Témata
Reklama

Zlepšovatelská hnutí českých průmyslových podniků - NVision

„Každý zaměstnanec podniku si musí odpovědět na otázku, čím je podniku užitečný. Aktivně a pozitivně ovlivňovat své okolí, zušlechťovat je, protože životní prostředí takto formované probouzí v lidech velikost. Začíná to pořádkem na pracovním stole, pokračuje pořádkem v dílně, ve výrobní budově, v obytném domě, na ulici, ve městě či obci.“ Tomáš Baťa

I v letošním roce budeme na stránkách MM Průmyslového spektra pravidelně přinášet příběhy zlepšovatelských hnutí v českých průmyslových podnicích. Výše citovaná zásada Tomáše Bati je sice skoro sto let stará, ale podniky se k ní vracejí i dnes. Jakým stylem jsou motivováni zaměstnanci výrobního závodu NVision k aktivnímu ovlivňování svého okolí, popisuje Berislav Čupič.

Reklama
Reklama
Reklama
Berislav Čupič, ředitel výrobního závodu NVision Czech Republic ve Voticích

MM: Jaká je vaše pozice ve společnosti NVision?

B. Čupič: Ve společnosti NVision Czech Republic, a. s., pracuji na pozici ředitele výrobního závodu ve Voticích.

MM: Jak dlouho již v této funkci působíte?

B. Čupič: Jako ředitel pracuji od roku 2006, ale ve společnosti jsem už od roku 1993, kdy jsem začínal jako vývojář.

MM: Co máte na starosti?

B. Čupič: Náš výrobní závod je veden jako odštěpný závod, přičemž jde o jednu ze čtyř obchodních jednotek společnosti NVision. V důsledku toho mám se svým týmem na starosti vše potřebné k zajištění skvělých výsledků závodu, a to včetně stanovení a naplňování strategických cílů a vyhledávání a realizace obchodů. Přestože jsme fakticky soběstační, sdílíme finanční oddělení, HR a back office s ostatními obchodními jednotkami.

MM: Kdy se ve společnosti NVision začala zlepšovatelství věnovat pozornost, kdo byl u jeho zrodu? Co bylo motivací pro jeho založení?

B. Čupič: V roce 2012 jsme začali vyrábět pro automobilový průmysl, a tak jsme v rámci příprav výrobního závodu na tuto velikou změnu zavedli systémový přístup ke zlepšování. Musím se přiznat, že odezva zaměstnanců nebyla moc velká a s ohledem na to, že jsme hodně rychle rostli co do objemu výroby (od roku 2012 jsme tržby znásobili pětkrát), nemohli jsme této velmi důležité oblasti věnovat tolik času, kolik by bylo přiměřené podniku naší velikosti. Nicméně v roce 2016 jsme si dali za úkol „oprášit“ původní systém zlepšování, na jehož základě jsme nakonec vypracovali prakticky úplně nový systém včetně směrnice detailně popisující systém zlepšování.

MM: Mohl byste uvést nějaký příklad zlepšováku z té doby – pro názornost, jak se doba mění?

B. Čupič: Nemyslím si, že se od té doby nějak výrazně změnil způsob uvažování našich zaměstnanců. Návrhy zpravidla přicházejí z oblasti, ve které zaměstnanec pracuje, a týkají se buď zlepšení pracovního prostředí, peče o zaměstnance nebo procesu ve výrobě.

MM: Jak systém zlepšováků u vás ve společnosti funguje?

B. Čupič: Základní pravidla jsou popsána v dokumentaci, která je dostupná i na intranetu společnosti. Snažíme se pravidelně informovat zaměstnance o novinkách v oblasti zlepšování a čtvrtletně odměňovat zaměstnance i za menší změny. Kromě toho pro každé čtvrtletí stanovujeme několik témat, která považujeme za prostor k dalšímu zlepšování.

MM: Kdo a jak může přispívat svými zlepšováky?

B. Čupič: V tomto ohledu nemáme stanovena žádná omezení, takže fakticky se zlepšováky může přijít kdokoliv.

MM: Mají zaměstnanci zájem lámat si nad zlepšováky hlavu? Přicházejí nápady spíše z výroby, nebo z vyšších pozic?

B. Čupič: Snažili jsme se systém zlepšování připravit tak, aby motivoval právě naše zaměstnance, aby přišli s návrhy, které jim nejen ulehčí práci. Významnou motivační roli hraje jistě i finanční odměna.

Většina návrhů přichází od pracovníků z výroby. Naším záměrem bylo motivovat k iniciativě právě řadové pracovníky, neboť oni nejlépe vědí, jaké problémy je potkávají při každodenní práci. Jejich návrhy se také daleko lépe implementují v praxi než nápady přicházející z „vyšších pater“.

MM: Jak probíhá zpracování, hodnocení a uvedení do praxe podaného návrhu?

B. Čupič: Všichni zaměstnanci se zúčastnili krátkého školení, na kterém pro realizaci svého nápadu dostali potřebné informace. Zlepšováky rozdělujeme do tří kategorií: malé změny, zlepšovací návrh bez finančního efektu a zlepšovací návrh s finančním efektem.

Hodnocení malých změn provádí koordinátor procesu zlepšování bodovým systémem, ostatní návrhy řeší komise. V případě zlepšovacích návrhů s finančním efektem se odměna vyplácí logicky až po realizaci a prokázaní případného finančního efektu.

MM: Jaká je motivace, popř. odměna pro nápadité zaměstnance?

B. Čupič: Pro zaměstnance máme finanční hodnocení podle již zmíněné kategorie či úrovně zlepšovacího návrhu. Čtvrtletně odměňujeme finanční poukázkou šest zaměstnanců za malé změny. Fixní částkou určenou na zaplacení školení podle výběru zaměstnance odměňujeme ty, kteří přednesli zlepšovací návrh bez finančního efektu, a finanční částkou, jejíž větší část pracovník dostane v rámci své mzdy a menší na školení podle vlastního výběru, odměňujeme zaměstnance, jejichž zlepšovák byl posouzen jako zlepšovací návrh s finančním efektem.

Ve svých moderních zařízeních Votičtí navrhují, vyrábějí a testují elektronické výrobky pro firmy v různých průmyslových odvětvích, jako je automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, průmyslová automatizace, zdravotnický průmysl, telekomunikace a další.

MM: Jsou všechny nápady opravdu užitečné či věcné? Kolik z podávaných návrhů je zamítnuto? Mohl byste uvést nějaký např. úsměvný zlepšovák, který v praxi uveden nebyl?

B. Čupič: Věřím, že každý zlepšovák je užitečný již tím, že zaměstnanec projeví aktivitu nad rámec své běžné pracovní rutiny, zamyslí se nad něčím novým, zkrátka „dá si tu práci“. Proto žádný z nápadů za úsměvný nebo neužitečný nepovažujeme.

Kromě toho, systém byl zaveden opětovně teprve před nedávnem a pro nějaké statistické vyhodnocení je ještě příliš brzy. Celkově mohu říct, že jsme spokojeni s kvalitou dosavadních návrhů i počtem realizovaných zlepšováků.

MM: Předpokládám, že byste se raději pochlubil nějakým zlepšovákem, který do praxe uveden byl a ušetřil společnosti nemalou finanční částku.

B. Čupič: Jsem velice rád, že koncem roku 2016 jsme již odměnili dva zaměstnance, kteří navrhli dvě významné změny v procesu/technologii výroby, jež nám přinesou značné každoroční úspory v řádech stovek tisíc korun. Věřím, že tento úspěch bude pozitivním signálem i pro ostatní zaměstnance, že se nejedná o ztrátu času a že se opravdu vyplatí přemýšlet mimo zavedené a běžné mantinely postupu práce a výroby. Jsem přesvědčen o tom, že naši zaměstnanci budou přicházet s mnoha novými skvělými nápady, které prospějí našemu závodu i pozvednou pracovního ducha týmu. Ostatně když máte okolo sebe talentované a schopné lidi, stimuluje vás to i v osobním růstu.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji hodně úspěšných zlepšováků.

Eva Buzková

Eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #1,2
Firmy
Související články
Elektronická dvojčata

Slyšíme-li slovo „dvojčata“, představíme si mnohé, od úplně stejných dětiček ve stejných šatičkách až po smutně proslulé newyorské mrakodrapy. Málokdo z nás by si však představil dva malé chlapce – Petra a Pavla Bařinovi – kteří, místo aby běhali za míčem, sedí u stolu a vybaveni stejnými pájkami tvoří různé svíticí nebo hýbací doplňky ke svým hračkám...

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Související články
Česká věda (nejen) pro kosmos

Výroba polovodičových snímačů, radiačních zobrazovacích kamer, vývoj zobrazovacích řešení pro průmyslové a akademické potřeby a mnoho dalšího... Tím vším se zabývá česko-finská společnost Advacam. U jejího zrodu stál Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze, jehož je vlastně spin-off firmou, a také proslulý mezinárodní vědecký ústav CERN. Nejužší možná spolupráce akademické a komerční sféry je zde přítomná doslova na každém kroku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Inovační centrum Eaton rozšiřuje svoje řady

Od června loňského roku sídlí v pořadí již páté inovační centrum nadnárodní společnosti Eaton v nové budově v Roztokách u Prahy. V současné době si s inovacemi v oblasti energetických systémů láme hlavu osmdesát zaměstnanců. A protože být inovativní znamená být konkurenceschopný, projektů přibývá a s nimi i potřeba postupně naplnit kapacitu inovačního centra, která činí 300 zaměstnanců. Udělali jsme rozhovor s manažerem týmu Vehicle Powertrain Luďkem Janíkem, který přibližuje, jak se v inovačním centru pracuje a jaké kolegy by do týmu potřebovali.

Evropa inovuje: Spojené království

Londýnská vláda může inspirovat tu naši v oblasti vědy a výzkumu, v oblasti spolupráce univerzit a podniků, jakož i v transferu akademických výsledků do průmyslových aplikací. V těchto oblastech za Spojeným královstvím v poměrovém hledisku zaostáváme. Pojďme společně nahlédnout pod pokličku inovací made in UK.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Nanovlákenná membrána v oknech ochrání stroje i pracovníky

Zatímco o smogu v ulicích se vedou časté debaty, znečištěný vzduch v interiéru patří k opomíjeným tématům. A to i přesto, že podle Světové zdravotnické organizace stojí život 4,3 milionu lidí ročně a v průmyslových objektech ohrožuje jak zdraví pracovníků, tak samotný provoz. Díky rozvoji moderních technologií nyní interiér účinně ochrání nanovlákenná okenní membrána.

Inženýrská akademie ČR podporuje mezinárodní výzkum

Inženýrská akademie České republiky, z.s. (IA ČR) je organizace sdružující odborníky, jejichž společným zájmem je podpora a rozvoj technických disciplín odrážející technické, ekonomické, sociální, environmentální a kulturní potřeby společnosti. Byla založena v roce 1995 a jedním z jejích hlavních úkolů je rozvíjet a propagovat technické vědy a sbližovat výzkumnou sféru se sférou průmyslovou. Toho dosahují mimo jiné naplňováním cílů projektů, jejichž jsou řešiteli. Jedním z těchto projektů je projekt „Podpora mezinárodní spolupráce v inženýrském výzkumu“ programu EUPRO Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který bude ukončen koncem roku 2016.

Made in Česko - Systém pro ekologickou budoucnost

Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou. To je další původní český projekt, který je důkazem toho, že v našem národě jsou skutečně nadmíru kreativní a inovativní lidé. Autory projektu jsou výzkumníci z ČVUT a odborníci na vytápění budov ze společnosti Regulus. Projekt vznikl za podpory Technologické agentury ČR.

Made in Česko - Aby mohli skutečně žít

O tom, že my Češi máme obrovskou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české produkty. V tomto případě z oblasti, která kombinuje medicínu a moderní technologie. V tomto díle našeho seriálu vám představíme revoluční miniinvazní rostoucí endoprotézu stehenní kosti, která může zajistit kvalitní budoucí život dětským pacientům s kostním tumorem.

Made in Česko - Znovuzrozená kráska

„Prase“ – tak (kupodivu) zněla přezdívka populárního motocyklu Čezeta, který kdo z mládeže koncem 50. a začátkem 60. let minulého století neměl, jako by nežil.

Made in Česko – Vítěz nad infekcí i trápením

„Chytré hlavičky, zlaté ručičky, to jsou čeští inženýři...“ Tak zní slova z opery jednoho našeho nejmenovaného národního velikána. O tom, že my, Češi, máme neuvěřitelnou invenci, nás mohou přesvědčit významné originální české patenty. V tomto případě z oblasti medicíny, kde jedním z nich je unikátní urinární katetr, který vyvinul se svým týmem MUDr. Miroslav Svoboda ze společnosti Riocath Global v úzké spolupráci s Ing. Vítem Pokorným z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit