Témata
Zdroj: Pixabay

Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Cloudové služby ušly za poslední dekádu obrovský kus cesty. Pro výrobní podniky nabízejí lákavou škálovatelnost: potřebujete nárazově spočítat složitou simulaci proudění nebo trénovat AI model pro prediktivní údržbu? Cloud vám poskytne výpočetní výkon okamžitě. Z hlediska kybernetické bezpečnosti nabízí standardy, kterých středně velký podnik vlastními silami nikdy nedosáhne – špičkově střežená datacentra, nepřetržitý monitoring (SOC) a automatické záplaty zranitelností.

Na druhé straně je on-premise řešení neboli místní infrastruktura. V prostředí českých strojíren má svou nezastupitelnou roli zejména tam, kde hraje prim nízká latence neboli rychlá odezva. Pokud řídicí systémy na lince (PLC) komunikují s ERP systémem v reálném čase, může být kritická třeba i jen mikrosekunda zpoždění, způsobeného internetovým přenosem. Vlastní server navíc nabízí pocit fyzické kontroly: „Víme, kde naše data jsou, a nikdo nám je bez našeho vědomí nevypne.“

Kybernetická bezpečnost a strašák jménem ransomware

Primárním cílem kyberzločinců je dnes zpracovatelský průmysl. Když ransomware zašifruje výrobní data a zastaví linky, může to být pro firmu likvidační. Zde cloud často vítězí díky konceptu neměnných záloh (immutable backups). Zatímco v lokální síti útočník často jako první napadne a smaže zálohy, v cloudu lze data uložit tak, že je po určitou dobu nemůže smazat ani sám administrátor.

Svěříte-li firemní data poskytovateli cloudových služeb, dostane se jim profesionální péče a zabezpečení, ale můžete nad nimi ztratit kontrolu. (Zdroj: Pixabay)

Geopolitika jako nový rozhodovací faktor

V posledních letech se do hry vložila vysoká politika. Pro české exportéry s unikátním know-how (např. v oblasti přesného obrábění nebo nových materiálů) vyvstává otázka datové suverenity. Většina globálních cloudových gigantů podléhá americké jurisdikci (např. federálnímu zákonu US Cloud Act), což teoreticky umožňuje tamním úřadům přístup k datům bez ohledu na to, kde jsou uložena.

V reakci na to roste význam tzv. suverénních cloudů – evropských řešení, která garantují, že data nejen leží v EU, ale také podléhají výhradně evropskému právu. Pro firmy spadající pod směrnici NIS2 (tu u nás zavádí nový zákon o kybernetické bezpečnosti) se to stává klíčovým kritériem pro doložení bezpečnosti dodavatelského řetězce.

Riziko „vypínače“

Zatímco cloud je odolnější vůči lokálním výpadkům proudu, on-premise je odolnější vůči geopolitickým otřesům. V případě obchodních válek nebo sankcí může být přístup ke cloudovému softwaru (např. systémům CAD/PLM) zablokován během hodin. Pro výrobní podnik s on-premise licencí to sice znamená izolaci, ale firma může pokračovat v práci. Cloudový model v tomto ohledu vytváří kritickou závislost na vnějším světě.

Reklama
Reklama
Reklama

Kritéria pro výběr: Jak se rozhodnout?

Neexistuje univerzální odpověď, pouze správně zvolený mix. V současné době lze doporučit rozhodování podle následujících kritérií:

  • Kritičnost procesu: Vyžaduje operace odezvu v reálném čase? Pokud ano, ponechte řízení na lokálních serverech.
  • Citlivost duševního vlastnictví: Jsou data (patenty, receptury) vaším největším bohatstvím? Ukládejte je v on-premise úložišti nebo v prověřeném suverénním cloudu s end-to-end šifrováním.
  • Schopnost obnovy: Jak dlouho si můžete dovolit nevyrábět? Cloud nabízí rychlejší obnovu po havárii (disaster recovery).
  • Soulad s regulací (compliance): Spadáte pod NIS2? Prověřte, zda váš poskytovatel cloudových služeb splňuje certifikace vyžadované novým zákonem.

Existují i další otázky, jež byste při rozhodování měli vzít v úvahu. Důležitý je například model financování: preferujete-li provozní náklady, zvolte cloud; chcete-li mít investiční náklady, investujte do vlastní infrastruktury (on-premise). Spolehnete-li se na cloudové řešení, měli byste mít dvě nezávislé přípojky od různých poskytovatelů internetu a také informace o tom, ve které zemi vaše data fyzicky leží a jakým zákonům podléhá matka poskytovatele cloudových služeb. Lokální servery je třeba chránit záložním napájením z baterií a generátorů a mít tým IT specialistů, který se bude o tyto servery nepřetržitě starat a který je bude neustále zabezpečovat.

Hybridní cesta jako vítězná strategie

Budoucnost strojírenství leží v hybridním modelu: Kritická výrobní data a řízení linek zůstávají „doma“ (on-premise), zatímco administrativa, analytika velkých dat a šifrované zálohy (určené pro případ nejvyšší nouze) směřují do cloudu. Tento přístup minimalizuje rizika, maximalizuje efektivitu a zajišťuje, že váš podnik zůstane v chodu bez ohledu na to, odkud fouká vítr v kybernetickém či politickém prostoru.

Související články
Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Související články
Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Sedmý díl našeho seriálu upozorňuje, že ideální přístup spočívá v budování komplexního systému řízení bezpečnosti informací. Existují však výjimky v případech, kdy bylo identifikováno akutní nebezpečí. Tím může být útok na data firmy, tedy jejich zašifrování ransomwarem. V podcastu jsou popsány metody zálohování i možná ochrana před napadením jako takovým.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Anketa: Máte svá data v bezpečí?

Máte svá data v bezpečí? Pokud si tím nejste zcela jisti, čtěte dále!

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V pátém podcastu popisuje prof. Smejkal metody hodnocení rizik. Hovoří o hodnocení hrozeb a uvádí jejich příklady, včetně nezbytnosti hrozby a zranitelnosti posuzovat z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu. Zmiňuje též vyhodnocení rizik provedené v rámci tzv. matice následků a pravděpodobností a vysvětluje pojmy jako inherentní, reziduální a cílové riziko.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V druhém podcastu se prof. Vladimír Smejkal zabývá typy trestné činnosti odehrávající se v kyberprostoru. Kdo však jsou pachatelé kybernetické kriminality a jaké jsou jejich motivy? Nejnebezpečnější nejsou hackeři, organizovaný zločin, teroristé či cizí státy, ale zaměstnanci. Ti mají nejsnadnější přístup do IS, nejvíce informací o něm a nejvíce příležitostí.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Ve třetím podcastu nás prof. Smejkal seznámí s faktem, že bezpečnostní opatření nám mohou být uložena zákonem i s tím, že každý subjekt se může vyskytnout z hlediska kybernetické bezpečnosti ve třech stavech: 1. nedotčený KB, 2. opatření provedena, ale neví, zda a jak fungují, 3. trvalý proces fungujícího ISMS (systému řízení bezpečnosti informací). A nejen to…

Zájem hackerů může vyvolat i maličkost

Digitalizace a automatizace kromě výhod přináší i nutnost zavedení nových principů práce s daty. Ta představují v produkci jakékoli firmy zcela novou hodnotu a jejich zneužití může být nepříjemné.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit