Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.
Reklama
Jedním z ústředních témat je transformace umělé inteligence (AI) z podpůrného nástroje na aktivní prvek řízení. AI bude v reálném čase rozhodovat o plánování tras a o kapacitách skladů a vozových parků, čímž omezí nutnost manuálních zásahů a umožní včas predikovat rizika. S tím souvisí přechod k softwarově řízené logistice, kde jsou individuální rozhodnutí nahrazována algoritmy. Tento přístup zajišťuje konzistenci a lepší škálovatelnost a snižuje závislost na zkušenostech jednotlivců. Logistika je v tomto pojetí vnímána jako nepřetržitý datový tok, kde se změna v jednom bodě okamžitě promítá do celého řetězce. Automatizace se rozšiřuje i do netradičních oblastí, jako je provozní údržba a úklid hal pomocí autonomních strojů. Tento vývoj mění personalistiku. Klesá potřeba rutinní manuální práce, zatímco roste poptávka po specialistech na data a systémy, což firmy nutí k masivním investicím do rekvalifikací a interního vzdělávání.
Značný důraz je kladen na provozní spolehlivost, která nově zahrnuje kyberbezpečnost jako nezbytný předpoklad stability služeb. Do plánování se rovněž integruje téma compliance (dodržování předpisů), kdy software automaticky zohledňuje environmentální a bezpečnostní regulace již při tvorbě plánů.
V oblasti infrastruktury se prosazuje chytrá telematika, schopná aktivně řídit dopravu v celých regionech na základě senzorických dat. Mění se energetika logistických areálů – standardem se stávají fotovoltaické systémy a bateriová úložiště, která pomáhají zvládat energetickou náročnost automatizovaných provozů. Souběžně s tím probíhá praktická elektrifikace vozových parků, hnaná emisním reportingem a potřebou efektivní městské distribuce, což vyžaduje úzké propojení s energetickou infrastrukturou firem.
Autonomní úklidový stroj KIRA od společnosti Kärcher (Zdroj: Kärcher)
AI a práce s daty v reálném čase
„Umělá inteligence v logistice se bude ještě výrazněji posouvat od podpůrného nástroje k aktivní součásti řízení provozu. Klíčová nebude samotná dostupnost dat, ale jejich schopnost v reálném čase ovlivňovat rozhodování – od plánování tras až po řízení kapacit skladů a vozového parku. AI řešení budou stále častěji propojovat data z různých provozních a obchodních zdrojů a reagovat na změny poptávky či dopravní situace bez nutnosti manuálních zásahů. Zesílí využívání prediktivních modelů, které dokážou upozorňovat na provozní rizika dříve, než se projeví v podobě zpoždění nebo neefektivního využití zdrojů. Firmy, které tyto přístupy začnou systematicky zapojovat do řízení, budou schopny plánovat kapacity s větším předstihem a omezovat krizové zásahy řešené až zpětně,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz.
Automatizace bude pokračovat, ale její význam se posune od jednotlivých technologií k celkové stabilitě provozu. Automatizované procesy se nebudou týkat pouze skladování a manipulace se zbožím, ale stále více i podpůrných činností, které dosud zůstávaly stranou technologického rozvoje. Vedle robotických vychystávacích systémů a autonomních manipulačních jednotek se automatizace bude rozšiřovat také do oblasti úklidu a provozní údržby. Autonomní úklidové stroje, jako jsou modely KIRA od společnosti Kärcher, se budou stávat běžnou součástí logistických hal, kde zajistí konstantní hygienický a bezpečnostní standard bez závislosti na dostupnosti pracovní síly. Provozní týmy se tak budou moci soustředit na řízení procesů a výkonnosti místo řešení rutinních úkonů.
Reklama
Reklama
Reklama
Kybernetická bezpečnost jako součást provozní spolehlivosti
„S rostoucí digitalizací a propojováním systémů bude dále narůstat citlivost logistiky na kyber rizika. Výpadky cloudových řešení, útoky na systémy nebo úniky dat nebudou představovat pouze IT incident, ale přímé ohrožení plynulosti skladového i dopravního provozu. Firmy proto budou kyberbezpečnost stále častěji vnímat jako součást řízení provozních rizik. Investice budou více směřovat do ochrany přístupů, řízení oprávnění a zabezpečení datových toků mezi partnery v dodavatelském řetězci. Bezpečnost se tak v roce 2026 bude stávat jedním z klíčových předpokladů stability, dohledatelnosti a důvěryhodnosti logistických služeb,“ říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.
Energetika a řízení spotřeby jako logistická kompetence
Energetická náročnost logistických center bude dále růst spolu s mírou automatizace a digitalizace. Energie se bude stále méně vnímat jako fixní náklad a stále více jako proměnná, kterou lze aktivně řídit podle provozních potřeb. „Fotovoltaické systémy, bateriová úložiště a inteligentní energetický management se budou prosazovat jako standardní součást infrastruktury moderních logistických areálů. Řešení, která umožňují kombinovat vlastní výrobu energie s prediktivním řízením spotřeby, budou zvyšovat provozní stabilitu a snižovat citlivost na cenové výkyvy i externí omezení dodávek,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Fotovoltaické systémy, bateriová úložiště a inteligentní energetický management se budou prosazovat jako standardní součást infrastruktury moderních logistických areálů. (Zdroj: Resacs)
Chytrá telematika a řízení infrastruktury
V roce 2026 se bude v oblasti dopravy ještě více prosazovat práce s daty v reálném čase a jejich využití pro řízení dopravní infrastruktury. „Chytré a propracované systémy budou stále častěji propojovat telematiku, senzorická data a dispečerské řízení do jednotného přehledu, který umožní aktivně řídit dopravu na úrovni měst i regionů. Taková řešení budou schopna predikovat vývoj dopravní situace, navrhovat úpravy řízení provozu nebo optimalizovat průjezd klíčových uzlů. Pro logistické firmy to bude znamenat vyšší předvídatelnost přepravních časů a menší závislost na improvizaci v terénu,“ říká Robert Knap ze společnosti VARS Brno.
Logistika řízená softwarem místo individuálních rozhodnutí
„V roce 2026 se bude stále více prosazovat model logistiky, kde jsou klíčová provozní rozhodnutí řízena softwarovými pravidly a algoritmy. Provozní logika bude pevně zakotvena v systémech, které automaticky reagují na změny kapacit, priorit nebo tržních podmínek. Tento přístup povede k vyšší konzistenci rozhodování, omezení provozních výkyvů a lepší škálovatelnosti. Stabilita provozu tak bude méně závislá na zkušenosti jednotlivců a více na kvalitě nastavení celého systému,“ říká Adam Rožánek z internetového obchodu Trenýrkárna.cz.
Compliance jako nově vznikající provozní téma
V letošním roce začne častěji objevovat trend, kdy se compliance postupně přestává řešit odděleně od provozu. Rostoucí komplexita pravidel – od bezpečnostních požadavků přes environmentální regulace až po přeshraniční omezení – povede část firem k úvahám, zda není efektivnější promítat vybraná pravidla přímo do plánovacích a rozhodovacích procesů. První implementace ukazují, že automatické zohlednění klasifikací, omezení nebo obchodních pravidel už ve fázi plánování může snížit riziko pozdějších zásahů a operativních korekcí. Většinou zatím nepůjde o plošné řešení, ale o cílené nasazení v kritických segmentech provozu, kde se regulatorní chyby nejrychleji promítají do nákladů a zdržení.
Reklama
Vliv AI a automatizace na HR a nábor kvalifikovaných pracovníků
„Letošní rok přinese další změny ve struktuře pracovních pozic v logistice. S rostoucí mírou automatizace a využití AI bude dále klesat potřeba rutinní manuální práce, zatímco poroste poptávka po odbornících na data, systémy a jejich integraci do provozu. Zvýší se nároky i na stávající zaměstnance, u nichž bude stále důležitější schopnost pracovat s digitálními platformami a chápat logiku automatizovaných procesů. HR strategie logistických firem se proto budou více orientovat na rekvalifikace, interní vzdělávání a dlouhodobý rozvoj kompetencí namísto krátkodobého doplňování kapacit,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik portálu JenPráce.cz.
Elektrifikace flotil a vznik zelených vozových parků
„Elektrifikace dopravních flotil se začne prosazovat méně jako marketingové téma a více jako praktická provozní otázka. Rostoucí tlak na emisní reporting, rozdílné regulace v městských zónách a proměnlivé ceny energií povedou část dopravců k přehodnocování skladby vozového parku, zejména u pravidelných tras a městské distribuce. Současně se do popředí dostanou otázky energetického zázemí flotil – řízení nabíjení, kapacity sítě a kombinace vlastní výroby energie s bateriovými úložišti. Právě schopnost sladit elektrifikaci s reálnými provozními podmínkami bude rozhodovat o její dlouhodobé využitelnosti v logistickém provozu,“ říká Pavel Bursa ze společnosti Resacs.
Logistika jako nepřetržitý datový tok
„Dalším výrazným trendem bude vnímání logistiky jako kontinuálního datového toku, nikoli jako série oddělených kroků. Změny v jednom bodě řetězce se budou okamžitě promítat do plánování, dopravy i skladových operací. Firmy, které dokážou s touto kontinuitou dat pracovat, získají vyšší míru kontroly nad provozem a sníží počet výjimek řešených manuálně. Právě schopnost řídit logistiku jako propojený celek se v roce 2026 stane jedním z klíčových faktorů provozní efektivity,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.
Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.
Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.
Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.
V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.
K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.
Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.
V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.
Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.
Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.
Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.
Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.
V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".
Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.
V mnoha oblastech lidské činnosti, od zemědělství až po strojírenskou výrobu, je udržitelnost aktuálně jedním z nejčastěji skloňovaných slov. Tento úvodní článek ze série „Revoluce udržitelnosti“ se věnuje tomu, jak se tento pojem dostal do centra veřejných diskuzí, co vlastně znamená a proč se v posledních desetiletích stal tak důležitým.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů.... již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou