Témata
Reklama

Inovativní podnik 21. století vytvářejí inovativní lidé

Postavit byznys na geniální myšlence a dále jej rozvíjet je učebnicový příklad pro každého začínajícího podnikatele. Ten by však neměl na své cestě spoléhat pouze na svoji intuici, ale měl by se obklopit schopnými odborníky, za nimiž stojí mnoho zkušeností a pozitivních referencí.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Ján Košturiak a Zbyněk Frolík patří k ikonám slovenského a českého podnikatelsko-inovačního prostředí. Oba dva se potkali v devadesátých letech a společně začali nastavovat mantinely průmyslového inženýrství a inovačního světa u nás. Pak se jejich cesty rozešly. Zbyněk Frolík pokračoval v nevídané světové expanzi jeho firmy Linet, patří mezi naše nejúspěšnější podnikatele, a Ján Košturiak založil společný podnik s Fraunferovou společností IPA Slovakia a rozšiřoval svoji profesi poradce a kouče v oblasti inovací a strategického managementu. Vypracoval se na respektovaného odborníka, jehož si zvou šéfové top firem ke konzultacím. Od té doby uplynulo mnoho vody a pánové se i se svými rodinami pravidelně setkávají v Želevčicích, ve Varíně či na „půli“ cesty v Kroměříži.

Reklama
Reklama
Reklama
Zbyněk Frolík je zakladatelem a ředitelem společnosti Linet, která je absolutní špičkou na českém trhu a patří ke čtyřem největším výrobcům nemocničních a pečovatelských lůžek na světě. V posledním fiskálním roce, který se uzavřel letos v březnu, firma celosvětově dosáhla obratu 218 milionů eur, což je oproti předchozímu období nárůst téměř o 25 %. Česká část firmy z tohoto objemu představovala 3,6 mld. korun.

Profesor Ján Košturiak, prezident a spoluzakladatel společnosti Fraunhofer IPA Slovakia, se již od roku 1990 zabývá poradenstvím a  koučinkem v oblasti inovací, strategického managementu, organizace podniku a průmyslového inženýrství. Během své profesionální kariéry pracoval pro mnoho firem jako např. Volkswagen, Sauer Danfoss, Daimler Chrysler, Leoni, Visteon, Hella, Johns Manville, Mondi/Neusiedler, Elcom, Atrea, Ahorn, Borcad, Nemak Rautenbach, Witte, SHP Group, Fosfa, OMS, Linet, Bonatrans, Škoda Auto, ÖBB, Siemens, PSL, Kovaľ Systems a  řadu dalších. V posledních letech úzce spolupracuje s designérem Martinem Tvarůžkem (na druhé fotografii vpravo).

K oběma mám obrovský respekt jak po profesní, tak i lidské stránce a bylo mi velkou ctí realizovat následující rozhovor. Každé setkání s nimi je vždy pro mě velmi inspirativní a obohacující.

MM: Jak se musí chovat management, aby jím řízená firma měla potenciál dlouhodobé konkurenceschopné existence a stability na trhu?

Ing. Frolík: Musí mít vizi a strategii, jak ji naplnit. Nejlépe oboje dobře sdílené s klíčovými zaměstnanci. Musí dbát o pozitivní a tvůrčí firemní kulturu. Musí stále hledět dopředu, snažit se inovovat produkty, procesy i myšlení své i svých kolegů. Učit se z chyb vlastních i konkurence a využívat jejích slabých stránek. Stále rozvíjet portfolio produktů a služeb a snažit se o co největší efektivitu práce vyjádřenou rentabilitou zisku, vlastních zdrojů včetně lidských a efektivně řídit cash flow. Musí stále měřit a rozvíjet lidský kapitál, např. NPS metodou, a dbát o pozitivní firemní kulturu.

Prof. Košturiak: Nemám rád všeobecné rady o úspechu, lebo každý manažér aj firma sú iné. Myslím si, že manažéri sa musia hlavne správať ako podnikatelia – mali by mať schopnosť sledovať príležitosti, reagovať na ne, inovovať, riskovať a niesť zodpovednosť za svoje rozhodnutia. Áno, musia vedieť rozhodovať, pretože optimálne rozhodnutie v reálnom živote neexistuje – iba potrebné rozhodnutie v danom čase. Mnohí manažéri sú ako úradníci – držia sa svojej stoličky a strážia si svoje benefity, schovávajú sa za tabuľky a smernice. Majú strach z rizika. Slovo stabilita na trhu ma zarazilo, pretože si myslím, že trh stabilný nie je a dlho nebude, rovnako ako stabilné postavenie firmy na trhu. Manažment musí budovať schopnosť, ktorú Nassim Taleb nazval antikrehkosťou. Krehké firmy krízy a problémy položia, pružné firmy takéto obdobia prežijú a antikrehké firmy vychádzajú z kríz, stresov a problémov posilnené, podobne ako človek z fitness štúdia. Vždy som mal pocit, že Zbyněk ožíva a naberá kreativitu a silu práve v krízových obdobiach. Zdalo sa mi, že má najviac energie práve v situáciách, keď sú iní bezradní a zúfalí, keď má riešiť „neriešiteľné“ problémy. V tomto som ho vždy obdivoval. Manažment sa podľa mňa musí pohybovať medzi dvoma pozíciami – sú situácie, keď musí ľudí okolo seba energetizovať, niekedy aj za cenu umelo vyvolanej krízy, pretože každý z nás má tendenciu lenivieť, degenerovať, opakovať zaužívané postupy. Toto je pozícia akéhosi mobilizátora, ktorý sa snaží spokojných ľudí zmeniť na nespokojných a proaktívnych. Druhá pozícia je iná – ako rozhodca na ihrisku, keď hrajú výborní hráči. Najlepší rozhodca je taký, ktorého nevidieť, vytvára hráčom podmienky na hru a zasahuje len v prípade porušenia pravidiel. Myslím si, že dobrý manažér alebo podnikateľ sa dnes musí viac zaoberať tým, čo sa deje v okolí podniku, ako operatívou, procesmi a nákladmi vo vnútri svojej firmy.

Společnost Linet sídlí od svého založení v roce 1990 v Želevčicích u  Slaného, kde rovněž provozuje svůj závod. Ten ročně vyrobí okolo 40 tisíc lůžek. Naprostá většina produkce je určena na export, a to do více než stovky zemí na celém světě. Ve společnosti pracuje na 900 zaměstnanců. Od roku 2011 se Linet stal součástí nadnárodního holdingu Linet Group SE se sídlem v Nizozemsku.

MM: Podnikatelský svět kolem nás se mění. Co dělat, abychom se nejen měnili s ním, ale byli těmi, kteří jeho trajektorii budou spoluurčovat?

Prof. Košturiak: Baťa povedal: „Pre nás je dobré len to najlepšie.“ Poznám podnikateľov, ktorí nikdy nechceli byť priemerní, ale ani tretí, či druhí. Chceli víťaziť. Je ľahšie kopírovať a predávať lacno, ako udávať trendy a predávať draho. Inovácie nie sú ani tak o objavoch a vynálezoch ako o nových aplikáciách. Myslím si, že lídri to majú v génoch – Steve Jobs chcel vždy robiť najdokonalejšie produkty na svete, ktoré ešte ani nemali názov. Zostala po ňom najhodnotnejšia firma sveta. Môj priateľ Vlado Levársky, bývalý učiteľ zemepisu, už ako športovec chcel vždy vyhrávať. Založil od nuly firmu OMS Lighting a dnes udáva svetové trendy vo svetelnej technike. Zbyněk založil na JZD v Želevčiciach Linet, prišiel na trh s lôžkami Eleganza a Multicare, ktoré boli technologickými revolúciami na trhu, a dnes udáva trendy vo svojom obore. Sú to takí Jágrovia v biznise. Narodili sa s talentom, ktorý podporili obrovskou pracovitosťou a vytrvalosťou. Nie je to cesta pre každého, len pre výnimočných.

Ing. Frolík: Budoucnost můžeme hledat v minulosti. Svět je veliký a obchodních příležitostí je v něm obrovské množství. Stačí se nebát vyrazit do světa, dívat se okolo sebe, ptát se svých současných i budoucích zákazníků, s čím nejsou spokojení, co by si přáli změnit – a nabídnout jim to. Někdy stačí jen zákazníky dobře poslouchat a moderovat jejich budoucí potřeby. Stačí být zvědavým, kreativním, inspirovat se v jiných oborech a odlišit se. A přidat k tomu vhodné a silné PR. Zákazník musí vědět, proč si má produkt či službu koupit – řešení musí mít příběh. Nekopírovat, ale být jiní a dát o tom vědět. Důležité je vyvolat emoce, které vyvolají touhu produkt či službu mít, například silným a líbivým designem.

MM: Kořeny ideje průmyslového inženýrství sahají do 90. let minulého století, možná ještě dál. Jak se přístup k integraci lidí, jejich práce a strojů podle vás za ta léta změnil a jakou můžeme spatřovat vizi řekněme v horizontu deseti let?

Ing. Frolík: Myslím, že průmyslové inženýrství vzniklo už se vznikem průmyslu. Už Ford či Baťa přistupovali k efektivitě výroby i úsporám velmi chytře a položili či rozšířili základy tohoto oboru. I když se to tak asi dříve nejmenovalo. A měli i svoje školy práce. Jenom se z toho tehdy nedělala taková věda. Samozřejmě jde pokrok dopředu a dnes postupně prostupuje výrobními procesy více automatizace a elektronizace a postupně i umělá inteligence. Průmysl je mnohem integrovanější z pohledu různých oborů, jako je strojírenství, elektronika, software, chemie apod. Je potřeba interdisciplinární přístup. V horizontu 10 let asi žádná revoluce nebude, bude jen postupná evoluce, konec konců jako tomu bylo dodnes. Osobně mám rád zavádění principů „lean“ , uplatňování selského rozumu a jednoduchých praktik.

Prof. Košturiak: Prácu ľudí nahrádzajú inteligentné stroje a roboty, systémy integrujú digitálne technológie, ktoré pracujú v reálnom čase. Využívajú sa roboty, virtuálna a rozšírená realita, aditívne technológie, technológie big data, cloudy a množstvo ďalších prelomových technológií. Tradičné prístupy k ergonómii, analýze a meraniu práce, zlepšovaniu procesov, autonómnej údržbe alebo tvorbe layoutu sa zásadne menia. Pružnosť a rýchlosť procesov sa zvyšuje tak, že priemyselný inžinier, ktorý s tabuľkami a ceruzkou snímkuje proces, postupne stráca uplatnenie. Práca priemyselných inžinierov často opravovala chyby z vývoja a projektovania výrobkov a procesov. Dnes sa presúva do oblasti inovácií a vývoja výrobkov. Priemyselný inžinier redukuje počet súčiastok, interfejsov, operácii – zjednodušuje zložité procesy. Papier, stopky a ceruzku priemyselného inžiniera dopĺňajú technológie augmented reality, iPad, Xbox, Kinect, Oculus, social networks, clouds, on line learning, smart labels, mobile learning, e-books, OLED displeje, webináre, 3D tlač, MES, nanotechnológie, co-boty, catomy, rekonfigurovateľné výrobné systémy a i. Aj pri týchto technológiách podľa mňa zostane priemyselný inžinier integrátorom, systémovým inžinierom, predstaviteľom zdravého rozumu a zjednodušovania v podniku.

Společnost OMS Lighting, kterou v roce 1995 založil bývalý učitel matematiky Vladimír Levárský, patří v současné době ke světovým lídrům ve své komoditě. Je tvůrcem a producentem průmyslových a designových svítidel a komplexních světelných řešení. Disponují vlastním výzkumným a  vývojovým centrem a interním oddělením designu. Měsíčně se ve firmě vyrobí na 260 000 ks svítidel v průměrné výrobní dávce 23 kusů. Průměrná doba dodávky standardního výrobku činí 5,3 dne a průměrná doba dodávky nového řešení 16 dní. Klíčovými prvky strategie OMS jsou inovace, flexibilita, rychlá schopnost učení a rychlá realizace. Profesor Košturiak velmi úzce spolupracuje s majitelem firmy Vladimírem Levárským, například na vytvoření inovačního centra a na inovaci produktů a procesů.

MM: Tento rozhovor je součástí speciální monotematické přílohy věnované inovacím ve štíhlé výrobě. Proto se ptám na váš názor, zda má koncept leanu v této podobě, jak jej známe a zavádíme, šanci na přežití?

Prof. Košturiak: Myslím si, že väčšina ľudí filozofiu lean nepochopila a redukovala ju na 5S, štandardy, nástenky a ďalšie metódy, ktoré sa firmy pokúšali kopírovať z firmy Toyota. Jeff Liker mi kedysi povedal, že to najdôležitejšie z výrobného systému Toyota nie je vidieť a nedá sa skopírovať. Jeff mal na mysli kultúru, filozofiu, hodnoty, spôsob myslenia a spolupráce ľudí, nie špecifické metódy. Jedna z definícii lean hovorí, že je to trvalé úsilie o plynulý tok hodnoty k individuálnemu zákazníkovi. V tomto kontexte by sme teda mohli povedať, že práve myslenie lean je základom prežitia firmy, ktorá neustále inovuje a doručuje hodnotu zákazníkovi bez zbytočného plytvania.

Ing. Frolík: Ano, myslím, že rozhodně má. Pokud bych tento názor nesdílel, nezaložil bych právě s Jánem před více než 10 lety API – Akademii produktivity a inovací, která se na oblast průmyslového inženýrství a leanu specializuje. Lean principy jsou založeny na selském rozumu a nejsou žádnou raketovou vědou, nicméně je třeba vše stále přizpůsobovat trendům moderní doby. Samozřejmě se stupněm automatizace procesu jeho význam klesá, ale automatizace většinou znamená specializace a u inovativních firem vítězí naopak vysoká flexibilita. A právě tam se lean uplatní nejvíce.

MM: Průmyslová Evropa, speciálně Německo, a Česká republika také, žijí delší dobu iniciativou Industry 4.0, resp. Průmysl 4.0. Je podle vás vertikální a horizontální digitální výrobní integrace všelékem na uzdravení současné diagnózy evropských, resp. českých a slovenských firem? Co na tuto současnou vlnu říká zdravý rozum?

Ing. Frolík: Samozřejmě není. To, čemu Němci říkají Industrie 4.0, je postupný průnik datového propojení věcí, strojů, výrobních procesů, více či méně inteligentních řídicích systémů ve stále se zdokonalujících datových sítích, což se však již postupně rozvíjí řadu let. Ano, moderní podnik se tomuto trendu musí přizpůsobit.
Znalost řemesla, flexibilní malosériovou a zakázkovou výrobu to významně asi nezasáhne. I naše sofistikovaná lůžka jsou takříkajíc „inteligentní“ a umějí rozeznat určité rizikové chování pacienta či pomocí senzorů snímat bezkontaktně řadu jeho vitálních funkcí, a navíc je v „cloudu“ zpracovat. Ale je to stále postupná evoluce a reakce na to, jak se průmysl, věda, požadavky zákazníků i jejich schopnost moderní poznatky absorbovat, neustále vyvíjejí.

Prof. Košturiak: V poslednej dobe k nám z Nemecka preniká aj veľa iných nezmyslov. Industrie 4.0 je podľa mňa reklamný slogan, s pomocou ktorého môžu nemecké firmy typu Bosch alebo Siemens lepšie triasť mešcami s peniazmi z ministerstiev a fondov. Nazývať štandardný evolučný vývoj technológií a ich aplikácii revolúciou je prehnané. Ja som podobné „revolúcie“ zažil počas svoje práce v Stuttgarte koncom osemdesiatych rokov pod názvom CIM (Computer Integrated Manufacturing). Našťastie sa svet podnikania neriadi podľa sloganov a hesiel z veľtrhov a konferencií.

MM: Co vás ve vašich odborných názorech spojuje a kde naopak nenacházíte konsensus?

Ing. Frolík: Ján je pro mě největší akademická autorita v oblasti průmyslového inženýrství a inovačních metodik v Česku a na Slovensku, navíc schopná své názory a řešení nejen vysvětlit, prodat, ale i prakticky realizovat. V tomto ohledu se s ním nemohu, ani nechci srovnávat. Byl a je mi velkou inspirací a nikdy jsem neměl důvod o tom, co říká a dělá, pochybovat. A to nejen ve svém odborném, ale i soukromém životě. Ján zanechal významnou stopu v mém myšlení, v přístupu k řízení a k lidem a růst Linetu je tak i trochu jeho dílem. Kéž bychom měli takových lidí v české kotlině více.

Prof. Košturiak: Myslím si, že nás spája podobný pohľad na morálne správanie sa ľudí a hodnoty v podnikaní, vášeň pre objavovanie nových vecí, inovácie, láska k našim rodinám. Konsenzus sme v minulosti viackrát nenašli, lebo obaja sme výbušní a tvrdohlaví. Napriek tomu je medzi nami dobrý, priateľský vzťah a vzájomná úcta. Myslím si, že Zbyněk je ambicióznejší a oveľa pracovitejší ako ja.

MM: Jste velkými autoritami podnikatelsko-inovační sféry v České republice a na Slovensku. Máte za sebou mnoho zásadních úspěchů, ale samozřejmě i neúspěchů, jak to v podnikání chodí. Pokud byste měli jmenovat tři zásadní milníky vašeho dosavadního profesního života, jaké by to byly?

Ing. Frolík: Bude to znít asi povýšeně, ale já neúspěchy vždy vnímal jako dobrou příležitost je vyřešit. Mám sportovní povahu a podnikání vnímám jako ekonomický sport. A také si na ty horší chvíle moc nepamatuji. Mám pocit, že jsem měl a stále mám v podnikatelském i soukromém životě docela štěstí. Pokud člověk s vervou a poctivě dělá ať už cokoli, dříve či později se pravděpodobně dočká úspěchu. Asi klíčovými milníky bylo poznání, že ne já, ale moji podřízení a jejich synergie přispívají nejvíce k rozvoji podniku, dále najití nového inovativního řešení produktu, vypracování té správné mezinárodní glorioly okolo našeho byznysu, rychlý vstup do zemí EU a posléze do USA a do celého světa. Firma vyrábějící původně jednoduché postele se tak z kapitálu 10 tisíc dolarů za 25 let bez jakýchkoliv investic z kapsy majitelů vypracovala na dnešní hodnotu téměř 800 mil. eur.

Prof. Košturiak: Mal som šťastie, že som koncom osemdesiatych rokov mohol pracovať so špičkovým Fraunhoferovým inštitútom IPA Stuttgart, kde som našiel silný vzťah k novým technológiám a inováciám. Tam vznikali úžasné projekty, ktorých výsledkom bol napríklad vývoj simulačného systému SIMPLE++ (dnes PlantSimulation) alebo 3D skenovania a modelovania (iQvolutions). Zažil som tam krásne obdobie, kde som si mohol vyskúšať, ako sa nápad mení na prototyp a nový biznis celosvetového rozsahu.

Moja dlhoročná spolupráca so spoločnosťou Fraunhofer vyústila do spoločnej firmy IPA Slovakia, ktorú som zakladal a viedol. Myslím si, že sme v tomto období urobili celkom dobrú prácu v oblasti priemyselného inžinierstva a zvyšovania produktivity vo vyše 200 firmách. Dnes na to nie som až taký hrdí, pretože vidím aj negatívne efekty zvyšovania produktivity – rastúce množstvo ľudí bez práce.

Tretia oblasť nastala pred pár rokmi. Založil som Podnikateľskú univerzitu, baví ma spolupracovať s menšími aj väčšími podnikateľmi, rozvíjať aj vlastné podnikateľské projekty (napr. Agrokruh, eBike) a inovovať – seba a svoje okolie. Som veriaci človek a myslím si, že podnikanie je o hľadaní toho, k čomu nás Pán povoláva, rozvíjaní talentu a darov, ktoré sme dostali. Nič nám nepatrí a nič si so sebou nezoberieme na druhý svet, sme iba dočasní správcovia Božieho kráľovstva, ktoré nám bolo zverené. Pribúdajúci vek prináša ešte jednu nádhernú vec – postupné zriekanie a oslobodzovanie sa od všetkého, čo sme v živote dostali. Ticho, pokoj a možnosť zamerať sa na podstatu. Život je krásne dobrodružstvo.

Vážení pánové, děkuji vám velice oběma za rozhovor a přeji vše dobré.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #4
Kód článku: 160411
Datum: 13. 04. 2016
Rubrika: Monotematická příloha / Inovace ve štíhlé výrobě
Seriál
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Mezioborové sdílení znalostí, dnes zaměřeno na digitální technologie

Společnost Fosfa, přestože se primárně zabývá potravinářskými a průmyslovými aplikacemi, není našim čtenářům neznámá. A to díky publikovaným myšlenkám a pohledu na podnikání jejího generálního ředitele Ivana Baťky, i citacemi jeho názorů v článcích jiných autorů. Pod jeho vedením vzniká v Břeclavi high-tech technologická společnost se všemi atributy, které k ní patří. Jejím cílem je optimalizace procesů, vedoucí k jejich systémovému zkracování a stabilitě, což se následně odráží v jejich efektivnosti a kvalitě vyráběných produktů. Pojďme postupně nahlížet na výsledky vybraných procesů a inspirujme se zkušenostmi, které zde na jihu Moravy za dlouhá léta nasbírali a díky nimž nabízejí zajímavá profesní uplatnění.

Související články
Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Být či nebýt adaptivní organizace?

Svět se nezadržitelně mění, což potvrzuje i skutečnost, že zkušenosti se stávají novým typem inovací. A inovace potřebují místo, kde si váží inspirace, kde se nebojí experimentovat, kde uplatňují flexibilní přístup ke všem „moderním“ zdrojům a kde funguje sdílení. Rychlost změny je dnes nejvíce vidět na pronikání moderních technologií do praxe. Celá řada podniků tzv. dojela a stále dojíždí na to, že jejich vedení nepochopilo rychlost změny a neporozumělo ani tomu, co a proč se děje. Tyto podniky s převážně byrokratickým a hierarchickým mnohastupňovým systémem řízení jsou a byly neadaptivní.

Kam směřuje LEAN

LEAN manufacturing, štíhlá výroba. Cílem a podstatou je maximalizovat přidanou hodnotu, snížit podíl činností nepřidávajících hodnotu a odbourat plýtvání, a to napříč celým hodnotovým tokem. „lean“ – pojem v této souvislosti použil prvně Jim Womack v 80. letech při popisu systému podnikání firmy Toyota. V článku se ovšem nechceme zabývat jen úzkou oblastí lean, ale celou řadou dalších sfér spadajících do oboru průmyslového inženýrství.

Inovace v menších firmách

V posledních vydáních MM Průmyslového spektra jste měli možnost setkat se s názory profesora Jána Košturiaka, v nichž se zabýval představami a realitou štíhlého podniku. V rozhovoru, který jsme přetiskli v minulém čísle, jsme se celkem kriticky a otevřeně věnovali faktu, jak je u nás obecně chápán inovační proces. Realita byla dost skličující. Dnes svůj pohled na inovace zaměříme úžeji, a to na segment malých firem.

Pokud chceme změnit svět, musíme začít u sebe

Rozhovor Jána Košturiaka s Andrejem Bielikem, majitelem a šéfem společnosti BOST o kolaborativních robotech, jejich efektivitě nasazení v praxi, o budoucnosti moderní výroby, ale i o běžném životě podnikatele.

Nové hodnocení výzkumných organizací

Poslední rok je jedním z ústředních témat výzkumné komunity konec platnosti metodiky hodnocení výzkumných organizací z roku 2013 a příprava nové metodiky hodnocení tzv. M2017+. Je pravda, že metodika 2013 přinesla výraznou devalvaci aplikovaného výzkumu, hlavně pokud jde o tvorbu aplikovaných výsledků.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit