Témata
Reklama

Česká zbrojovka se světovým zvukem

Pistole ČZ-75 je druhou nejkopírovanější krátkou zbraní na světě, v zámoří se na zbraně z České zbrojovky Uherský Brod stojí fronty. Čeští zbrojaři mají trefu. Neodolali jsme a přijali pozvání do 20hektarové zbrojovky na pomezí Valašska a Slovácka.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak se vyrábí
Díly

Hrozba války je za dveřmi, Hitler mocně zbrojí, československá vláda rozhoduje o výstavbě zbrojovky v bezpečném vnitrozemí; z pěti lokalit vítězí Uherský Brod. Na zelené louce, s tehdy masivní investicí 170 000 Kčs. Nejprve vznikne výrobna leteckých kulometů. „V roce 1936, kdy se zbrojovka v Uherském Brodě zrodila, bylo Československo – a to pozor – největším vývozcem zbraní na světě, před USA, Francií či Británií,“ překvapuje nás Radek Hauerland, viceprezident pro vnější komunikaci, náš průvodce.

Reklama
Reklama
Reklama
Zbrojovka vyprodukuje ročně čtvrt milionu výrobků. Hlavním artiklem jsou pistole.
Průvodce reportáží Radek Hauerland prezentuje správný střelecký postoj.

Zámoří oceňuje kvalitu

Náš průvodce, který ve fabrice působí dvacet let, je zbrojař doslova nabitý informacemi. „Už se trochu pozapomnělo, že po rozpadu Rakouska-Uherska (v důsledku první světové války) zůstalo v českých zemích 70 % rakouskouherského průmyslu; dokonce 80 % textilnictví a 90 % cukrovarnictví. Tím chci ilustrovat, že tady byla mimořádně vyspělá strojařská tradice – bez přehánění – světové kvality.“ Česká zbrojovka Uherský Brod, stoprocentně česká firma s 1 800 zaměstnanci (a nárůstem 100 lidí ročně) a tržbami 3,4 miliardy Kč (za rok 2015) plní historický úkol: navrací českou zbrojařinu a strojařinu tam, kam patří.

V Uherském Brodě však navazují i na éru znárodněného průmyslu, kdy Ing. František Koucký zkonstruuje druhou nejkopírovanější pistoli světa: model ČZ-75. „K úspěchu přispěla i náhoda. ‚Pětasedmdesátka‘ se dostala, nedlouho po zahájení výroby v roce 1975, do rukou Jeffu Cooperovi, bývalému americkému vojákovi a v zámoří obrovsky uznávanému popularizátorovi dynamické sportovní střelby.“ To byla reklama jak hrom. Radek Hauerland mi nechává „pětasedmdesátku“ „osahat“. Je krásná, celokovová, a co okamžitě oceňuji – padne do ruky jako ulitá. Ergonomie, precizní zpracování, klenot tuzemské strojařiny. Stále vyráběný.

ČZ-75 – samonabíjecí pistole ráže 9 mm


Na rozebrané pistoli ČZ P-07 si demonstrujme tři hlavní součásti zbraně
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

• Rám je monolitně odlitá část zbraně, nese spoušťové i část bicího ústrojí, jsou v něm drážky pro vedení závěru, rukojeť slouží zároveň jako zásobníková šachta.
• Závěr slouží zejména pro uzamčení komory při výstřelu, dále také jako hmatník pro natažení závěru; nese další důležité součástky, jako např. úderník či mířidla.
• Hlaveň za pomoci šroubovitých drážek uděluje střele rotaci; v zadní části hlavně se nachází nábojová komora.

Právě v USA, kde se zbraně pořizují ve stylu „chci zbraň, chci sbírku“, končí asi třetina produkce zbrojovky. Vloni se ve Státech realizovaly obchody za 950 milionů Kč. Přitom ještě v roce 2011 se jednalo o pouhý zlomek, 180 milionů korun. K velmi solidním výsledkům přispívá i současná vlajková loď zbrojovky – pistole CZ 75 P-07 Duty. Této roku 2007 navržené a od roku 2009 vyráběné samonabíjecí zbraně opustilo brány závody loni 70 000 kusů (celkový počet činil 250 000 výrobků, z toho 120 000 pistolí). Co vlastně odlišuje výjimečnou zbraň od standardu? „Zákazník vydělá zejména na dokonalém zpracování, zvlášť citlivá je hlavňová část. Právě promyšleným postupem kování dochází ke zhutnění materiálu a k usměrnění vláken chrommolybdenové oceli, z níž je hlaveň vyrobena,“ dozvídáme se. Mimochodem, v Uherském Brodě pracují tři kovací stroje rakouské provenience, jeden přišel na 60 milionů Kč. A právě investice do obměny strojového parku, datované k roku 2012, podpořily dnešní rostoucí tržní bilanci.

Smysl pro detail a inovace

Nedávné inovace se zároveň dotkly i řezných podmínek a nástrojového vybavení – pro veškeré obrábění závěru zbraně včetně návrhu celé technologie byl uzavřen kontrakt s firmou Walter. „Dříve se závěr vyráběl hodinu dvacet, upínal se dvanáctkrát až sedmnáctkrát, přitom putoval ze stroje do stroje,“ vzpomíná Radek Hauerland. „Dnes jsme na 32 minutách a dvou upnutích – čím méně upínáte, tím víc minimalizujete možné nepřesnosti nebo kosmetické nedostatky.“ V ČZ se pochopitelně již neobrábí postaru – výroba probíhá na obráběcích centrech uspořádaných do hnízd po třech, která jsou obsluhována robotickou rukou.

Voskové modely rámu pistole nalepené do tzv. stromečků
Modely se obalí žáruvzdorným křemičitým pískem, následně se vypálí, vosk se vytaví, a tím vznikne forma.

Zbrojovka si drtivou většinu komponent vyrábí „od A do Z“, celý proces zrodu jedné pistole si přitom žádá celé dva měsíce. „Samotná výroba je pochopitelně řádově kratší, vyžaduje 5 až 10 hodin čistého výrobního času. Jednotlivé fáze výroby ovšem urychlit nelze – například pouhá výroba odlitku je procesně dosti náročná, jedná se o tří-, čtyřdenní i týdenní záležitost.“

Odlitky před vyjmutím z křemičité skořepiny

O čem je tu řeč, se ihned přesvědčujeme. U odlitků vše začíná u vytavitelného voskového modelu – vzorku budoucí komponenty. Voskové modely součástí se lepí na tzv. stromečky po osmi až osmdesáti kusech (podle velikosti), načež se voskový model obalí speciální žáruvzdornou směsí křemičitého písku. Následuje vypálení, vosk vyteče a vytříbí se skořepina – forma –, do které se bude odlévat budoucí výrobek. Jak dílnou v plném provozu procházíme, diktafon nahrává: „… to jsou ovladače na otočnou pušku…, tady jsou taky hotové nalepené stromečky, tady jsou rámy na pistole, tady rámy revolveru, to děláme pro brněnskou firmu, … to jsou na pistoli záchyty závěru… tady nějaké součástky, spouště, poutka, … tyto odlitky pak pokračují k obrábění na CNC centrech...“ Samotné pece jsou čtyři, mají „kapesní“ vydání, jež plně postačuje – jedna vsázka má objem 100 kg. Pro srovnání, v Třineckých železárnách, odkud (a také z Kladna) bere ČZ železo, mají pec o kapacitě 1500 tun.

Na setiny milimetru

Pokračujeme do sekce, kde se rodí neuralgická část pistole – hlaveň. Zrakem i hmatem oceňujeme obrobené šestimetrové tyče, které se nařežou na polotovary pro výrobu hlavní a provrtají se pomocí dělového vrtáku. Ten se vykove ve výše zmíněném kovacím stroji, s použitím trnu uvnitř vývrtu. „Toto je polotovar a toto hotový výrobek z kovačky. Když se podíváte, tak je výkovek delší asi o 30 procent a průměr se adekvátně zmenší.“ Vykování technologií zastudena si právě vyžádalo pět minut (v předindustriální éře by na něj kovář potřeboval i 14 dní). Následně se může přistoupit k  rozřezání výkovku podle délky hlavně.

Polotovary hlavní připravené pro vrtání dělovým vrtákem
Robotická obsluha kovacího stroje
„Když se podíváte, tak je výkovek delší asi o 30 procent a průměr se adekvátně zmenší.“

Mistrovství českých zbrojařů vrcholí při jemných obráběcích pracích. Dozvídáme se, že jen při opracování závěru zbraně – jde o legovanou ocel 42CrMo4 – se užije v průměru šedesát fréz, vrtáků a dalších nástrojů značky Walter. Čas jsou peníze, jde o každou minutu. „Třeba u závěru pistole CZ 75 SP-01 SHADOW se Walteru podařilo stáhnout proces o celé čtyři minuty. Slušné.“ Firma Walter v rámci svých služeb provozuje přímo v provozu výdejní automat nástrojů a taktéž zajišťuje technologickou podporu výroby prostřednictvím svého technika. Ten navštěvuje závod jednou týdně a řeší vyvstalé úkoly.

O úspěchu a neúspěchu rozhoduje každá setina a tisícina milimetru. Kontrola přesnosti je automatizovaná, podle namáhanosti té které části probíhá u každého či každého druhého, pátého, desátého dílu. „Nejužší toleranci má hlaveň, nábojová komora a vývrt; dvě až tři setiny milimetru.“ Kontrola rozměrů probíhá na souřadnicovém měřicím stroji. Proces nelze uspěchat: u rámu trvá i čtyřicet minut.

Hnízdo se třemi CNC obráběcími centry obsluhovanými robotem

Frézy značky Walter se užívají na závěry všech typů pistolí ČZ. (Foto: Ondřej Hloch)
Obrobený závěr pistole konfrontovaný s původním ocelovým polotovarem.

Povedené dcery

Přesnost a spolehlivost nadevše. Ale to se týká i byznysu. „Vyrobit konkurenceschopný produkt je věc jedna, prodat věc druhá.“ Právě když opouštíme dílny, ve kterých 24 hodin a 7 dní v týdnu pracují roty operátorů, CNC strojů a robotických ruk, dozvídáme se, že „Česká zbrojovka vyváží do 98 zemí světa, kde zakládá dceřiné firmy; v případě USA jde o CZ-USA se sídlem v Kansas City. Divize CZ-USA dokonce vlastní i tradičního amerického výrobce zbraní Dan Wesson“.

Dcerou České zbrojovky Uherský Brod je od roku 2008 i Brněnská zbrojovka, kdysi obrovská firma s 30 tisíci zaměstnanci, dnes vytížená jen výrobou loveckých a sportovních zbraní. Ovšem značka „Brno“ je natolik nehynoucí, že mnohde v Asii či Americe nazývají místní ozbrojené síly pistole z České zbrojovky Uherský Brod prostě „Brno“. V této souvislosti je nečekané, že české ozbrojené složky využívají značku ČZ po jisté odmlce; policie od roku 2001 a armáda až od roku 2011, kdy zbrojovka vyhrála tendr na přezbrojení armády. Nyní probíhá třetí fáze přezbrojení. „Pro domácí trh dodáváme asi 20 % naší produkce,“ podotkne Radek Hauerland a zároveň upozorní, že „zbraňařina“ činí asi 75 až 80 procent produkce zbrojovky, zbytek tvoří díly pro letecký a automobilový průmysl. „Do letadel vyrábíme reduktory, to je taková převodovka mezi motorem a vrtulí. Pro automobilový průmysl jsou to součásti do brzdových systémů, klimatizace, chladiče pro Porsche, Mercedes, BMW, Lotus.“

Dokonalost výrobku se ověřuje na souřadnicovém měřicím stroji pomocí dotykové sondy.

O odbyt a export zbrojovky je tedy dobře postaráno, personální budoucnost je však o něco vachrlatější. „Dělnické profese si dokážeme vychovat, protože úzce spolupracujeme se školou COPT – Centrum odborné přípravy technické, to je škola sídlící přímo u nás v areálu zbrojovky,“ pochvaluje si pan Hauerland. „Se školou úzce spolupracujeme, prostředkujeme všechny praxe, brigády a zároveň dáváme garanci, že když studenti obstojí, a nejsou – jak se říká –áčkaři, že je zaměstnáme. Což je nesmírně motivující pro ně i jejich rodiče.“ Situace s kvalifikovanými inženýry je o kus složitější. „Spolupracujeme s pěti vysokými školami, umožňujeme bakalářské, diplomové práce, případně nabízíme stipendia. Za poslední tři roky proteklo zbrojovkou asi 30 studentů VŠ. Zůstalo tady pět.“ Není to málo? „Víte, díky bohu za ty dary, jsme za ně rádi, protože dneska se těch technických profesí – konstruktér, vývojář, technolog – mladí bojí. Nevěří si na ně.“

Během dvou hodin strávených ve fundované společnosti pana Hauerlanda jsme potkali desítky studentů. Mnozí z nich ve zdejší fabrice stráví roky a třeba i celý profesní život; jako jejich rodiče. Budou dbát o jméno české zbrojařské, potažmo strojírenské tradice. Je skutečně příjemné na vlastní oči vidět továrnu, která je ryze česká, a přitom světová.

David Halatka a Pavel Marek, Uherský Brod

hauerland@czub.cz

david.halatka@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Máte ve své výrobě stroje integrovány do sítě, monitorujete jejich provoz? Pokud ano, jaká data z jejich provozu získáváte a jaký mají pro vás význam? V opačném případě, je pro vás otázka monitoringu výrobních zařízení (výrobního procesu) v blízkém horizontu důležitá? Co od něj očekáváte?

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak se odráží ve vaší výrobě stále přetrvávající nedostatek materiálových vstupů? Jak to ovlivňuje chod vaší firmy, plánování průchodu zakázky výrobou? Navýšení cen surovin musíte pravděpodobně promítnout do výsledných cen vašich produktů. Jak na to reagují odběratelé?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
S MES systémy k vyšší efektivitě

Další konference z produkce společnosti Controller Institut, která se věnuje vzdělávání v oblasti controllingu a podnikových financí, s názvem Výroba v detailu se konala v Plzni a účastníkům vedle hodnotného programu v přednáškové sekci byl umožněn také vstup do výrobních prostor společnosti Doosan Škoda Power. Konference je primárně určena výrobním ředitelům a manažerům, technickým ředitelům či mistrům výroby, kterým představuje řešení pro efektivní řízení výroby ale také např. zaměstnanců.

V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Vzájemně prospěšná spolupráce

Ideální model spolupráce je ten, ze kterého profitují obě zainteresované strany, což vyžaduje pozitivní a vstřícný přístup s ochotou dospět k oboustranně prospěšnému řešení. Někdy bývá takové řešení označováno jako win-win. Ne vždy je však snadné toho dosáhnout. Rodinná firma na výrobu balicích strojů a linek Viking Mašek se sídlem ve Vlašimi takovou spolupráci navázala s jihočeským výrobcem obráběcích strojů Kovosvit MAS.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Motorový surf z Moravy spustil tsunami

Česko nemá moře, a přece patří mezi velmoci surfování. Strůjci paradoxu jsou konstruktéři z Moravy, kteří se před čtrnácti lety zaměřili na vývoj surfu poháněného spalovacím motorem. Dnes je společnost JetSurf o „parník“ před konkurencí, se svými surfy pořádá světové poháry, mezi VIP uživatele prkna se řadí fotbalista Neymar, motozávodník Jakub Kornfeil, zpěvák Justin Timberlake nebo šampion F1 Lewis Hamilton. Navštívili jsme čerstvě otevřenou továrnu JetSurfu, know-how firmy nám poodhalil jeden z otců zakladatelů Zbyněk Bureš.

Interdisciplinární studentské projekty

Profesor Stanislav Hosnedl před dvanácti lety přišel s ideou realizace týmových studentských konstrukčních a designérských projektů. Z původní studentské akce na Fakultě strojní ZČU v Plzni se rozrostla spolupráce napříč čtyřmi zdejšími fakultami, dvěma zahraničními univerzitami a patnácti tuzemskými a zahraničními firmami. Celým tímto vším prošlo při řešení 36 témat na 980 studentů. Letošní dvanáctý ročník byl opět v celé řadě aspektů výjimečný.

Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit