Témata
Reklama

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Uběhla řada let. Z bratrů jsou dospělí muži, ale vášeň pro elektrotechniku sdílejí dodnes. Jejich působištěm je společnost Continental Automotive, kde Pavel pracuje jako Test Engineer pro testování desek plošných spojů a Petr vede tým v oddělení Smart Automation.

K elektronice jsme byli vedeni odmala,“ vzpomíná Petr Bařina. „Táta je po celý náš život opravářem praček. Vystudoval silnoproudou elektrotechniku a již od základní školy jsme si doma pájeli třeba žárovičky do lega, aby nám svítil majáček.“

„Trafo páječku jsme měli oba dva už na základní škole a velmi nás to bavilo,“ doplňuje bratra Pavel. „Stejně tak nás velmi bavilo zapojovat zásuvky nebo světelné vypínače. Vždy, když táta doma dělal nějakou elektroinstalaci, tak nás měl oba při ruce.

Reklama
Reklama
Reklama
Vášeň pro elektrotechniku sdílejí Petr a Pavel Bařinovi dodnes. (Zdroj: Continental Automotive)

Svět je „malej“

Elektrotechnika se také pro bratry stala profesionální dráhou.

„Bylo to v roce 2008, kdy nás do Continentalu přivedla možnost praxe,“ říká Pavel Bařina. „Byli jsme studenty druhého ročníku průmyslové školy a v době maturit jsme si všichni měli zařídit 14 dní praxe v oboru elektro. Naši rodiče nám řekli, že v blízkém Brandýse nad Labem je firma Continental, kde se vyrábějí autorádia. Protože jsme z Čelákovic, Continental se nám zamlouval.“

„Svět je ‚malej‘,“ pokračuje Petr, „a tak zrovna v té době náš otec opravoval pračku pánovi, který byl dlouholetým pracovníkem Continentalu. Slovo dalo slovo a praxe byla dohodnutá. Dodnes jsme kolegovi velmi vděční.“

I další kroky dvojčat byly společné. Oba po střední škole vystudovali na FEL ČVUT bakalářský obor Aplikovaná elektronika a následně navazující magisterský obor Elektronika.

„Na magisterském studiu jsme si uvědomili, že by bylo fajn mít praxi v oboru a už v letním semestru jsme si domluvili stáž – opět v Continentalu,“ říká Pavel. „Tentokrát už jsme se věnovali složitějším problémům, několik týdnů jsme strávili i v laboratořích, kde jsme se poprvé setkali například s rentgenem elektronických součástek, ale poznali jsme i další oddělení firmy.“

Nepřeberné možnosti

Po úspěšné stáži dostali oba z Continentalu nabídku na brigádu a tehdy se jejich cesty poprvé „rozdělily“. Petr šel do oddělení náběhu nových projektů, které zajišťuje projektovou koordinaci od stavby nové výrobní linky přes objednávání materiálu až po uvedení projektu do sériové výroby. Pavel nastoupil do oddělení kvality, kde se také podílel na projektu přístrojů pro japonskou automobilku.

„Pracoval jsem na projektu palubních přístrojů pro Toyotu a díky tomu poznal celý proces výroby,“ vzpomíná. „Hodně jsem spolupracoval s oddělením metrologie, takže jsem se dozvěděl třeba to, jak se ověřuje kvalita plastových dílů.“

Netrvalo dlouho a bratři se opět pracovně setkali – v jedné kanceláři, na stejné pozici.

„Šlo nám především o to, abychom dělali to, co jsme devět let studovali. Proto jsme rádi přijali pozice Test inženýrů pro oblast ICT,“ objasňuje Pavel.

„Elektronika nás velmi baví a oba jsme hned věděli, že v tomto oboru chceme i pracovat. Continental má pro své zaměstnance nepřeberné možnosti v oblasti elektroniky, takže nebylo co řešit…,“ dodává Petr Bařina.

„Od letošního ledna se naše cesty znovu rozešly a již nepracujeme v jednom týmu,“ říká Petr s úsměvem. „Pro Continental je to asi dobře, protože jsme hrozně upovídaní a pořád si musíme hned všechno říct. (smích) Nejvíce se teď oba věnujeme Průmyslu 4.0.“

Opět spolu?

Kam povedou cesty elektronických dvojčat dál? Že by mimo Českou republiku...?

„Zahraničí nás zatím moc neláká. Oba máme čerstvě narozené syny. Takže bychom rádi byli s rodinou v ČR. Až budou děti větší, tak nás ale třeba zahraničí bude lákat více,“ říká Pavel. „Mě osobně hodně zajímá návrh elektronických obvodů s jednočipy a jejich programování. Proto bych se jednou chtěl zabývat právě tímto návrhem. Aktuálně jsem ale zařazen do ‚talent programu‘, který je určen pro lidi, kteří by mohli v budoucnu vést tým lidí jako teamleadeři. Zároveň se ze své aktuální pozice budu moct již brzy posunout na pozici ‚seniora‘.“

„Vzhledem k tomu, že jsem se od nového roku již posunul na vyšší pozici – teamleadera, beru to teď tak, že se chci v této pozici ‚zabydlet‘,“ svěřuje své plány Petr. „Chci být dobrým vedoucím a oporou pro svůj tým. Chci být vždy každému v týmu nápomocen a zároveň dokázat vhodně směrovat nápady celého týmu pro lepší a efektivnější výrobu v našem závodě. Jakmile tyto činnosti budu zvládat levou zadní, tak pak třeba to zahraničí.“

„Odmalinka jsme měli vždy společné veškeré zájmy,“ uzavírá za oba Pavel. „Je tedy jasné, že bychom určitě chtěli své cesty opět spojit, ale na druhou stranu pořád oba pracujeme v jednom závodě a společně se i nadále budeme setkávat u různých nových projektů.“

Vera.Kubinova@continental-corporation.com

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 200329
Datum: 04. 03. 2020
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Promluvy Štefana Kassaye: Současnost je východiskem utváření budoucnosti

Nejednou si povzdechneme, jak je jen ten svět složitý. Zároveň si ale uvědomíme, že v prostoru a čase svými skutečnými rozhodnutími a jednáním se zapříčiňujeme o potenciální dobro i zlo, že mnoho závisí na nás, na našich rozhodnutích a chování.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Príhovor Štefana Kassaya: O rok o krok vpred?

Ešte stále prichádzajú do môjho počítača desiatky novoročných želaní, mnohé v tradičnom rúchu, na Novoročnej pohľadnici, s peknými, majstrovsky zvládnutými grafikami. Omeškané novoročné želania človeka vedú k zamysleniu. Sú z úprimného srdca, alebo sú odosielateľom naprogramované v pamäti počítačov? Dnes sa už všetko automatizuje.

Príhovor Štefana Kassaya: Spoveď každodenná

Prezident vzdělávací instituce Intercedu, profesor Štefan Kassay, renomovaný podnikatel, vědec a diplomat připravuje pro čtenáře a posluchače strojírenského měsíčníku MM Průmyslové spektrum své prihovory, ve kterých se snaží upozorňovat na aspekty současného světa. Každý měsíc k vám promlouvá a nabízí vám svůj pohled na dané téma.

Na cestě ke zrození stroje: Závěrečné ohlasy

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Príhovor Štefana Kassaya: Existuje ideál?

Hypotéza či fantázia mi dovolia zadumať sa nad ideálom. Ideálny človek, ideálne spolužitie, ideálne vzťahy. Konštrukt ideálne fungujúceho mechanizmu, a to v celosvetovom rámci. Na prvý pohľad nemožné. Ale kto určil hranice nemožného? Prečo by som mal čo len dotyk s ideálom jednoznačne zamietnuť?

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit