Témata

Jak lyže přicházejí na svět

Možná také patříte mezi ty, kdo na své nohy občas připínají lyže vyrobené v Novém Městě na Moravě. Starší teď možná vzpomenou na někdejší "artisky", avšak ty se současným lyžím podobají snad jen na první pohled. Zajímavý design, moderní konstrukce, technické parametry i podstatně širší sortiment, tím vším se dnešní lyže odlišují od těch dřívějších.

Tento článek je součástí seriálu:
Jak se vyrábí
Díly
Pavel Marek

Patří mezi klíčové osobnosti časopisu MM Průmyslové spektrum, kde zastává pozici odborného redaktora časopisu. Je absolventem strojní fakulty ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval v Poldi SONP Kladno v závodě Doprava, poté jako konstruktér a projektant ve společnosti ČKD Lokomotivka. Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 1999.

Dnes se v Novém Městě pro tuzemský trh vyrábějí lyže pod značkou Sporten. Jejich kvalita je na špičkové úrovni, a tak není divu, že akciová společnost Sporten patří mezi stovku nejobdivovanějších firem České republiky. Do tuzemska přitom směřuje jen něco málo přes desetinu její produkce. Až téměř 90 % míří na export, zejména do Skandinávie, Ameriky a Japonska. Své výrobky společnost dodává pro řadu světových a věhlasných značek, například Alpina (obr. 7a), Rossignol, Äsnes, Kästle a další. Sporten vyrábí neobyčejně široký sortiment lyží sjezdových, běžeckých, snowboardů, ale i lyží závodních pro lyžařskou akrobacii či skoky nebo lyží pro nové trendy lyžařských sportů, jako jsou freeride, freestyle, skialpinismus a backcountry.

Procházka výrobou

Nejvíce napilno mají v Novém Městě tak trochu paradoxně během léta. Není divu, poněvadž během podzimu už musí být lyže pro nastávající sezonu v obchodech. Lyže, které vidíte na fotografiích, jsou tedy již na pultech, jiné, tajně ukryté, už třeba čekají, až se stanou vánočním dárkem a potěší malého nebo velkého lyžaře. Jelikož není možné na několika řádcích podrobně popsat celou technologii, navíc každý typ lyží se dělá trochu jinak, pokusím se výrobní postup přiblížit formou několika zastavení, která umožní nahlédnout, jak lyže přicházejí na svět.

1. Výroba dřevěného jádra

Základem lyže je jádro. Přes veškerý pokrok ve vývoji plastů dřevo stále představuje ceněný a žádaný materiál. Pro různé typy lyží se používají různé dřeviny, například pro sjezdové lyže se používá kombinace buku a topolu. Dřevo musí být před zpracováním vysušené na 8 % zbytkové vlhkosti. Polotovar jádra se připravuje z nekonečných lišt, které jsou řezány na požadovanou délku. Na obrázcích vidíme připravené polotovary (obr. 1a), které se následně obrobí z bočních stran (obr. 1b). Potom se vyfrézuje horní profil lyže (obr. 1c). Standardní dřevěná jádra nezahrnují špičku, kde se nastavují plastem, avšak pro některé zákazníky, zejména ze severských států, se vyrábí dřevěné jádro v celé délce lyže (obr. 1d).

Obr. 1. Výroba dřevěného jádra

2. Potisk a řezání horní fólie

Hlavní roli, co se týká designu, ovšem hraje horní fólie a její potisk. Pro jednodušší design se využívá starý dobrý sítotisk, kterým se na fólii postupně přes šablonu tisknou jednotlivé barvy (obr. 2a). Tisk je rychlý a využívá se při sériích nad 500 párů lyží. Fólie je sama o sobě průhledná, a proto se ještě obvykle provádí její polévání sytou barvou (obr. 2b). Prakticky neomezené možnosti poskytuje ale termosublimační tisk. Design potisku se připraví na počítači v grafickém editoru a vytiskne se na barevném plotru na termosublimační papír (obr. 2c). Vlastní potisk horní fólie potom probíhá na kontinuálním lisu při teplotě kolem 160 °C, kde se barvy z papíru přenesou na fólii (obr. 2d). Výhodou této technologie je, že lze tisknout složitější vzory a lze ji snadno využít pro potisk třeba jednoho originálního páru lyží (obr. 7a). Potištěný pás fólie se nakonec rozřeže pomocí laseru na díly pro jednotlivé lyže (obr. 2e).

Obr. 2. Potisk a řezání horní fólie

3. Výroba forem

K výrobě forem pro lisování lyží slouží pětiosé obráběcí centrum MAKA (obr. 3a). Formy se vyrábějí pro jeden pár lyží a frézují se z hliníkové slitiny. Na fotografii je zachyceno frézování malé formy, která se využívá pro zkoušení špiček (obr. 3b).

Obr. 3. Výroba forem

4. Lyže pod lisem

Konstrukční skladba různých typů lyží se liší s ohledem na jejich cenovou kategorii a samozřejmě jejich určení. Existují dvě základní konstrukce – CAP, kdy horní fólie obaluje i boky lyže, a sidewall, kde jádro vystupuje až do boku lyže. Výroba probíhá lisováním jednotlivých vrstev pod tlakem kolem 7 bar a při zvýšené teplotě cca 90 °C (obr. 4a). Obsluha lisu nejprve očistí formu, do níž založí skluznici, hrany (obr. 4c), špičky, paty, vrstvy jádra a horní fólii (obr. 4b). Skladba jádra odpovídá typu lyže – může být použito například dřevěné jádro nebo injektované polyuretanové jádro, kdy se polyuretanová pěna vstřikuje do formy mezi naskládané komponenty, případně jádro kombinované. U lyží vyšší kvality se používají dřevěná jádra kombinovaná s kompozitními materiály, které se do formy vkládají jako prepregy (obr. 4d) – to jsou polotovary ve formě tkaniny nasycené ještě nevytvrzenými pryskyřicemi.

Obr. 4. Lepení a lisování lyží

5. Oříznutí a konečná úprava lyží

U lyže vyjmuté z lisu je potřeba oříznout horní fólii (5a, b), odstranit přetoky polyuretanové pěny, případně zabrousit hrany (5e). Ořez se provádí buď ručně na pásové pile (5c) nebo na CNC stroji (5d). Potom už zbývá případně namontovat vázání a připravit lyže k expedici (5f).

Obr. 5. Oříznutí a konečná úprava lyží

6. Testování

K typovým zkouškám lyží se používají různé typy testovacích strojů. Při zkoušce kmitáním se lyže střídavě ohýbá a prohýbá (obr. 6a). Sjezdová lyže musí vydržet 20 000, běžkařská 50 000 cyklů. Také se měří torze, při níž se lyže zatěžuje na krut pomocí závaží (obr. 6b). Při testování práskací metodou (obr. 6 c) se lyže ohne až k nastavitelné zarážce a – prásk! Musí to vydržet. Stroj na poslední fotografii slouží k testování pevnosti jednotlivých materiálů (obr. 6d).

Obr. 6. Stroje pro testování

Výrobní areál

Součástí výrobního areálu je kromě výrobních hal sušárna dřeva, expediční sklad, pomocné provozy a také spalovna nebezpečného odpadu, která slouží mj. k likvidaci zbytků z výroby nebo k ekologické likvidaci starých lyží. Spalovna byla v letošním roce s využitím dotace z fondů EU vybavena nejnovější anglickou technologií čištění spalin a vykazuje emisní hodnoty okolo desetiny povolených hodnot při měření za filtrem. Zbytkové teplo ze spalovny bude v zimním období využito k vytápění firmy, v létě prostřednictvím výměníku voda/olej pro vytápění lisů, které se používají pro lepení lyží.

Obr. 7. Mezi sériovou produkcí se najde místo i pro individuální design.

Sporten má vlastní vývojové pracoviště, kde se navrhují nové typy lyží a které spolupracuje s předními designéry. Výrobní kapacita závodu je půl milionu párů lyží ročně. Obchodním partnerům je k dispozici vzorkovna, běžné zákazníky pak jistě potěší podniková prodejna. A pokud by vám normální sortiment nestačil nebo budete chtít potěšit svého kolegu netradičním dárkem k jeho životnímu jubileu, můžete si navrhnout i lyže ve vlastním designu (obr. 7b).

Pavel Marek

pavel.marek@mmspektrum.com
www.isporten.cz
www.sporten.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit