Témata

Česká zbrojovka se světovým zvukem

Pistole ČZ-75 je druhou nejkopírovanější krátkou zbraní na světě, v zámoří se na zbraně z České zbrojovky Uherský Brod stojí fronty. Čeští zbrojaři mají trefu. Neodolali jsme a přijali pozvání do 20hektarové zbrojovky na pomezí Valašska a Slovácka.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak se vyrábí
Díly

Hrozba války je za dveřmi, Hitler mocně zbrojí, československá vláda rozhoduje o výstavbě zbrojovky v bezpečném vnitrozemí; z pěti lokalit vítězí Uherský Brod. Na zelené louce, s tehdy masivní investicí 170 000 Kčs. Nejprve vznikne výrobna leteckých kulometů. „V roce 1936, kdy se zbrojovka v Uherském Brodě zrodila, bylo Československo – a to pozor – největším vývozcem zbraní na světě, před USA, Francií či Británií,“ překvapuje nás Radek Hauerland, viceprezident pro vnější komunikaci, náš průvodce.

Zbrojovka vyprodukuje ročně čtvrt milionu výrobků. Hlavním artiklem jsou pistole.
Průvodce reportáží Radek Hauerland prezentuje správný střelecký postoj.

Zámoří oceňuje kvalitu

Náš průvodce, který ve fabrice působí dvacet let, je zbrojař doslova nabitý informacemi. „Už se trochu pozapomnělo, že po rozpadu Rakouska-Uherska (v důsledku první světové války) zůstalo v českých zemích 70 % rakouskouherského průmyslu; dokonce 80 % textilnictví a 90 % cukrovarnictví. Tím chci ilustrovat, že tady byla mimořádně vyspělá strojařská tradice – bez přehánění – světové kvality.“ Česká zbrojovka Uherský Brod, stoprocentně česká firma s 1 800 zaměstnanci (a nárůstem 100 lidí ročně) a tržbami 3,4 miliardy Kč (za rok 2015) plní historický úkol: navrací českou zbrojařinu a strojařinu tam, kam patří.

V Uherském Brodě však navazují i na éru znárodněného průmyslu, kdy Ing. František Koucký zkonstruuje druhou nejkopírovanější pistoli světa: model ČZ-75. „K úspěchu přispěla i náhoda. ‚Pětasedmdesátka‘ se dostala, nedlouho po zahájení výroby v roce 1975, do rukou Jeffu Cooperovi, bývalému americkému vojákovi a v zámoří obrovsky uznávanému popularizátorovi dynamické sportovní střelby.“ To byla reklama jak hrom. Radek Hauerland mi nechává „pětasedmdesátku“ „osahat“. Je krásná, celokovová, a co okamžitě oceňuji – padne do ruky jako ulitá. Ergonomie, precizní zpracování, klenot tuzemské strojařiny. Stále vyráběný.

ČZ-75 – samonabíjecí pistole ráže 9 mm


Na rozebrané pistoli ČZ P-07 si demonstrujme tři hlavní součásti zbraně
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

• Rám je monolitně odlitá část zbraně, nese spoušťové i část bicího ústrojí, jsou v něm drážky pro vedení závěru, rukojeť slouží zároveň jako zásobníková šachta.
• Závěr slouží zejména pro uzamčení komory při výstřelu, dále také jako hmatník pro natažení závěru; nese další důležité součástky, jako např. úderník či mířidla.
• Hlaveň za pomoci šroubovitých drážek uděluje střele rotaci; v zadní části hlavně se nachází nábojová komora.

Právě v USA, kde se zbraně pořizují ve stylu „chci zbraň, chci sbírku“, končí asi třetina produkce zbrojovky. Vloni se ve Státech realizovaly obchody za 950 milionů Kč. Přitom ještě v roce 2011 se jednalo o pouhý zlomek, 180 milionů korun. K velmi solidním výsledkům přispívá i současná vlajková loď zbrojovky – pistole CZ 75 P-07 Duty. Této roku 2007 navržené a od roku 2009 vyráběné samonabíjecí zbraně opustilo brány závody loni 70 000 kusů (celkový počet činil 250 000 výrobků, z toho 120 000 pistolí). Co vlastně odlišuje výjimečnou zbraň od standardu? „Zákazník vydělá zejména na dokonalém zpracování, zvlášť citlivá je hlavňová část. Právě promyšleným postupem kování dochází ke zhutnění materiálu a k usměrnění vláken chrommolybdenové oceli, z níž je hlaveň vyrobena,“ dozvídáme se. Mimochodem, v Uherském Brodě pracují tři kovací stroje rakouské provenience, jeden přišel na 60 milionů Kč. A právě investice do obměny strojového parku, datované k roku 2012, podpořily dnešní rostoucí tržní bilanci.

Smysl pro detail a inovace

Nedávné inovace se zároveň dotkly i řezných podmínek a nástrojového vybavení – pro veškeré obrábění závěru zbraně včetně návrhu celé technologie byl uzavřen kontrakt s firmou Walter. „Dříve se závěr vyráběl hodinu dvacet, upínal se dvanáctkrát až sedmnáctkrát, přitom putoval ze stroje do stroje,“ vzpomíná Radek Hauerland. „Dnes jsme na 32 minutách a dvou upnutích – čím méně upínáte, tím víc minimalizujete možné nepřesnosti nebo kosmetické nedostatky.“ V ČZ se pochopitelně již neobrábí postaru – výroba probíhá na obráběcích centrech uspořádaných do hnízd po třech, která jsou obsluhována robotickou rukou.

Voskové modely rámu pistole nalepené do tzv. stromečků
Modely se obalí žáruvzdorným křemičitým pískem, následně se vypálí, vosk se vytaví, a tím vznikne forma.

Zbrojovka si drtivou většinu komponent vyrábí „od A do Z“, celý proces zrodu jedné pistole si přitom žádá celé dva měsíce. „Samotná výroba je pochopitelně řádově kratší, vyžaduje 5 až 10 hodin čistého výrobního času. Jednotlivé fáze výroby ovšem urychlit nelze – například pouhá výroba odlitku je procesně dosti náročná, jedná se o tří-, čtyřdenní i týdenní záležitost.“

Odlitky před vyjmutím z křemičité skořepiny

O čem je tu řeč, se ihned přesvědčujeme. U odlitků vše začíná u vytavitelného voskového modelu – vzorku budoucí komponenty. Voskové modely součástí se lepí na tzv. stromečky po osmi až osmdesáti kusech (podle velikosti), načež se voskový model obalí speciální žáruvzdornou směsí křemičitého písku. Následuje vypálení, vosk vyteče a vytříbí se skořepina – forma –, do které se bude odlévat budoucí výrobek. Jak dílnou v plném provozu procházíme, diktafon nahrává: „… to jsou ovladače na otočnou pušku…, tady jsou taky hotové nalepené stromečky, tady jsou rámy na pistole, tady rámy revolveru, to děláme pro brněnskou firmu, … to jsou na pistoli záchyty závěru… tady nějaké součástky, spouště, poutka, … tyto odlitky pak pokračují k obrábění na CNC centrech...“ Samotné pece jsou čtyři, mají „kapesní“ vydání, jež plně postačuje – jedna vsázka má objem 100 kg. Pro srovnání, v Třineckých železárnách, odkud (a také z Kladna) bere ČZ železo, mají pec o kapacitě 1500 tun.

Na setiny milimetru

Pokračujeme do sekce, kde se rodí neuralgická část pistole – hlaveň. Zrakem i hmatem oceňujeme obrobené šestimetrové tyče, které se nařežou na polotovary pro výrobu hlavní a provrtají se pomocí dělového vrtáku. Ten se vykove ve výše zmíněném kovacím stroji, s použitím trnu uvnitř vývrtu. „Toto je polotovar a toto hotový výrobek z kovačky. Když se podíváte, tak je výkovek delší asi o 30 procent a průměr se adekvátně zmenší.“ Vykování technologií zastudena si právě vyžádalo pět minut (v předindustriální éře by na něj kovář potřeboval i 14 dní). Následně se může přistoupit k  rozřezání výkovku podle délky hlavně.

Polotovary hlavní připravené pro vrtání dělovým vrtákem
Robotická obsluha kovacího stroje
„Když se podíváte, tak je výkovek delší asi o 30 procent a průměr se adekvátně zmenší.“

Mistrovství českých zbrojařů vrcholí při jemných obráběcích pracích. Dozvídáme se, že jen při opracování závěru zbraně – jde o legovanou ocel 42CrMo4 – se užije v průměru šedesát fréz, vrtáků a dalších nástrojů značky Walter. Čas jsou peníze, jde o každou minutu. „Třeba u závěru pistole CZ 75 SP-01 SHADOW se Walteru podařilo stáhnout proces o celé čtyři minuty. Slušné.“ Firma Walter v rámci svých služeb provozuje přímo v provozu výdejní automat nástrojů a taktéž zajišťuje technologickou podporu výroby prostřednictvím svého technika. Ten navštěvuje závod jednou týdně a řeší vyvstalé úkoly.

O úspěchu a neúspěchu rozhoduje každá setina a tisícina milimetru. Kontrola přesnosti je automatizovaná, podle namáhanosti té které části probíhá u každého či každého druhého, pátého, desátého dílu. „Nejužší toleranci má hlaveň, nábojová komora a vývrt; dvě až tři setiny milimetru.“ Kontrola rozměrů probíhá na souřadnicovém měřicím stroji. Proces nelze uspěchat: u rámu trvá i čtyřicet minut.

Hnízdo se třemi CNC obráběcími centry obsluhovanými robotem

Frézy značky Walter se užívají na závěry všech typů pistolí ČZ. (Foto: Ondřej Hloch)
Obrobený závěr pistole konfrontovaný s původním ocelovým polotovarem.

Povedené dcery

Přesnost a spolehlivost nadevše. Ale to se týká i byznysu. „Vyrobit konkurenceschopný produkt je věc jedna, prodat věc druhá.“ Právě když opouštíme dílny, ve kterých 24 hodin a 7 dní v týdnu pracují roty operátorů, CNC strojů a robotických ruk, dozvídáme se, že „Česká zbrojovka vyváží do 98 zemí světa, kde zakládá dceřiné firmy; v případě USA jde o CZ-USA se sídlem v Kansas City. Divize CZ-USA dokonce vlastní i tradičního amerického výrobce zbraní Dan Wesson“.

Dcerou České zbrojovky Uherský Brod je od roku 2008 i Brněnská zbrojovka, kdysi obrovská firma s 30 tisíci zaměstnanci, dnes vytížená jen výrobou loveckých a sportovních zbraní. Ovšem značka „Brno“ je natolik nehynoucí, že mnohde v Asii či Americe nazývají místní ozbrojené síly pistole z České zbrojovky Uherský Brod prostě „Brno“. V této souvislosti je nečekané, že české ozbrojené složky využívají značku ČZ po jisté odmlce; policie od roku 2001 a armáda až od roku 2011, kdy zbrojovka vyhrála tendr na přezbrojení armády. Nyní probíhá třetí fáze přezbrojení. „Pro domácí trh dodáváme asi 20 % naší produkce,“ podotkne Radek Hauerland a zároveň upozorní, že „zbraňařina“ činí asi 75 až 80 procent produkce zbrojovky, zbytek tvoří díly pro letecký a automobilový průmysl. „Do letadel vyrábíme reduktory, to je taková převodovka mezi motorem a vrtulí. Pro automobilový průmysl jsou to součásti do brzdových systémů, klimatizace, chladiče pro Porsche, Mercedes, BMW, Lotus.“

Dokonalost výrobku se ověřuje na souřadnicovém měřicím stroji pomocí dotykové sondy.

O odbyt a export zbrojovky je tedy dobře postaráno, personální budoucnost je však o něco vachrlatější. „Dělnické profese si dokážeme vychovat, protože úzce spolupracujeme se školou COPT – Centrum odborné přípravy technické, to je škola sídlící přímo u nás v areálu zbrojovky,“ pochvaluje si pan Hauerland. „Se školou úzce spolupracujeme, prostředkujeme všechny praxe, brigády a zároveň dáváme garanci, že když studenti obstojí, a nejsou – jak se říká –áčkaři, že je zaměstnáme. Což je nesmírně motivující pro ně i jejich rodiče.“ Situace s kvalifikovanými inženýry je o kus složitější. „Spolupracujeme s pěti vysokými školami, umožňujeme bakalářské, diplomové práce, případně nabízíme stipendia. Za poslední tři roky proteklo zbrojovkou asi 30 studentů VŠ. Zůstalo tady pět.“ Není to málo? „Víte, díky bohu za ty dary, jsme za ně rádi, protože dneska se těch technických profesí – konstruktér, vývojář, technolog – mladí bojí. Nevěří si na ně.“

Během dvou hodin strávených ve fundované společnosti pana Hauerlanda jsme potkali desítky studentů. Mnozí z nich ve zdejší fabrice stráví roky a třeba i celý profesní život; jako jejich rodiče. Budou dbát o jméno české zbrojařské, potažmo strojírenské tradice. Je skutečně příjemné na vlastní oči vidět továrnu, která je ryze česká, a přitom světová.

David Halatka a Pavel Marek, Uherský Brod

hauerland@czub.cz

david.halatka@mmspektrum.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit