Témata
Foto: I. Heisler

Před koncem loňského roku jsme přijali pozvání do Nové Paky, kde má svůj výrobní závod společnost RFspin. Tato česká firma vyvíjí a vyrábí špičkové širokopásmové antény pro řadu aplikací včetně bezdrátové a satelitní komunikace a radarových systémů a dodává je předním světovým firmám. Při výrobě spoléhá na nejmodernější obráběcí stroje včetně dvou pětiosých přesných center Hermle C 400.

Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Během návštěvy firmy nás doprovázel zástupce firmy Hermle Česká republika Pavel Němeček. Ve zbrusu nové budově své firmy nás přivítal Ing. Zdeněk Hradecký, Ph.D., jenž společnost RFspin před dvaceti lety založil a je jejím majitelem a ředitelem. Nejprve nás seznámil s historií své firmy a s jejími produkty.

Historie a rozvoj firmy RFspin

Firmu, jež se od začátku zabývá vývojem a výrobou širokopásmových antén, založil Zdeněk Hradecký se čtyřmi společníky ještě v době svého doktorského studia na katedře elektromagnetického pole Elektrotechnické fakulty ČVUT. Už po dvou letech firma své antény uplatnila na německém trhu a po několika dalších letech pronikla do USA. Během doby čtyři z pěti původních společníků firmu opustili a pan Hradecký zůstal jejím jediným majitelem. Za stěžejní okamžik v historii firmy pan Hradecký pokládá rok 2017, kdy se rozhodl vybudovat vlastní výrobu. Pronajal si výrobní halu v Nové Pace a zakoupil první obráběcí centrum, potřebný software a měřicí mikroskop, to vše s podporou grantu od Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

Zástupce firmy Hermle Česká republika Pavel Němeček (vlevo) a majitel společnosti RFspin Zdeněk Hradecký (vpravo) ve výrobní hale u obráběcího centra Hermle C 400. (Foto: I. Heisler)

Kompletní výrobní technologie „doma“

V dalších letech firma svůj strojový park rozšiřovala o další stroje, nejprve o frézovací centra, ale později také o drátořez a různé typy soustruhů včetně dlouhotočného automatu. Postupně si tak vybudovala kompletní výrobní technologii a zajistila soběstačnost při výrobě téměř veškerých dílů, včetně speciálních součástí miniaturních rozměrů. K dispozici má i vlastní galvanovnu na povrchové úpravy dílů. Externím dodavatelům nyní zadává pouze laserové řezání plechových dílů (to je třeba jen ve zvláštních případech) a z polotovarů nakupuje jen konektory.

Reklama
Reklama
Reklama

Kromě toho, že díky vlastním výrobním kapacitám firma není závislá na výrobě dílů u dodavatelů a nemusí řešit časté problémy s kvalitou a s termíny dodávek, vidí majitel firmy v soběstačnosti ještě jednu výhodu: Díky lepšímu propojení s výrobou mají vývojáři lepší přehled o jejích možnostech a dokážou rychleji navrhnout produkty tak, aby se daly vyrobit. Do budoucna plánuje nahradit nejstarší frézovací centrum jiné značky (jehož parametry už nevyhovují zvýšeným požadavkům na přesnost, produktivitu a spolehlivost) novým strojem, tentokrát opět od firmy Hermle. V plánu je rovněž investice do zařízení pro 3D tisk kovových dílů.

Řada produktů firmy se vejde do dlaně. Při obrábění takovýchto dílů je maximální přesnost nezbytná. (Foto: I. Heisler)

Nový objekt s výrobní halou

V roce 2020 firma využila nabídky bezúročného úvěru od tehdejší Českomoravské záruční a rozvojové banky (dnešní Národní rozvojové banky), poskytovaného v rámci programu Expanze, a rozhodla se spolu s pořízením dvou nových obráběcích center postavit v Nové Pace novou, moderní budovu s temperovanou výrobní halou. Tato budova byla na jaře roku 2023 úspěšně zkolaudována pro plný provoz a výroba probíhá zde. Budova je vybavena moderní řídicí a zabezpečovací technikou a připravena také na instalaci střešní fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm. To však teď není aktuální, přednost dostala jiná investice. Firma zde buduje novou anténní měřicí komoru, pro niž je tu vyhrazena velká místnost. Každá vyrobená anténa je totiž důkladně otestována a zákazníci dostanou následně online přístup k podrobným datům naměřeným během testů konkrétního kusu, a to na základě jedinečného QR kódu, jímž je každá anténa po kalibračním měření označena. Kód odkazuje na online Antenna Portal s detailními informacemi o parametrech a vlastnostech dané antény. Dosud jsou antény testovány dílem v pražské centrále firmy RFspin (kde zároveň probíhá i vývoj produktů), dílem v laboratořích Elektrotechnické fakulty ČVUT, s níž firma stále spolupracuje.

Spolupráce s ČVUT

Úzká spolupráce s katedrou elektromagnetického pole Elektrotechnické fakulty ČVUT probíhá v několika rovinách. Spočívá jednak v konzultacích při vývoji nových produktů, jednak v již zmíněném testování vyrobených antén a ve společném vývoji měřicího systému. Jako příklad konkrétního projektu, na němž firma s katedrou spolupracuje, doktor Hradecký zmínil vývoj nového systému FiberArch, určeného k modulaci radiofrekvenčního signálu pro přenos optickými vlákny a ke zpětné demodulaci (technologie Radio over fiber). Jde o projekt podpořený grantem Technologické agentury ČR.

Firma RFspin vyrábí i antény velké přes jeden metr, které i při maximálně odlehčené konstrukci váží několik desítek kilogramů. Na snímku je anténa vyrobená na míru pro společnost Airbus Defence and Space. (Zdroj: RFspin)

Kromě toho pan Hradecký na katedře jako host pravidelně přednáší (v rámci předmětu návrh a konstrukce antén) a předává tak studentům magisterského studia své bohaté znalosti a praktické zkušenosti. To je zároveň příležitost, jak si přímo na škole vybrat budoucí kolegy s odpovídající kvalifikací a získat je do svého pražského týmu vývojářů.

Obráběcí centra Hermle

Poté, co se majitel firmy rozhodl pořídit nová obráběcí centra, navštívil Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně. Tam se v rámci expozic seznámil se zástupci firmy Hermle, kteří mu vysvětlili výhody přesných pětiosých obráběcích center. Po diskusi padla volba na model C 400, který dokáže přesně obrábět velmi malé části, ale díky velkému pracovnímu prostoru je vhodný i pro frézování větších dílů (o průměru až 650 mm a výšce 500 mm, nosnost otočného stolu je 600 kg). Brzy po zakoupení jednoho tohoto stroje si firma pořídila ještě druhý, stejný.

Některé antény jsou tak malé, že se musí sestavovat pod mikroskopem. Mikroskop slouží také k rychlé a přesné inspekci vyrobených dílů. (Foto: I. Heisler)

Kapacita pro kooperace

Některé obráběcí technologie firma nutně potřebuje, ale sama pro sebe stoprocentně nevyužije jejich kapacitu. Proto tuto výrobní kapacitu nabízí dalším firmám, které naopak potřebnými stroji (například zmíněným dlouhotočným automatem) nedisponují. Kromě kompletního strojního vybavení pro přesné obrábění může firma partnerům nabídnout i to, že díly, které na zakázku vyrobí, také opatří povrchovou úpravou.

Výzkum, letecký i kosmický průmysl, obrana a komunikace

A pro koho vlastně tato úspěšná česká firma své antény vyrábí? Mezi zákazníky jsou tak zvučná jména, jakými jsou Airbus Defence and Space, Boeing, NASA či SpaceX, ve svých laboratořích je používají největší světové automobilky nebo firmy z oboru telekomunikací, např. Nokia a Ericsson, a také řada významných světových univerzit. A to je jen výběr z těch, jejichž jméno smíme zveřejnit. Antény firmy RFspin slouží nejen na všech kontinentech, ale také ve vesmíru, a to ve všech průmyslových oborech, kde se uplatní vysílání radiofrekvenčních signálů a jejich příjem. A takové jsou v dnešní době snad všechny obory lidské činnosti. Díky tomu, že vývojový tým v čele s majitelem dokáže vymýšlet stále nová řešení a vycházet vstříc nejrůznějším požadavkům zákazníků na specifické vlastnosti produktů, dokázala společnost RFspin od roku 2015 zvýšit svůj obrat na desetinásobek. V současné době vyrábí 500–600 antén ročně.

Firma disponuje vlastní galvanovnou pro povrchové úpravy kovových dílů. (Foto: I. Heisler)

Reprezentativní prostory

Druhou část naší návštěvy vyplnila exkurze, během níž nás majitel firmy provedl celou budovou. Velkoryse, ale účelně pojatá kancelářská část zahrnuje jednací místnosti, kanceláře a zázemí pro zaměstnance. Prostory jsou velmi reprezentativní, a to včetně výrobní haly, jejíž čisté prostředí připomíná spíš předváděcí centrum. Má to svůj důvod: firma zde přijímá návštěvy zákazníků z celého světa, kteří chtějí na vlastní oči vidět, jak se antény ve firmě RFspin vyrábějí. Čistoty ve výrobní hale je dosaženo především důsledným pravidelným úklidem, ale přispívá k ní také centrální filtrace vzduchu odsávaného ze strojů. Příjemné prostředí navozuje rovněž klimatizace, která v hale udržuje stálou teplotu kolem 20 °C. Stálá teplota je totiž potřebná pro dosažení vysoké přesnosti při výrobě.

Řeč přišla také na servis strojů Hermle. Během necelého roku, kdy jsou ve firmě obě obráběcí centra C 400 v provozu, zatím nenastala situace, která by servisní zásah vyžadovala. Pavel Němeček k tomu říká: „I když se s našimi zákazníky rád potkávám, jsem rád, že to většinou není proto, že by na našich strojích něco nefungovalo. Samozřejmě může dojít k nehodě a v takovém případě jsme připraveni rychle reagovat a pomoci, ale nejlepší je, když o našich strojích nedostáváme žádné zprávy. Znamená to, že všechno funguje, jak má, a že zákazníci s našimi stroji nemají problémy.

Krátké video společnosti RFspin, vytvořené při příležitosti 20. výročí založení firmy, představuje její výrobky a zároveň moderní výrobní závod v Nové Pace. (Zdroj: RFspin)

Český high-tech z Podkrkonoší

Návštěva firmy RFspin nás potěšila hned z několika důvodů. Českou firmu, jejíž jedinečné produkty dnes bez nadsázky dobývají celý svět, od základů vybudoval šikovný absolvent české technické univerzity. Firma ve své činnosti propojuje teoretické znalosti, technické nadání a tradiční strojírenskou výrobu, a to s důrazem na inovace a vývoj pokročilých technologií. To je ten nejlepší vývozní artikl a také dobrý příklad, jak lze v celosvětové konkurenci uspět. Jde zároveň o ukázkový příklad dobré spolupráce výrobní firmy s akademickou sférou, po níž všichni tak voláme, a za povšimnutí stojí také účelné využití finanční podpory od státu.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Související články
Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Výrobce & zákazník = spolupráce2

Více než tři roky uplynuly od naší poslední návštěvy strojírenské firmy STT Servis v Dlouhé Loučce u Uničova. V rodinném podniku vedeném sourozenci Šárkou a Tomášem Ticháčkovými, jehož specializací je zakázkové CNC obrábění, se čas rozhodně nezastavil a my jsme s překvapením stanuli před výrobními prostorami, které za uplynulá léta prošly velkou změnou.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit