to, co umíme. Ukázal nám, jak to poskládat, aby z toho vznikl globálně obstojný celek. Možná tedy nepotřebujeme víc šikovných rukou. Potřebujeme víc odvahy je spojit. Protože svět nevyhrává ten, kdo vyrábí nejlépe. Ale ten, kdo dokáže své schopnosti propojit do jednoho společného projektu.


Sloupky Pavla Diviše: Karbid jako strategická zbraň

Kdo bude rozhodovat o tom, s jakým karbidem budeme obrábět, a jak číst svět kolem sebe bez iluzí?

Související články
Sloupky Pavla Diviše: Jak je vám po veletrhu?

Brněnský veletrh tradičně začal Sněmem Svazu průmyslu. Celé Brno tepalo maximálním očekáváním. Trh stagnuje, zakázky drhnou, automobilový průmysl se odevzdává Číně, Evropa si neví rady. Přijeli jsme si pro odpověď, kam dál.

Sloupky Pavla Diviše: Největší konkurent českého průmyslu? Průměrnost

Když se dnes bavíme o budoucnosti českého průmyslu, dříve nebo později přijde řeč na Čínu. Na levnější výrobu, energie, regulace, nedostatek lidí, Německo, Ameriku. Všechno jsou to relevantní témata. Ale je možné, že jeden z našich největších konkurentů sedí mnohem blíž. Přímo v našich firmách. Je jím spokojenost s tím, že to, co jsme dělali posledních 10 nebo 20 let, přece pořád nějak funguje.

Sloupky Pavla Diviše: Kdo skutečně profituje z evropského zbrojení?

Evropa hledá cestu k vyšší obranné připravenosti. Státy navyšují vojenské rozpočty, vznikají nové evropské obranné fondy a politici hovoří o soběstačnosti. Přesto si dovolím jednu provokativní otázku přímo z průmyslu: Dostal už někdo od české armády výkres nebo zadání, jak by mohl český průmysl přispět k obranyschopnosti a utracené peníze by přitom zůstaly doma?

Související články
Sloupky Pavla Diviše: Doba postautomotivní, smutné dědictví (část 2.)

V prvním díle sloupku jsem popisoval časové studie jako nákupní modely „na dotaci“ nebo za předpokladu, že se v mezičase něco zajímavého stalo ve vývoji strojů, tedy „pokud se technologie posunula“. Časová studie někdy vychází z touhy po dokonalosti, častěji ale z vnějšího tlaku „zefektivnit výrobu“. A ve dvou různých podmínkách spolupráce mezi dodavatelem a uživatelem vidím tyto modely: „v prostředí maximální otevřenosti“, opakem cesty k úspěchu je pak model „bez spolupráce se stávajícím provozem“. Našli jste se v některém z těchto modelů? A když si zpětně položíte otázku, splnila časová studie původní záměr?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sloupky Pavla Diviše: Doba postautomotivní, smutné dědictví (část 1.)

Jedním z principů, díky němuž automotive fungoval a mohl se rychle rozvíjet, byl outsourcing technologií. V rychlosti a objemu, které potřeboval, nebyl schopen vlastní kapacitou držet špičku výrobních technologií, a byl tak závislý na tom, co vymyslí a přinesou dodavatelé. S tím se postupně vyvinul i nákupní model výběrových řízení, a především časových studií, které tvořily základ obhajoby rozhodnutí.

Sloupky Pavla Diviše: Karbid jako strategická zbraň

Kdo bude rozhodovat o tom, s jakým karbidem budeme obrábět, a jak číst svět kolem sebe bez iluzí?

Sloupky Pavla Diviše: Neutopme šanci pro strojírenství v papírech!

České strojírenství má novou šanci, pokud jej neutopíme v papírech. Evropská debata o obraně se konečně dostává do bodu, kdy přestává být akademická a začíná být praktická. Po letech, kdy bylo všechno „zelené“ a cokoliv, co zavánělo obranou nebo bezpečností, bylo politicky nepopulární, se realita světa přihlásila o slovo. A ne jemně.

Ceny pro nejlepší české strojaře

Na Pražském hradě se 2. prosince 2022 konalo slavnostní předávání cen pro nejlepší české firmy.

Pozvedněme prestiž českého strojírenství

Českých 100 Nejlepších pořádá již 27 let panevropská společnost Comenius pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci. Soutěž nehodnotí velikost firmy, její obrat či jiný měřitelný ukazatel, ale především přínos v oboru. Výsledky oborových soutěží jsou určovány doporučeními uznávaných odborníků a odborných garantů.

Strojaři na Hradě

Další oceněnou strojírenskou firmou v rámci Českých 100 NEJ, která vloni na Pražském hradě převzala ocenění, je TOS Varnsdorf.

I čeští strojaři obstojí ve světové konkurenci

Představujeme vám firmu, která byla vloni na podzim vyhlášena v rámci Českých 100 NEJ na Pražském hradě vítězem strojírenské kategorie za přínos v oboru. MSR Engines je lídrem na trhu motorových surfů a se svojí značkou Jetsurf kraluje tomuto odvětví více než 10 let.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Docházejí nám lidé, ne nápady

V zářijovém příspěvku jsem psal o čínském modelu Kimi K3, který se dostal na první místo žebříčku Frontend Code Arena, před tehdejší nejlepší americké modely. Vypadalo to jako špatná zpráva pro Západ. Za pár týdnů se ukázalo, že tato mince má i druhou stranu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit