Témata
Reklama

Rusko – první padlo, první vstává

Ruský trh i přes veškeré existující nedostatky přitahuje zahraniční investory zejména svou velikostí a tudíž i absorpční schopností. Hospodářská situace v zemi se po roce 2000 citelně zlepšovala především díky příznivé konjunktuře na světových trzích surovin, zejména na trhu ropy a plynu. Ruská ekonomika vykazovala velmi dobré makroekonomické parametry. Díky tomu OECD postupně přeřadila Rusko ze 7. rizikové kategorie v roce 1999 (země s nejvyšším podnikatelským rizikem) až do 3. kategorie v roce 2008. V současné době je RF zařazena do kategorie čtvrté.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Ruská vláda si již v roce 2007 začala uvědomovat, že čelit nepříznivému vývoji lze pouze záměnou slábnoucích faktorů růstu energeticky-surovinové ekonomiky novými faktory růstu konkurenční a inovativní ekonomiky. Rozpracovala proto Strategii ekonomického rozvoje do roku 2020.

Ekonomická situace Ruska se v roce 2008 vyvíjela značně nerovnoměrně. V prvním pololetí 2008 si ekonomika udržela vysoká tempa růstu HDP. Ve druhém pololetí se začínají reálně projevovat důsledky vlivu globální ekonomické krize na ekonomiku Ruska. Nicméně růst HDP za celý rok 2008 dosáhl 5,6 %. Hospodářský vývoj v roce 2009 pak probíhal již zcela pod vlivem krize. Pokles HDP za tento rok činil necelých 8 %, což je největší pokles HDP mezi zeměmi G-20. Hlavním faktorem byl bezesporu prudký pád cen surovin na světových trzích, což je v současnosti prakticky jediný konkurenceschopný vývozní artikl Ruské federace (kromě výrobků vojensko-průmyslového komplexu). Ve III. a IV. čtvrtletí 2009 bylo však již možné v meziměsíčním srovnání pozorovat nepatrný růst, spojený s oživením poptávky a růstem cen na světových surovinových trzích. Jedním z hlavních faktorů zvratu dynamiky poklesu a přechodu k znovuobnovení ekonomického růstu bylo oživení světové ekonomiky a částečně se začal projevovat i vliv fiskálních opatření ruské vlády.

Česko-ruská bilance

V roce 2008 dosáhl vzájemný česko-ruský obchod historicky svého nejvyššího obratu od roku 1993 - přes 13,1 mld. USD, což je ve srovnání s rokem 2007 nárůst cca o 55 %. Tím se Ruská federace posunula do desítky nejvýznamnějších exportních destinací České republiky. Spadá do tzv. trhů BRIC, tedy Brazílie, Ruska, Indie a Číny, které jsou prioritními pro export České republiky. Český vývoz podle údajů ČSU v roce 2009 meziročně klesl o 40,6 % v dolarovém vyjádření. Pokles byl způsoben především výrazným snížením nejdůležitější české vývozní položky podle nomenklatury SITC - stroje a dopravní prostředky (-34,9 %).

Pohled do budoucnosti

Očekávaný ekonomický růst, který předpokládá ruská vláda v roce 2010, vychází z příznivého cenového vývoje na trhu surovin (hlavně ropy) ve 2. pololetí 2009 a nad očekávání rychlého oživení světové ekonomiky. V roce 2010 počítá Ministerstvo ekonomického rozvoje RF s růstem HDP ve výši 3,1 %, v případě efektivní realizace protikrizových a „modernizačních" opatření spojené s konjunkturou na zahraničních trzích může tento růst činit i 3,5 %. Světová banka ve své poslední zprávě z března 2010 dokonce hovoří o možném meziročním růstu až o 5,5 %.

Mezi nejdůležitější priority patří modernizace ruského průmyslu a ekonomiky vůbec pomocí zavádění nejnovějších technologií a inovací a tím zajištění jeho vnější konkurenceschopnosti. Tyto programy zůstávají v platnosti, jejich naplnění si však vyžádá masivní investice do základních výrobních fondů většiny ruských podniků. Lze předpokládat, že modernizační procesy se opět rozběhnou, jakmile dojde k nárůstu světových cen ropy, plynu a dalších pro Rusko klíčových komodit, což ruským subjektům zajistí potřebné likvidní prostředky a současně i přístup k úvěrům.

Reklama
Reklama
V bezprostřední blízkosti moskevského veletržního areálu ExpoCentre, známé pod názvem Krasnaja Presnja, probíhá čilý stavební ruch administrativních budov. Letošní veletrh Metalloobrabotka (http://www.metobr-expo.ru) zde začal následující den po výhře našich hokejistů na světovém šampionátu nad ruskou sbornou :-)

Trpěliví vyčkávají

Světové firmy si povětšinou uvědomují, že ke zlepšení situace v Rusku v blízké době již dojde a těžit z něj bude zejména ten, kdo bude připraven rychle reagovat. Z tohoto důvodu se firmy přes vlastní ekonomické problémy zpravidla snaží zachovat svoji přítomnost na ruském trhu.

Toho byl masivním důkazem i letošní 11. ročník veletrhu obráběcích strojů a komponent Metalloobrabotka 2010, konající se tradičně na konci května v centrálním moskevském výstavišti ExpoCentre pod organizátorskou gescí OOO Messe Düsseldorf Moskva a Metall Expo Russia. Výstavní areál byl z velké části zaplněn. Prezentovalo se zde na 770 vystavovatelů (ruských přes 500) na ploše 26 tisíc metrů čtverečních. Návštěvníka bezesporu překvapila existence téměř všech světových firem, jak z oblasti výrobců strojů a komponent, tak především řezných nástrojů, kde trend ze světových výstav v poslední době (EMO, Metav, Bimu atd.) je opačný. Osobně z posledních cca 5 let nepamatuji tak vysokou koncentraci značek na jedné veletržní akci.

Vedle Ruska měly své koncepčně a vizuálně zdařilé rozsáhlé expozice Německo, Itálie a Švýcarsko. Avšak společná česká expozice byla nesourodá změť kojí.

Technici se radovali

Vliv hospodářské krize byl znát na rozsáhlosti jednotlivých expozic. O co méně zde bylo prezentováno strojů, o to více předkládali vystavovatelé návštěvníkům velmi podrobně zpracované technické materiály své produkce. Setkali jste se nejen s podklady na výborné názorně graficky zobrazující úrovni představující stroje a jejich komponenty do těch nejmenších detailů, ale obdivuhodné byly i vstřícnost a zájem ze strany vystavovatelů.

Česká účast

Přestože čeští a slovenští výrobci mají jak z historického hlediska, tak i de facto z teritoriálního k Rusům nejblíž, na koncepci společné účasti to znát nebylo. Ba naopak. Pozornost návštěvníků upoutaly společné expozice německých, švýcarských či italských firem a ti je ani vlastně nemohli minout, neboť v jednotlivých nejprestižnějších pavilonech vstoupili přímo do jejich rozsáhlých společných expozic. Bohužel to se říci nedá o společné expozici českých firem pod záštitou oficiální účasti ČR, která byla umístěna v odlehlém pavilonu na konci veškerého veletržního ruchu. Kóje nás svým vzhledem a grafickou strohostí bez sebemenší známky invence vrátily minimálně o 20 let zpět. Zbloudilý návštěvník zde pak mohl potkat zástupce firem jako TOS Varnsdorf, TOS Kuřim-OS, Kuličkové šrouby Kuřim, ZPS-Tajmac, Šmeral Brno, ČKD Blansko, TOS, Žďas, Hennlich a dalších. Naopak ty firmy, které se prezentovaly v samostatných expozicích - Toshulin, Kovosvit RUS, Fermat, ALG (Pramet Tools), Škoda Machine Tool - své expozice mohly s čistým svědomím nazvat plnohodnotné současnému veletržnímu standardu.

Firmy Toshulin RUS, Kovosvit RUS a ALG (vlastněno Pramet Tools) měly své samostatné expozice.

Zkušenosti českých exportérů

Hulínský výrobce karuselů Toshulin nemá kontinuální dodávky na světové trhy, které by probíhaly po sobě jdoucích letech, ve stejných relacích. Poměrově se to mění. Podle generálního ředitele ing. Čejky se však dá obecně říci, že od roku 2006 podíl Ruska trvale stoupal a v letech 2008/2009 byl na vrcholu v novodobé éře posledních 7 let, kdy se začali tomuto trhu systematicky věnovat. Tehdy se pohyboval kolem 20 % z celkového exportu, jenž činí až 90 % produkce.

Z hlediska střednědobého horizontu dvou až tří let je podíl exportu firmy TOS Varnsdorf na ruský trh necelých 15 %. Pokud však vezmeme aktuální stav zohledňující propady vývozu do všech tradičních exportních destinací, ruský trh si zachovává stále stejný objem, však v poměrové části tvoří přibližně 25 % varnsdorfské produkce.

Rusko je teritorium diverzifikované dle celé řady aspektů, od typů společností - soukromé, polostátní, státní - přes různorodě zaměřené výroby až po jednotlivé regiony rozprostřené na obrovské zeměpisné ploše. Z tohoto důvodu TOS Varnsdorf dle slov jejího obchodně-technického ředitele ing. Bednáře spolupracuje s devíti obchodními zástupci, kteří si trh rozdělují právě dle výše uvedených aspektů. „Jedná se o velice složitý proces, pracujeme na bázi ochrany zákazníka," uvádí. S tradičním exportním partnerem společností Strojimport spolupracují, avšak ne na ruském trhu. Totéž platí i o společnosti Alta - ovšem jejím prostřednictvím v posledních třech letech neprodali žádný stroj.

Firma Toshulin nespoléhá pouze na obchodní zástupce. Na začátku roku 2009 založila v Petěrburgu dceřinou společnost Toshulin RUS zaměřenou a priori jako servisní centrum. Na ruský trh dodávají buď přímo či prostřednictvím svých čtyř partnerů, se kterými spolupracují. Dle slov Ivana Navrátila, který je zodpovědný za prodej na ruském trhu, budou nyní své aktivity směrovat i do zauralské oblasti, která byla doposud opomíjena -z důvodu jednak velké vzdálenosti, jednak neznalosti tamního trhu. Ruský trh se jako každý jiný postupně vyvíjí. „Po návratu na zdejší trh jsme v době investičního boomu obnovy fabrik začali s jednoduššími stroji menších velikostí. Nyní v posledních dvou letech vidíme náklon k sofistikovaným řešením a k oblasti větších strojů," uvádí ing. Čejka z Toshulinu. Zejména dodávají do leteckého průmyslu (motory) či energetiky (armatury).

Komodity strojů

Na ruském trhu, více než kde jinde, pociťují varnsdorfští stabilní poptávku po velkých strojích. Tento segment jim drží exportní objem na stále stejné úrovni i v době krize. „V oblasti horizontek registrujeme silný zájem o nejsofistikovanější typy s aplikací do těch výrob, kde je vyžadována vysoká přesnost a produktivita. A v tomto segmentu jsme schopni bezpečně konkurovat asijským výrobcům, kteří se na místní, zejména zauralský trh derou. Druhou naší výhodou je pak silné servisní zázemí, které zde máme vybudované," uvádí ing. Bednář.

Celá řada strojů svými technologickými možnostmi bezesporu nachází uplatnění ve zbrojařském průmyslu. Existuje celní omezení o vývozu zboží dvojitého užití. Naše předpisy vycházejí z evropské legislativy, nejsou v zásadě odlišné. S problémy se však vývozci setkávají u příslušného administrativního aparátu. „ Často nám nevycházejí vstříc v jednoduchosti dokumentace, rychlosti jejího zpracování. Například uvedu „maličkost". Soustředění celních úřadů do regionálních měst nám dělá obrovský problém. Dříve byl ve Varnsdorfu celní úřad, kde proclít stroj uložený třeba i na osmi kamionech bylo otázkou dvou hodin. Nyní musíme kontaktovat úřad v Děčíně, vyžádat si dva výjezdy úředníka - před a po naložení stroje. Vše je jak časově, tak i finančně náročnější. To jsou věci, které nám exportérům zbytečně ztrpčují již tak současný těžký život...," posteskl si ing. Bednář.

Vývoj trhu

Hospodářská krize se u firmy Toshulin nejvíce projevila právě na ruském trhu. Jednak díky vysoké expozici, kterou zde měli (až 20 %), a jednak s ohledem na skutečnost, že rychlé a masivní investování na ruském trhu bylo realizováno pomocí cizích zdrojů, ve většině případů navázaných na západní banky. Jelikož krize jako první zasáhla právě finanční sektor, projevilo se to okamžitě na utlumení aktivit na zdejším trhu. Došlo prakticky k zastavení financování. K tomu ing. Čejka dodává: „Zákazníci se neocitli v problémech tím, že by ztratili zakázky a tím pádem nepotřebovali stroje, ale přišli o financování svých investičních záměrů. A když se profinancování od tamních finančních subjektů podařilo získat, nabízené úrokové sazby 18 až 20 % s ohledem na rentabilitu zakázek nebylo možné akceptovat. Proto docházelo k velkým odkladům předávek strojů, nebo dokonce i ke stornu již běžících projektů. Začali jsme tedy úzce spolupracovat s Komerční bankou a později pak i s ČSOB a za evropské úvěrové sazby zařizovat exportní odběratelské úvěry pro naše ruské odběratele. To obchody částečně rozhýbalo." Jestli je po dvou letech někde cítit malé oživení, tak je to v Rusku. První padlo a první se vzpamatovává.

Do Ruska společnost Škoda Machine Tool dodává především do energetického segmentu - výrobce turbín či generátorů - a pro loďařský průmysl. Důsledky krize stále pociťují, ale zároveň již zaznamenávají mírné oživení trhu v podobě rostoucího počtu poptávek. Ivan Dvořák, vedoucí servisu ŠMT vzpomíná na loňský rok, kdy měli po zaplacených zálohách připraven stroj k expedici ruskému zákazníkovi, který však bohužel ztratil profinancování od místních bank. Trvalo tři měsíce, než se mu podařilo získat finance z jiných zdrojů, aby mohl být projekt dokončen a stroj expedován.

Stovky až tisíce strojů značky Škoda pracují na ruském trhu a tato skutečnost pak i částečně napomáhá ŠMT ve vstupních jednáních ve vypsaných tendrech.

Stará láska nerezaví

Čeští exportéři mají do ruských firem vrátka otevřena poněkud více než jejich západní sousedé. Jednak zde existuje historická vazba díky značkám jako TOS, Škoda či MAS. Ve fabrikách je stále v plném provozu celá řada českých strojů. Znají je, mají je v oblibě a punc kvality je nepřehlédnutelný. Druhým pilířem, o který se můžou čeští výrobci opřít, je oblast vztahová, která po násilném přerušení neovadla. Obchodní ředitel Toshulinu pro oblast Ruska Ivan Navrátil k tomu ze své bohaté zkušenosti dodává: „Oni se necítí jako Evropané, oni jsou prostě Rusové. A my k nim z té Evropy máme nejblíže, přes jazykovou a kulturní podobu. Jsme schopni se více přizpůsobit často až nekonstruktivní logice v řešení obchodních jednání. Češi jsou více kreativní než Němci či Italové, a to je při jednání s Rusy důležité. Je třeba pochopit jejich vidění světa, které se zdá být při jednáních nelogické, dojít k řešení, třeba i obtížnější cestou, než navrhujete vy. Být hodně trpělivý To vše oni cení." Velmi důležitá je jazyková shoda. Nikdo po nich nechce, aby mluvili anglicky či německy. Jiné je to však u mladé generace, tam je to samozřejmostí. Ale v oblasti zákazníků strojírenských celků jsou stále ještě aktivně činné starší generace. „Nestačí vám kvalitní stroj, nestačí výběrové řízení, kam se přihlásíte. Musíte získat důvěru u partnera. Musíte zejména vybudovat velice pevné přátelské vztahy. Je to diametrálně odlišné od vyspělého západního světa. I samotný proces kontraktu trvá o hodně déle a ne každý na to má trpělivost," dodává ing. Čejka.

Rusko má jasná specifika - mnoho projektů musí být podpořeno politickým rozhodnutím, dotyčný dá palec na to, že s tímto dodavatelem je vhodné začít jednat. „Proto je třeba mít kontakty nejen u osob zodpovědných za nákup nových strojů, ale i u vrcholového vedení či státní správy v závislosti na tom, kým je firma vlastněna," uvádí ing. Bednář. Jedná se o komplikovaný proces, ale když si s ruským zákazníkem pak podáte ruku, máte jistou, že dohoda platí.

Strategie vývoje strojů

Blízkost Asie je na ruském trhu cítit, zejména ze strany tchajwanských a korejských výrobců. Ve shodě s faktem, že začínají na evropském trhu vyhrávat výběrové řízení jak cenou, tak i v poslední době kvalitou, se stejná situace odehrává též na ruském trhu. Není rozdílu. Má evropský výrobce šanci konkurovat asijským trhům? Podle slov ing. Čejky nemá. Z cenového pohledu nemáme šanci se jim přiblížit - kdyby ano, tak se nebude výrobní kapacita přesouvat do asijského regionu. Cena práce, způsob výroby, místní legislativní podmínky - to vše je diametrálně odlišné od celosvětového standardu. Ing. Čejka si myslí, že naše šance v tomto ohledu je zachovat si značku, kvalitu, technické parametry a velmi tvrdě pracovat na produktivitě. „Když se přiblížíme parametry, musíme se přiblížit cenou. Musíme dělat kompromisy ve vývoji, nedělat za každou cenu high-tech řešení. A vracet se do segmentu, který západní výrobci již opustili - jednoduší, standardní řešení, které se svého času nezdálo atraktivní, ale krize nám ukázala opak. Utekla nám rentabilita za cenu honby za vývojem nových progresivních technologií, nových odolných a přesných strojů. Dostali jsme se sice na superšpičkové stroje, které jsme schopni produkovat, ale trh pro ně je velmi malý, tam se všichni neuživíme." Jedním z průvodních jevů krize je totiž změna chování zákazníků - dříve velmi často volili značkový top stroj, nyní se poohlížejí po middle a low cost strojích.

Oslovení zástupci firem se shodují na faktu, že dříve zákazníci ani nedokázali nabízené technické možnosti stroje využít, ale přesto do něj investovali. Dnes je doba jiná, počítá se návratnost vložených investic. Nepořizují zbytečně složité stroje. Avšak stále zůstává poptávka po technologických celcích jako takových. TOS Varnsdorf do svého portfolia před několika lety doplnil obráběcí centra a v loňském roce pak uzavřel obchodní smlouvu se Strojírnou TYC o prodeji jejich portálových frézovacích center pod vlastní značkou.

Podle ing. Čejky jde o to vymanit se z určitého zaškatulkování, kam zákazníci dodavatele strojů podvědomě začleňují. Když poptávají levnější stroj, výrobci nám podobní nejsou ani osloveni. Je třeba marketingová podpora nové image světových firem. „I reference headlinových odběratelů jsou často z tohoto pohledu negativní. Krize pomohla levným výrobcům a paradoxně uškodila vysoce sofistikovaným. Zákazníci dříve kupovali složitější stroje s určitou vizí do budoucna. Dnes jsou v investicích o mnoho opatrnější, dělají půlkrok vzad. V době oživení trhu se však již nákupní návyky nezmění. Je zde riziko, že jsme technickým vývojem předběhli dobu a chápání zákazníků si tyto stroje koupit," uzavírá své konstatování generální ředitel společnosti Toshulin ing. Kamil Čejka.

Je však nutné mít na zřeteli, že při snaze západních výrobců navracet se k levným a méně sofistikovaným řešením může v extrémním případě nastat situace, že jejich místo obsadí asijští výrobci, kteří se díky své obrovské dravosti a levné pracovní síle mohou dostat na vysoce high-tech stroje za nižší cenu. Není dobré je podceňovat, vzpomeňme na úroveň japonských strojů před 15-20 lety a nyní...

§§§

Pro udržení pozice na trhu stojí nyní výrobci před výzvou, jakou produktovou strategii pro příští období zvolit s ohledem na změny trhu, které hospodářská krize vyvolala. Ta časem bezesporu odezní, ale zákazníci budou i nadále bedlivě zvažovat návratnost vložených investic s ohledem na využití nabízené technologie.

Roman Dvořák

Moskva

Reklama
Vydání #7,8
Kód článku: 100738
Datum: 22. 06. 2010
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Formárenský veletrh se blíží

Již třetí ročník formárenského veletrhu Moulding Expo v druhé polovině května bude hostit výrobce forem a nástrojů a dodavatelé potřebných technologií ve Stuttgartu. Pořadatelé sezvali novinářskou obec do slovinské Lublaně, kde prozradili několik detailu o blížícím se veletrhu. Součástí tiskové konference byla také návštěva místních nástrojáren a výzkumného centra pro formárenství.

Související články
Ohlédnutí za MSV 2018

Jubilejní strojírenský veletrh v Brně se i letos nesl ve znamení inovací, technických i technologických novinek (často také světových premiér), ale hlavně v duchu oslav stého výročí založení Československé republiky, takže se také vzpomínalo na historické úspěchy v technice v expozici 100RIES. A není tedy divu, že partnerskou zemí bylo letos Slovensko. Na následujících řádcích přinášíme malé ohlédnutí za veletrhem, kde připomeneme některé exponáty, které v očích naší redakce za zmínku a vzpomínku stojí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Spolehlivost - základ pro Průmysl 4.0

Jedním z významných vystavovatelů letošního veletrhu AMB byla také společnost Makino. Na tiskové konferenci, která se konala v den zahájení veletrhu, představil Dr. Anders Ingemarsson, prezident a CEO Makino Europe, výsledky společnosti a její další plány.

AMB lámalo rekordy

V září proběhl ve Stuttgartu letošní nejprestižnější evropský veletrh zaměřený na obrábění kovů – AMB 2018. Letos již byla otevřena nová hala číslo 10, která nese jméno Paul Horn. Výstavní plocha se tím rozšířila na více než 120 tisíc metrů čtverečních a byla také beze zbytku zaplněna. Rekordní rovněž byla nejen účast 1 553 vystavovatelů, ale i 91 016 návštěvníků, z nichž 18 % přicestovalo ze zahraničí – z celkem 83 zemí světa.

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Digitální řešení pro přesná broušení

Je Průmysl 4.0 pouhá vize? Touto otázkou zahájil generální ředitel společností Studer, Schaudt a Mikrosa Jens Bleher letošní výroční tiskovou konferenci v sídle společnosti Fritz Studer ve švýcarském Thunu. Odpověď přišla záhy – ne pro skupinu United Grinding.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Na stopě japonským kořenům

Společnost DMG Mori patří k celosvětově nejznámějším vystavovatelům z branže výrobců obráběcích strojů. Zajímavý pohled na technologie a výrobu nabídla návštěva jejího hlavního výrobního závodu a výstavy Jimtof v Tokiu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit