Témata
Reklama

Plazmová povrchová úprava nanovlákených polymerních struktur

Technologie plazmových povrchových úprav spočívá v navázání funkčních skupin na povrch řetězce polymeru v plazmovém výboji. Jedná se převážně o hydroxylové skupiny. Nepolární charakter povrchu materiálu se tímto mění na polární, tedy hydrofobní povrch se stává hydrofilním či naopak. Tato technologie nachází stále širší uplatnění v různých průmyslových, ale i medicínských aplikacích.

Na povrchy předupravené plazmatem se aplikují lepidla, povlaky, inkousty, barvy aj., přičemž takto vytvořený spoj je spolehlivý a dlouhodobý, v některých faktorech lepší než při tradiční předúpravě povrchů.

Reklama
Reklama
Reklama

Podstata plazmových procesů

Plazma je směs elektricky nabitých a neutrálních částic, které na sebe vzájemně působí. Považujeme ho tedy za ionizovaný plyn vzniklý odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu nebo roztržením molekul (ionizací) – tedy dodáním energie či srážkami mezi sebou. Pomocí plazmových výbojů lze také zbavovat povrch různých nečistot, jako jsou tuky, mastné kyseliny nebo i bakterie. K očištění povrchu dochází jeho „bombardováním“ aktivními ionty a následným odsátím nečistot. Provádí se zejména před lepením nebo finálními úpravami, jako je např. lakování, potisk apod.

Podstata plazmových procesů spočívá ve vytváření aktivních částic (iontů, excitovaných atomů, radikálů atd.) průchodem plynu plazmovým výbojem (obr. 1). Tyto částice mohou například vytvářet vrstvy, vyvolávat chemické reakce nebo se jich aktivně účastnit. V našem případě aktivní částice plynu vzniklé ve výboji způsobují reakci na povrchu polymeru, kde dochází k navázání nových funkčních skupin na jeho řetězec, zejména OH skupin. Mění se tedy chemická struktura povrchu částic z nepolární na polární a hydrofobní materiál se stává hydrofilním. Výsledným efektem je požadovaná změna povrchové energie projevující se například zvýšením smáčivosti a disperze materiálu či zvýšením adhezních vlastností polymerů k jiným materiálům.

Obr. 1 Atmosférické plazma k modifikaci polymerních struktur

Hodnota povrchové energie před a po plazmové úpravě se řídí rovnováhou sil na rozhraní fází a je definována Youngovou rovnicí. V místě, kde je povrchové napětí kapaliny v rovnovážném stavu s nasycenými výpary, jde o rozhraní kapalné a plynné fáze. Pokud je povrchové napětí pevné látky v rovnovážném stavu spolu s nasycenými výpary, jedná se o rozhraní pevné a plynné fáze.

Aktivace – funkcionalizace povrchu polymeru

Aktivací volných radikálů na povrchu polymeru fyzikálním účinkem chemicky inertního plazmatu následně po vystavení chemicky reaktivní plynné atmosféře nastává funkcionalizace, tj. vytváření chemicky odlišných povrchových skupin účinkem chemicky aktivního plazmatu (obvykle hydrofilizace povrchu polymeru).

Roubování (grafting)

Cílem graftingu je spojit dvě chemické látky, které jiným způsobem spojit nelze. Ve většině případů jde o „naroubování“ jedné látky na polymer. Povrch polymeru je nejprve aktivován aplikováním plazmatu. Poté je takto upravený povrch roubován vybranými částicemi. Modifikace polymerních struktur pomocí atmosférického plazmatu umožňuje připravit povrch před aplikací lepidel, povlaků nebo před tiskem. Ve výrobních linkách pracuje plazma při atmosférickém tlaku a při běžných provozních rychlostech. Může se aplikovat na všechny druhy materiálů – plasty, gumu, sklo, keramiku, kovy, ale také na kombinaci kovových a nekovových povrchů (např. desky tištěných obvodů), kompozity (např. plasty vyztužené skleněnými vlákny) a jemné pórovité (pěnové) materiály. Je možné účinně upravovat i složité trojrozměrné tvary materiálů dokonce i s různými drážkami a malými dutinami stejně jako široké ploché povrchy. Zařízení je kompaktní a snadno se integruje do výrobních linek.

Aplikace plazmatu pomocí tryskových systémů skýtá široké možnosti uplatnění. Mimo laboratoře fyzikálního a chemického zaměření naleznou uplatnění v některých pokročilých technologiích polovodičového průmyslu, farmacii, zdravotnictví, mikroelektronice, v oboru materiálového inženýrství, v chemickém a strojírenském průmyslu při zvýšení smáčivosti povrchu (hydrofilita) nebo přilnavosti roztoků, krycích barev, konzervačních prostředků, lepidel aj., dále ke zvýšení nasákavosti materiálu, hlubší penetraci impregnačních prostředků. Praktické příklady aplikací:
• zvýšení adheze lepených spojů – při lepení plastů aplikací plazmové trysky není nutné používat předúpravu povrchu; při lepení sklo na sklo lze dosáhnout zvýšení adheze lepeného spoje o 25 % ve srovnání se standardními postupy;
• zvýšení hydrofobity (ultrahydrofobita) – povrch předmětu je vůči kapalinám nesmáčivý a má samočisticí vlastnosti pro prach a jiné nečistoty;
• vytváření vrstev nebo klastrů kovů z různých prekurzorů pomocí redukčních procesů ve výboji plazmových trysek – nanostrukturní a mikrostrukturní materiály, kompozity apod.;
• ekologické vytvrzování pryskyřic na bázi formaldehydu;
• zlepšování visko-elastických vlastností ochranných vrstev na plastech;
• relaxace povrchových vrstev.

Modifikace nanovlákenných vrstev PVA v plazmě

V experimentech modifikace nanovlákenných vrstev byly použity vzorky připravené z  nanovlákenných vrstev PVA. K určení povrchových vlastností nanovlákenných vzorků PVA modifikovaných v plazmatu byl použit přístroj Advex Instruments. Modifikace nanovlákenných vrstev PVA plazmatem významným způsobem ovlivňuje jejich smáčivost. Nemodifikované vzorky jsou silně hydrofilní (kontaktní úhel 22°). Vzorky modifikované plazmatem byly charakterizovány hydrofobními vlastnostmi (kontaktní úhel 119°). Obrázek 2 ukazuje kapku na povrchu nanovlákenného vzorku síťovaného PVA v první vteřině po jejím nanesení na modifikovaný a nemodifikovaný vzorek.

Obr. 2 Kapka destilované vody na povrchu nanovlákenného vzorku PVA: modifikovaný vzorek (a), nemodifikovaný vzorek (b)

Morfologie nanovlákenných vrstev PVA

Vzhled povrchu nanovlákenných vrstev PVA byl hodnocen pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Výsledky provedených studií ukázaly, že modifikace polymerní nanovlákenné vrstvy nesíťovaného PVA v metanovém plazmatu při zvolených podmínkách procesu neovlivňuje významným způsobem změnu jejich povrchu. Analýza SEM neukázala rozdíly v morfologii povrchu nanovláken modifikovaných a nemodifikovaných (obr. 3).

Obr. 3 SEM snímky nanovlákenných vrstev PVA: před modifikací plazmatem (a) a po modifikaci plazmatem (b)

Závěr

Plazmová povrchová úprava nanovlákených polymerních struktur přináší významné změny užitných vlastností povrchů. Současně nedochází k degradaci jemné nanovlákenné struktury. Tato technologie umožňuje průmyslové nasazení všude tam, kde je třeba funkcionalizovat povrch polymerních materiálů.

Poděkování:
Výsledky tohoto projektu LO1201 byly získány za finančního přispění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci účelové podpory programu „Národní program udržitelnosti I“.
Technická univerzita v Liberci

Petr Louda, Totka Bakalova, Roman Kumpošt

[email protected]

www.tul.cz

Reklama
Firmy
Související články
Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Synergie: klíč úspěchu

Na to, jak je mladý, už toho ve své profesi dokázal vskutku hodně. Už na začátku vysokoškolského studia začal podnikat v oblasti jachtingu, do čehož spadá například distribuce materiálů pro povrchové úpravy a poradenství. Dnes je Ing. Viktor Brejcha nejen spojován se společností Sea-Line, ale především je specialistou pro kompozitní materiály ve společnosti Siemens Mobility.

Související články
Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Předúprava oceli nízkoteplotním plazmatem pro zvýšení pevnosti lepeného spoje

V příspěvku jsou shrnuty výsledky výzkumu vlivu plazmochemické předúpravy vzorků oceli DC01 na výslednou pevnost lepeného spoje. Pro předúpravu povrchu vzorků oceli byla použita RF štěrbinová tryska generující plazma. Jako pracovní plyn byl použit argon a argon v kombinacích s dusíkem nebo kyslíkem. Vliv plazmové předúpravy na povrch oceli byl vyhodnocen pomocí měření kontaktních úhlů a výpočtu volné povrchové energie. Po slepení vzorků oceli pomocí běžně užívaného lepidla Weicon Flex 310M HT200 byly testovány výsledné vlastnosti lepeného spoje pomocí standardních mechanických odtrhových testů podle ČSN EN 1465.

20 milionů lakovaných klik pro všechny značky automobilů

Moderní doba přináší moderní technologie také do automobilového průmyslu i samotných automobilů. Bezdotykové otvírání např. zadních dveří se již u některých modelů automobilů různých značek objevuje, avšak doba ještě nedospěla k úplnému odstranění vnějších klik k mechanickému otevírání vozu. Společnost WITTE Automotive se orientuje na výrobu zámků a zámkových aretací pro automobily snad všech světových výrobců. V novém závodě v Ostrově u Karlových Varů nedávno uvedla do provozu také velmi moderní lakovací linku právě pro vnější lakované kliky automobilů.

Plasty pomáhají modernizovat strojírenství

S pokračujícím vývojem nových materiálů se mění i materiálová skladba strojírenských výrobků a zařízení. V současné době si již nelze rozvoj téměř všech strojírenských odvětví bez použití plastových materiálů představit. Vývoj pak ukazuje, že plasty budou hrát ve strojírenství stále významnější úlohu.

Plasty a kompozity v inovaci strojírenských výrobků

Plasty a kompozity s polymerní matricí přinesly revoluci v materiálových přístupech ke konstrukci strojírenských výrobků a zařízení. Nepřetržitě probíhající materiálové inovace v oblasti plastů a kompozitů spoluvytvářejí inovativní řešení ve strojírenství. Reagují na potřeby strojírenského průmyslu a stávají se kontinuálním procesem s jasnou perspektivou do budoucna.

Kompletní řešení při výrobě plastových dílů

Kvalita plastového výlisku je závislá na celé řadě faktorů – od přesnosti vstřikovací formy přes teplotu vstřikovaného plastu, čistotu formy a vstřikovacího zařízení při změně barvy či materiálu až po například viditelnost místa vtoku. Bývá řešena zejména s ohledem na zdravotnické či potravinářské požadavky. Technologie vstřikování plastů je velmi komplexní obor, kdy se na výsledku podílejí celé týmy. Samotný návrh formy se všemi potřebnými komponenty, tak aby výsledkem byl přesný výlisek, je doslova fundamentální pro konečný zisk.

O plastech v kontrastech

Plasty jsou nedílnou součástí novodobé společnosti, výrazně se podílejí na technickém rozvoji, zlepšování kvality života i zdraví lidstva. Vyznačují se unikátní kombinací materiálových vlastností, od kovů se výrazně odlišují, ale v něčem jsou si vzájemně podobné. Chemická podstata plastů však vyvolává ve společnosti i kontroverzní reakce na jejich použití.

Výroba polymerních a kompozitních prototypů

Aditivní technologie výroby je termín pro dnes běžně používané označení „3D tisk“. Tato technologie dříve spadala pod tzv. rapid prototyping, který se využívá v různých průmyslových odvětvích pro rychlé vytváření prototypů nebo jejich částí před finální výrobou a samotnou komercializací produktů. Díky dynamickému vývoji odvětví umožňuje dnes tato technologie vytvoření komponent splňujících požadavky pro finální produkt nejen po vizuální stránce, ale i z hlediska mechanických vlastností.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

Laser jako nástroj: Specifika nekovových materiálů

Laserové zpracování nekovů se řídí odlišnými zákonitostmi než práce s kovy. Plasty mohou měnit barvu, pěnit či degradovat, sklo je průhledné jen pro určité vlnové délky a keramika kombinuje tvrdost s křehkostí. Klíčové je proto vědět, jak se tyto vlastnosti jednotlivých materiálů projevují, v čem tkví jejich úskalí a jak je naopak lze efektivně využít.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit