Témata
Reklama

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Uběhla řada let. Z bratrů jsou dospělí muži, ale vášeň pro elektrotechniku sdílejí dodnes. Jejich působištěm je společnost Continental Automotive, kde Pavel pracuje jako Test Engineer pro testování desek plošných spojů a Petr vede tým v oddělení Smart Automation.

„K elektronice jsme byli vedeni odmala,“ vzpomíná Petr Bařina. „Táta je po celý náš život opravářem praček. Vystudoval silnoproudou elektrotechniku a již od základní školy jsme si doma pájeli třeba žárovičky do lega, aby nám svítil majáček.“

„Trafo páječku jsme měli oba dva už na základní škole a velmi nás to bavilo,“ doplňuje bratra Pavel. „Stejně tak nás velmi bavilo zapojovat zásuvky nebo světelné vypínače. Vždy, když táta doma dělal nějakou elektroinstalaci, tak nás měl oba při ruce.

Reklama
Reklama
Reklama
Vášeň pro elektrotechniku sdílejí Petr a Pavel Bařinovi dodnes. (Zdroj: Continental Automotive)

Svět je „malej“

Elektrotechnika se také pro bratry stala profesionální dráhou.

„Bylo to v roce 2008, kdy nás do Continentalu přivedla možnost praxe,“ říká Pavel Bařina. „Byli jsme studenty druhého ročníku průmyslové školy a v době maturit jsme si všichni měli zařídit 14 dní praxe v oboru elektro. Naši rodiče nám řekli, že v blízkém Brandýse nad Labem je firma Continental, kde se vyrábějí autorádia. Protože jsme z Čelákovic, Continental se nám zamlouval.“

„Svět je ‚malej‘,“ pokračuje Petr, „a tak zrovna v té době náš otec opravoval pračku pánovi, který byl dlouholetým pracovníkem Continentalu. Slovo dalo slovo a praxe byla dohodnutá. Dodnes jsme kolegovi velmi vděční.“

I další kroky dvojčat byly společné. Oba po střední škole vystudovali na FEL ČVUT bakalářský obor Aplikovaná elektronika a následně navazující magisterský obor Elektronika.

„Na magisterském studiu jsme si uvědomili, že by bylo fajn mít praxi v oboru a už v letním semestru jsme si domluvili stáž – opět v Continentalu,“ říká Pavel. „Tentokrát už jsme se věnovali složitějším problémům, několik týdnů jsme strávili i v laboratořích, kde jsme se poprvé setkali například s rentgenem elektronických součástek, ale poznali jsme i další oddělení firmy.“

Nepřeberné možnosti

Po úspěšné stáži dostali oba z Continentalu nabídku na brigádu a tehdy se jejich cesty poprvé „rozdělily“. Petr šel do oddělení náběhu nových projektů, které zajišťuje projektovou koordinaci od stavby nové výrobní linky přes objednávání materiálu až po uvedení projektu do sériové výroby. Pavel nastoupil do oddělení kvality, kde se také podílel na projektu přístrojů pro japonskou automobilku.

„Pracoval jsem na projektu palubních přístrojů pro Toyotu a díky tomu poznal celý proces výroby,“ vzpomíná. „Hodně jsem spolupracoval s oddělením metrologie, takže jsem se dozvěděl třeba to, jak se ověřuje kvalita plastových dílů.“

Netrvalo dlouho a bratři se opět pracovně setkali – v jedné kanceláři, na stejné pozici.

„Šlo nám především o to, abychom dělali to, co jsme devět let studovali. Proto jsme rádi přijali pozice Test inženýrů pro oblast ICT,“ objasňuje Pavel.

„Elektronika nás velmi baví a oba jsme hned věděli, že v tomto oboru chceme i pracovat. Continental má pro své zaměstnance nepřeberné možnosti v oblasti elektroniky, takže nebylo co řešit…,“ dodává Petr Bařina.

„Od letošního ledna se naše cesty znovu rozešly a již nepracujeme v jednom týmu,“ říká Petr s úsměvem. „Pro Continental je to asi dobře, protože jsme hrozně upovídaní a pořád si musíme hned všechno říct. (smích) Nejvíce se teď oba věnujeme Průmyslu 4.0.“

Opět spolu?

Kam povedou cesty elektronických dvojčat dál? Že by mimo Českou republiku...?

„Zahraničí nás zatím moc neláká. Oba máme čerstvě narozené syny. Takže bychom rádi byli s rodinou v ČR. Až budou děti větší, tak nás ale třeba zahraničí bude lákat více,“ říká Pavel. „Mě osobně hodně zajímá návrh elektronických obvodů s jednočipy a jejich programování. Proto bych se jednou chtěl zabývat právě tímto návrhem. Aktuálně jsem ale zařazen do ‚talent programu‘, který je určen pro lidi, kteří by mohli v budoucnu vést tým lidí jako teamleadeři. Zároveň se ze své aktuální pozice budu moct již brzy posunout na pozici ‚seniora‘.“

„Vzhledem k tomu, že jsem se od nového roku již posunul na vyšší pozici – teamleadera, beru to teď tak, že se chci v této pozici ‚zabydlet‘,“ svěřuje své plány Petr. „Chci být dobrým vedoucím a oporou pro svůj tým. Chci být vždy každému v týmu nápomocen a zároveň dokázat vhodně směrovat nápady celého týmu pro lepší a efektivnější výrobu v našem závodě. Jakmile tyto činnosti budu zvládat levou zadní, tak pak třeba to zahraničí.“

„Odmalinka jsme měli vždy společné veškeré zájmy,“ uzavírá za oba Pavel. „Je tedy jasné, že bychom určitě chtěli své cesty opět spojit, ale na druhou stranu pořád oba pracujeme v jednom závodě a společně se i nadále budeme setkávat u různých nových projektů.“

[email protected]

Reklama
Vydání #3
Kód článku: 200329
Datum: 04. 03. 2020
Rubrika: Servis / Technické školství
Autor:
Firmy
Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Související články
Česko-francouzskou cestou vzhůru

Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kompasem firmy je její smysl

Proč by měl manažer místo otázky „jak“ začít otázkou „proč“? A co má společného Viktor Frankl s Nassimem Talebem? Na otázky Jana Košturiaka odpovídá Rastislav Silný, fyzik, podnikatel a autor knihy Ako prežiť a zvíťaziť v chaose dnešného sveta.

Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V tomto seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvané Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omegou tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Umělá inteligence ve strojírenství: Adéla Čekalová

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Interim není vždy krizový manažer

Interim management se u nás stal již dostatečně známým pojmem. Z dosavadních prezentací a článků je však tato část managementu dost často zaměňována s managementem krizovým. Pojem interim management, který zpravidla definujeme jako „angažovanost manažera na určitou předem stanovenou dobu s jasně definovaným cílem“, však zahrnuje celou řadu dalších situací, které podle autorova názoru v současné době nabývají na důležitosti. Smyslem článku je bližší popis interim managementu a dále pak představení kroků, které Česká asociace interim managementu (CAIM) ve své praxi aplikuje.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit