Témata
Reklama

Inovační centrum Eaton rozšiřuje svoje řady

Od června loňského roku sídlí v pořadí již páté inovační centrum nadnárodní společnosti Eaton v nové budově v Roztokách u Prahy. V současné době si s inovacemi v oblasti energetických systémů láme hlavu osmdesát zaměstnanců. A protože být inovativní znamená být konkurenceschopný, projektů přibývá a s nimi i potřeba postupně naplnit kapacitu inovačního centra, která činí 300 zaměstnanců. Udělali jsme rozhovor s manažerem týmu Vehicle Powertrain Luďkem Janíkem, který přibližuje, jak se v inovačním centru pracuje a jaké kolegy by do týmu potřebovali.

MM: Pane Janíku, můžete, prosím, úvodem našim čtenářům představit sebe a vaši práci?

L. Janík: Mojí rolí v inovačním centru Eaton je manažer týmu Vehicle Powertrain. Zabýváme se vývojem pohonných systémů pro osobní i nákladní vozidla. K dnešnímu dni mám v týmu dvanáct lidí; nyní chystáme významné rozšíření týmu. Působíme zejména v oblasti Engine Air Management, tzn. řízení výměny náplně válce motoru. V principu jde o to, jak dostat dostatečné množství vzduchu do motoru a výfukové plyny ven včas, ve správném množství, pod správným tlakem apod.
To, čemu se hlavně v našem týmu věnujeme, je vývoj ventilových rozvodů pro různé automobilky – většinou na základě přímé poptávky. Výsledkem naší práce je potom ověřený prototyp. Na vysvětlenou: Společnost Eaton je jedním z největších světových výrobců ventilů a ventilových rozvodů pro spalovací motory již více než 75 let. Což je vlastně důvod, proč se na nás automobilky obracejí se žádostmi o vývoj nových zařízení.

Reklama
Reklama
Ing. Luděk Janík, Ph.D., manažer týmu Vehicle Powertrain

Druhý typ projektů je ještě více inovativní a vychází hlavně z našich zkušeností a synergií v rámci inovačního centra. Nebývají tedy šité na míru konkrétnímu zákazníkovi. V praxi to vypadá tak, že víme nebo si myslíme, že nějaká technologie by mohla být zajímavá pro více zákazníků, tak ji vyvineme, podáme žádost o patent a poté ji představíme veřejnosti. Takže to, co teď momentálně vyvíjíme, jsou komponenty nebo systémy pro spalovací motory, které se budou vyrábět až za čtyři pět let.

Vývoj obecně je o tom, že zkoušíte několik postupů a jeden se možná vydaří. Někdy také ne. To je realita. Samozřejmě ten, který se uplatní, musí zaplatit celý ten vývoj.

MM: Jak se vlastně společnost Eaton dostala do této lokality – Roztoky u Prahy?

L. Janík: Společnost Eaton má po světě pět inovačních center (dvě v USA, jedno v Číně a jedno v Indii). Region EMEA (Evropa, střední Východ a Afrika) nebyl v rámci inovačních kapacit nijak pokrytý. V hledáčku bylo několik lokalit, jako Maďarsko, Polsko nebo Česká republika. Praha byla vybrána hned z několika důvodů. Kromě vhodné geografické lokace byly jedním z nejvýznamnějších důvodů příznivé podmínky týkající se podpory vývoje a výzkumu – nejen finanční, ale i ze strany přístupu vlády k zahraničním investorům. Zde bych rád zdůraznil vynikající spolupráci s agenturou CzechInvest, která se významně podílela na jednáních mezi společností Eaton a Českou republikou a pomohla s kofinancováním samotné stavby a použitých výzkumných technologií. Zásadním argumentem byla také přítomnost technických vysokých škol, zejména ČVUT a její podpory. Obecně pak hrála důležitou roli vysoká úroveň technicky vzdělaných lidí v České republice. Proto Eaton v roce 2012 založil inovační centrum v Roztokách u Prahy. V té době jsme sídlili ve Vědeckotechnickém parku, nyní sídlíme v Parku vědy. Obě budovy postavila a vlastní společnost Trigema, přičemž Eaton je jedním z uživatelů.

V roce 2015 jsme se přestěhovali do nové budovy zejména z důvodu navýšení počtu zaměstnanců, ale především nám do té doby chybělo komplexní laboratorní zázemí. Dnes máme moderní laboratoře dvojího typu. První jsou heavy duty, využívané pro testovací zařízení spalovacích motorů a dále testovací zařízení pro hydraulické agregáty (pumpy, motory, ventily a systémy). Dále máme laboratoře elektrotechnické, kde kolegové zkoumají různé elektronické systémy, jako je automatizace výroby a domácnosti, pokročilé jističe nebo záložní zdroje napájení.

MM: Zmínil jste spolupráci s vysokými školami. Jak ta spolupráce probíhá a o jaké školy se tedy jedná?

L. Janík: Spolupráce probíhá na několika úrovních. Začnu s ČVUT, protože historicky i z hlediska lokace to byl přirozeně nejbližší partner a dodnes je pro nás nejvýznamnější, ačkoliv již ne jediný. Když začnu u studentů, tak spolupráce probíhá v podobě stáží, které jsou určeny pro studenty již od druhého ročníku. Dále zadáváme diplomové práce, podporujeme studenty doktorandského programu, máme několik společných projektů. V loňském roce jsme společně podali tři výzkumné projekty v rámci programu OP PIK Aplikace. Potom máme nepřeberné množství dílčích menších projektů. V několika případech potřebujeme znalosti a pomoc profesorů a studentů a jindy zase naopak, my pomáháme jim. Podporujeme např. program Formule Student ze strojní fakulty nebo pořádáme semináře, kde představujeme nejnovější technologie, např. v oblasti ventilových rozvodů.

Významná spolupráce s ČVUT momentálně probíhá v souvislosti s budovaným Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Uzavřeli jsme dohodu o otevření společné laboratoře Eaton v univerzitních prostorách v Praze-Dejvicích, kde budeme podporovat studenty doktorského studia. Přínos je tedy v tom, že my budeme mít blíže k akademickému prostředí a studenti budou mít k dispozici nejmodernější laboratorní vybavení a technologie.

Kromě ČVUT úzce spolupracujeme s VÚT Brno, VŠB v Ostravě a se ZČU v Plzni. Mnozí studenti těchto vysokých škol se stávají našimi zaměstnanci, často po absolvování letních stáží nebo prestižního dvouletého Eaton Technology Leadership programu. Během něj nebo i během letní stáže se stihneme vzájemně poznat a po ukončení stáže či společného projektu pak často ve spolupráci pokračujeme.

MM: Společná laboratoř CIIRC a EEIC (Eaton European Innovation Center) bude otevřena na základě dohody, která je zaměřená na výzkum a rozvoj spolupráce na projektu Průmysl 4.0 včetně průmyslové mechanizace, kybernetiky, internetu věcí a mikrogridů. Jaký máte názor na tzv. revoluci Průmysl 4.0 a jaký je postoj společnosti Eaton?

L. Janík: Společnost Eaton historicky velmi intenzivně působí v oblasti automatizace průmyslových výrobních procesů. To znamená, že trend Průmysl 4.0 je pro nás hodně důležitý. Eaton je světově významný výrobce systémů a komponent, které tento trend přímo podporují. Z našeho úhlu pohledu je to hlavně decentralizace výroby neboli větší možnost adaptace – rychlé přizpůsobení se na výrobu nových či modifikovaných výrobků. Jedním z příkladů mohou být výrobní linky nadstandardně vybavené různými senzory, které umožní např. rychle ji přestavět, zkrátit výrobní časy včasným zásobováním nebo ušetří energie uvedením strojů do režimu spánku v době prostoje apod.

MM: Když se zaměříme na konkrétní projekty, ať už vyvíjené tady v centru nebo ve spolupráci, můžete pro lepší představu nějaký jmenovat?

L. Janík: Nemohu jmenovat konkrétní zákazníky, ale můžu představit konkrétní technologie a popsat jejich benefity. Např. mně nejbližší oblast – pohonné systémy vozidel – je velmi svázána legislativou. To znamená, že existují zákony, prováděcí předpisy a technické normy, které stanovují například (a zejména) povolené emise škodlivých látek. Veškeré automobilky se snaží tuto legislativu naplnit. To, co děláme my, je vývoj technologií s ohledem na naše zkušenosti, které jim pomáhají tuto přísnou legislativu splnit.

Abych byl konkrétnější: Bavíme-li se o CO2, tak se jedná v podstatě „pouze“ o snížení spotřeby paliva. Protože jsou požadavky současných norem, jako např. EURO 7 nebo CAFE, velmi náročné, vyvíjíme (a automobilky poté nasazují) pokročilé technologie, jako je např. dynamická deaktivace válců, interní recirkulace výfukových plynů, variabilní zdvih a časování ventilů atd.

Jeden konkrétní projekt přeci jen zmínit mohu: Motorová brzda nákladních vozidel.

Jednou z velmi zajímavých aplikací pro nákladní automobily jsou tzv. motorové brzdy, kdy je k zastavení nebo zpomalení vozidla využíváno energie pohybujících se komponent v motoru bez přívodu paliva. To je technologie obecně známá a již se také mnoho let používá. Ale právě z důvodu snižování emisí a spotřeby paliva se zmenšují i motory, a proto máme k dispozici méně té „brzdné energie“. My tedy vyvíjíme s využitím pokročilých ventilových rozvodů systémy, které umožní mít k dispozici „brzdnou energii“ motoru výrazně vyšší, dostatečnou ke zpomalení těžkého nákladního vozidla.

Vozidlo obecně je krásná ukázka kompromisu v inženýringu. A samozřejmě některé nároky a požadavky jdou proti sobě. To není nic nového. Tudíž důležitou roli hraje právě inovativnost jednotlivých automobilek a dalších firem, jak jsou schopny se s tímto problémem vypořádat.

MM: To jsou zajímavé aplikace. Na jaké projekty tedy sháníte nové kolegy? Jak rozšiřování vývojového týmu probíhá?

L. Janík: Dlouhodobým cílem je naplnit kapacitu inovačního centra, která je 300 lidí, ale postupně přirozenou cestou podle nároků jednotlivých projektů. Zájemce musí projít velmi pečlivým a poměrně náročným přijímacím řízením. Cílem je minimalizovat situace, kdy se nepotkají požadavky, potřeby a zájmy budoucího zaměstnance a zaměstnavatele. Vyžadováno je v první řadě vysokoškolské technické vzdělání a plynulá znalost anglického jazyka.

Inovační centrum se skládá ze šesti týmů. Jsou to: Pohonné systémy pro vozidla, Hydraulické systémy, Centrum excelence pro elektroniku, Centrum excelence pro software, Corporate Research and Technology (fyzika plazmatu – jističe), IT Power – software pro UPS. Všechny skupiny pracují na svých projektech a všechny postupně nabírají více zaměstnanců.

Kritéria a požadavky se liší podle potřeb týmů, snažíme se např. týmy rozšiřovat o ženy inženýrky. Ze zkušeností víme, že naše kolegyně mají jiné nápady, jinou perspektivu, což je velmi prospěšné pro komplexní posouzení složitých technických problémů. Proto pořádáme různé akce zaměřené na informování žen inženýrek o možnostech práce v našem inovačním centru.

MM: Jak byste popsal stávající tým inovačního centra Roztoky?

L. Janík: Je to příjemný mladý kolektiv. Jedním z důsledků spolupráce s různými výzkumnými instituty a školami je zde velká národnostní diverzita. V rámci osmdesáti zaměstnanců máme dvacet různých národností. Panuje zde vysoká motivace ke spolupráci. Některé projekty se prolínají napříč různými technickými obory, takže si mezi týmy navzájem pomáháme. Absolventy, čerstvé zaměstnance, často posíláme do zahraničí tzv. na zkušenou. A vzhledem k velké národnostní diverzitě pořádáme také mnoho mimopracovních aktivit. Různé sportovní akce, grilování, výlety apod. Věci, které možná nejsou úplně běžné, ale pomáhají podporovat kreativního, inovačního ducha.

Chceme být také dobrým sousedem v Roztokách, účastníme i různých místních akcí, podporujeme místní školy, školky apod.
MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně úspěchů s rozšiřováním týmu.

Eva Buzková, Roztoky u Prahy

eva.buzkova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 160964
Datum: 07. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

Související články
Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Zapalovací svíčky z jihu Čech dobývají celý svět

V letošním roce oslaví táborský Brisk osmdesát dva let své existence. Již od svého vzniku měla firma světové ambice. Na veletrhu Automechanika 2016 ve Frankfurtu je opět potvrdila. O zapalovací svíčky z jihočeského Tábora je velký zájem. „Aktuálně vyvážíme do více než 70 zemí a každý rok nám přibývají nová teritoria. Loni to byl například Mauricius, Zimbabwe a Malajsie. Nyní očekáváme první objednávky z Indonésie a Thajska,“ říká majitel společnosti Brisk Ing. Mojmír Čapka.

Japonský koncert pod českou taktovkou

Další ze série rozhovorů, který profesor Ján Košturiak realizuje s výjimečnými osobnostmi, přináší životní příběh manažera, který vystudoval dvě univerzity v USA a po následném profesním kariérním vzdělání se vrací zpět do ČR, aby zde v Olomouci pomáhal vybudovat závod na výrobu ložisek a ten po dlouhá léta úspěšně vedl. Přijměte pozvání k tomuto inspirativnímu čtení.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Jak předcházet krizím podniků

Každé lidské konání s sebou přináší možná rizika, a to jak v osobní, tak i profesní rovině. Ti, jež jsou osvíceni, však dokáží volit takové kroky svého počínání, které je do případných problémů nepřivedou. Náš seriál, který pro vás po celý rok připravoval renomovaný krizový manažer Petr Karásek, si kladl za cíl formou edukace a osvěty předat své zkušenosti jak začínajícím, tak i renomovaným podnikatelům, aby svůj byznys provedli po rozbouřeném moři podnikání bezpečně do přístavu bez zásadních šrámů a újmy. Věříme, že byl pro vás přínosným.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit