Témata
Zdroj: Gemini

Kyberbezpečnost v průmyslu: Firemní data v mobilním zařízení

Nová doba si žádá nové přístupy. Firemní procesy, včetně výroby, jsou digitalizovány a propojeny a odpovědní pracovníci k nim mají nepřetržitý přístup. Prostřednictvím propojených informačních (nebo dokonce řídicích) systémů a komunikačních technologií se tak citlivá firemní data často ocitají i v těch zařízeních, která firma nedokáže ohlídat. To s sebou přináší rizika, jimiž je třeba se vážně zabývat.

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Karel Galuška

Expert kybernetické bezpečnosti ve společnosti T-Mobile

Reklama

Co se týče bezpečnostních rizik vzdáleného přístupu k firemním datům a informačním nebo řídicím systémům z těch mobilních zařízení, která firma nemá úplně pod kontrolou, nastávají dvě základní situace:

1. Zaměstnanec

Jde o zaměstnance, který často přistupuje k firemním zdrojům a jemuž firma umožňuje využívat jeho vlastní zařízení, nebo kterému naopak umožňuje používat firemní zařízení zároveň pro soukromé účely. V tomto případě je vhodné, aby firma určitou kontrolu nad zařízením (se souhlasem zaměstnance) měla. Jsou k dispozici osvědčené přístupy a technologie, jak dané zařízení do rozumné míry zabezpečit, aniž by bylo narušeno soukromí jeho uživatele.

Karel Galuška, expert kybernetické bezpečnosti ve společnosti T-Mobile (Zdroj: T-Mobile)

2. Dodavatel

Jde o dodavatele, který přistupuje do firemní sítě nepravidelně, např. za účelem údržby nějaké technologie, a jehož dotčené zařízení daná organizace nemůže nijak ovlivnit. Pak musí být bezpečnostní opatření realizována na úrovní firemní sítě.

Rizika jsou reálná

Obě tyto situace představují bezpečnostní riziko, které útočníci reálně využívají jako vstupní bod pro napadávání firemních sítí. Je tedy vhodné učinit opatření, která související rizika sníží. Častá je situace, kdy servisní technik má v mobilu či v soukromém notebooku přístup k e-mailu a zároveň přes klasickou VPN vidí do výrobní sítě. Útočník pak může například přes jeho infikovaný telefon na dálku zastavit linku, zašifrovat servery nebo přenastavit stroje. Stává se i to, že z napadeného zařízení dodavatele útočník získá přístupové údaje do různých sítí zákazníků. Totéž platí pro takové firemní zařízení, které zaměstnanec využívá k soukromým účelům a do něhož může instalovat různé aplikace.

Reklama
Reklama
Reklama

Nástroje na ochranu

V případě zařízení využívaného pro soukromé účely, které má zároveň přístup k firemním zdrojům, je vhodné určitý stupeň kontroly mít. Systémy EMM (enterprise management mobility) či systémy označované zkratkou MDM (mobile device management) poskytují firemnímu správci nástroje, jak zařízení nakonfigurovat, aby jeho používání bylo bezpečné, např. možnost vynutit uzamčení takového zařízení při neaktivitě a jeho odemykání podmínit zadáním hesla. Zároveň lze v zařízení vymezit prostor pro firemní aplikace a data, které jsou pod kontrolou organizace, a na druhé straně vyhradit prostor, který je zcela soukromý. Systém MDM nejen poskytuje bezpečnost, ale také zvyšuje efektivitu a snižuje náklady na správu, protože umožňuje nastavení zařízení automatizovat. Poskytuje také okamžitý přehled o stavu firemní flotily zařízení a např. umožňuje smazání firemních dat, pokud uživatel zařízení ztratí. Systémy EMM/MDM bývají často poskytovány jako služba (SaaS) z cloudu, a to i mobilními operátory. Společnost T-Mobile tyto služby dokonce nabízí jako součást mobilního tarifu pro firemní zákazníky a umožňuje nasazení takového zařízení plně automatizovat. Například když zákazník zakoupí mobilní telefon, pak – využívá-li i službu MDM – lze zajistit, aby se telefon po vybalení z krabičky a prvním zapnutí automaticky nakonfiguroval podle požadavků firmy a zařadil se do firemní správy, a to včetně instalace požadovaných aplikací.

Vzdálený přístup k firemním systémům z mobilních zařízení přináší rizika a ta je třeba eliminovat. (Zdroj: Gemini)

Kontrola přístupu z cizích zařízení

V druhém případě, například u externích dodavatelů, kdy organizace nemá žádnou možnost stav zařízení ovlivnit, je třeba implementovat některý se systémů PAM (privileged access management), které umožňují řídit celý životní cyklus přístupu dodavatelů: od udělování oprávnění přes autentizaci uživatele, řízení a nahrávaní sessions až po audit aktivit dodavatele. Zásadní je přidělovat nejnižší možná oprávnění, jež pro požadovanou činnost dostačují.

Klasická VPN nestačí

Dnes už překonaný a z pohledu bezpečnosti diskutabilní je koncept klasické VPN, kdy má uživatel po přihlášení přístup do celé sítě. Nutný je přechod na princip Zero Trust (ZTNA): Systém ve spojení s MDM před připojením zkontroluje, zda je zařízení aktualizované, zabezpečené a zda např. domácí notebook není infikovaný, a následně uživatele pustí jen do konkrétní aplikace (např. ERP), nikam jinam. Mobilní operátor může nabídnout i další služby zvyšující bezpečnost zařízení a chránící jej před napadením z internetu. Například operátor T-Mobile nově zavedl službu Inline Security, která firemní uživatele chrání před kybernetickými hrozbami, jako jsou phishing, malware či botnetové sítě.

Nutná je analýza rizik

Před výběrem konkrétních opatření by každá organizace měla provést analýzu bezpečnostních rizik a opatření pak cílit tak, aby se relevantní rizika ekonomicky a smysluplně zmírnila. Pro organizace, které se musí povinně řídit zákonem o kybernetické bezpečnosti, je tento přístup ostatně mandatorní. Také je vhodné připomenout, že zákon přenáší odpovědnost na vrcholové vedení a statutární orgány, které musí schvalovat bezpečnostní politiku a zajistit potřebné zdroje pro plnění zákonných povinností. Členové orgánů jsou za to osobně odpovědní a sankcí může být i dočasný zákaz výkonu funkce.


Umístění expozice firmy T-Mobile na MSV 2026: 
pavilon F, stánek 200


Kyberbezpečnost v průmyslu: Kyberútoky mohou ochromit dopravu

Kyberútok v dopravě už neznamená jen únik dat, ale i reálné zastavení provozu. Z digitálního problému se tak stalo strategické riziko, které může ochromit logistiku, vyřadit infrastrukturu a ohrozit samotné fungování firmy. Kybernetická bezpečnost se tak stává jedním z klíčových pilířů byznysu.

Související články
Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Pravděpodobně nikdo z nás nesouhlasí s prostoduchým vyjádřením jednoho z bývalých ministrů vnitra ČR, že jej každý může odposlouchávat, protože on nic špatného nedělá. Naopak. Informace jsou dnes jednou z nejcennějších komodit, a chceme-li přežít ve stále ostřejší konkurenci a současně utajit svá citlivá data (obchodní tajemství, osobní údaje apod.), musíme tak činit soustavně, systematicky a na odpovídající odborné úrovni.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Sedmý díl našeho seriálu upozorňuje, že ideální přístup spočívá v budování komplexního systému řízení bezpečnosti informací. Existují však výjimky v případech, kdy bylo identifikováno akutní nebezpečí. Tím může být útok na data firmy, tedy jejich zašifrování ransomwarem. V podcastu jsou popsány metody zálohování i možná ochrana před napadením jako takovým.

Anketa: Máte svá data v bezpečí?

Máte svá data v bezpečí? Pokud si tím nejste zcela jisti, čtěte dále!

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V pátém podcastu popisuje prof. Smejkal metody hodnocení rizik. Hovoří o hodnocení hrozeb a uvádí jejich příklady, včetně nezbytnosti hrozby a zranitelnosti posuzovat z hlediska pravděpodobnosti jejich výskytu. Zmiňuje též vyhodnocení rizik provedené v rámci tzv. matice následků a pravděpodobností a vysvětluje pojmy jako inherentní, reziduální a cílové riziko.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Ve třetím podcastu nás prof. Smejkal seznámí s faktem, že bezpečnostní opatření nám mohou být uložena zákonem i s tím, že každý subjekt se může vyskytnout z hlediska kybernetické bezpečnosti ve třech stavech: 1. nedotčený KB, 2. opatření provedena, ale neví, zda a jak fungují, 3. trvalý proces fungujícího ISMS (systému řízení bezpečnosti informací). A nejen to…

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

V druhém podcastu se prof. Vladimír Smejkal zabývá typy trestné činnosti odehrávající se v kyberprostoru. Kdo však jsou pachatelé kybernetické kriminality a jaké jsou jejich motivy? Nejnebezpečnější nejsou hackeři, organizovaný zločin, teroristé či cizí státy, ale zaměstnanci. Ti mají nejsnadnější přístup do IS, nejvíce informací o něm a nejvíce příležitostí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit