Je sice pravda, že ne všichni v té době topili elektřinou. A dnes už skoro nikdo. Ale tu nezpochybnitelnou skutečnou úsporu elektrické energie museli v tom případě nahradit nějakou jinou tepelnou energií, ať už z kotlů, kamen, či krbů. Ale „ekologové“ namítnou, že i tak je to výhodnější, neboť výroba elektřiny v uhelných elektrárnách dosahuje nejvýše 41% účinnosti, kdežto na štítcích bývá uvedena účinnost od 70 % u kotlů na uhlí až po 108 % u kondenzačních plynových kotlů. Ano, ve zkušebně nový kotel s certifikovaným palivem za nejpříhodnějších podmínek a při přesně definovaném, zpravidla jmenovitém výkonu, opravdu po několik hodin dosahuje uvedených účinností.
Skutečnost v praxi je ale naprosto odlišná – na jaře a na podzim, kdy není třeba tolik tepla, pracují tyto kotle jen na zlomek svého jmenovitého výkonu a jejich účinnost prudce klesá. A to nemluvím o dalším snížení účinnosti nekvalitním palivem, zanesením kotle či chybnou obsluhou nebo umístěním v nevytápěném prostoru – a není započtena ani doprava paliva. To vše mívá za následek, že výsledná sezonní účinnost těchto vytápěcích zařízení může klesnout i pod úroveň stávajících uhelných elektráren, zvláště když ty jsou často využívány současně i jako tepelný zdroj – elektrárna v Mělníku tak svým odpadovým teplem vytápí severní část Prahy, podobně elektrárny v severních Čechách nebo kolem Chvaletic či Ostravy vytápějí okolní města, čímž se jejich účinnost i zdvojnásobí. A navíc tyto velké zdroje jsou již odsířeny a mají filtry prachových částic, kdežto domácí zdroje tepla nikoliv. Navíc zde máme i jaderné a vodní elektrárny či ty na obnovitelné zdroje – větrné či fotovoltaické.
A tuto situaci nezachrání ani tepelná čerpadla, která jsou někde uprostřed mezi vytápěním elektřinou a ostatními palivy, a ani kondenzační plynové kotle, které po většinu doby, kdy jsou v provozu (odhaduji to na 95 %) neběží v kondenzačním režimu a už vůbec ne s deklarovanou účinností 108 %, leda by trvale nahřívaly studenou užitkovou vodu a tím dosahovaly potřebné teploty zpátečky pod 35°C, což je další z bludů Evropského parlamentu. Takže ve finále náhrada uspořené elektrické energie při svícení tou tepelnou z domácích zdrojů ani zde vůbec nemusí být výhodná ani pro občany ani pro stát, ale spíše naopak.