Témata

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 3. Tradice jako závaží

Průmyslová tradice a vyspělost naší země byly celé minulé století neoddělitelně spjaty s vysokou úrovní středního technického vzdělání. Vedle učňovských škol, které připravovaly na manuální profese v průmyslu, představovaly „průmyslovky“ ideál chlapeckého vzdělání s vysokým respektem a perspektivou celoživotního uplatnění v profesích tzv. modrých límečků (blue collar workers) tvořících základ dobře situované střední třídy. Inovace probíhaly tempem, které příliš nehrozilo znehodnocením dovedností získaných ve škole, případně umožňovalo jejich plynulé doplňování a rozvíjení v průběhu pracovní kariéry.

Tato „zlatá léta“ středního technického vzdělání jsou však nenávratně minulostí. Průmyslová výroba podléhá rychlým inovačním cyklům, konkurenceschopnost národní ekonomiky v mnohem větší míře než v minulosti závisí na schopnosti pracovní síly, včetně „modrých límečků“, rychle se adaptovat na technologické změny a stále rostou požadavky na schopnost efektivně pracovat s informacemi, řešit problémy a komunikovat. Praktické dovednosti a kompetence získané ve škole rychle zastarávají, na významu nabývají obecnější znalosti a rozvíjení schopností průběžně se učit. Tyto dovednosti však v mnohem větší míře než průmyslovky poskytují vysoké školy, z nichž mnohé dnes ve světě postupně přebírají roli středních škol.

Z výše řečeného plyne, že stále pozitivně vnímaná tradice kvality středního technického vzdělání paradoxně znevýhodňuje chlapce vůči dívkám, které – jak jsme ukázali v předchozích dílech našeho seriálu – mají k dosažení vysokoškolského vzdělání silnější motivace a větší oporu v současném systému středního vzdělání. S jistou nadsázkou lze říci, že státem podporovaná inflace formálního vzdělání sice zvyšuje mezigenerační vzdělanostní mobilitu, její výraznou orientací na „dívčí“ obory však stát znevýhodňuje chlapce v motivacích a šancích na dosažení vysokoškolského vzdělání.

Pokusme se to dokumentovat vybranými údaji z našeho projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá, financovaného Technologickou agenturou ČR. Předně účast dívek na maturitním vzdělávání je ve srovnání s chlapci vyšší o 27 %; na sto 19- až 20letých v roce 2014 připadalo 64 maturantů, ale 81 maturantek; v roce 2016 to bude již 69 chlapců a 86 dívek. Mimo maturitní segment tak zůstane zhruba třetina chlapců, ale pouze sedmina dívek. Dále, zájem o studium na vysoké škole je u dívek o 40 % vyšší než u chlapců; ihned po maturitě se v roce 2014 ze sta 19- až 20letých ke studiu na VŠ přihlásilo 35 chlapců a 49 dívek. Ke studiu pak z uvedené stovky chlapců, resp. dívek nastupuje 29, resp. 36. Nejde o zanedbatelné genderové rozdíly. Co se stane s technicky vzdělanou střední třídou, která je nejen oporou konkurenceschopného průmyslu, ale i celé společnosti? Kde hledat hlavní příčiny?

Ať z toho kluka po maturitě něco je

Jeden z důvodů slabšího zájmu chlapců o vysokoškolské vzdělání spočívá především ve stereotypu uvažování rodičů dětí povinných školní docházkou a v přístupu základních škol. Jde o stereotyp z dob elitního modelu vysokého školství, kdy se účast na vysokoškolském vzdělávání počítala řádově v jednotkách procent populačního ročníku. Třebaže již druhou dekádu počítáme tuto účast v desítkách procent, rodiče i školy zásadně ovlivňující studijní aspirace žáků stále silně vnímají leitmotiv, „aby z toho kluka po střední alespoň něco bylo“. Druhým důvodem je již zmíněná silná tradice kvalitního středního technického vzdělání.

To se projevuje nejen v nižší účasti chlapců na maturitním vzdělávání, ale rovněž v jejich nižším zájmu o studium všeobecného nebo všeobecně odborného zaměření. Z celkového počtu maturujících představují gymnázia a lycea v roce 2014 u chlapců 30 %, u dívek pak 38 %.

Zatímco pro intelektově disponované chlapce jsou průmyslovky atraktivní alternativou gymnázií, pro dívky „obchodní akademie“ nikoli. Ve skupině maturujících s intelektovými předpoklady nad 120 IQ bodů je mezi chlapci poměr gymnazistů a „průmyslováků“ zhruba 2:1, zatímco u dívek poměr mezi gymnazistkami a absolventkami obchodních akademií 10:1.

Graf 1. Podíl typů středních škol na počtu maturujících chlapců a dívek podle úrovně jejich intelektových předpokladů – jaro 2014 (v %, 100 % = počet maturujících v příslušné skupině podle IQ)Graf 1 ukazuje procentuální zastoupení jednotlivých segmentů „maturitního“ středního školství ve skupinách maturantů a maturantek podle úrovně jejich intelektových předpokladů. Mezi maturujícími s intelektovými předpoklady 120 a více IQ bodů činil podíl gymnázií a lyceí u dívek 81 %, u chlapců však pouze 65 %, ve skupině nad 130 IQ bodů maturovalo na gymnáziích 95 % dívek, ale pouze 71 % chlapců. Naopak segment elitního odborného školství (strojírenské, elektrotechnické, stavební, IT a chemické obory SPŠ a obchodní akademie) měl ve skupině 120+ IQ bodů u chlapců 26% zastoupení, u dívek pouze 8%.

Kvalitní průmyslovky – tradice plná rozporů

Průmyslovky jsou atraktivní pro talenty, kteří z velké části pocházejí z rodin s průměrným až nízkým sociálněekonomickým statusem. Ve srovnání s gymnázii je sociálně hendikepovaní chlapci volí pětkrát častěji než gymnázium a průmyslovky tak plní efektivně funkci „sociálního výtahu“. Ale pouze do úrovně středního vzdělání. Z pohledu šancí na dosažení vysokoškolského vzdělání je tomu naopak a v porovnání s gymnázii stejně intelektově disponovaným mladým lidem vytváří horší předpoklady. To je zřejmé z relativně nízké úrovně vysokoškolských studijních aspirací „průmyslováků“ i jejich předpokladů pro úspěšné dokončení studia na vysoké škole.

Malé studijní aspirace

Pro ilustraci jsme porovnali úroveň zájmu o vysokoškolské studium intelektově nejdisponovanější pětiny maturantů a maturantek ve skupinách oborů podle úrovně jejich sociálněekonomického statusu. Srovnání jednoznačně naznačuje:
• významně nižší motivaci k vysokoškolskému studiu u absolventů průmyslovek ve srovnání s absolventy gymnázií a lyceí (u dívek je rozdíl mezi gymnázii a elitními SOŠ výrazně nižší bez ohledu na sociální původ);
• významné nižší studijní motivaci chlapců v elitních oborech SOŠ (SPŠ a OA), přestože průměrná úroveň intelektových předpokladů je v těchto oborech vyšší u chlapců než dívek;
• nejsilnější sociální podmíněnost studijních aspirací u talentovaných absolventů průmyslovek.

Graf 2. Průměrná úroveň deklarovaných VŠ studijních aspirací maturujících, jaro 2014 (sestupná bodová škála 1–5: 1 – nejvyšší, 5 – nejnižší aspirace).

Průměrná úroveň VŠ studijních aspirací je vyjádřena body na sestupné škále 1–5, kde 1 představuje nejvyšší a 5 nejnižší úroveň aspirace. Levý, resp. prostřední graf vyjadřuje průměrné postoje maturujících s nejnižším, resp. nejvyšším sociálněekonomickým statusem, pravý graf průměrné postoje všech maturujících. Maturitní obory jsou rozděleny do pěti skupin: vedle víceletých a čtyřletých gymnázií a lyceí pak skupina elitních průmyslovek (strojírenské, elektrotechnické, IT, stavební a chemické obory SOŠ) a obchodní akademie a dále skupina všech ostatních oborů SOŠ. V grafech je použita obrácená svislá osa (graf 2).

Platí, že chlapci vnímají podporu svých studijních aspirací ze strany školy jako významně slabší než dívky. Ke shodné úrovni vnímané podpory „potřebují“ chlapci v průměru o 8–12 IQ dobů vyšší intelektové předpoklady než dívky.

Výsledek? O vysokoškolské vzdělání technického zaměření tak usiluje pouze 45 % absolventů průmyslovek a ke studiu se jich zapíše mírně přes 40 %. Ve srovnání s gymnázií a lycei není preference technických vysokých škol o mnoho vyšší – gymnazisté a absolventi lyceí nastupují na technické obory v 35 % případů. Ve finále z nastupujících do technických oborů vysokých škol tvoří uchazeči z průmyslovek zhruba třetinu, zatímco absolventi gymnázií a lyceí téměř polovinu.

Nejnižší zhodnocení intelektového potenciálu u maturitní zkoušky

Silným faktorem úspěšnosti vysokoškolského studia je spolu s intelektovými předpoklady i rozsah a hloubka všeobecně vzdělávacího základu, kterou si studenti přinášejí ze střední školy. Vedle cizích jazyků jde v případě technických oborů zejména o matematické dovednosti.

Problém ilustrují výsledky státní maturity. Mezioborové porovnání výsledků státní maturity v kontextu úrovně intelektových předpokladů naznačuje, že nejnižší úrovně jejich zhodnocení u maturity dosahují maturující právě v technických oborech středních odborných škol. Jejich průměrný percentilový výsledek u obou maturitních zkoušek zaostává za očekávaným (dle úrovně IQ) v průměru o 9 percentilových bodů. Se značným odstupem nejnižšího zhodnocení dosáhly průmyslovky u maturujících z cizího jazyka, velmi podprůměrného zhodnocení však rovněž u maturujících z matematiky.

V konečném důsledku se při srovnatelném IQ tento hendikep absolventů průmyslovek projevuje zejména při srovnání s absolventy gymnázií a lyceí ve vyšší studijní úmrtnosti v průběhu prvního ročníku studia na vysoké škole i nižší úspěšností v přijímacím řízení na školy s relativně vysokým převisem poptávky.

Graf 3. Míra zhodnocení intelektového potenciálu maturujících u maturitní zkoušky – společná část, jaro 2014 (rozdíl skutečného a očekávaného výsledku podle IQ v percentilových bodech)

Graf 3 zobrazuje, o kolik byl výsledek státní maturity v každé ze 13 oborových skupin v průměru lepší nebo horší než výsledek, který lze očekávat dle IQ maturujícího. Výsledek je vyjádřen v percentilových bodech umístění podle dosaženého výsledku. Levý a prostřední graf ilustruje situaci maturujících, kteří maturovali z matematiky, resp. cizího jazyka, pravý graf vypovídá o všech maturujících bez rozdílu volby předmětu.

Kde hledat příčiny

Výsledky projektu Maturita efektivní a sociálně spravedlivá tedy naznačují, že volbou průmyslovky zejména intelektově disponovaní a technicky zaměření chlapci poměrně výrazně snižují svoje šance na dosažení vysokoškolského vzdělání. Dvojnásobně to platí o těch, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Rada při volbě střední školy tedy zní: má-li váš syn dostatečné intelektové předpoklady i zájem dosáhnout vysokoškolského vzdělání technického zaměření, zapomeňte na tradice a dejte přednost gymnáziu před průmyslovkou.

Odborné školství, průmyslovky nevyjímaje, se díky své tradici dvě desítky let brání přizpůsobit obsah i cíle vzdělávání vysoké dostupnosti vysokoškolského vzdělávání. Pomalou reformu středního školství a její nedostatečnou provázanost na změny v terciárním sektoru vzdělávání do značné míry dokumentuje i stagnující rozvoj lyceí, tedy oborů se zvýšeným podílem všeobecné složky vzdělání. V přístupu většiny průmyslovek se různými formami (obsahové akcenty vzdělávání, rozdíly v kvalitě učitelů, nízká podpora studijních aspirací apod.) stále zobrazuje tradiční přežívající cíl vzdělávání, tj. odborná příprava absolventů pro vstup na trh práce. Ten se následně reprodukuje v přístupu rodičů při volbě střední školy, a to tím silněji, čím nižší je sociální status rodiny a vzdělání rodičů.

Ing. Pavel Zelený, prof. Petr Matějů
Vysoká škola finanční a správní, ISEA

matejup@gmail.com

Vydání #11
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit