Témata

Digitální podnik budoucnosti, Část 4. Tajemství internetu věcí v digitální strategii

Celý svět se propojil, čidla jsou téměř v každém stroji, v každém obchodě, Internet věcí se implementuje do desítek miliard dalších zařízení. To vše v kombinaci s mobilním telefonem otevírá řadu možností pro budování digitálního podniku.

Tento článek je součástí seriálu:
Digitální podnik budoucnosti
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Mobilní telefon má každý neustále u sebe. Má čidla, kameru, je schopen sledovat lokalitu, může zaplatit účet, nalézt chybějící informaci, propojit s dalšími zákazníky a řadu dalších možností. Za každou z těchto možností je možné vidět i inovativní služby, a potažmo obrovský potenciál pro zvýšení tržeb. Kromě běžných funkcí mobilního telefonu je dnes také bránou pro komunikaci značky s novými potenciálními zaměstnanci, poskytnutí služby.

Autor šestidílného seriálu o úskalích budování digitálního podniku Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem. Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Zastával posty transformačních manažerů v globálních korporacích, byl poradcem řady prestižních společností. V loňském roce byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného, kde inicioval podnikatelské aktivity zajišťující dlouhodobou udržitelnost Nadace a trvalou podporu nových podnikatelských záměrů nejen v ČR, ale i ve světě. Libor Witassek vydal knihu poznámek ze své manažerské praxe nazvané Tajemství managementu v éře turbulencí. Kniha je k dispozici jak v digitální formě, tak nově i v tištěné podobě. Zájemci si ji mohou zakoupit na příslušných portálech e-knih nebo na

Mobilní telefon mění svět služeb i výroby

Příkladem mohou být dnes známé aplikace jako taxislužba Liftago nebo mobilní portál Booking.com pro rezervaci dovolené a řada dalších. Rezervace dovolené dříve znamenala poměrně zdlouhavý proces návštěvy cestovní kanceláře, zajištění hotovosti, vystavení papírové letenky a další služby, které jsou dnes již prakticky plně digitalizované a poskytované v reálném čase.

Obdobně mobilní telefony začínají měnit i svět uvnitř firem. Příkladem může být mobilní aplikace firmy Brose CZ v Kopřivnici, která umožňuje nejen vyřizovat řadu věcí, které bylo dříve nutné řešit osobně na personálním oddělení, ale rovněž podávat nápady na zlepšení Kaizen, a to i s možností přidat fotografii či video, které nahradí někdy zbytečný textový popis zlepšení. Outsourcing procesů na samotné zaměstnance, neboli digitální samoobsluha, pak šetří nemalé personální zdroje v procesech, které nepřidávají hodnotu zákazníkovi.

O něco větší tablety se pak stávají běžným pomocníkem pro bezpapírovou výrobu, přes tablet se dnes řídí stroje, sleduje kvalita výrobku, poskytují se výrobní postupy a příkazy, řídí se v reálném čase výdej a příjem nástrojů, obdobně jako Liftago vozí lidi, mobilní aplikace zajišťují autonomní dopravu uvnitř podniku. V kombinaci s Internetem věcí pak dokáží různé mobilní strategie v digitálním podniku vytvářet významný příspěvek k hospodářskému výsledku v podniku, od strategie budování značky, strategie B2B2C či segmentově orientované strategie až po řadu dalších.

Využití mobilních technologií pro řízení podniku, ve spojení s digitálním dvojčetem a bezpapírovou výrobou, přineslo malé české strojírně SpoluWorks Perfecta v Kyjově úspěch u světových leteckých gigantů, digitální strategie zatraktivnila podnik u potenciálních nových zaměstnanců, především u těch mladých, u kterých práce s mobilem už někdy silně připomíná závislost. Malá strojírna vytvořila nové profese digitálního technologa či digitálního kvalitáře a jejich strategie „navrhneme, vyrobíme a dodáme“ firmu posouvá ven z nebezpečné pozice pouhé montovny.

Globální a lokální sítě Internetu věcí

Internet věcí (IoT) propojuje celý globální svět, vytváří obrovskou organickou síť zákazníků, strojů a zařízení, poskytovatelů služeb či výrobních podniků. Ekonomika se tak stává rychlejší, dokáže okamžitě reagovat na potřeby svých zákazníků, funguje jako obrovský živý síťový organizmus. Rovněž uvnitř podniku vznikají lokální sítě propojující vše – zaměstnance, síťové produkty a rovněž technologie či stroje.

IoT vytváří obrovské balíky dat, které primárně slouží k okamžitému poznání potřeb zákazníků, a strategií podnikatelů je pak na tyto potřeby reagovat s co možná nejmenší časovou prodlevou. Příkladem úspěšné strategie může být Flex, dříve Flextronics. Klíčovým business modelem firmy Flex byl Contract Manufacturing neboli v česku dobře známá montovna s velmi nízkými maržemi. Flex identifikoval sedm klíčových oblastí IoT, které potřebují jejich zákazníci, již budou vyvíjet chytré digitální produkty, a vytvořil Centrum excelence v těchto oblastech. Těmito oblastmi jsou senzory a pohony, bezpečnost a výpočty, interface pro kyberfyzické systémy, konektivita, chytrý software, baterie a energie, a rovněž flexibilní technologie a miniaturizace. Z typické montovny s nízkou přidanou hodnotou se díky IoT stal Flex partner pro tisíce firem světa, které chtějí použít výstupy centra excelence pro vývoj svého vlastního digitálního produktu, jako Nike, Ford či třeba Johnson & Johnson. Technologie Flexu například nyní obsahuje 85 % všech sportovních „wearables“ neboli miniaturizované elektroniky pro sportovce. Navíc Flex vyvinul více než 130 komponent, které lze plně recyklovat.

IoT přichází do všech oblastí našeho života. Záleží na každém, zda napne plachty a vyrazí po větru velkou rychlostí vpřed. Máte na to schopnosti? Nad tím se zamyslíme v příštím díle. Za měsíc na shledanou! 

Ing. Libor Witassek, MBA

DC Vision, Nadace ZET

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit