Témata
Reklama

Teroristické útoky v Belgii ukázaly, že v kontrole zavazadel v dopravních terminálech jsou povážlivé rezervy. Nadějí mohou být neutronové skenery, které oproti klasickým bezpečnostním rámům a rentgenům dokážou odhalit i samotnou výbušninu.

Nedávné teroristické útoky na bruselském letišti Zaventem ukázaly, že ostraha letištních hal je podceňovanou slabinou dopravních terminálů. Útočníci dokázali bez jakékoliv kontroly pronést smrtící nálože přímo k odbavovacím přepážkám. Rozproudila se proto diskuze, zda by i v Evropě nebylo vhodné zavést první kontroly již při vstupu do odletové haly – tak jak je to běžné třeba v Rusku, Izraeli nebo v USA. Jenže klasické bezpečnostní rámy i běžné rentgenové skenery, které se na letištích používají, mají jednu podstatnou nevýhodu. Zatímco roznětka výbušného systému obsahuje kovové části v podobě drátů a baterií a „vidí“ ji tak rentgenová zařízení, samotnou výbušninu odhalit běžné bezpečnostní kontroly nedokážou. „Když budete mít u sebe například sáček cukru, kostku mýdla nebo jiný předmět z organické hmoty, rentgen tyto látky nedokáže odlišit od skutečných výbušnin,“ říká Dmitrij Jurkov, zástupce hlavního konstruktéra Všeruského vědeckého ústavu automatizace (VNIIA), který spadá pod ruský státní jaderný koncern Rosatom.

Reklama
Reklama
Reklama
Zařízení Pilot-M1 Premium – ruční neutronový skener

VNIIA je jednou z dvanácti firem na světě, která se specializuje na výrobu neutronových generátorů. Trubice schopné pomocí lineárního urychlení vygenerovat paprsek neutronů se uplatňují především v lékařství, hornictví nebo strojírenství. Ruské neutronové zářiče najdeme v USA, v mnoha zemích západní Evropy i Asie. Svou premiéru si odbyly také na Marsu – neutronovým generátorem ruské provenience bylo vybaveno i americké marsovské vozítko Curiosity. Konstruktéři z ústavu VNIIA věří, že neutrony se čím dál častěji budou uplatňovat také při ochraně civilního obyvatelstva, tedy především na letištích.

Neutrony „přečtou“ více

Jaká je výhoda neutronových skenerů oproti klasickému rentgenu? Stručně řečeno, umí toho na dálku „přečíst“ mnohem více. Metoda rozpoznávání obsahu zavazadel je založena na pulzní rychlé neutronové analýze (Pulse Fast Neutron Analysis, PFNA). Kontrolovaný objekt je po přesně stanovenou dobu vystaven proudu rychlých neutronů v nanosekundových pulzech. Proud neutronů pak po srážce se zkoumaným objektem vyvolá gama záření – tedy vysoce energetické elektromagnetické vlnění, které vzniká při některých radioaktivních dějích. Následně lze měřit hned dva údaje. Gama záření může mít různou vlnovou délku, která odpovídá chemickému složení materiálu. Lze tak odhadnout poměr zejména lehkých organických prvků, např. uhlíku, dusíku nebo kyslíku, což jsou mimo jiné základní stavební prvky drtivé většiny výbušnin, ale také nejrůznějšího kontrabandu, jako jsou chemické bojové látky, potraviny nebo chemikálie. A protože je známá doba letu neutronu i rychlost šíření gama záření, lze tak zpětně dopočítat i tvar a velikost podezřelého objektu uvnitř zavazadla. Pokud je kontrolovaný předmět skenován pohybujícím se neutronovým paprskem a zároveň mechanicky posouván v rovině kolmé na proud neutronů, lze dostat i trojrozměrný obrázek. Podobný, jaké na letištích poskytují rentgenové skenery.

Příklad stolního neutronového skeneru pro rychlou detekci stopových množství průmyslově i podomácku vyráběných výbušnin a také omamných látek

Skener v kufru

Ruští experti odzkoušeli dva typy neutronových analyzátorů vhodných pro použití v dopravních terminálech. Zařízení s označením ING-27 je mobilní a pracuje na principu rychlých pulzujících neutronů. „Skládá se z napájecí jednotky, která je schopna transformovat běžné napětí ze zásuvky na hodnotu stovek kilovoltů, a samotné neutronové trubice,“ popisuje Aleksandr Zeněvskij, konstruktér VNIIA. ING-27 je mobilní, váží deset kilogramů a vejde se do většího kovového kufru na kolečkách, který se umísťuje před podezřelý předmět.

Druhým typem neutronového skeneru výbušnin je stacionární detektor EDS 5101, vyzkoušený na letištích Pulkovo v Petrohradě a moskevském Šeremetěvu. Oproti mobilní řadě ING jde o zařízení velikosti zhruba dvou chladniček, které využívá jinou fyzikální metodu. Neutrony nejsou urychlovány v záblescích, ale vypouštěny v podobě jakýchsi mraků, jejichž energie je o několik milionů elektronvoltů nižší, než je tomu v případě pulzů. EDS 5101 je postaven na zářičích VNIIA, na základě ruského vládního grantu ho však sestrojila soukromá petrohradská firma Ratec. Stacionární zařízení má za sebou nejen test přímo na letištích, ale také v americké Lawrence Livermore National Laboratory. Tedy ve špičkovém vědeckém ústavu, který mimo jiné pro mezinárodní projekt ELI v Dolních Břežanech dodá nejintenzivnější laser na světě.

Neutronový skener určený ke kontrole zavazadel na frekventovaných letištích.

Všechny testy ukázaly, že zařízení plně pracuje a není pro člověka škodlivé. Vzhledem k tomu, že životnost neutronového zdroje i v případě pomalejších neutronů vystačí na kontrolu jen asi 15 tisíc zavazadel, není skener EDS 5101 vhodný pro rutinní prověřování bagáže. To ostatně není ani nutné, protože zařízení EDS 5101 funguje jako doplněk letištních rentgenů. Zatímco dnes nezbývá než podezřelé zavazadlo rozbalit, v budoucnu by případnou výbušninu mohly po podezření na přítomnost neobvyklého předmětu spolehlivě odhalit neutronové skenery. Jejich provoz je prozatím vzhledem k omezené životnosti zářičů drahý. Neutronové analyzátory jsou však nezbytnou součástí jakýchkoliv úvah, jak učinit cestu letadlem zase o kus bezpečnější.

Zuzana Sommerová, Essential Communication

sommerova@esscom.cz

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 160510
Datum: 11. 05. 2016
Rubrika: Servis / Zajímavosti
Autor:
Firmy
Související články
Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Stroje v pohybu:
Fotoprůzkumné družice

Za druhé světové války přinášely informace z fronty filmové týdeníky, při první válce v Perském zálivu vysílala živě CNN z bombardovaného Bagdádu – a nyní na Ukrajině má veřejnost poprvé v historii k dispozici prakticky v reálném čase družicové snímky. Navíc neskutečné kvality. Každopádně jde o materiál, který umožňuje potvrdit, nebo naopak vyvrátit mnohá tvrzení válčících stran.

Jízdní kola z vesmírného inkubátoru

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Související články
Najít dveře do budoucnosti

Již 20. ročník Ceny Wernera von Siemense vyvrcholil 22. února slavnostním večerem v pražské Betlémské kapli. Za své práce zde převzalo ocenění celkem 25 nejlepších mladých vědců, studentů a pedagogů. Werner Siemens prý řekl: „Lepší než bušit hlavou do zdi je najít v ní očima dveře.“ Z mladých lidí, kteří převzali ocenění nesoucí jeho jméno, by měl jistě radost. Všichni totiž dokázali nejen najít dveře, ale otevřít je do budoucnosti.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
S uranem v podpalubí

V březnovém vydání MM Průmyslového spektra jsme publikovali článek pod názvem Jaderné ledoborce pro Severní cestu. Jelikož tento text vzbudil zájem řady čtenářů, rozhodli jsme se na toto téma připravit další podrobnější příspěvek.

Fanfáry pro inovátory

Soutěž o Zlaté medaile brněnského Mezinárodního strojírenského veletrhu se datuje již k roku 1964. Za tu dobu byly oceněny stovky vystavovaných exponátů, některé z nich jako světové unikáty. Za ta léta jsme se ale však setkali i s balastem, který technické veřejnosti předstíral, jaké výborné věci vznikají v hlavách československých socialistických konstruktérů. Soutěž v porevoluční době postupně ztrácela na třpytu, exponenciálně rostly počty udíělených medailí a naopak klesal respekt technické veřejnosti k soutěži.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na červenec: Samoobsluha a sítě sdílení

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Stroje v pohybu:
Divoká jízda sondy Pathfinder

Sonda Mars Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na rudé planetě, se může pyšnit několika prvenstvími. Třeba tím, že šlo o první mimozemský výsadek masově sledovaný uživateli internetu. Nebo tím, že jako první dopravila na Mars kolové průzkumné vozidlo, rover Sojourner.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit