Témata
Reklama

Interdisciplinární studentské projekty

Profesor Stanislav Hosnedl před dvanácti lety přišel s ideou realizace týmových studentských konstrukčních a designérských projektů. Z původní studentské akce na Fakultě strojní ZČU v Plzni se rozrostla spolupráce napříč čtyřmi zdejšími fakultami, dvěma zahraničními univerzitami a patnácti tuzemskými a zahraničními firmami. Celým tímto vším prošlo při řešení 36 témat na 980 studentů. Letošní dvanáctý ročník byl opět v celé řadě aspektů výjimečný.


Studium odtržené od reality není v technických oborech přípustné. Je třeba mladé lidi seznamovat s praxí již během studia a formou takto koncipovaných projektů je zvednout od knih a skript a propojit teorii s jejími praktickými průmyslovými aplikacemi. Realizace takto formované spolupráce je ze strany pedagogů velmi náročná, ale pro zainteresované studenty má pak obrovský význam. Ti získávají skrze projekty možnost reálného pohledu na řešený problém, učí se spolupracovat v interdisciplinárním týmu, respektovat názory druhých a těžit ze společné synergie jejich odborných znalostí. Takové jsou studentské projekty DesIng2+.

Reklama
Reklama
Reklama

Základy ve výuce

Integrujícím odborným a organizačním rámcem pro řešení studentských projektů je standardní akreditovaný předmět plzeňské Fakulty strojní nazvaný Systémové navrhování technických produktů. Na něj jsou při týmovém řešení projektů neformálně napojeny standardní akreditované předměty na spolupracujících fakultách, příp. univerzitách. Stávající akreditace však tomuto počinu příliš nenahrává. Profesor Hosnedl k tomu řekl: „Interdisciplinární spolupráce členů týmů i vyučujících z různých fakult probíhá mimo výukové hodiny, neboť všechny tyto aktivity mohou být prozatím řešeny pouze nad rámec akreditované výuky. Účast studentů na týmovém řešení projektů je proto v posledních letech dobrovolná. Studenti, kteří nechtějí nebo se nemohou zúčastnit, dostávají k řešení individuálně zadaná a hodnocená témata jako v kombinovaném studiu.“ Je obdivuhodné, jak velký zájem studenti projevují a do těchto dobrovolných projektů se zapojují. Letos se jednalo o cca 80 studentů. To vše svědčí o dobře nastaveném a definovaném byznys modelu, řečeno manažerským slovníkem.

Profesor Hosnedl je iniciátorem myšlenky týmových studentských konstrukčních a designérských projektů.

Projekt za 13 týdnů

Tuzemský strojírenský podnik Astos Machinery společně s německou konstrukční kanceláří Konstruktionsbüro Dostal z Edenstettenu jsou matadory této studentské soutěže. K nim letos poprvé přibyl rakouský výrobce vstřikovacích lisů Engel, konkrétně jeho kaplický výrobní závod, a dále jeden tým řešil dílčí projekt pro UWB Racing Team Pilsen při Západočeské univerzitě v Plzni.

Předmětem letošních projektů řešených 12 týmy studentů a studentek tří fakult ZČU v Plzni byly konstrukční a designérské návrhy svařovacího pracoviště (zadavatel Astos Machinery), elektricky poháněného vozíku pro tělesně postižené pro jízdu v přírodě na nezpevněných cestách (zadavatel Konstruktionsbüro Dostal), dopravníku typové řady FB 100 (zadavatel Engel strojírenská) a rámu studentské formule SAE včetně prostoru pro řidiče a aerodynamického křídla pro UWB Racing Team Pilsen.

Analogicky jako v předchozích letech řešily jednotlivé týmy pod vedením svých zvolených manažerů zadané projekty ve 13 týdnech zimního semestru. „Teoretickým a metodickým základem řešení projektů byly vyvinuté osvědčené a průběžně zdokonalované poznatky a metody znalostně integrovaného systematického kreativního konstruování předávané studentům naší strojní fakulty v rámci výuky,“ říká garant projektu profesor Hosnedl a pokračuje: „Klíčovým zdrojem nezbytných speciálních odborných poznatků a doporučení k řešení projektů pak opět byly konzultace od představitelů firemních partner. V dobrovolných soutěžních prezentacích po ukončení semestru byla hodnotitelskými komisemi složenými ze zástupců zúčastněných fakult a zadavatelů jednotlivých témat posuzována především aplikovatlenost navržených řešení v praxi, úroveň konstrukčního a designérského řešení, systematičnost řešení a úproveň kozultačních aktivit.“ Důležitým kritériem podle profesora Hosnedla byla též kvalita vypracovaných podkladů, úroveň dokumentace, prezentace a týmové spolupráce.

Vystoupení Marcela Krause z Technologické agentury ČR bylo zaměřené na téma kreativní ekonomiky ve vztahu k zásadním změnám, které v naší společnosti za poslední roky zažíváme. Podle jeho slov se společnost musí vyrovnat se změnami dosavadních institucionálních, společenských, legislativních či kulturních vzorců.

Na začátku každého projektu je bezesporu vždy snaha sestavit takové týmy, aby optimálním způsobem splňovaly kritéria na ně v průběhu řešení kladená. Jedná se o hlediska konstrukční, designérská a v neposlední míře i zdravotnická. Představitelé zadavatelských podniků a institucí opět při hodnocení vyzdvihli vysokou a trvale rostoucí komplexní úroveň kreativity i řešení výsledků jednotlivých projektů. Konkrétně tým Roberta Priboly byl oceněn za nejlepší návrh svařovacího pracoviště, tým Veroniky Kratochvílové si odnesl vítězství v návrhu elektrického vozíku pro tělesně postižené, první místo za dopravník typové řady FB 100 získal tým Josefa Hromádky a projekt rámu studentské formule SAE byl nejlépe hodnocený z dílny Tomáše Kaliny a jeho týmu.

Ocenění a užitné vzory

Týmy, které se umístily nejvýše v jednotlivých projektech, získaly společně s diplomy od jednotlivých zadavatelů i mimořádné odměny. Všichni členové a členky úspěšných týmů rovněž obdrželi za své úsilí oficiální certifikát se stvrzením zadávající firmy o účasti na vyřešení příslušného projektu. Děkani zúčastněných fakult navíc každoročně oceňují nejlepší profesní výkony svých studentů nezávisle na umístění jejich týmů.

Workshop DesIng2+ se konal na půdě spolupořádající Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. Účastníci měli pro workshop, paralelní výstavku studentských prací řešených v navazujících projektech i občerstvení vytvořené příjemné prostředí. Po ukončení akce ještě řada účastníků, zejména zahraničních, využila pozvání k prohlídce ateliérů fakulty. MM Průmyslové spektrum bylo hrdým partnerem workshopu DesIng2+.

Pro úspěšné týmy jsou významným oceněním jejich práce rovněž udělované užitné a průmyslové vzory podané na vybrané části navržených řešení. Doposud jich takto bylo Úřadem průmyslového vlastnictví celkem přijato na třicet. I toto bezesporu svědčí o úrovni celého projektu.

Vzhledem k uvedenému komplexnímu pojetí a dlouhodobému trvání je celý projekt velmi pozitivně hodnocen nejen ze strany aktivních účastníků, ale i při jeho prezentacích ve světě.

Pro studenty je práce v mezioborových týmech z hlediska studia i budoucí praxe velmi prospěšná. Mají možnost si na skutečných zadáních od renomovaných firem ověřit, co obnáší práce na tak komplexních projektech, které od nich vyžadují nejen odborné znalosti a dovednosti, ale i schopnost fungovat v týmu a svoji práci následně před vrcholovými manažery zadávajících firem obhájit,” říká děkan FDULS doc. Josef Mištera.

Západočeská univerzita

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 160616
Datum: 08. 06. 2016
Rubrika: Servis / Reportáž
Autor:
Firmy
Související články
V nejisté době je univerzálnost řešením

Automatizace průmyslových procesů řeší problémy s nedostatkem kvalifikované pracovní síly, nahrazuje fyzicky namáhavou či zdravotně škodlivou činnost, snižuje chybovost lidského faktoru, zkracuje výrobní časy a v konečném důsledku přispívá ke zvýšení kvality a zisku. Nejen toto je pro ředitele společnosti Acam Solution Ing. Pavla Bortlíka a jeho tým motivace, ale i zábava. Za relativně krátkou dobu na trhu se firma stala, ať už napřímo, či přes své obchodní partnery, dodavatelem společností jako Volkswagen, Toyota, Olympus, Škoda Auto, Edwards, TE, BOSH, Heinze Gruppe, Woco STV či Fanuc a nyní přichází s řešením vhodným nejen pro velké výrobce, ale také pro malé a střední podniky – s univerzální robotickou buňkou HXG. Důležitým komponentem v této buňce je mimo jiné systém pro upínání nulového bodu VERO-S od společnosti Schunk.

Česká zbrojovka se světovým zvukem

Pistole ČZ-75 je druhou nejkopírovanější krátkou zbraní na světě, v zámoří se na zbraně z České zbrojovky Uherský Brod stojí fronty. Čeští zbrojaři mají trefu. Neodolali jsme a přijali pozvání do 20hektarové zbrojovky na pomezí Valašska a Slovácka.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Související články
Made in Česko - Romantické tóny z Hradce Králové

V roce 1948 byla doslova ze dne na den znárodněna česká firma Petrof vyrábějící dokonalé, světově proslulé klavíry. Její majitel, dědeček dvou dam a pradědeček třetí, tedy těch, které v současné době firmu úspěšně vedou, musel tehdy okamžitě svoji továrnu opustit. O dlouhou řadu let později se, nejen díky revoluci, ale i díky nezměrnému úsilí jeho samého i jeho potomků, podařilo firmu, která figuruje na předním místě mezi českým „rodinným stříbrem“, vrátit do rukou rodiny Petrofů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Výrobní technika na VŠ

S ohledem na hlavní téma tohoto vydání jsme o strukturovanou prezentaci požádali ústavy zaměřené na výrobní systémy a techniku. Naši nabídku vyslyšela pracoviště na strojních fakultách v Brně, Ostravě a Liberci.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Laserové řešení pro plastikářský průmysl

Konvenční technologie opracování plastů již v mnoha případech nevyhovuje požadavkům koncových uživatelů. Moderní lasery posouvají kvalitu výroby plastů na zcela novou úroveň. Lastic představuje implementaci nejmodernějších laserových technologií a ergonomického ovládání do jediného produktu, jenž je navržen tak, aby jeho aplikace do stávajících výrobních linek byla zcela bezproblémová.

Zrod (a znovuzrození) břitové destičky

Prakticky veškeré výrobky z kovů se obrábějí pomocí břitových destiček – ať už se jedná o letecký průmysl, výrobu energetických zařízení, nebo oblast spotřebního zboží. Břitové destičky jsou využívány ve velkém měřítku a pro širokou škálu aplikací, od frézování masivních bloků motorů a tvarového obrábění forem využívaných výrobci sportovní obuvi až po obrábění číselníků. Seznam požadavků na břitové destičky je dlouhý: vysoká odolnost proti opotřebení a dlouhá životnost, vysoké rychlosti úběru kovu a maximální spolehlivost, a to i v náročných podmínkách, jako jsou složité dráhy nástrojů nebo hluboké dutiny, špičková výkonnost při obrábění za sucha i za mokra a vynikající kvalita obrobené plochy při dodržení přísných tolerancí.

Oscilující paprsek laseru pracuje přesněji

Univerzálním nástrojem naší doby je laser, kterým je možné bezdotykově opracovávat téměř všechny materiály. Ještě lépe a přesněji se podaří materiály řezat nebo gravírovat, když paprsek laseru kmitá.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit