Témata
Zdroj: ZonerAI

Kyberbezpečnost v průmyslu: Správné zálohování dat

Na základě informačních a vzdělávacích materiálů zveřejňovaných Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravujeme sérii článků o tom, jak chránit firemní data před hrozbami kybernetických útoků. Jedním z nejdůležitějších opatření, která by každý správce dat měl přijmout, je zálohování dat.

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Reklama

Správné zálohování je preventivní opatření, které pomůže obnovit cenná data nejenom v případě jejich poškození či ztráty následkem kybernetického útoku, ale také tehdy, když dojde k poruše hardwaru nebo jsou-li data ztracena chybou uživatelů. Špatně nastavené zálohování však může mít pro firmu stejné následky jako v případě, že není prováděna záloha žádná.

Triáda kybernetické bezpečnosti. (Zdroj: NÚKIB)

Triáda kyberbezpečnosti

Kyberbezpečnost lze vnímat jakou souhru tří faktorů: zda jsou data přístupná (dostupnost), zda s nimi nebylo manipulováno (integrita) a zda nebyla zpřístupněna někomu, kdo by neměl znát jejich obsah (důvěrnost). Ransomwarový útok cílí především na dostupnost dat – tím, že je zašifruje, data jejich majiteli znepřístupní. Zároveň však útočník může narušit integritu napadených dat (pozměnit jejich obsah), a získá-li k nim přístup, má zpravidla možnost je získat (exfiltrovat) pro sebe nebo pro někoho dalšího a narušit tak i jejich důvěrnost. Úspěšný ransomwarový útok tak kompromituje data na všech úrovních triády. Prostřednictvím správně provedených a funkčních záloh lze dostupnost dat a jejich integritu obnovit, případné škody způsobené ztrátou důvěrnosti však zálohování eliminovat nedokáže.

Základní pravidla pro zálohování

1. Pravidlo 3–2–1
Je třeba vytvořit a udržovat nejméně tři kopie dat – ty musí být uloženy na dvou různých zařízeních, z nichž jedno musí být umístěno fyzicky mimo organizaci (firmu).

2. Neaktivní záloha
Minimálně jedna záloha musí být v jednom okamžiku neaktivní (offline).
V případě záloh uložených v cloudu je třeba důsledně nasadit správu identit a řízení přístupu k těmto zálohám.

3. Obnovitelnost
Musí být připraven plán obnovy dat ze záloh; je nutno pravidelně testovat funkčnost vytvářených online i offline záloh a ověřovat čitelnost a obnovitelnost zálohovaných dat.

4. Pravidelnost
Zálohy je nutno vytvářet pravidelně, a to podle stanoveného plánu.

Reklama
Reklama
Reklama

Tři základní typy záloh: online, offline a vzdálená

Online záloha je dostupná ve firemní síti pro okamžité zálohování a pro případnou obnovu dat z posledního zálohování. V rámci ní lze rozlišovat tzv. zálohu plnou a dále zálohu inkrementální a rozdílovou.

  • Plná záloha. Jelikož její provedení probíhá delší dobu, bývá zpravidla prováděna v době, kdy je provoz firmy na nižší úrovni, např. v nočních hodinách, případně o víkendech. Je vhodné provádět ji minimálně jednou za měsíc.
  • Inkrementální záloha. Dochází k ukládání pouze těch souborů, které se změnily oproti předešlé plné nebo inkrementální záloze. Jedná se o velmi rychlou metodu, jež klade menší nároky na úložný prostor. Lze ji provádět každý den, a to v závislosti na důležitosti zálohovaných dat. K jejich případné obnově je potřeba plná záloha a celý řetězec inkrementálních záloh.
  • Rozdílová záloha. Je podobná záloze inkrementální. Liší se pouze v tom, že oproti plné záloze se vytváří rozdíl a nebere se v potaz žádná jiná záloha, která byla předtím vytvořena. K obnově dat je tak potřeba mít pouze poslední plnou zálohu.

U online záloh je také důležité zmínit pojem „retence dat“ (doba uchování záloh). Jelikož se útočník může v síti pohybovat dny až týdny, je vhodné dobu retence nastavit s ohledem na tuto skutečnost. Pokud bychom tak neučinili, může se stát, že stanice obnovíme do stavu, kdy již byla síť ovládána útočníkem, a problém s ransomwarem by se tak mohl opakovat. Tento parametr se většinou nastavuje na 1, 2, 3 nebo 12 měsíců.

Zásadním krokem pro minimalizaci dopadů ransomwarového útoku je pravidelné bezpečné zálohování a jeho správná implementace. (Zdroj: NÚKIB)

Offline záloha je uložena nejčastěji na offline úložišti, kterým může být externí disk, datové pásky apod. Obnova z takové kopie zabere mnohem více času než obnova z online zálohy a zpravidla se nejedná o poslední verzi, ale o zálohy starší. Z praxe je známo, že to může být měsíc, častěji ale delší doba. Offline zálohu doporučujeme provádět pravidelně, jelikož při nejhorším scénáři se může jednat o poslední záchranu kritických dat instituce.

Vzdálená záloha se fyzicky nachází v jiné lokalitě (offline), případně v cloudovém úložišti. Pokud se rozhodnete takovou zálohu vytvořit, je vhodné ji šifrovat, aby se nepovolané osobě přístup k datům zamezil.

Související články
Kyberbezpečnost v průmyslu: Jak probíhá útok na data

Jednou z úloh Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je šířit osvětu v oblasti kyberbezpečnosti. Úřad informuje odborníky i veřejnost o aktuálních hrozbách, vydává patřičná doporučení, připravuje vzdělávací materiály a pořádá školení pro různé skupiny uživatelů informačních a komunikačních technologií - od dětí po seniory a od běžných uživatelů až po profesionály zodpovědné za bezpečnost dat ve firmách. Na základě těchto materiálů jsme se rozhodli vytvořit sérii článků o ochraně dat před útoky.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Související články
Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Sedmý díl našeho seriálu upozorňuje, že ideální přístup spočívá v budování komplexního systému řízení bezpečnosti informací. Existují však výjimky v případech, kdy bylo identifikováno akutní nebezpečí. Tím může být útok na data firmy, tedy jejich zašifrování ransomwarem. V podcastu jsou popsány metody zálohování i možná ochrana před napadením jako takovým.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Anketa: Máte svá data v bezpečí?

Máte svá data v bezpečí? Pokud si tím nejste zcela jisti, čtěte dále!

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V pátém podcastu popisuje prof. Smejkal metody hodnocení rizik. Hovoří o hodnocení hrozeb a uvádí jejich příklady, včetně nezbytnosti hrozby a zranitelnosti posuzovat z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu. Zmiňuje též vyhodnocení rizik provedené v rámci tzv. matice následků a pravděpodobností a vysvětluje pojmy jako inherentní, reziduální a cílové riziko.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Ve třetím podcastu nás prof. Smejkal seznámí s faktem, že bezpečnostní opatření nám mohou být uložena zákonem i s tím, že každý subjekt se může vyskytnout z hlediska kybernetické bezpečnosti ve třech stavech: 1. nedotčený KB, 2. opatření provedena, ale neví, zda a jak fungují, 3. trvalý proces fungujícího ISMS (systému řízení bezpečnosti informací). A nejen to…

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V druhém podcastu se prof. Vladimír Smejkal zabývá typy trestné činnosti odehrávající se v kyberprostoru. Kdo však jsou pachatelé kybernetické kriminality a jaké jsou jejich motivy? Nejnebezpečnější nejsou hackeři, organizovaný zločin, teroristé či cizí státy, ale zaměstnanci. Ti mají nejsnadnější přístup do IS, nejvíce informací o něm a nejvíce příležitostí.

Zájem hackerů může vyvolat i maličkost

Digitalizace a automatizace kromě výhod přináší i nutnost zavedení nových principů práce s daty. Ta představují v produkci jakékoli firmy zcela novou hodnotu a jejich zneužití může být nepříjemné.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Digitalizace stravenkových systémů

Zaměstnanecké stravování v současné době legislativně podporují vlády 40 zemí světa, přičemž tento systém funguje již přes 50 let. S přicházejícím vývojem technologií se velká část poskytovatelů zaměstnaneckých benefitů rozhodla své produkty digitalizovat.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit