Témata
Foto: archiv Petra Loužeckého

Kyberbezpečnost v průmyslu: Blackout jako reality check

Jsou české firmy připraveny na krizové scénáře? Když se 4. července 2025 v odpoledních hodinách zastavily tramvaje, když přestaly fungovat semafory a lidé nemohli platit kartou ani se dovolat, většina z nás si poprvé naplno uvědomila, jak křehká může být infrastruktura, na které stojí náš každodenní život. Výpadek elektrické energie, který postihl velkou část Česka, včetně Prahy a Středočeského kraje, měl dopad nejen na obyvatele, ale i na stovky firem od výrobních podniků přes logistiku až po nemocnice.

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Reklama

Z technologického pohledu šlo o selhání v přenosové soustavě, jehož prvotní příčinou byl pád fázového vodiče mezi rozvodnami Výškov a Hradec. Výpadek trval 3 až 4,5 hodiny a měl ekonomické dopady v řádu stovek milionů korun. Ale vedle ekonomických ztrát ukázal ještě jednu věc: připravenost firem na krizové scénáře je stále nedostatečná. Možná si vzpomínáte také na nedávný incident z 28. dubna, kdy rozsáhlý blackout ochromil elektrizační soustavy ve Španělsku a Portugalsku a také v části jižní Francie. Tamní výpadek trval místy i desítky hodin.

Svůj pohled experta a komentář k situaci nám poskytl Petr Loužecký, technický ředitel IT společnosti Algotech, která provozuje datová centra v Praze a okolí. (Foto: archiv Petra Loužeckého)

Připravenost není náklad, ale investice

Digitální transformace českých firem postupuje rychle, jenže s rostoucí závislostí na technologiích roste i riziko. Mnoho podniků investuje do moderních řešení, ale zapomíná na základy krizového řízení. Jaké jsou nejčastější chyby? Záložní generátory, které nikdo netestuje pod reálným zatížením. IT infrastruktura umístěná v nevhodných prostorách bez odpovídající ochrany či chlazení. Zálohování dat, které probíhá automaticky, ale jejichž obnova nebyla nikdy ověřena.

Reklama
Reklama
Reklama

Blackout ukázal, že výpadek infrastruktury může přijít nečekaně a že jeho dopady se rychle přenesou na provoz, reputaci i finance. Věřím, že právě nyní je správný čas, aby firmy provedly audit své odolnosti, ať už jde o napájení, cloudové služby, zálohy, nebo školení zaměstnanců. Investice do připravenosti není zbytečný náklad, je to ochrana před ztrátami, které se jinak vrátí ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Kombinace chytré infrastruktury, dobře nastavených procesů a vyškolených týmů je tou nejlepší obranou proti výpadkům. I proti těm, které přijdou bez varování.

Co by měly firmy udělat hned teď?

    1. Záložní napájení jako základ
    Prvním krokem je mít kvalitní záložní napájení. UPS systémy zvládnou překlenout výpadek v minutách, ale pro hodinové nebo delší výpadky jsou nutné dieselové generátory. Měly by být pravidelně testovány a mít dostatek paliva alespoň na několikadenní provoz. V některých případech jsem viděl, že záložní generátor sice byl nainstalován, ale nikdy nebyl otestován v reálném zatížení – a to je recept na průšvih.
    2. Cloud místo serverovny ve sklepě
    Mnoho firem stále provozuje vlastní servery v prostorách, které nejsou klimatizované a fyzicky zabezpečené, a navíc bez dostatečné zálohy. Přitom přechod do cloudu dnes neznamená ztrátu kontroly, ale naopak zajištění dostupnosti. Právě díky záložním napájecím systémům a robustní infrastruktuře fungovala naše datová centra během blackoutu bez jakéhokoliv přerušení.
    3. Business Continuity Planning a krizové scénáře
    Výpadek není otázkou jestli, ale kdy. Proto by každá firma měla mít zpracovaný plán kontinuity provozu (BCP), včetně odpovědností, krizové komunikace, plánů obnovy IT i klíčových procesů. Neméně důležité je plán skutečně testovat, alespoň jednou ročně simulovat výpadek a ověřit, že každý ví, co má dělat.
    4. Zaměstnanci musí vědět, co a jak
    Technologie je jen část rovnice. Druhou částí jsou lidé. Výpadky často přinášejí chaos právě proto, že zaměstnanci nevědí, jak reagovat. Proto doporučujeme pravidelná školení, krizové manuály a jednoduché komunikační kanály mimo běžné sítě, např. alternativní e-maily, telefonní stromy nebo nouzová připojení. 
    5. Zálohování dat nestačí, důležitá je i obnova
    Řada firem sice svoje data zálohuje, ale nikdy netestovala jejich obnovu. Výsledek? V kritickém momentu zjistí, že data jsou sice někde uložena, ale jejich obnova trvá hodiny, nebo dokonce selže. Proto s klienty vždy nastavujeme nejen zálohovací strategie, ale i pravidelné testy obnovitelnosti, tzv. restore tests. Bez nich je záloha jen iluze bezpečí.

Páteční výpadek byl jen ochutnávkou toho, co nás může v budoucnu čekat. Digitalizace nezastavitelně pokračuje, elektrizační sítě jsou stále více zatíženy a klimatické změny přinášejí nepředvídatelné situace. České firmy se nacházejí na křižovatce a buď si přiznají, že spoléhání na štěstí už nestačí, nebo riskují, že příští krize je zasáhne nepřipravené. Investice do odolnosti není luxus, ale nutnost. Kdo to pochopí dřív, bude mít náskok.


Kyberbezpečnost v průmyslu: Správné zálohování dat

Na základě informačních a vzdělávacích materiálů zveřejňovaných Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravujeme sérii článků o tom, jak chránit firemní data před hrozbami kybernetických útoků. Jedním z nejdůležitějších opatření, která by každý správce dat měl přijmout, je zálohování dat.

Související články
Průmysl a jeho lidé: Jistota, že práce má smysl

V dnešní době jen velmi málo firem disponuje takovým počtem lidí s konkrétní odborností, který potřebuje. Situaci se snaží řešit různými cestami. V našem seriálu se ptáme HR odborníků na zkušenosti s problémem, jak takové lidi získat a jak je udržet. O své názory se s námi podělil Josef Pavlis, HR ředitel společnosti Algotech.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Související články
Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Ve třetím podcastu nás prof. Smejkal seznámí s faktem, že bezpečnostní opatření nám mohou být uložena zákonem i s tím, že každý subjekt se může vyskytnout z hlediska kybernetické bezpečnosti ve třech stavech: 1. nedotčený KB, 2. opatření provedena, ale neví, zda a jak fungují, 3. trvalý proces fungujícího ISMS (systému řízení bezpečnosti informací). A nejen to…

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zájem hackerů může vyvolat i maličkost

Digitalizace a automatizace kromě výhod přináší i nutnost zavedení nových principů práce s daty. Ta představují v produkci jakékoli firmy zcela novou hodnotu a jejich zneužití může být nepříjemné.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

Blockchain je veřejný

Česká republika - na rozdíl od většiny světa - má k dispozici veřejný blockchain. Nebo přesněji: veřejný blockchain, který je dostupný celému světu, vznikl v České republice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit