Témata
Zdroj: Algotech

Kyberbezpečnost v průmyslu: Potřebujete zálohu, monitoring a plán B

Odborník na kybernetickou bezpečnost Petr Loužecký je technickým ředitelem ve společnosti Algotech, kde má na starosti také cloudové služby. Hovořili jsme s ním o přístupu průmyslových firem k ochraně dat před kybernetickými hrozbami a o službách, které firmám pomáhají bezpečnost dat zajistit.

Tento článek je součástí seriálu:
Kyberbezpečnost v průmyslu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

MM: Pozorujete nějaké významné změny ohledně bezpečnosti firemních dat, například v souvislosti s vývojem bezpečnostní situace ve světě, s rozvojem umělé inteligence nebo s incidenty, jakým byl červencový masivní výpadek elektrického napájení?

P. Loužecký: Určitě ano. Dřív firmy řešily hlavně to, „aby fungoval e-mail a účetnictví“. Dnes se ptají: „Co když zítra někdo odstaví celou síť nebo ukradne data nebo zastaví výrobu?“ Dnes se útočí nejen náhodně, ale i cíleně v rámci konkurenčního boje, případně s ohledem na geopolitickou situaci.

Kyberútoky, AI a výpadky energií ukazují, že bezpečnost není jen o IT, ale také o byznysové kontinuitě a komplexním plánu. Já říkám – kdo má dneska zálohu, monitoring a plán B, ten spí klidně. Kdo je nemá, ten doufá, aby se nic nestalo. A doufat, to není strategie.

MM: Jaké jsou největší specifické kybernetické hrozby, kterým dnes výrobní podniky čelí?

P. Loužecký: U výrobních podniků je situace hodně specifická. Nejde jen o servery nebo kancelářské IT, ale hlavně o stroje a technologie, které často běží na starších systémech a nejsou stavěné na dnešní úroveň propojení. Tím se stávají ideálním terčem. Velkým rizikem jsou útoky na průmyslové řídicí systémy i dnes „běžný“ ransomware, který dokáže zastavit celou výrobu, a také útoky na dodavatelský řetězec, jejichž prostřednictvím se útočník dostane dovnitř.

„Lidský faktor je pořád ta největší zranitelnost,“ říká Petr Loužecký, technický ředitel ve společnosti Algotech. (Zdroj: Algotech)

Velkým problémem je i lidský faktor – zaměstnanec, který otevře špatný e-mail nebo připojí neprověřený USB disk, dokáže spustit lavinu problémů. Výroba je dnes propojená, automatizovaná a pod tlakem efektivity. To je skvělé pro byznys, ale zároveň to znamená, že jakýkoli výpadek může mít okamžitý dopad na produkci i na finance. Proto dnes firmy čím dál víc řeší kybernetickou bezpečnost stejně vážně jako tu fyzickou – a to je dobře.

MM: Mění se nějak ve světle těchto změn povědomí průmyslových podniků o kritické infrastruktuře a krizových scénářích a mění se jejich požadavky na cloudové služby, které vaše firma podnikům nabízí?

P. Loužecký: Dost zásadně. Ještě před pár lety byla firemní „kritická infrastruktura“ pro většinu firem něco, co se týkalo jen energetiky nebo státní správy. Dnes už i běžný výrobní podnik ví, že pokud stojí výroba, nejde jen o ztrátu pár hodin, ale o reálné ohrožení celé firmy. Vidíme, že firmy začínají mnohem víc plánovat krizové scénáře – od výpadku dodavatele přes kyberútok až po fyzické selhání infrastruktury. Zároveň se výrazně mění požadavky na cloud: podniky už nehledají „levný server“, ale chtějí bezpečný, geograficky oddělený provoz, monitoring 24/7 a garanci obnovy provozu v minutách, ne ve dnech. U nás v Algotechu na to reagujeme kombinací vlastních datových center v České republice, certifikací ISO 27001:2023, službami SOC (bezpečnostního operačního centra – pozn. red.) a také tím, že nabízíme cloud šitý na míru konkrétním provozům – třeba výrobním linkám, které musí běžet nepřetržitě. Jednoduše řečeno: Firmy už neřeší jen to, kde běží jejich IT, ale i to, jestli IT poběží i zítra, když se něco stane. A to je správná změna myšlení.

MM: Jak na tyto změny reagujete?

P. Loužecký: Neustále se upravuje portfolio produktů a služeb, aby odrážely potřeby zákazníků a aby dobře reagovaly na současné hrozby, v neposlední řadě také na nové zákony, například na nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

MM: Důležitým úkolem pro mnoho průmyslových firem je implementace požadavků směrnice NIS2. Co je z vašeho pohledu hlavní bariéra, kterou přitom firmy musí překonat, a jak v tom svým zákazníkům můžete pomoci?

P. Loužecký: Největší bariérou není technika, ale pochopení rozsahu a zodpovědnosti. Mnoho firem si pořád myslí, že NIS2 (a potažmo nový zákon o kybernetické bezpečnosti) se týká jen IT, firewallů a antivirů. Ale ve skutečnosti jde o řízení rizik napříč celou organizací – od vedení přes procesy až po dodavatelský řetězec. To bývá ten největší šok: Nestačí totiž koupit nový software, ale je potřeba změnit přístup a myšlení. Musíme pojmenovat, co nám hrozí, co chráníme a jakou to má cenu.

Reklama
Reklama
Reklama

V Algotechu pomáháme firmám projít celý proces krok za krokem – od analýzy aktuálního stavu přes zpracování GAP analýzy (analýzy souladu – pozn. red.) vůči NIS2 a novému zákonu o kybernetické bezpečnosti až po návrh konkrétních opatření, dokumentace a školení. Zároveň nabízíme technické zajištění – SOC, EDR (endpoint detection and response – bezpečnostní systém, který monitoruje koncová zařízení a chrání je proti kybernetickým útokům – pozn. red.), log management, zálohování a cloudové prostředí s certifikací ISO 27001:2023. Cílem není jen „splnit legislativu“, ale mít skutečně odolnou infrastrukturu, která firmu ochrání především v praxi, nejen na papíře.

MM: Jedním z klíčových prvků ochrany dat je jejich zálohování. Jakou strategii zálohování dat doporučuje Algotech průmyslovým firmám a jakou roli v tom hraje záloha firemních dat do cloudu?

P. Loužecký: Zálohování je často podceňováno, dokud se něco nestane. A pak se ukáže, že právě to je poslední záchranná síť. Naší zásadou je držet se pravidla 3-2-1, tedy mít tři kopie dat uložené na dvou různých médiích, z toho alespoň jednu mimo vlastní lokalitu. To znamená, že kromě lokální zálohy doporučujeme mít i zálohu v cloudu, ideálně v odděleném datacentru, které není propojeno s produkční sítí. V Algotechu používáme certifikovaná datová centra, umístěná výhradně v České republice, a kombinujeme zálohování s automatickým ověřováním integrity dat a s možností rychlé obnovy. Firmy tak mají jistotu, že když se něco stane – ransomwarový útok, výpadek, lidská chyba –, mají kam sáhnout a provoz běží dál. Záloha do cloudu není jen „kopie souborů“, ale součást celkové strategie odolnosti firmy.

MM: Podle jakých kritérií by měl výrobní podnik vybírat poskytovatele cloudových služeb?

P. Loužecký: Výrobní podnik by měl v první řadě vybírat partnera, nejen prostor na serveru. Cloud dnes nabízí relativně hodně firem, ale klíčové je, kdo za ním stojí, kde běží data a jaké má poskytovatel zkušenosti s průmyslovým provozem.

Základní kritéria jsou podle mě tři:

  1. bezpečnost a certifikace – poskytovatel by měl mít minimálně ISO 27001:2023 a jasně doložené procesy řízení bezpečnosti;
  2. lokalita dat – průmyslové podniky často chtějí mít data v České republice, aby data podléhala našim zákonům a nebyla závislá na zahraniční infrastruktuře;
  3. podpora a reakční doba – když stojí výroba, nestačí napsat ticket do anonymního helpdesku. Potřebujete tým, který vás zná a reaguje okamžitě, ideálně 24/7.

My v Algotechu se snažíme o to, nabídnout český, bezpečný a dostupný cloud, který má nejen technické parametry, ale i lidský přístup a reálnou odpovědnost. Cloud je totiž fajn technologie, ale v krizi rozhoduje, jestli máte na druhé straně někoho, kdo to opravdu dokáže vzít do ruky.

MM: Nabídka cloudových řešení společnosti Algotech zahrnuje garanci vysoké dostupnosti dat. Jaké mechanismy a technologie využíváte pro dosažení vysoké spolehlivosti a odolnosti cloudové infrastruktury, na které běží virtuální servery a aplikace zákazníků?

P. Loužecký: Základem naší filozofie je, že vysoká dostupnost není marketingový pojem, ale technický závazek. Nejdůležitější je ochránit data. Naše cloudová infrastruktura stojí na třech nezávislých datových centrech v České republice, která jsou geograficky oddělena a propojena redundantními optickými trasami a mají nezávislé napájení i konektivitu.

Dále využíváme synchronní replikaci dat, zálohování do odděleného úložiště, pravidelné testy obnovy a samozřejmě monitoring 24/7, zajišťovaný naším týmem SOC. Každý klíčový prvek – napájení, síť, úložiště, servery – je minimálně zdvojený, často i vícenásobně. Z pohledu zákazníka to znamená, že jeho systémy běží stabilně i v případě poruchy, výpadku napájení nebo v nejhorším i v případě útoku. A právě to je podle mě opravdová hodnota cloudu – když se něco pokazí, zákazník o tom vůbec neví.

MM: V dnešní době roste role umělé inteligence v průmyslu. Jakým způsobem integrujete AI do svých bezpečnostních řešení nebo do monitoringu ICT infrastruktury, abyste zákazníkům pomohli proaktivně detekovat kybernetické hrozby a reagovat na ně?

P. Loužecký: Umělá inteligence už dnes není žádné sci-fi, ale praktický nástroj, který nám pomáhá chránit data i provoz zákazníků v reálném čase. AI dokáže rozpoznat vzorce chování, které naznačují útok nebo anomálii, i když klasické systémy ještě nic nehlásí. Například upozorní na neobvyklý přístup z konkrétní lokality, změny práv uživatele nebo podezřelé přenosy dat.

MM: V rámci kyberbezpečnosti nabízíte také penetrační a phishingové testy. Zkušenost ukazuje, že útoky často zneužívají lidský faktor. Jaké výsledky tyto testy zpravidla přinášejí a jaká opatření na základě těchto výsledků zákazníkům doporučujete a pomáháte realizovat?

P. Loužecký: Je to tak – lidský faktor je pořád ta největší zranitelnost (bohužel). Naše penetrační a phishingové testy často ukazují, že i ve firmách s výborným technickým zabezpečením dokáže jedno nepozorné kliknutí otevřít cestu útočníkům. A nejde o neodbornost zaměstnanců, spíš o to, že v běžném provozu se nikdo nezastaví a neověří, co mu právě přišlo do e-mailu.

Reklama

Typickým výsledkem testu je, že zhruba 25–35 % lidí klikne na podvržený odkaz, a že 5–10 % dokonce zadá své přihlašovací údaje. To jasně ukazuje, že technologie samy o sobě nestačí. Na základě těchto testů firmám doporučujeme především pravidelná školení a simulace phishingu, aby se zaměstnanci naučili rozpoznávat rizikové situace. Dále zavádíme vícefaktorové ověřování řízení a monitoring přihlášení a změn oprávnění. Velký přínos má i to, že se testy opakují – firmy tak vidí, že se jejich lidé postupně zlepšují. My jim pomáháme nejen s testováním, ale i s nastavením procesů a technologií, které dělají bezpečnost přirozenou součástí každodenní práce.

MM: Kybernetických útoků přibývá a nikdo není v bezpečí. Jaké tři nejdůležitější a nejrychlejší kroky pro zvýšení kybernetické odolnosti byste poradil menší nebo střední průmyslové firmě, která nemá rozsáhlé IT oddělení?

P. Loužecký: Dnes už si nikdo nemůže říct „nás se to netýká“. A přitom většina firem může výrazně zvýšit svoji odolnost i bez velkých investic, jen tím, že udělá pár klíčových kroků správně. Z mého pohledu jsou nejdůležitější tyto tři:

  1. nastavte procesy týkající se dat a osobních údajů, identifikujte, co je pro vás cenné a důležité;
  2. zálohujte a ověřujte, že záloha opravdu funguje;
  3. školte lidi.

Tyto tři kroky udělají 80 % efektu za 20 % nákladů. A pokud firma potřebuje víc, pak už může navázat monitoringem, detekcí útoků nebo externím dohledem – třeba právě prostřednictvím služeb, které nabízíme my v Algotechu.

Vydání #11
Kód článku: 251118
Datum: 12. 11. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Kyberbezpečnost v průmyslu: Blackout jako reality check

Jsou české firmy připraveny na krizové scénáře? Když se 4. července 2025 v odpoledních hodinách zastavily tramvaje, když přestaly fungovat semafory a lidé nemohli platit kartou ani se dovolat, většina z nás si poprvé naplno uvědomila, jak křehká může být infrastruktura, na které stojí náš každodenní život. Výpadek elektrické energie, který postihl velkou část Česka, včetně Prahy a Středočeského kraje, měl dopad nejen na obyvatele, ale i na stovky firem od výrobních podniků přes logistiku až po nemocnice.

Používáte bezpečné AI nástroje?

Vývoj umělé inteligence (AI) nabírá na obrátkách. S rostoucím rozmachem této technologie však vyvstává zásadní otázka: Jak zajistit, aby AI byla nejen inovativní, ale také bezpečná? Zeptali jsme se Vojtěcha Černého, ředitele firmy Algotech v oblasti inovací a odborníka na problematiku AI. Černý je absolventem oboru umělé inteligence na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde nyní také vyučuje.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Kyberbezpečnost v průmyslu: Mít data v cloudu, nebo doma pod zámkem?

V roce 2026 už není otázkou, zda výrobu digitalizovat, ale jak zajistit, aby digitální srdce výrobního podniku - jeho data - zůstalo v bezpečí a dostupné i v dobách geopolitické nestability. Pro strojírenské firmy, které tvoří páteř české ekonomiky, se rozhodování mezi cloudem a vlastním serverem (on-premise) posunulo z úrovně "IT nákladů" na úroveň "strategické kontinuity výroby".

Trendy v logistice a dopravě pro rok 2026

Logistika v tomto období vstupuje do pokročilé fáze technologického rozvoje, kde se digitalizace a automatizace stávají běžným standardem a jsou integrovány do všech úrovní provozu. Agentura Aspen.pr požádala manažery několika společností o názor na trendy, které letos budou tento obor formovat.

Bezpečnost vašich dat stokrát jinak

Šestý díl našeho seriálu podcastů o kyberbezpečnosti se zabývá okamžikem, kdy obdržíme výsledky analýzy rizik. Na jejich základě se musíme rozhodnout, jak dále postupovat, zejména, zda neexistují nějaká rizika vytvářející maximální stupeň nebezpečí, na které je třeba reagovat okamžitě. Zjištěná rizika musíme konfrontovat s existujícími bezpečnostními opatřeními a zpracovat tzv. benchmark stavu informační bezpečnosti popisující skutečný stav v porovnání s tím, jak by měly být naplněny požadavky dle principů normy ČSN ISO/IEC 27002 nebo ZKB. S podrobnostmi vás opět seznámí profesor Vladimír Smejkal.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit