Témata
Zdroj: Fosfa

Mezioborové sdílení znalostí, dnes zaměřeno na digitální technologie

Společnost Fosfa, přestože se primárně zabývá potravinářskými a průmyslovými aplikacemi, není našim čtenářům neznámá. A to díky publikovaným myšlenkám a pohledu na podnikání jejího generálního ředitele Ivana Baťky, i citacemi jeho názorů v článcích jiných autorů. Pod jeho vedením vzniká v Břeclavi high-tech technologická společnost se všemi atributy, které k ní patří. Jejím cílem je optimalizace procesů, vedoucí k jejich systémovému zkracování a stabilitě, což se následně odráží v jejich efektivnosti a kvalitě vyráběných produktů. Pojďme postupně nahlížet na výsledky vybraných procesů a inspirujme se zkušenostmi, které zde na jihu Moravy za dlouhá léta nasbírali a díky nimž nabízejí zajímavá profesní uplatnění.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Mezi aktuálně nejčastěji skloňované pojmy v průmyslovém prostředí patří digitální transformace. Je to největší výzva současného průmyslu. Digitální přechod firmy začíná u kvalitního poznání firemních procesů, eliminací zbytečných činností a vyladění na co nejplynulejší chod. Po několika letech obecných diskuzí nastoupila druhá, již praktická vlna Průmyslu 4.0, kdy si firmy už zkoušejí konkrétní aplikace a investují do své digitální proměny.

O Ivanu Baťkovi je známo, že inspiraci v osobním i profesním životě čerpá z přírody, která je dokonalým příkladem integrovaného systému. Jedním z rozhodujících impulzů k technologické ofenzivě, která v Česku nemá obdoby ani u špičkových automobilek, byl ale příspěvek o digitálním dvojčeti. Ten majitele firmy Ivana Baťku zaujal natolik, že požádal svého poradce, renomovaného profesora Jiřího Marka, o možnost vidět digitální dvojče v praxi. A následně zjistil, že nic takového u nás neexistuje. Může to znít paradoxně, ale nejjednodušší cestou, jak vidět digitální dvojče v reálném provozu, bylo začít ho vytvářet. A to se stalo. (Zdroj: archiv Ivana Baťky)

Firmy nyní musí především poznat svoji digitální zralost, tedy jak firma získává data, jak je zpracovává a jakým způsobem tato data používá pro tvorbu informací relevantních pro zaměstnance, obchodní partnery nebo koncové uživatele vyráběných produktů. Firmy si musí ujasnit, jestli mají nejen digitálně gramotné tvůrce dat, ale také jejich digitálně gramotné konzumenty.

Reklama
Reklama
Reklama

Břeclavská společnost Fosfa, která vlastní výrobní podniky v Německu i Kazachstánu, je skvělým příkladem nastoupení na cestu promyšlené digitální transformace. Přestože se její majitel Ivan Baťka za technologického vizionáře nepovažuje, realitou Fosfy jsou aditivní technologie, mračna bodů a digitální dvojče.

Digitální transformace označuje zavádění dat a digitálních řešení s cílem vyšší efektivity firemních aktivit a procesů. Díky digitálním procesům lze využít plného potenciálu nových technologií v organizaci. Digitální transformace je více než jen nahrazení manuálních procesů digitálními – souvisí s ní i změny firemní kultury a zakomponování přepracovaných procesů, které odpovídají moderním digitálním strategiím.

Pochopení integrovaného systému

Nejenom u nás, ale i ve světě bývá za digitální transformaci často mylně považována digitalizace. „I my jsme si prošli obdobím nadšení z přenášení informací z papírů do nových digitálních systémů. To bylo již před lety, a digitalizace představovala převedení informací z fyzické podoby do digitální. Narazili jsme však na meze digitalizace, pracovali jsme v různých databázích, jenže ty nebyly integrované, ale lineární. Teprve když jsme pochopili, že lineární procesy nám nepomohou, protože svět je integrovaný systém, posunuli jsme se ke skutečné digitální transformaci. Dnes se snažíme skutečně o integraci všech databází a informačního toku, o vytvoření komplexního integrovaného informačního systému, který povede k optimalizaci všech procesů,“ vysvětluje Ivan Baťka podstatu přístupu, který Fosfa uplatňuje.

Pracoviště na VUT v Brně pod vedením profesora Marka pracuje na tvorbě digitálního dvojčete společnosti Fosfa. Jeho realizace se nyní nachází ve druhé fázi, převedení offline verze do plně online podoby. „Pustili jsme se do automatizace. Pro digitální dvojče a integrované procesy, kde je vše propojené, je nastavení kmenových dat nutností. Pokud na různých úrovních pracujeme s různými daty, s rozdílnými aktualizacemi, nejsme schopni se pak sladit v komunikaci a nepomůže nám žádná technologie. Základem tedy je, aby všichni pracovali se stejnými daty, která mají jednotný změnový režim. Což se potvrdilo zvláště v době covidu, kdy značná část podniku pracovala ve vzdáleném režimu,“ vysvětluje Filip Grob, technický ředitel a ředitel výroby fosforečných solí.

Reklama

Partnerství pomáhá

Vedle úspor díky nasazení aditivních technologií, o kterých jsme vás informovali v předchozí části našeho seriálu, vyčísluje společnost Fosfa úsporu, která plyne z další technologické novinky. V mračnech bodů mají dnes kompletně uložený břeclavský i německý podnik. Výhody jsou neocenitelné – například si mohou sami zpracovat studie proveditelnosti a připravit podklady pro projektovou dokumentaci. A tak ve fázi studií jsou schopni odhalit i milimetrové nesoulady, které mohou být kritické při zavádění nových technologií. Realizace veškerých investic jsou pak rychlejší, a především se dopředu dokáží vyvarovat problémů. „Zatím je trochu škoda, že ne všichni jsou schopni zpracovávat formáty, ve kterých pracujeme. Což nás vede k tomu, abychom pomohli v digitální transformaci i některým našim partnerům, protože naším cílem je dlouhodobá spolupráce. Vnímáme ale, že průmyslové prostředí si na novinky zvyká, zvláště větší firmy, které mají větší i možnosti. A ty, které mají osvícené majitele,“ vysvětluje Filip Grob.

V mračnech bodů digitálního dvojčete má Fosfa dnes kompletně uložený břeclavský i německý podnik. Díky tomu si například mohou sami zpracovat studie proveditelnosti a připravit podklady pro projektovou dokumentaci. (Zdroj: Fosfa)

Vše je o lidech

Ve Fosfě si velmi dobře uvědomují, že změny nebývají přijímány s nadšením, spíše naopak. Lidé hledají důvody, proč to či ono nejde. „Stesky nad tím, že tým něco nepřijal, jsou takové naše podnikatelské a manažerské alibi. Pokud tým něco nepřijme, je to tím, že jsme nezískali jejich srdce, jen jejich hlavy. A to nestačí. Věřím tomu, co řekl Exupéry. Když chceš, aby lidé postavili loď, neříkej jim, co a jak mají udělat, ale nauč je touze po moři. Postaví ji sami,“ říká Ivan Baťka.

A Filip Grob slova majitele Fosfy potvrzuje svým pohledem: „Já osobně s novými trendy problém nemám. Trvalé nastavení procesů a jejich opakovatelnost bez digitálních nástrojů není možná a jsme si toho všichni vědomi. Jiná je ale situace na výkonných pozicích, kde je práce na rozdíl od manažerské více svázána rutinou. Novinky, to jsou úkoly navíc. Jediný trik, který funguje, je vlastní příklad.“

Víte že…
Fosfa je inovativní Life Science společnost, která byla založena v roce 1884. Celá skupina je největším zpracovatelem fosforu v Evropě a jedním z nejvýznamnějších světových výrobců, kteří na bázi fosforu vyrábějí esenciální přísady a funkční směsi pro potravinářské, farmaceutické a jiné sofistikované průmyslové aplikace. Fosfa také vyvíjí a vyrábí řadu přírodních produktů nejvyšší kvality pro péči o tělo a domácnost pod vlastní značkou Feel Eco. V první vertikální farmě na území České republiky pěstuje zejména microgreens, jako superfood budoucnosti bez použití pesticidů, růstových regulátorů a GMO.

Související články
Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Digitální podnik budoucnosti, Část 3 - Digitální konkureční výhoda

Na počátku seriálu o digitálním podniku jsme zdůraznili význam klíčové otázky, kdo je můj zákazník a v čem je má klíčová dovednost, ve druhém díle jsme pak představili různé digitální podnikatelské modely. Dnes pokračujeme v digitální transformaci hledáním digitální konkurenční výhody, odpovědi na třetí klíčovou otázku pro digitální lídry.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Související články
Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit