Témata
Reklama

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Uvést věci na pravou míru a poupravit pohled a chápání na inovační proces jako celek jsme se pokusili v rozhovoru s člověkem z nejpovolanějších – profesorem Jánem Košturiakem, který se inovacemi zabývá dlouhá léta a sklízí úspěchy v celé řadě realizovaných projektů. S přirozenou skromností nepřisuzuje zásluhy na úspěších sobě a svému týmu, ale lidem v daných firmách. Je nám ctí, že můžeme našim čtenářům formou rozhovoru myšlenky a přístupy profesora Košturiaka předat. Inspirativní čtení…

MM: Na konferenci věnované inovacím jste ve svém vystoupení uvedl, že inovace nezačínají nápadem, ale příležitostí. Ale co jsou vlastně inovace a jak tedy tu příležitost rozpoznáme?

Prof. Košturiak: Viděl jsem jednu knihu o inovacích, kde byly desítky definicí, ale ani jedno řešení. Je však důležité, abychom pracovali s jasně definovanými pojmy. Podle mne má inovace tyto tři atributy: především o tom, co je inovace, rozhoduje zákazník tím, že si ji kupuje a platí za ni. Inovací tedy není nápad, patent, vynález ani „inovativní“ řešení bez potřebného úspěchu na trhu. Dále je třeba vzít na zřetel, že inovace je cesta k vyšší hodnotě jak pro zákazníka – vyšší benefity/nižší negativní funkce –, tak i pro firmu v podobě vyšší marže, ziskovosti, navýšení tržeb atd. A v neposlední řadě je nutné si uvědomit, že inovace zlepšuje kvalitu života. Za inovaci však nemůžeme považovat praktiky, které přinesou zisky pouze pro zákazníka.

Reklama
Reklama
„Mnozí majitelé nebo manažeři firem si ještě nestačili uvědomit, že se nacházíme v transformační době, kdy se bez inovace přežít nedá. Orientují se na jednoduché projekty redukce nákladů a konkurování nízkou cenou, hovoří o inovacích a nejlepších praktikách, ale často ani nevědí, co vlastně nevědí,“ říká v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum profesor Ján Košturiak.

MM: Má Česká republika a potažmo i Slovensko dostatečný potenciál k realizaci inovací – myšleno jak ve výrobní, tak i výzkumné sféře?

Prof. Košturiak: Obě země prodaly a rozkradly velkou část svého majetku, takže je otázka, kde by se měly inovace dělat – výrobně-montážní dílny a obchodně-logistická centra na to poskytují jen omezený prostor. Na druhé straně však v posledních 25 letech vznikly v obou státech zajímavé firmy, které mají velký inovační potenciál – např. Linet, Borcad, 2N Telekomunikace, Jablotron, Meopta, Brano Group, Bernard, ESET, Elcom, OMS Lighting, Ipesoft, Kofola, Elmarco, Tescan, Naretec atd. Svoje schopnosti prokázaly i lokální závody mnoha nadnárodních firem, kde se úspěšně rozvíjejí inovace – např. 3M Česko, Siemens, Škoda Auto, Continental, Embraco anebo Bosch.

Ale vrátím se k potenciálům. Hlavním potenciálem inovací jsou lidé a jejich spolupráce. Myslím si, že lidský potenciál máme dobrý, se spoluprací je to někdy slabší. Důležité jsou samozřejmě i další věci – infrastruktura, zdroje financování, podnikatelská kultura. Myslím si, že hlavním likvidátorem inovací je Evropská unie se svými nesmyslnými dotacemi a fondy, které víc škodí, než pomáhají, ale i s přístupem, kde se berou peníze schopných a přidělují se méně schopným nebo se nechají rozkrádat neschopnými (nebo schopnými všeho). Kultura našich zemí, ale i celé Evropské unie jde spíše směrem prázdných deklarací a strategií namísto reálných akcí, takže mám pocit, že stále více lidí očekává, že se o ně někdo postará, místo toho, aby inovovali a postarali se o sebe sami. Naším jediným štěstím je, že jsou tu ještě více podnikatelsky zdegenerované země – například Francie.

MM: Jaká by podle vás měla být role vysokých škol v inovačním procesu?

Prof. Košturiak: Myslím si, že v inovačním procesu jsou důležité role i základních a středních škol, které by měly přestat zabíjet kreativitu a odlišnost a rozvíjet podnikání s talentem a životem každého mladého člověka. Vysoké školy by měly především vychovávat absolventy, kteří budou umět dělat inovace – nejen o nich mluvit jako mnozí profesoři. Místo Potěmkinových vesnic by se měly budovat inovační sítě spolupráce s podniky, podnikatelské a inovační univerzity. I zde je však vidět pokrok – například v Brně. Myslím si, že by univerzity měly přestat snít o základním výzkumu (ten by se měl dělat v nadnárodních týmech), ale víc se orientovat na aplikovaný výzkum. Nesmyslný je i celý systém hodnocení a řízení vysokých škol – rektoři a děkani shánějí granty, pracovníci píšou články, za které jsou body, ale nikdo je nečte, a masa studentů se snaží o co nejefektivnější nasbírání maximálního množství kreditů. Výsledky tohoto vývoje nás doběhnou.

MM: Po dlouhá léta je vámi založená IPA Slovakia a IPA Czech partnerem velkého množství firem, kterým pomáhá zavádět inovace. S čím se nejčastěji – pozitivně i negativně v těchto podnicích ve vazbě na inovace setkáváte? Kde je v celém procesu pak vaše role?

Prof. Košturiak: Pouze pro upřesnění: jednalo se zatím o 207 firem, ve kterých jsme realizovali dlouhodobější projekty, nejenom semináře a školení. S hodnocením je to jako ve škole – na rodičovské sdružení chodí rodiče dětí, které to tak velmi nepotřebují. I já mám velmi dobré zkušenosti s firmami, které dlouhodobě inovují a díky tomu jsou tam, kde jsou. Negativní je, že mnozí majitelé nebo manažeři firem si stále vůbec neuvědomují, že se nacházíme v transformační době, kdy se inovací přežít nedá. Orientují se na jednoduché projekty redukce nákladů a konkurování nízkou cenou, hovoří o inovacích a nejlepších praktikách, ale často ani nevědí, co nevědí. Neznají trendy na trzích, zákazníky a jejich reálné problémy a inovace vůbec nedělají, nebo o nich vedou jen prázdné řeči. Někdy chybějí skutečné osobnosti, nebo jsou potlačované kulturou průměrnosti, jsou nastaveny nízké tolerance rizika a experimentů. Na brainstormingových workshopech generují nápady a potom nevědí, co s nimi, investují množství času do složitých procesů analýz a vývoje nových výrobků, a nakonec se diví, že si zákazník jejich „inovační řešení“ nekupuje. Analýzy, plány, deklarace a prezentace nahrazují často skutečnou realizaci a výsledek.

V rámci nabízených služeb v oblasti vzdělávání vytvořila společnost IPA Slovakia projekt nazvaný Akademie inovací, kde se účastníci ve čtyřech blocích vždy po dvou dnech setkávají na různých místech České republiky i Slovenska a diskutují s vrcholovými představiteli z oblastí inovací, průmyslového designu a byznysu. Náplní programu je i řešení konkrétních příkladů pod vedením zkušených praktiků.

A naše role? Snažíme se pomoci překonat uvedené problémy a uvést věci do pohybu. Někdy se to podaří, někdy ne. Nejsme konzultanti, ale snažíme se zapadnout do inovačního týmu a obohatit ho vhodnými inovačními postupy a metodami, dívat se na věci jinak, tlačit věci k tomu, aby nezůstaly na papíře. Vždy se snažíme přinést tři hodnoty pro partnera – vytvoření vlastní metodiky inovačního procesu, rozvinutí praktických znalostí v týmu a dosažení výsledku projektu. Při inovacích je však třeba si uvědomit, že neúspěšné pokusy a slepé uličky jsou také výsledky a že na to, aby vznikla jedna úspěšná inovace, je někdy třeba rozpracovat i desítky nápadů.

MM: Uveďte a odůvodněte prosím jednu případovou studii za všechny, kde se vám podařilo ve firmě realizovat zajímavou výrobkovou či technologickou inovaci a popište stručné milníky od prvního impulzu až po závěrečný výsledek.

Prof. Košturiak: Nikdy nepoužívám formulaci, že se „nám podařilo něco ve firmě realizovat“. Podařilo se to lidem z firmy a já věřím, že my jsme jim přitom pomohli, obohatili jsme řešení, používané postupy i lidi ve společném týmu. Z posledních let mám velmi dobrý pocit ze slovenské firmy OMS Lighting, kde spolupracujeme přímo s majitelem a inovace probíhají v celém podnikatelském modelu. Možná v některém článku v MM Průmyslovém spektru detailněji popíšu jejich cestu k inovacím. Ve zkratce – firma, která začala z nuly před 19 lety, dnes patří ke světové špičce v oblasti světelné techniky, v inovačním centru pracuje 100 lidí a v celé firmě téměř 1 000. Firma exportuje do 130 zemí světa, definuje světové standardy v oblasti světelné techniky (LQS – Lighting Quality Standard), má neuvěřitelnou flexibilitu a schopnost reagovat na nejnovější trendy v oblasti designu, materiálů a nových technologií, inovuje i v oblasti distribuce a komunikace se zákazníky a dosahuje nadprůměrné ekonomické výsledky, které investuje zpět do inovací.

My však pracujeme na inovacích i v naší vlastní firmě – jako příklady bych uvedl Podnikatelskou univerzitu, portál Podnikaj a ži!, vlastní vývoj e-biku a designérsko-poradenské společnosti v oblasti e-mobility, pracujeme na podnikatelském modelu Agrokruh, propojování lokálních výrobců a spotřebitelů apod.

MM: Česká republika se propadá v žebříčcích hodnocení konkurenceschopnosti. V čem vy osobně vidíte největší problém tohoto stavu?

Prof. Košturiak: Existují různé žebříčky, kde se zohledňuje i státní byrokracie, korupce, nevymahatelnost práva, úpadek školství a mnohé další faktory. Myslím si, že to zrcadlí stagnaci české i slovenské společnosti a pokrok jiných, mnohem dynamičtějších zemí, na které se u nás ještě někdy díváme jako na rozvojové. Souhlasím s profesorem Milanem Zeleným, že máme málo skutečných podnikatelů a mnoho podnikavců a spekulantů, kteří jsou sice bohatí, ale nikdy žádnou inovaci neudělali. Mám někdy pocit, že společnost stále nedocenila to, že jsou jejím hlavním motorem rozvoje podnikatelé, kteří vytvářejí pracovní místa, učí lidi řešit problémy a inovovat. Je mi někdy špatně, když vidím politiky, kteří by ve vlastních firmách zkrachovali za pár týdnů a žijí z toho, co podnikatelé vyprodukovali, jak se negativně vyjadřují na jejich adresu, jak hledají další „inovativní“ způsoby zmocnit se peněz podniků a podnikatelů.

MM: Jaké ekonomiky světa považujete za nejvíce potenciální s ohledem na jejich makroekonomický růst, atraktivitu pro investory, míru inovací či jejich komercionalizaci?

Prof. Košturiak: Nejsem makroekonom, ale myslím si, že třeba USA, Německo, Izrael, Singapur, Jižní Korea a mnohé další země mají potenciál. Německo má výborný vzdělávací a vědecko-vyzkumný systém, též silné a inovativní podniky. USA přitahují nejlepší mozky z celého světa, umí je dobře síťovat a mají historicky rozvinutou podnikatelskou kulturu. Prosazují se i země jako Jižní Korea, která používá jakýsi „trystorming,“ zaměřený na akce, které možná nejsou perfektně promyšlené, ale umějí rychle korigovat chyby a učit se. Jejich vytrvalost je obdivuhodná. O Izraeli, který je velmocí v IT inovacích, se toho namluvilo a popsalo dost a takto bychom mohli pokračovat. Všimněte si, kolik renomovaných evropských podniků vlastní dnes lidé z Číny nebo z Indie, kteří se od kopírování připravují na udávání trendů. Některé nové, přelomové, technologie (např. elektromobilita) zvládají velmi dobře. Mění se i inovační přístupy – kdysi přecházely inovace například z prémiových a velkých automobilů do menších a jednodušších modelů. Dnes přecházejí mnohé inovace z menších modelů do prémiových – např. hospodárnost provozu, snižování hmotnosti a ceny.

Vedle vzdělávacího a konzultačního procesu se IPA Slovakia zabývá i konkrétními inovacemi. Zmiňme například projekt vývoje e-biků jako celku, od výrobního systému přes byznys model, koncepci prodeje až po závěrečné vybudování komunity lidí, kteří vyvíjejí, vyrábějí, prodávají a používají e-biky.

MM: Náš rozhovor se realizuje v předvelikonočním čase. Nejen proto bych se rád vás závěrem jako křesťana zeptal, zda nalezneme v některém z biblických příběhů paralelu s dnešním stavem, který panuje v našich podnicích při jejich inovačním snažení?

Prof. Košturiak: Mnohé firmy se pokoušejí dělat inovace a zavádět moderní metody organizace a řízení podnikových procesů. Některé z nich jsou neúspěšné a jejich manažeři místo toho, aby uvažovali nad skutečnou příčinou, dělají další a další pokusy. Po čase se zjistí, že mnozí pracovníci nevědí, co přesně chceme, nechápou smysl, neznají svoje úlohy v probíhajícím projektu změny nebo neuvažují způsobem, který jsme od nich očekávali. Přicházejí noví pracovníci z jiných firem, externí konzultanti a trenéři a každý hovoří svým jazykem. Proč se v Babyloně nepodařilo dostavět věž? Bůh pomotal stavebníkům jazyk, aby se nemohli domluvit. Používáme často slova, jejichž obsah není přesně definovaný. Hovoříme o kvalitě a měříme ji ukazateli nekvality. Pleteme si organizaci se strukturou, informace se znalostmi, komunikaci s výměnou informací, týmovou práci s prací ve skupině, inovace s vývojem výrobků, štíhlý management se snižováním nákladů, kaizen se zlepšovacími návrhy apod. Zlepšujeme proces, místo toho, abychom se zeptali na jeho smysl, startujeme projekty bez jasného a měřitelného cíle.

Potřebujeme společný jazyk, abychom přesně věděli, kdo je zákazník, co je přidaná hodnota, plýtvání, kvalita, znalost nebo inovace. Potřebujeme společný jazyk, abychom dokázali koordinovat své akce, abychom zrušili zbytečné porady a formuláře, abychom byli efektivní jako organismy v přírodě. Potřebujeme společný jazyk, abychom si nakonec rozuměli i beze slov. Chceme-li další biblické příběhy pro inovátory, tak doporučuji celé Matoušovo evangelium.

MM: Děkuji vám za inspirativní rozpravu a přeji všechno dobré.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

V rámci projektu Podnikaj a ži! profesor Košturiak se svým týmem řeší platformu Agrokruhu, která spočívá v pěstování zdravých plodin bez těžké mechanizace a chemických látek. V současné době je již 15 kruhů realizovaných a dalších 30 bude letos. V současné době IPA Slovakia připravuje kompletní byznys plán a chystá se tuto metodu propagovat v Brazílii, Vietnamu a dalších zemích. Ukázku, jak takový Agrokruh vypadá v praxi, si můžete ve filmu prohlédnout zde:

Reklama
Vydání #5
Kód článku: 140502
Datum: 13. 05. 2014
Rubrika: Servis / Rozhovor
Související články
Čtrnáctý ročník soutěže Ocenění českých podnikatelek úspěšně odstartován

Ve čtvrtek 3. června 2021 byl zahájen další ročník prestižní soutěže Ocenění českých podnikatelek, který odstartovala online konference Women in Business s podtitulem Nová realita roku 2021 a společný (re)start, most k jednotě a spolupráci. Tuto soutěž již tradičně vyhlašuje podnikatelská platforma Helas – Budujeme hrdé Česko. Patronkou letošního ročníku je Kateřina Kadlecová, generální ředitelka společnosti USSPA. 

Třpytivý svět krystalů

Turnovská společnost Crytur patří svým pojetím ke světovému unikátu. V přesně definovaných podmínkách pěstuje umělé krystaly z vlastního výzkumu a vývoje, které následně po opracování dodává buď jako specifické optické díly pro další celky, nebo přímo kompletní výrobky.

Implantáty z Čech až na konec světa

V 70. letech minulého století stál u zrodu prvních ortopedických implantátů v Čechách. V roce 1992 pak v rámci privatizace založil vlastní firmu téhož zaměření, jejíž výrobky dodnes pomáhají lidem znovu se hýbat. Ano, hovoříme o Stanislavu Beznoskovi a české firmě téhož jména, kterou dnes úspěšně řídí členové rodiny zakladatele.

Související články
MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vývoj UHT nástrojů
v plném proudu krizi navzdory

Hlavním motivem založení VaV centra Rotana byla připravenost na nové trendy v automobilovém a leteckém průmyslu a výroba vlastních produktů s vysokou přidanou hodnotou – konkrétně ultratvrdých (UHT) nástrojů pro speciální aplikace. Centrum je vybaveno nejmodernějšími technologiemi a stále se rozrůstá. Na kontě má několik úspěšně zakončených projektů v podobě prototypových nástrojů a užitných vzorů. O tom, na jakých projektech v centru pracují nyní a jaké mají plány do budoucna, jsme si povídali se třemi hlavními osobnostmi celého projektu vývoje a výroby UHT nástrojů.

Odměřovací pravítka, lanovka a Ferrari

Odměřovací pravítko je jednou z klíčových komponent obráběcího stroje. Zpravidla je ukryto hluboko uvnitř stroje a většina uživatelů obráběcích strojů jej nikdy na vlastní oči neviděla. Přesto jsou na ně kladeny velmi vysoké nároky. Musejí pracovat spolehlivě po dobu mnoha let, zaručovat očekávanou přesnost a rozlišení, a musejí být odolná proti znečištění, pronikání kapalin, prachu i třískám a proti spoustě dalších faktorů. A kdyby se náhodou něco pokazilo, musejí být snadno vyměnitelná.

Názorové fórum odborníků

V tomto vydání MM Průmyslového spektra se věnujeme mimo jiné tématu obráběcích strojů. Proto jsme s anketní otázkou oslovili zástupce výrobců a dovozců v této komoditě.
Čas jsou peníze. Každá minuta prostoje výrobního zařízení je nežádoucí, proto se dnes vedle vysoké produktivity u strojů očekává také jejich vysoká spolehlivost.

Stroje v pohybu – Sledování zásilek na dálku

Takzvaný internet věcí (IoT) nabízí mnoho možností. Základem této technologie je bezdrátová komunikace velkého počtu autonomních zařízení prostřednictvím datových sítí, jež jsou navrženy tak, aby datový přenos spotřeboval co nejméně energie. Toho využívají i moderní sledovací jednotky (lokátory), které mohou díky energetické úspornosti pracovat i několik let bez dobíjení baterií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Semináře nově s high-tech technologiemi

Školicí a tréninkové centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí prošlo v loňském roce rozsáhlou modernizací. Nové Technické centrum i technologie v něm bohužel kvůli pandemii covid-19 nemělo možnost navštívit mnoho zákazníků. Všichni pevně věříme, že se to brzy změní. Než se tomu tak stane, požádali jsme Jana Gryče, technického ředitele společnosti Ceratizit, aby nám představil, co je v centru nového a na co se mohou zákazníci těšit. Při té příležitosti jsme oslovili také Pavla Němečka, obchodně-technického zástupce společnosti Hermle, aby pohovořil o pětiosém stroji C 32 U, které je v centru nové.

Švédové jsou féroví a přímí obchodníci

Celosvětová pandemie covid-19 mění světa vytváří nové příležitosti a výzvy pro exportně orientované firmy. Zahraniční kanceláře CzechTrade registrují příležitosti v daných destinacích a vytvářejí partnerství českým výrobním společnostem a jsou jim nápomocni při vstupu na trh a upevnění jejich pozice.

Digitalizace: klíč k úspěchu

Již od roku 1919 zkoumá, vyvíjí a vyrábí zabezpečovací techniku společnost EVVA - rodinná firma se sídlem ve Vídni. To, že se nyní, přibližně o 100 let později, stala průkopníkem propojené výroby, je zásluhou její jasné strategie s důrazem na digitalizaci. Důležitým milníkem nové výrobní filozofie společnosti EVVA je soustružnické a frézovací centrum Hyperturn 65 Powermill v kombinaci se síťovým řídicím rozhraním Emconnect. S flexibilním výrobním systémem od společnosti Emco lze nyní kompletně automatizovat obrábění mosazných dílů v kusové výrobě i výrobě středních sérií.

MSV ve znamení obrábění

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro meku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, kromě lidí z dalších oborů, setkají i výrobci vynikajících obráběcích strojů. Proto jsme se na postřehy a názory tentokrát zeptali Petra Odehnala z obchodního oddělení společnosti Pilart stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit