Témata

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Tento článek je součástí seriálu:
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu
Díly
Václav Zajíc

Vystudoval obecnou antropologii a filozofii na FHS UK v Praze. Externě spolupraceje s MM Průmyslovým spektrem.

Mgr. Jan Bezděkovský vystudoval obor Západoevropská studia (2002) na Fakultě sociálních věd v Praze. Od roku 2004 je zaměstnancem na Ministerstvu dopravy, kde byl v letech 2007–2011 vedoucím oddělení koordinace záležitostí EU a později zástupcem ředitele Odboru pro mezinárodní vztahy a EU. Od roku 2012 pracuje na Odboru strategie jako specialista pro oblasti politika transevropské dopravní sítě (TEN-T), energetika v dopravě a čistá mobilita. Od února 2019 je pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu. (Foto: archiv MD)

V. Zajíc: Je debata o úplném přechodu na elektromobilitu smysluplná? Je takový úplný přechod realistický? Totiž je reálná představa, že budou osobní vozidla s tradičním spalovacím motorem, případně lehká užitková vozidla, nahrazená těmi na elektřinu? Pokud ano, kdy očekáváte, že se toho dosáhne?

J. Bezděkovský:
Když sleduji, jak se vyvíjí debata na toto téma mezi státy Evropské unie, tak jsem přesvědčen, že v horizontu let 2040–2050 autům na spalovací motor odzvoní. Vše je totiž třeba vnímat v širších souvislostech unijního cíle, jímž je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. A tohoto cíle prostě bez zásadní změny na našich silnicích dosáhnout nemůžeme. Uznávám, že z dnešního pohledu se mnohým lidem může podobná vize jevit tak trošku jako science-fiction. Ale kdybyste se člověka žijícího v první polovině 20. století zeptali, zda si umí představit svět více méně bez parních lokomotiv, taky by se tomu patrně vysmál… Je samozřejmě jasné, že ten přechod od aut se spalovacím motorem k elektrickým autům (a teď neříkám jen čistě k bateriovým elektromobilům, protože i taková vodíková auta jsou v zásadě auty elektrickými), nepůjde v celé Evropě stejně rychle. Norsko již třeba jasně deklaruje, že chce zakázat registrace nových osobních aut na konvenční pohon k roku 2030, a další evropské země, jako třeba Holandsko, Francie a řada dalších na západ od našich hranic, o stejném kroku uvažují v období mezi léty 2035–2040. Ale u nás si diskuzi na toto téma zatím moc představit neumím – nebo nejdříve někdy na konci zmiňovaného období.

V. Zajíc: Debata je to každopádně prudká. Přesto stále vnímáme, že je v ČR nízký počet registrovaných elektromobilů a poptávka po nich je ve srovnání s poptávkou po automobilech se spalovacím motorem mizivá. Proč jsou podle vás elektromobily tak málo atraktivní?

J. Bezděkovský: V první řadě jsou to ekonomické důvody. Dokud budou elektromobily tak drahé, jako je tomu dnes, těžko si jejich koupi bude moct dovolit většina běžných zákazníků – ať už z řad občanů, či firem. Ale pořizovací cena elektromobilů bude zcela bezpochyby časem klesat, o to strach nemám. Musíme si uvědomit, že automobilky tlačí evropská legislativa k tomu, aby prodávaly stále více a více elektromobilů, a tak zejména v období kolem roku 2025 lze očekávat, že se cena těchto vozidel v zásadě přiblíží ceně standardních vozidel se spalovacím motorem.

Stejně tak si myslím, že by do budoucna překážkou neměla být ani nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic. Když se podíváte na vývoj v zemích jako Norsko či Nizozemsko, tak zde se toto poměrně daří (i přes jisté mýty, které u nás šířila některá média ohledně těžkostí s dobíjením právě třeba v Norsku).

Pokud mám v souvislosti s rozvojem elektromobility u nás přeci jen trošku z něčeho strach, tak je to celkové vnímání tohoto fenoménu mezi lidmi. Češi jsou podle mě přeci jen trošku konzervativnější a také hodně nedůvěřiví. A tady se bavíme o poměrně radikální změně některých našich řidičských návyků a celkového uvažování o mobilitě. Avšak hodně v tomto směru věřím naší nastupující generaci mladých, pro niž tohle už takový problém nebude. A navíc mladí, jak se nyní ukazuje, řeší více než my ostatní všechny ty otázky kolem změny klimatu a ekologie, takže lze očekávat, že budou také více vnímat, co za tou radikální změnou vlastně je, a budou jí většinově pozitivně nakloněni.

V. Zajíc: Může stát atraktivitu tohoto způsobu dopravy nějak zvýšit? Snaží se o to? Jak? Třeba cestou státních subvencí i pro individuální zájemce o elektromobil, jehož pořizovací cena je pro spotřebitele stále příliš vysoká?

J. Bezděkovský:
Jisté kroky na podporu elektromobility, resp. čisté mobility (neboť se tu nemůžeme bavit jen o bateriové elektromobilitě) už stát dělá. Například jsou poskytovány dotace na výstavbu příslušné infrastruktury dobíjecích stanic či vodíkových plnicích stanic. Určité dotace existují i na pořízení těchto vozidel, i když zatím se to týká pouze podnikatelů a též měst a obcí. Nejde ale jen o poskytování dotací. Snažíme se poskytovat uživatelům elektrických vozidel i jisté výhody, které by jim alespoň částečně kompenzovaly zmiňovanou vyšší pořizovací cenu – jde třeba o osvobození z placení dálniční známky nebo o bezplatné parkování na modrých zónách v Praze.

V. Zajíc: Jaké mohou existovat jiné a efektivní způsoby zvýšení atraktivity elektromobilů? Informační kampaně, implementace této problematiky do vzdělávání? Plánuje stát či MD nějakým takovým způsobem se v otázce propagace elektromobility angažovat?

J. Bezděkovský:
Z toho, co jsem již uvedl, je zřejmé, že je naprosto zásadní zvýšit povědomí širší veřejnosti o výhodách a přínosech elektromobility. Tuto problematiku má ve své kompetenci Ministerstvo životního prostředí a kolegové z tohoto resortu se tomu průběžně věnují.

V. Zajíc: Je podle vás přechod na elektromobily opravdu efektivní, co se týká snižování CO2, v souvislosti s naším energeticko-elektrickým mixem, který je stále z podstatné části tvořen uhelnými elektrárnami? Ty totiž představují příslovečné výfuky elektromobilů. Řeší se tedy v souvislosti s elektromobilitou i otázky způsobu získávání elektřiny z alternativních, zelených zdrojů?

J. Bezděkovský:
Na rozvoj elektromobility, jak už jsem uvedl, je potřeba nahlížet v celoevropském kontextu. Evropská unie dlouhodobě podporuje přechod na výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a je třeba si uvědomit, že už dnes existují země (např. Norsko), kde valná většina spotřebované elektřiny pochází právě z těchto zdrojů. Máte pravdu, že u nás k tomu zatím příliš nesměřujeme, ale i elektřina z jaderných elektráren je v zásadě bezemisní, resp. nízkoemisní. Plány naší vlády na budování nových bloků našich jaderných elektráren jdou tak přesně v tomto duchu. V souvislosti s elektromobilitou je však potřeba připomenout ještě jednu zásadní věc. A tou je téměř dvojnásobná energetická účinnost elektrického motoru v porovnání s účinností spalovacího motoru. Jde přitom o dosti klíčovou věc, protože z toho vyplývá, že k pohonu elektromobilů potřebujeme mnohem méně energie (tedy v tomto případě i třeba té elektřiny z uhelných elektráren), než kolik energie spotřebují auta na fosilní paliva. A méně energie znamená i méně emisí. Musím říct, že o tomto aspektu se v souvislosti s elektromobilitou moc nehovoří, ale je to prostě fyzika a ta platí, jak se říká, za každého počasí…

V. Zajíc: Bude mít případný rozvoj elektromobility dopad na strukturu a chod autoškol?

J. Bezděkovský:
Jsem přesvědčen, že problematika elektromobility se postupně stane nedílnou součástí výuky v autoškole, ale v zásadě si nemyslím, že jde o něco, čemu se nutně musíme věnovat již dnes. Každý, kdo si už někdy vyzkoušel jízdu elektromobilem a srovnal by to třeba s jízdou v autě s automatickou převodovkou, mi dá snad za pravdu, když řeknu, že zas takový rozdíl v jízdě to není. Tedy minimálně v porovnání s osvojením si základních řidičských dovedností, které jsou u všech typů aut stejné.

V. Zajíc: Jak se staví stát/MD k tomu, že výrobci automobilů budou už od příštího roku platit vysoké pokuty za překračování emisních limitů, čímž budou nuceni k produkci elektromobilů, aby tyto limity splnili? Bude stát automobilkám v tomto nějak nápomocen?

J. Bezděkovský:
Systém vysokých pokut, jak říkáte, vyplývá z legislativy Evropské unie a vláda České republiky dnes nemá vlastně jinou možnost, jak automobilky podpořit, než postupně vytvářet lepší a lepší podmínky pro masivnější rozvoj elektromobility. Uznávám, že ten systém pokut, resp. limitů CO2 z nově prodávaných vozidel je poměrně přísný a Česká republika při vyjednávání v Radě EU usilovala o zmírnění těchto podmínek. Bohužel většina ostatních unijních zemí to vnímala a nadále vnímá jinak, a tak lze naopak do budoucna očekávat spíš další zpřísňování. Na druhou stranu si prosím opravdu uvědomme, že ten výhled, který je před námi, pokud jde o klimatickou změnu, příliš optimistický vskutku není, a je zcela nezbytné s tím něco udělat. A ač neříkám, že nás v tomto ohledu „spasí“ elektromobilita, snad jsem třeba na základě toho, co jsem tu uvedl o parametrech elektrického motoru, dokázal vašim čtenářům vysvětlit, proč je ten přechod k bezemisním a nízkoemisním vozidlům tak důležitý.

V. Zajíc: Dokážeme reagovat na výzvy v podobě zásahů do infrastruktury (stavba uspokojivého počtu rychlodobíjecích stanic), přestavby stávajících veřejných garáží tak, aby byla pokryta specifická bezpečnostní rizika (komplikované hašení trakční baterie), rekonstrukce rozvodných sítí pro domácí nabíjení či úpravy stávajících sídlišť apod.?

J. Bezděkovský:
Pokud jde o rozvoj dostatečně husté infrastruktury dobíjecích stanic (a zdaleka nejen těch rychlodobíjecích), už jsem naznačil, že jsem v tomto směru optimista. Jednak díky tomu, co vím o záměrech různých společností, které se této záležitosti věnují, a pak taky proto, že naše ministerstvo chce i nadále pokračovat v poskytování dotací na podporu rozvoje v této oblasti. Díky prostředkům z evropských fondů (a Operačního programu Doprava) jsme v posledních dvou letech uvolnili na tuto oblast už okolo jedné miliardy korun, a podpořili tak mj. vznik 500 rychlodobíjecích stanic a okolo 800 běžných dobíjecích stanic. A v příštím období, tedy v letech 2021–2027, bychom rádi vynaložili až čtyřnásobek, tedy zhruba čtyři miliardy.

V. Zajíc: Přechod na elektromobilitu má představovat dílčí krok na cestě za nezávislostí na fosilních palivech a učinit nás tak konkurenceschopnějšími. Je ovšem pravda, že např. kobalt, užívaný v trakčních bateriích, se vyskytuje především v zemích, jako je Čína, Rusko anebo Kongo. Může přesto přechod na elektromobilitu představovat významný krok ve směru k soběstačnosti, co se zdrojů týká?

J. Bezděkovský:
Otázka surovinové soběstačnosti určitě není jednoduchá a nemůžeme ji jako Česká republika vyřešit sami bez široké odborné diskuze a spolupráce na úrovni Evropské unie. Ty diskuze v současnosti samozřejmě probíhají, protože všem je jasné, že Evropa by se z dlouhodobého pohledu neměla stát zcela závislou na dovozech zmiňovaných surovin z uvedených zemí. Zásadní konkurenční výhodu Evropy v souvislosti s elektromobilitou však spatřuji především v rozvoji nových technologií a inovací, ať už jde např. o vývoj nových bateriových technologií, nebo o zakomponování elektromobility do širšího konceptu autonomního řízení.

V. Zajíc: Děkuji vám za rozhovor
.

Něco navíc: Otázky, jež jsme Janu Bezděkovskému pokládali, vycházejí z témat, která již od začátku roku v souvislosti s postupným nástupem elektromobility zpracováváme v rámci našeho seriálu. Jednotlivé díly si můžete přečíst zde na našich internetových stránkách.

Václav Zajíc

Ministerstvo dopravy

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit