Integrate to Innovate: Made in Taiwan

Timtos nebo-li Taipei International Machine Tool Show pořádají dva subjekty – již zmíněná organizace Taitra – Taiwan External Trade Development Council, společně s asociací TAMI – Taiwan Association of Machinery Industry. Během šesti dnů veletrh navštívilo přes 50 000 zájemců o inovace a z toho přes 4 000 zahraničních, především z Indie, Japonska, Číny, Jižní Koreje a Malajsie. Mezi delegacemi nechyběli ani zástupci z Vietnamu, Filipín, Brazílie či Mexika.

Umělá inteligence se stala synonymem pro veškeré inovace, které jsou napříč obory a zeměmi světa uváděny do života. A tak nebylo překvapením, že právě AI byla jedním z nosných témat letošního ročníku veletrhu Timtos, který byl určitým synonymem pro akceleraci průmyslové transformace. K tomu si pořadatelé definovali tři klíčová témata: AI a robotika, inteligentní výroba budoucnosti a zelená energie a udržitelnost. Světoví technologičtí giganti, jako jsou Apple či Nvidia, osazují své výrobní provozy novými generacemi robotů s umělou inteligencí a mnoho tchajwanských vystavovatelů se ve svých expozicích netajilo spoluprací s těmito subjekty, zejména americkými výrobci robotů. To bezesporu stojí za startem nové vlny růstu tchajwanského dodavatelského řetězce v oblasti robotiky, které jsme nyní svědky.

Výroba budoucnosti byla dalším klíčovým tématem veletrhu Timtos. Zaměřuje se na chytré továrny, na jejichž efektivním chodu participuje umělá inteligence, v níž robotika a automatizační systémy zaujímají klíčové místo. Této oblasti byl na veletrhu věnován velký prostor. Za všechny firmy jmenujme například domácí společnost DOIT (Department of Industrial Technology), která na konkrétních aplikacích uvedených do reálného provozu ukazovala, jaké možnosti továrny budoucnosti (vlastně již současnosti) nabízejí v oblasti velkých dat, umělé inteligence a průmyslového internetu věcí na cestě modernizace své stávající výroby. Na příkladu integrace fyzické i digitální podoby pětiosého obráběcího centra do této platformy firma DOIT ve své expozici představila celý výrobní proces – od návrhu součásti po její komplexní výrobu, včetně kontroly kvality. To vše se odehrávalo v plně automatizovaném režimu prostřednictvím cloudu a edge computingu. Tato cesta plně automatizované továrny bez personálu mj. řeší shodný problém napříč celým světem – nedostatek odborných profesí.

Téma udržitelnosti ve vazbě na ekologický přístup k výrobě energie vede výrobce k dosažení cílů ESG a urychluje ekologickou transformaci průmyslu nejenom v sektoru obráběcích strojů, a to jak ve fázi jejich výroby, tak i provozu. Jestliže my zde, v Evropě, kvůli regulacím, které z Evropské komise ve jménu ESG směrem k firmám přicházejí, jsme již na vše „zelené“ alergičtí, tchajwanský pohled je absolutně opačný. Je o osobní zodpovědnosti každého z nich vůči dalším generacím, kterým chtějí odkázat zemi a přírodu v udržovaném stavu. V diskuzích na stáncích firem jsem vždy ze slov cítil, a bylo to často i přímo řečeno, že snižování emisí uhlíku a zvyšování energetické účinnosti jsou nevyhnutelnými trendy, které si ve firmách stanovují, a další vývoj pak tkví v upřednostňování spolupráce člověka a stroje. Inteligentní výroba a automatizace jsou klíčem ke zvýšení produktivity v tandemu s úsporou energie. Proto mi dává absolutní smysl propojení oněch tří hlavních témat veletrhu, o kterých se zmiňuji. A především je nutné zdůraznit, že to nejsou pouhé vize ve strategiích, ale skutečné kroky promítnuté do konceptu filozofie a produktů tchajwanských firem, které se na veletrhu Timtos prezentovaly.

Tchaj-wan (plným názvem Čínská republika) je jedním z předních světových výrobců obráběcích strojů. Odborná veřejnost celého světa se postupně přesvědčuje o tom, jak zásadně zdejší firmy přistupují k inovacím ve stavbě strojů, k technologickým řešením a samozřejmě k efektivitě jejich provozu. Zdejší průmysl v kontextu tchajwanské role polovodičové mocnosti integruje do svých řešení pokročilou automatizaci, udržitelné životní prostředí, inteligentní výrobu a ekologická energetická řešení. To se samozřejmě očekává i od firem, které chtějí na zdejší trh přijít a uspět. A díky tomu se Tchaj-wan stal klíčovým hráčem v globálním dodavatelském řetězci. Z tohoto důvodu se i letošní ročník veletrhu zaměřil na šest oborových trendů: precizní obráběcí stroje, klíčové komponenty, automatizace a chytrá výroba, aktivní využívání digitálních dvojčat, aditivní výroba a nové průmyslové aplikace.

Tchaj-wan si dlouhodobě udržuje sedmou příčku v pořadí největších výrobců obráběcích strojů na světě, a to v objemu kolem 4 miliard USD (produkce českých firem je o řád nižší, tedy cca 400 milionů USD) a stejnou pozici, co se týče exportu (přes 2 miliardy USD). Pochopitelně se tato pozice musí zohlednit i ve statistikách týkajících se produkce na osobu (tzv. per capita), kde zaujímá druhou pozici na světě, hned po Švýcarsku. Jako celosvětově silný hráč v oblastech ICT a elektroniky má logicky „z první ruky“ prolínání těchto oblastí s technologiemi obráběcích strojů a jejich příslušenstvím. V letošním roce se na Tchaj-wanu završuje státní pětiletý program Intelligent Machinery Program, jehož cílem byla instalace více než 9 000 smart machine boxů (SMB), které firmám usnadňují připojení k Internetu věcí. A skutečnost, že země má velmi rozvinutý ICT sektor, zdejším strojírenským firmám usnadňuje implementaci těchto technologií do vlastní produkce. Vytvářejí tak různé smart funkce například v rámci dálkové diagnostiky a monitoringu provozu výrobních technologií.

Jak již bylo řečeno, hlavním tématem letošního ročníku byla AI a robotika. Firmy jako Hiwin, CPC a Main Drive představily nové technologie pro humanoidní roboty, včetně pokročilých harmonických reduktorů a kloubových modulů. Expozice sdružení výrobců obráběcích strojů Fair Friend Group (FFG), které je třetí největší organizací svého druhu na světě (sdružuje 37 značek) na veletrhu Timtos představila širokou škálu smart řešení s aplikací AI pro různá průmyslová odvětví od automotive přes letecký a železniční průmysl až po výrobu forem či elektroniky.

Skupina Femco představila spolupráci výrobní sféry s akademickým prostředím. Pro proces výroby dílů a montáže obráběcích strojů se spojila s odborníky z veřejné výzkumné univerzity National Cheng Kung University v Tchaj-nanu a výsledkem jejich spolupráce jsou plně automatizované systémy virtuální metrologie, kdy senzory nainstalovanými ve strojích získávají informace o vibracích a aktuálním stavu stroje během obrábění, a z těchto dat pak vytvářejí platformu pro tvorbu robustního systému neuronových sítí AI. Tyto informace jsou v reálném čase AI analyzovány a na jejich základě jsou k dispozici predikce dalšího průběhu obrábění. Výrobní firma tak prostřednictvím akumulovaných dat získává přesnější kontrolu nad objemem a kvalitou celé výroby.

Schopnosti a um japonských, německých, amerických, korejských a čínských inženýrů jsou inspirací ostatnímu světu. Organizátoři klíčové doprovodné akce veletrhu Timtos si vybrali první dvě destinace a pomocí zdejších renomovaných firem se snažili hledat odpovědi na otázky typu: Jak se může Tchaj-wan prosadit na globálním trhu, na který se tlačí konkurence? Jak může Tchaj-wan využít své silné stránky v oblasti výzkumu a vývoje, a dále trendy v oblasti snižování emisí uhlíku k vytvoření nových obchodních příležitostí?

Konference jednoduše nazvaná Keynote & Forum čerpala poznatky z Japonska a Německa, a zároveň se zaměřila na průmyslové prostředí Tchaj-wanu. Akce byla svým zaměřením v akvizičních materiálech určena pro zástupce výrobních firem, v nichž jsou zodpovědní za oblasti zavádění umělé inteligence a robotiky do inteligentní výroby a za oblasti udržitelné zelené energie. Za všechny přednášky jmenujme například hned tu otevírací od Akihiro Teramachi, chairmana a CEO japonského výrobce lineární techniky THK, který hovořil o úloze lidských zdrojů ve výrobě v éře umělé inteligence a zamýšlel se nad tím, zdali AI ovlivňuje výrobu, či je tomu naopak. Druhá přednáška z našeho výčtu pocházela od Haw Chena, CEO tchajwanské společnosti Techman Robot, původně startupu, který se vypracoval na světového integrátora robotických řešení v celém spektru aplikací. V přednášce nazvané Budoucnost je zde se zaměřil na využití AI cobotů. Firma má své stopy i v České republice, například ve firmě Zlín Robotics uvedla do provozu kolaborativní roboty, kteří pomocí ultrazvuku svařují plasty, měří a manipulují s díly.

Pro naši skupinu novinářů z celého světa byly na třetí den veletrhu přichystány návštěvnické okruhy po několika tchajwanských expozicích. Společným tématem byla zelená energie pro zelený život. Strojírenský průmysl hraje důležitou roli při zvyšování energetické účinnosti a podpoře recyklace zdrojů. A moderní technologie a automatizovaná výroba v kombinaci s recyklací použitých výrobků vyžaduje vysoce specializované strojní zařízení, které nám vystavovatelé představovali.

Klíčové postřehy, které jsem si odnesl z návštěv expozic jak v rámci novinářských okruhů, tak i následných individuálních jednání v expozicích realizovaných díky našemu tchajwanskému vydavatelskému partnerovi, jsou následující.

#1 V maximální míře využívat umělou inteligenci, a to jak v předvýrobních procesech, tak i v provozu, údržbě a servisu. Například tchajwanský výrobce obráběcích strojů Fatek, spadající do skupiny Femco, ve své expozici nasimuloval během obrábění na horizontálním obráběcím centru náhlou poruchu stroje. Obsluha pomocí tabletu následně nasnímala veškeré klíčové uzly stroje a periférií podle zadaného postupu. Data byla poté AI porovnána s ostatními podobnými případy, ke kterým došlo v rámci všech světových instalací shodné nebo podobné konfigurace stroje, na základě nich pak diagnostikovala možnou příčinu poruchy stroje, kterou dodavatel stroje poté verifikoval, a v kladném případě operátor následně postupoval dle kroků k nápravě, které mu AI doporučovala. A pokud v rámci havárie došlo i k poškození stroje, servis okamžitě vyjíždí k zákazníkovi s potřebnými díly na výměnu.

#2 V maximální míře digitalizovat celý proces jako klíčovou cestu směřující k co nejjednodušší obsluze strojů, a k tomu využívat všech dostupných samoučicích se nástrojů. Například renomovaná tchajwanská firma YCM, která je na českém trhu zastupována společností Vason, svoji expozici věnovala oblasti smart manufacturing s důrazem na udržitelné technologie a využívání AI. To vše prezentovala celkem na třech strojích. Hlavní pozornost upoutalo (nezvykle vysoké) pětiosé vertikální obráběcí centrum RX100P se systémem Fanuc 500i-A, které zde mělo svoji premiéru. Pracovní prostor pojme obrobky až do průměru 1 000 mm a výšky 590 mm s maximálním výkonem na vřetenu 40 kW.

#3 Podpora domácích firem. V opakovaných případech jsem se v expozicích dotazoval, proč stroje v třísce nemají osazeny produkty renomovaných světových výrobců řezných nástrojů, měřicích sond či řezných kapalin, jak jsme běžně zvyklí vidět na jiných veletrzích. Odpověď byla prostá, a to formou otázky. Proč by prý nepodporovali tuzemské výrobce a kde jinde než právě na veletrhu, který se koná u nich. A samozřejmě podobně tomu je i v jejich výrobních provozech, kde upřednostňují tuzemské dodavatele. Prý po vzoru USA – Taiwan first.

#4 Geopolitický úhel pohledu. Mnoho tchajwanských firem má v pevninské Číně své spolupracující nebo dodavatelské partnery, či dokonce i výrobní lokace, jako například metalurgické provozy. Tím vyvrátili mé obavy, že Tchaj-wan je rizikem z pohledu jejich vztahů s Čínou. Naopak celá řada firem, která zatím aktivně nepůsobí na východě evropského kontinentu, o tom ani aktuálně neuvažuje, jelikož dle slov několika top manažerů navštívených firem zde u nás v regionu východní Evropy prý reálně hrozí třetí světová válka a do takového rizika zmařených investic oni nepůjdou (...).

Kromě politické roviny, v rámci níž Tchaj-wan čelí řadě potenciálních rizik, přetrvávají závažné negativní trendy také v ekonomické oblasti, jež mohou mít dlouhodobý dopad na společenskou atmosféru. V loňském roce se tchajwanská ekonomika dočkala oživení po téměř roce a půl, a na konci roku HDP dosáhlo růstu o 1,50 %. Co se týče exportu a turistického ruchu, je Tchaj-wan značně ekonomicky závislý na pevninské Číně. Zpomalování čínské ekonomiky tedy může ohrozit ekonomický vývoj na Tchaj-wanu. Zdejší vláda si je vědoma této skutečnosti, a proto se usilovně snaží diverzifikovat zahraniční obchod především na státy jihovýchodní Asie, USA a Evropy, a zároveň zintenzivňuje regionální integraci zapojením do celé řady partnerství (např. RCEP, TPP či FTA), a dále samozřejmě pracuje na rozvoji lidských zdrojů při vytváření atraktivních podmínek pro domácí pracovní sílu, a i kvalifikovanou zahraniční, jelikož Tchaj-wan v oblasti výroby čelí velkému odlivu pracovních míst a investic. A jak již bylo uvedeno, velká část výroby se nachází v pevninské Číně a dalších státech jihovýchodní Asie z jediného důvodu – kvůli nižším výrobním nákladům. Proto se vláda aktuálně tak koncentruje na digitální transformaci svých firem.

Tchaj-wan, známý svou vyspělou inteligentní výrobou a technologickými inovacemi – zejména v polovodičovém a strojírenském průmyslu, čelí tlaku na diverzifikaci trhů. To znamená, že se snaží méně spoléhat na konkrétní regiony (např. Čínu) a rozšiřovat svůj export a obchodní vztahy s různými zeměmi. Co to znamená pro zdejší průmysl obráběcích strojů? Některé tchajwanské firmy začaly přemísťovat výrobu do jiných zemí, aby snížily rizika spojená s geopolitikou. Hledají nové exportní trhy mimo Čínu. A samozřejmě mohou (musejí) investovat do automatizace a digitalizace, což jim pomůže být konkurenceschopnější i v měnících se dodavatelských řetězcích. V kontextu těchto kroků hledají domácí výrobci obráběcích strojů a příslušenství příležitosti v nových globálních partnerstvích. Například renomovaný tchajwanský výrobce YCM akvíroval vsetínskou společnost Trimill s cílem posílit komplexní řešení obrábění pro formy, automobilový a letecký průmysl. Konsorcium firem FFG získalo německou skupinu MAG Group pro posílení své přítomnosti v automobilovém sektoru na evropském trhu nebo společnost Tongtai za účelem technologické spolupráce a sdílení tržních kanálů v západní Evropě získala francouzskou firmu PCI-Scemm a rakouskou společnost Anger.

Je důležité, aby výrobci strojů pokračovali v modernizaci a transformaci. Ať už se jedná o výzkum a vývoj, nebo výrobu polovodičů, zelenou energii, elektrická vozidla, či letecký průmysl, vynikající strojírenská technologie a odborné znalosti jsou pro Tchaj-wan životně důležité. Toho všeho si je prezident Lai Ching-te se svým týmem velmi dobře vědom, a proto veškeré aktivity jeho administrativa směruje do růstu inovací a navazování klíčových partnerství po celém světě. Jak toho dokáže využít Česká republika, je plně na nás. Kredit na ostrovní Číně máme velmi dobrý.