Témata
Reklama

Jak lyže přicházejí na svět

Možná také patříte mezi ty, kdo na své nohy občas připínají lyže vyrobené v Novém Městě na Moravě. Starší teď možná vzpomenou na někdejší "artisky", avšak ty se současným lyžím podobají snad jen na první pohled. Zajímavý design, moderní konstrukce, technické parametry i podstatně širší sortiment, tím vším se dnešní lyže odlišují od těch dřívějších.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak se vyrábí
Díly
Pavel Marek

Patří mezi klíčové osobnosti časopisu MM Průmyslové spektrum, kde zastává pozici odborného redaktora časopisu. Je absolventem strojní fakulty ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval v Poldi SONP Kladno v závodě Doprava, poté jako konstruktér a projektant ve společnosti ČKD Lokomotivka. Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 1999.

Dnes se v Novém Městě pro tuzemský trh vyrábějí lyže pod značkou Sporten. Jejich kvalita je na špičkové úrovni, a tak není divu, že akciová společnost Sporten patří mezi stovku nejobdivovanějších firem České republiky. Do tuzemska přitom směřuje jen něco málo přes desetinu její produkce. Až téměř 90 % míří na export, zejména do Skandinávie, Ameriky a Japonska. Své výrobky společnost dodává pro řadu světových a věhlasných značek, například Alpina (obr. 7a), Rossignol, Äsnes, Kästle a další. Sporten vyrábí neobyčejně široký sortiment lyží sjezdových, běžeckých, snowboardů, ale i lyží závodních pro lyžařskou akrobacii či skoky nebo lyží pro nové trendy lyžařských sportů, jako jsou freeride, freestyle, skialpinismus a backcountry.

Reklama
Reklama

Procházka výrobou

Nejvíce napilno mají v Novém Městě tak trochu paradoxně během léta. Není divu, poněvadž během podzimu už musí být lyže pro nastávající sezonu v obchodech. Lyže, které vidíte na fotografiích, jsou tedy již na pultech, jiné, tajně ukryté, už třeba čekají, až se stanou vánočním dárkem a potěší malého nebo velkého lyžaře. Jelikož není možné na několika řádcích podrobně popsat celou technologii, navíc každý typ lyží se dělá trochu jinak, pokusím se výrobní postup přiblížit formou několika zastavení, která umožní nahlédnout, jak lyže přicházejí na svět.

1. Výroba dřevěného jádra

Základem lyže je jádro. Přes veškerý pokrok ve vývoji plastů dřevo stále představuje ceněný a žádaný materiál. Pro různé typy lyží se používají různé dřeviny, například pro sjezdové lyže se používá kombinace buku a topolu. Dřevo musí být před zpracováním vysušené na 8 % zbytkové vlhkosti. Polotovar jádra se připravuje z nekonečných lišt, které jsou řezány na požadovanou délku. Na obrázcích vidíme připravené polotovary (obr. 1a), které se následně obrobí z bočních stran (obr. 1b). Potom se vyfrézuje horní profil lyže (obr. 1c). Standardní dřevěná jádra nezahrnují špičku, kde se nastavují plastem, avšak pro některé zákazníky, zejména ze severských států, se vyrábí dřevěné jádro v celé délce lyže (obr. 1d).

Obr. 1. Výroba dřevěného jádra

2. Potisk a řezání horní fólie

Hlavní roli, co se týká designu, ovšem hraje horní fólie a její potisk. Pro jednodušší design se využívá starý dobrý sítotisk, kterým se na fólii postupně přes šablonu tisknou jednotlivé barvy (obr. 2a). Tisk je rychlý a využívá se při sériích nad 500 párů lyží. Fólie je sama o sobě průhledná, a proto se ještě obvykle provádí její polévání sytou barvou (obr. 2b). Prakticky neomezené možnosti poskytuje ale termosublimační tisk. Design potisku se připraví na počítači v grafickém editoru a vytiskne se na barevném plotru na termosublimační papír (obr. 2c). Vlastní potisk horní fólie potom probíhá na kontinuálním lisu při teplotě kolem 160 °C, kde se barvy z papíru přenesou na fólii (obr. 2d). Výhodou této technologie je, že lze tisknout složitější vzory a lze ji snadno využít pro potisk třeba jednoho originálního páru lyží (obr. 7a). Potištěný pás fólie se nakonec rozřeže pomocí laseru na díly pro jednotlivé lyže (obr. 2e).

Obr. 2. Potisk a řezání horní fólie

3. Výroba forem

K výrobě forem pro lisování lyží slouží pětiosé obráběcí centrum MAKA (obr. 3a). Formy se vyrábějí pro jeden pár lyží a frézují se z hliníkové slitiny. Na fotografii je zachyceno frézování malé formy, která se využívá pro zkoušení špiček (obr. 3b).

Obr. 3. Výroba forem

4. Lyže pod lisem

Konstrukční skladba různých typů lyží se liší s ohledem na jejich cenovou kategorii a samozřejmě jejich určení. Existují dvě základní konstrukce – CAP, kdy horní fólie obaluje i boky lyže, a sidewall, kde jádro vystupuje až do boku lyže. Výroba probíhá lisováním jednotlivých vrstev pod tlakem kolem 7 bar a při zvýšené teplotě cca 90 °C (obr. 4a). Obsluha lisu nejprve očistí formu, do níž založí skluznici, hrany (obr. 4c), špičky, paty, vrstvy jádra a horní fólii (obr. 4b). Skladba jádra odpovídá typu lyže – může být použito například dřevěné jádro nebo injektované polyuretanové jádro, kdy se polyuretanová pěna vstřikuje do formy mezi naskládané komponenty, případně jádro kombinované. U lyží vyšší kvality se používají dřevěná jádra kombinovaná s kompozitními materiály, které se do formy vkládají jako prepregy (obr. 4d) – to jsou polotovary ve formě tkaniny nasycené ještě nevytvrzenými pryskyřicemi.

Obr. 4. Lepení a lisování lyží

5. Oříznutí a konečná úprava lyží

U lyže vyjmuté z lisu je potřeba oříznout horní fólii (5a, b), odstranit přetoky polyuretanové pěny, případně zabrousit hrany (5e). Ořez se provádí buď ručně na pásové pile (5c) nebo na CNC stroji (5d). Potom už zbývá případně namontovat vázání a připravit lyže k expedici (5f).

Obr. 5. Oříznutí a konečná úprava lyží

6. Testování

K typovým zkouškám lyží se používají různé typy testovacích strojů. Při zkoušce kmitáním se lyže střídavě ohýbá a prohýbá (obr. 6a). Sjezdová lyže musí vydržet 20 000, běžkařská 50 000 cyklů. Také se měří torze, při níž se lyže zatěžuje na krut pomocí závaží (obr. 6b). Při testování práskací metodou (obr. 6 c) se lyže ohne až k nastavitelné zarážce a – prásk! Musí to vydržet. Stroj na poslední fotografii slouží k testování pevnosti jednotlivých materiálů (obr. 6d).

Obr. 6. Stroje pro testování

Výrobní areál

Součástí výrobního areálu je kromě výrobních hal sušárna dřeva, expediční sklad, pomocné provozy a také spalovna nebezpečného odpadu, která slouží mj. k likvidaci zbytků z výroby nebo k ekologické likvidaci starých lyží. Spalovna byla v letošním roce s využitím dotace z fondů EU vybavena nejnovější anglickou technologií čištění spalin a vykazuje emisní hodnoty okolo desetiny povolených hodnot při měření za filtrem. Zbytkové teplo ze spalovny bude v zimním období využito k vytápění firmy, v létě prostřednictvím výměníku voda/olej pro vytápění lisů, které se používají pro lepení lyží.

Obr. 7. Mezi sériovou produkcí se najde místo i pro individuální design.

Sporten má vlastní vývojové pracoviště, kde se navrhují nové typy lyží a které spolupracuje s předními designéry. Výrobní kapacita závodu je půl milionu párů lyží ročně. Obchodním partnerům je k dispozici vzorkovna, běžné zákazníky pak jistě potěší podniková prodejna. A pokud by vám normální sortiment nestačil nebo budete chtít potěšit svého kolegu netradičním dárkem k jeho životnímu jubileu, můžete si navrhnout i lyže ve vlastním designu (obr. 7b).

Pavel Marek

pavel.marek@mmspektrum.com
www.isporten.cz
www.sporten.cz

Reklama
Související články
Zima se blíží!

Jestli jste milovníci zimních radovánek, tak si zajisté po loňském zklamání přejete, aby letos napadaly celé závěje sněhu, a vy jste mohli zase vytáhnout ze sklepů lyže a oddávat se potěšení z jízdy a kochat se výhledy do zasněžené krajiny. V hromady sněhu doufají pochopitelně i výrobci lyží, jak nám potvrdil generální ředitel výrobního podniku lyží Sporten Ján Hudák v září na tiskové konferenci v Novém Městě na Moravě. Po představení novinek pro rok 2014–15 nám otevřeli dveře i do výrobních hal podniku a seznámili nás s technologiemi výroby lyží.

Laserová i optická řešení a mnohem více

Pravidelné podzimní dny otevřených dveří uspořádala pro své současné i potenciální zákazníky koncem září společnost Lascam systems. Po tři dny mohli zájemci o laserové technologie navštěvovat showroom dceřiné společnosti Elya Solutions v Horních Počernicích, kde bylo v provozu více než sedm různých aplikací dceřiných i zastupujících společností. Jednotlivá stanoviště prezentovala široké portfolio aplikací a služeb, jež integrátorská společnost Lascam nabízí.

20 milionů lakovaných klik pro všechny značky automobilů

Moderní doba přináší moderní technologie také do automobilového průmyslu i samotných automobilů. Bezdotykové otvírání např. zadních dveří se již u některých modelů automobilů různých značek objevuje, avšak doba ještě nedospěla k úplnému odstranění vnějších klik k mechanickému otevírání vozu. Společnost WITTE Automotive se orientuje na výrobu zámků a zámkových aretací pro automobily snad všech světových výrobců. V novém závodě v Ostrově u Karlových Varů nedávno uvedla do provozu také velmi moderní lakovací linku právě pro vnější lakované kliky automobilů.

Související články
Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
NPE 2012 a plastové materiály

V Orlandu na Floridě se na sklonku jara konala největší událost roku v průmyslu plastů - trienale NPE 2012, která současně oslavila 75. výročí založení SPI (Society of the Plastic Industry). Poprvé po 40 letech se National Plastics Exhibition, tento vrcholný veletrh amerického plastového průmyslu, nekonal v červnu v Chicagu, ale o něco dříve na Floridě, mimo centra automobilového průmyslu, plastů a strojírenství amerického Středozápadu.

Ambiciózní projekt: Vývoj a výzkum nanomateriálů

Jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů současnosti jsou obory zabývající se nanomateriály a nanotechnologiemi. Tato velmi perspektivní disciplína nachází široké uplatnění ve všech oborech lidské činnosti. Jde však o vědní obor velmi mladý, takže principy výroby, aplikací a jejich zkoušení nejsou dosud dostatečně popsány. A to byl právě impulz pro vznik Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace v Liberci.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Česká trsátka rozeznívají struny na celém světě

V České republice existuje celá řada firem, které se svými produkty prosadily po celém světě. Často nejsou ani tak známé doma, jako spíš za hranicemi naší země, kde v ojedinělých případech vytvořily dokonce nový segment trhu. Seriál formou stručného příběhu představuje čtenářům cestu, po které se podnikatel se svojí firmou vydal, jaké milníky jej provázely a jakých úspěchů a uznání na světovém trhu dosáhl.

Plastikářský veletrh K 2016

K trendům, které spoluurčují vývoj severoamerického plastikářského průmyslu, patří intenzivní používání moderního softwaru pro digitální konstruování a vyrábění spolu s narůstající automatizací výroby. Aktuální výsledky vývoje otevírají podnikům podél celého výrobního řetězce nové možnosti pro optimalizaci výrobních postupů, zkrácení doby pro uvedení na trh a zvýšení konkurenceschopnosti.

Bakterie a olej od hranolek zachraňují svět

Svět má slušnou šanci být zbaven jednoho ze svých nejtíživějších problémů. Týmu z Vysokého učení technického v Brně se totiž podařilo přijít s technologickou inovací, která dokáže zastavit pokrývání zeměkoule odpadem.

Formule 1 ve školách

Formule 1 ve školách je celosvětově uznávaná soutěž s částečnou propagací a podporou FIA Formule 1. Je určena pro mladé konstruktéry a manažery ze středních škol, kteří musí získat nejen potřebnou podporu pro vytvoření projektu, ale sestrojit model formule, zvládnout propagaci týmu a soupeřit s ostatními týmy v jednotlivých kolech soutěže.

Sázka na design, díl 5.

Další díl našeho seriálu o průmyslovém designu, kterému se společně se studiem Divan design na stránkách MM Průmyslového spektra věnujeme, oslovuje nejenom komunitu konstruktérů, aby při návrzích nových produktů na ně nahlíželi kreativním pohledem, ale i obecnou veřejnost, pro niž je design tím prvním, čím je produkt osloví. Konstruktéři svými vytvořenými produkty nesdělují uživatelům pouze skutečnost, jakou technologií byly vytvořeny a k jakému účelu mají být použity – výrobky musejí také vypovídat o určitém stylu designéra a samozřejmě i o době, ve které vznikaly. Posláním každého článku je představit výsledek úzké spolupráce mezi konstruktérem a designérem.

Lipsko letos jenom digitálně

Tradiční dvojice veletrhů pro oblast strojírenství a subdodavatelského průmyslu Intec a Z v Lipsku se letos uskuteční v termínu 2.–3. března 2021 výhradně digitálně pod názvem „Intec/Z connect“. Společnost Leipziger Messe, pořadatel veletrhu, se takto rozhodla, neboť současný vývoj koronavirové pandemie a s tím spojená omezení neumožňují takto velkou akci smysluplně realizovat klasickou ani hybridní formou

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit