Témata

Digitální podnik budoucnosti, Část 3 - Digitální konkureční výhoda

Na počátku seriálu o digitálním podniku jsme zdůraznili význam klíčové otázky, kdo je můj zákazník a v čem je má klíčová dovednost, ve druhém díle jsme pak představili různé digitální podnikatelské modely. Dnes pokračujeme v digitální transformaci hledáním digitální konkurenční výhody, odpovědi na třetí klíčovou otázku pro digitální lídry.

Tento článek je součástí seriálu:
Digitální podnik budoucnosti
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

V dnešním propojeném světě, kde primárně rozhodují spotřebitelé, je velmi důležité znát pozici, ve které firma buduje svoji konkurenční výhodu. K tomu je potřeba si odpovědět nejen na předchozí dvě otázky, kde jsou největší rizika digitalizace pro mou firmu a který digitální byznys model je pro nás vhodný. Z globálních průzkumů vyplývá, že konkurenční výhoda v digitální ekonomice leží v jedné nebo více následujících oblastí

Autor šestidílného seriálu o úskalích budování digitálního podniku Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem. Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Zastával posty transformačních manažerů v globálních korporacích, byl poradcem řady prestižních společností. V loňském roce byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného, kde inicioval podnikatelské aktivity zajišťující dlouhodobou udržitelnost Nadace a trvalou podporu nových podnikatelských záměrů nejen v ČR, ale i ve světě. Libor Witassek vydal knihu poznámek ze své manažerské praxe nazvané Tajemství managementu v éře turbulencí. Kniha je k dispozici jak v digitální formě, tak nově i v tištěné podobě. Zájemci si ji mohou zakoupit na příslušných portálech e-knih nebo na

Obsah produktu nebo služby

Rozvoj produktů a služeb v digitální ekonomice vede k rozšíření zdrojů možného zvyšování tržeb a ziskovosti. Je tedy potřeba zhodnotit, jak skvělé produkty a služby firma poskytuje. V této oblasti jsou zásadní rozdíly i v tom, v jakém průmyslu či odvětví se firma pohybuje. Poměrně logická je tvorba digitálního obsahu v oblasti hudby, filmovém průmyslu nebo v IT sektoru. Mnohem hůře se vytvářejí digitální produkty v sektorech dobývání surovin, energetice či ve zdravotnictví. Přesto, ve všech sektorech se digitální produkty bouřlivě prosazují na trhu. V energetice jsou to aplikace umožňující obchodování s přebytky energií, ve zdravotnictví široká škála produktů a služeb monitorujících aktuální zdravotní stav, poskytování zdravotního poradenství či prodej zdraví prospěšných produktů a služeb. V konzervativním sektoru dobývání surovin to můžou být aplikace sledující vliv na životní prostředí a zapojení zákazníků na snižování ekologické stopy. Typickým příkladem kvalitního obsahu je Tripadvisor s nabídkou milionů restaurací, hotelů, hodnocení služeb, map, průvodců, ceníků a dalších informací, to vše s přístupem 455 milionu návštěvníků webu měsíčně. Jako vždy, nakonec rozhodují čísla, která indikují dopad podnikání na daného zákazníka či komunitu.

Zákaznická zkušenost

Budování zákaznické zkušenosti pomáhá v prodeji přes více prodejních kanálů a zvyšování příjmů od individuálního zákazníka. Typickým příkladem jsou banky před 10lety a dnes. Zatímco před léty se banky snažily o tu nejlepší hypotéku nebo nejlepší půjčku, dnes se zaměřují na tvorbu multiprostředí, které je plně dostupné v mobilním telefonu a jehož cílem je poskytování skvělé zákaznické zkušenosti v oblasti péče a zabezpečení rodiny, poskytování služeb osobního bankovnictví či VIP péče pro podnikatele. To vše upevňuje osobní vztah zákazníka a banky. V případě firmy Tripadvisor je pak zákaznická zkušenost budována speciálními funkcemi vyhledávání, jednoduchého objednání služby či naváděcími službami pro cestovatele. V bance pak digitální zaměření vede k optimalizaci všech finančních toků rodiny, či dokonce poskytnutí výhod při sdruženém nákupu energií nebo ve slevách v partnerských sítích maloobchodu.

Platforma

Vývoj digitální platformy slouží k podpoře ekonomiky z rozsahu, neboli minimálním nákladům a lepším maržím. Digitální platforma je především o tom, jakým způsobem je dodána služba či produkt, jak je podporováno budování skvělé zákaznické zkušenosti. Komplikované je to v tom, že digitální platforma musí propojit nejen firmu se zákazníky, ale musí i efektivně zapojit motivované zaměstnance, kteří skvělou zákaznickou zkušenost reálně tvoří. V návaznosti na digitální byznys modely je pak důležité posoudit a uvést do praxe schopnost pracovat globálně či jen v rámci lokální komunity.

Kombinace obsahu, zákaznické zkušenosti a profesionální digitální platformy pak vytvoří unikátní konkurenční výhodu v digitálním prostředí. Zásadním faktorem je nedělat chyby, musíme identifikovat výhody a rozvíjet je. V opačném případě se zákazníci, a zvláště mladí lidé, přesunou ke konkurenci, jako například k Amazonu nebo někomu jinému, kdo dokáže poskytnout excelentní zákaznickou zkušenost v různých sektorech.

Strategickou příležitostí jsou mobilní aplikace, které dokáží získávat okamžitou zpětnou vazbu od zákazníků a implementovat hlas zákazníka dovnitř firmy. U mobilních aplikací se tedy jedná o schopnost naslouchat zákazníkům a rychle reagovat na jejich podněty, dříve, než je na všech možných internetových sítích ostuda na světě. Mobilní aplikace rovněž nahrazují typické podnikové recepční, které přijímají hosty do korporace a zapisují jejich číslo občanského průkazu do knihy hostů.

Příště se zaměříme na otázku Internetu věcí a jeho potenciál. Za měsíc na shledanou!

Ing. Libor Witassek, MBA

DC Vision, Nadace ZET

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit