V laboratoři pro virtuální prototyping je také věnována pozornost predikci tuhosti a pevnosti komponent za pomoci numerických simulací na bázi metody konečných prvků se zohledněním ortotropních vlastností, a to včetně verifikace za pomoci experimentálních zkoušek. Pro stanovení pevnosti kompozitních dílů jsou využívána standardní (maximum stress, Hill, Tsai-Wu aj.) i pokročilá pevnostní kritéria typu ‚Direct mode‘ (Puck, LaRC04).
Značnou výhodou použití numerických simulací při vývoji či optimalizaci dílů určených pro aditivní technologie výroby je využití strukturálních optimalizací jak geometrických a tvarových, tak topologických, které umožňují nalézt optimální rozložení materiálu v předem specifikované oblasti. Tradiční nevýhodou této optimalizace je značná tvarová náročnost navržených dílů z hlediska výroby, která u aditivních technologií není komplikací.
Poděkování
Tento článek vznikl za finanční podpory projektu LO1502 ‚Rozvoj regionálního technologického institutu‘ pod záštitou Národního programu udržitelnosti Ministerstva školství České republiky, zaměřeného na podporu výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.
ZČU v Plzni, FS, Regionální technologický institut
Zdeněk Chval
zdchval@rti.zcu.cz
//rti.zcu.cz/