Maďarská elektrárna Paks, běžně zdroj zhruba poloviny elektřiny v zemi, jela koncem července na dvanáct procent výkonu s jedinou funkční turbínou. Dunaj klesl v Budapešti na třicet centimetrů. V Rumunsku odstavili jeden ze dvou bloků elektrárny Cernavodă a vláda vyhlásila na celý srpen stav pohotovosti. Rumunské námořnictvo odstřelovalo skály v korytě Dunaje, aby k elektrárně nasměrovalo víc vody. A továrny Dacia v Mioveni a Ford v Craiově zastavily 3. srpna výrobu až do 19. srpna, čímž uvolnily síti zhruba 200 megawattů.
Není to jen problém jádra. V Polsku musela Enea omezit provoz uhelných elektráren Kozienice a Połaniec, protože průtok Visly klesl na 135 kubíků za sekundu, zatímco samotné chlazení Kozienic jich potřebuje 80 až 100. Ubylo 1,3 gigawattu, tedy dvě procenta polského výkonu. Francie přišla během vln veder o osm až devět gigawattů, až pětinu jaderné kapacity běžně dostupné v létě.
A Rýn u Kaubu klesl na plavební hloubku patnácti centimetrů, nejníž od začátku měření v roce 1880. Lodě plují naložené na pětinu, komerční plavba přes Kaub prakticky ustala. Commerzbank odhaduje, že pokud to potrvá do poloviny září, ubere to Německu 0,35 procentního bodu čtvrtletního HDP.
Tohle není debata o zdrojích. Je to debata o vodě.