Témata
Zdroj: Algotech

Kyberbezpečnost v průmyslu: Kyberútoky mohou ochromit dopravu

Kyberútok v dopravě už neznamená jen únik dat, ale i reálné zastavení provozu. Z digitálního problému se tak stalo strategické riziko, které může ochromit logistiku, vyřadit infrastrukturu a ohrozit samotné fungování firmy. Kybernetická bezpečnost se tak stává jedním z klíčových pilířů byznysu.

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Reklama

Ještě donedávna byla kybernetická bezpečnost v dopravě vnímána čistě jako IT disciplína, tedy jako něco, co řeší „ti dole“: správci sítí, administrátoři nebo dodavatelé softwaru. Dnes už je však tahle představa nebezpečně zastaralá. Digitální systémy se totiž přesunuly z kanceláří přímo do provozu a objevují se nová rizika. Útok už tak neznamená „pouhý“ únik dat, ale i odstavenou flotilu, výpadek letiště nebo blokovanou dálnici.

Dopravní firmy jako pojízdná datacentra

Dopravní firmy už neřídí obyčejná vozidla, ale celá pojízdná datacentra. GPS jednotky, kamerové systémy, IoT senzory i cloudové platformy vytvářejí komplexní digitální ekosystém, který je propojený, efektivní a z pohledu útočníka plný vstupních bodů. Riziko přitom nespočívá jen v krádeži dat, ale především v manipulaci s nimi.

Spoofing GPS může změnit trasu vozidla, krádež kamerového streamu zase dokáže skrýt incident a manipulace s daty ze senzorů může zásadně ovlivnit vyhodnocení nehody či pojistné události. Výsledkem je situace, kdy se realita provozu začne rozpadat, aniž by si toho firma v první chvíli vůbec všimla.

Petr Loužecký, technický ředitel působící ve společnosti Algotech, ve svých přednáškách upozorňuje na reálné dopady kybernetických útoků. (Zdroj: Algotech)

Kyberútoky mají reálné dopady

Hranice mezi IT a provozními technologiemi se stírá. Kyberútok se tak přímo promítá do fyzického světa. Praxe navíc ukazuje, že nejde o hypotetické scénáře. V námořní dopravě dokázal hacker zmanipulovat směr ropných tankerů pomocí kompromitovaného přístupu k navigaci, v silniční dopravě se objevují případy dálkového „únosu“ kamionů bez fyzické přítomnosti řidiče a letiště v Evropě i Asii čelila útokům na odbavovací systémy, vedoucím k masivním provozním výpadkům a k chaosu mezi cestujícími.

Konkrétním příkladem může být ransomwarový útok na americkou společnost Colonial Pipeline z roku 2021, který kromě ztráty dat vedl i k odstavení klíčové infrastruktury a k panice na trhu s pohonnými hmotami. Útoky na železniční a informační systémy řeší například i Německo. Útočníci v současnosti cílí vedle informací zejména na kontinuitu provozu, která má pro firmy nejvyšší hodnotu.

Nejslabší článek? Člověk a dodavatelé

Technologie často nejsou nejslabším článkem, tím bývá kombinace lidského faktoru a dodavatelského řetězce. Extrémní případ z praxe ukazuje logistickou firmu se 158letou historií, která zkrachovala po ransomwarovém útoku. Firma nedokázala zaplatit útočníkům požadovanou částku, došlo tak ke kolapsu systému, ztrátě veškerých dat a 700 lidí přišlo o zaměstnání. Vstupním bodem přitom bylo jediné slabé heslo zaměstnance, které útočníkům otevřelo dveře do celého systému.

Reklama
Reklama
Reklama

Ještě větší riziko ale mnohdy představují dodavatelé, protože telematika, cloudové služby, software či outsourcing vytvářejí síť závislostí. V takovém prostředí může být každý článek potenciální vstupní branou pro útok a přesně z tohoto důvodu se bezpečnost nezaměřuje jen na firmu samotnou, ale na celý její ekosystém.

NIS2: odpovědnost končí u managementu

Nová legislativa, vycházející ze směrnice NIS2, přináší zásadní změnu: odpovědnost už nelze delegovat na IT oddělení. Management musí aktivně řídit kybernetická rizika, systematicky kontrolovat dodavatele a zároveň zajistit, aby zaměstnanci byli pravidelně školeni a procesy skutečně fungovaly i v praxi, nejen na papíře. Doprava navíc spadá mezi kritickou infrastrukturu, což znamená přísnější režim. Firmy mají povinnost registrace u NÚKIB a musí dodržovat jasně definované lhůty pro hlášení incidentů. Kybernetická bezpečnost se tak stává součástí strategického řízení firmy, podobně jako finance nebo samotný provoz.

Cloud vs. „všechno pod kontrolou“

Jedním z častých omylů je přesvědčení, že je bezpečnější mít vše pod vlastní kontrolou. Lokální infrastruktura ale často naráží na své limity: typicky jde o opožděné aktualizace, nedostatek kvalifikovaných odborníků nebo existenci jednoho kritického bodu selhání, který může vyřadit celý systém. Naopak správně nastavený cloud nabízí průběžné aktualizace, vysokou míru redundance i nepřetržitý dohled. Rozhodující proto není samotná technologie, ale způsob jejího řízení.

Reklama

Náklad, nebo dobrá investice?

Kybernetická bezpečnost je stále často vnímána jako nutný náklad. Ve skutečnosti však jde o pojištění kontinuity provozu. Každá hodina výpadku totiž znamená přímé finanční ztráty, poškození reputace, narušení vztahů se zákazníky i obchodními partnery a v extrémních případech i úplný konec firmy. Proto dává smysl tento jednoduchý princip: prevence je levnější než řešení následků.

Z pohledu vedení firem je tedy klíčové pochopit, že nejde o IT, ale o samotný provoz. Kyberútok už neohrožuje jen servery, ale i schopnost firmy fungovat. Odpovědnost nelze delegovat a dodavatelský řetězec se stává jedním z nejkritičtějších faktorů bezpečnosti. Doprava byla vždy symbolem pohybu a platí, že ten největší problém nastává ve chvíli, kdy se všechno zastaví. A právě to je dnes pro kybernetickou bezpečnost zásadní.


Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Vydání #7,8
Kód článku: 260738
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Servis / Bezpečnost
Související články
Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Související články
Kyberbezpečnost v průmyslu: Blackout jako reality check

Jsou české firmy připraveny na krizové scénáře? Když se 4. července 2025 v odpoledních hodinách zastavily tramvaje, když přestaly fungovat semafory a lidé nemohli platit kartou ani se dovolat, většina z nás si poprvé naplno uvědomila, jak křehká může být infrastruktura, na které stojí náš každodenní život. Výpadek elektrické energie, který postihl velkou část Česka, včetně Prahy a Středočeského kraje, měl dopad nejen na obyvatele, ale i na stovky firem od výrobních podniků přes logistiku až po nemocnice.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Používáte bezpečné AI nástroje?

Vývoj umělé inteligence (AI) nabírá na obrátkách. S rostoucím rozmachem této technologie však vyvstává zásadní otázka: Jak zajistit, aby AI byla nejen inovativní, ale také bezpečná? Zeptali jsme se Vojtěcha Černého, ředitele firmy Algotech v oblasti inovací a odborníka na problematiku AI. Černý je absolventem oboru umělé inteligence na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde nyní také vyučuje.

Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Kyberbezpečnost v průmyslu: Potřebujete zálohu, monitoring a plán B

Odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Loužecký je technickým ředitelem ve společnosti Algotech, kde má na starosti také cloudové služby. Hovořili jsme s ním o přístupu průmyslových firem k ochraně dat před kybernetickými hrozbami a o službách, které firmám pomáhají bezpečnost dat zajistit.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Zájem hackerů může vyvolat i maličkost

Digitalizace a automatizace kromě výhod přináší i nutnost zavedení nových principů práce s daty. Ta představují v produkci jakékoli firmy zcela novou hodnotu a jejich zneužití může být nepříjemné.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Co přinese rok 2024 v oblasti automatizace?

Řada otřesů v posledních několika letech předznamenala novou éru zvýšených geopolitických a ekonomických rizik. Výrobci jsou nuceni k tomu, aby do obchodních modelů začlenili odolnost a flexibilitu a aby přehodnotili globální dodavatelské řetězce a vztahy. Zároveň stoupá tlak na začlenění principů ESG do rozhodování o provozu (tato zkratka z anglických slov environment, social a governance označuje vliv firmy na životní prostředí, pracovní podmínky ve firmě a její vliv na společnost, celkové fungování firmy uvnitř i navenek a její transparentnost).

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit