Témata

Úspory naruby - Lži o úsporách v domácnostech

Poté, co již máme jasno, jak je to s úsporou v případě úsporných světelných zdrojů. Víme čím, jak a kde svítit, přinášíme další díl seriálu Úspory naruby. Tentokrát se podíváme na zoubek spotřebičům v domácnosti.

Tento článek je součástí seriálu:
Úspory naruby
Díly
Petr Měchura

Autor v letech 1990 až 1995 spoluzakládal a vedl jako tajemník parlamentní Výbor pro veřejnou správu, životní prostředí a urbanismus a poté pracoval jako výkonný ředitel Philips Lighting. Je autorem několikabrožurek a článků na úspory energií.

LŽI O ÚSPORÁCH V DOMÁCNOSTECH

Nejvíce omílanými jsou lživá tvrzení o starých neúsporných chladničkách a mrazácích, které je třeba v zájmu vysokých úspor nahradit novými, úspornějšími. Přitom skoro všechny jsou umístěny ve vytápěném prostoru, tedy po dobu topné sezony (v Praze 250 dní, jinde i přes 350 dní v roce) jde vlastně o přímotopná elektrická topidla, ve kterých se prakticky celý elektrický příkon nakonec promění v teplo. A o toto množství tepla pak můžeme snížit výkon ostatních vytápěcích zařízení, tedy kotlů, kamen a krbů, u přímotopů a elektrokotlů je spotřeba elektřiny dokonce zcela totožná. Takže konečné výsledné úspory mohou být ve výši maximálně 115/365 nebo i jen 15/365 neboli cca 30 % v Praze a jen 5 % na Šumavě. Tak o jaké „závratné“ úspory energie se zde jedná?

Vůbec nejhorším argumentem pro nahrazování starých chladniček novými je navádění spotřebitelů prodejci a výrobci k jejich využívání v rekreačních chalupách a chatách. Tam jsme totiž většinou v létě, kdy není potřeba topit, ale naopak často dokonce chladit, takže jedině tam je opravdu jejich příkon ztrátovým teplem, které nepotřebujeme a pouštíme ho bez užitku do vzduchu. Pokud bychom tedy chtěli opravdu šetřit energii, tak bychom si měli doma naopak ponechat staré chladničky a mrazáky a na chalupu si koupit ty nové, úspornější a tišší.

Tím vším však nechci v žádném případě zpochybňovat technický pokrok u nových chladniček a mrazáků, ale argumentem pro jejich nahrazování novými, „úspornějšími“ nemohou být jen úspory energie, ale design, snadnější údržba, antibakteriální úprava, nižší hluk a jiné vychytávky. Stejně tak jejich pravidelné odmrazování a čištění tepelného výměníku v zadní stěně neděláme jen kvůli pofiderním úsporám energie, ale kvůli vyššímu výkonu chlazení a nižšímu opotřebování kompresoru a tím zvýšení životnosti. Proto samotné rozhodování o koupi nové chladničky či mrazáku je třeba ponechat plně na prioritách a finanční úrovni uživatelů a nevnucovat jim řešení s pomocí falešných argumentů.

Ostatní domácí elektrické spotřebiče

O nich platí prakticky to samé, byť jejich doba chodu bývá kratší, ale často zase s vyšším příkonem. A je jedno, zda jde o elektrický vařič (lhostejno jaký), elektrickou troubu, nebo jen o rychlovarnou konvici či kávovar, potažmo o klasickou elektrickou nebo mikrovlnnou troubu či pekárnu domácího chleba. Podobně skoro nic neušetříme ani s „úspornou“ žehličkou, pračkou, sušičkou prádla či sušičkou ovoce, toustovačem, topinkovačem, mixérem, domácím robotem, vysavačem. A stejné je to i s televizí, domácím kinem, rádiem, přehrávači, kopírkami či s počítači a jejich tiskárnami.

To vše, i kdyby nakrásně mělo nově poloviční, tedy jen 50% příkon, tak z něj ušetříme, stejně jako u chladniček podle místa, kde bydlíme, jen těch 5 až 30 % – tedy výsledné úspory mohou být po vynásobení jen ve výši pouhých 2,5 % až 15 %, to znamená maximálně pár korun ročně! Jako příklad může posloužit nová televize, která když bude mít spotřebu o 20 W nižší, tak při denním provozu 5 hodin jde o 100 Wh denně, a pokud bydlíme např. na Vysočině či na Šumavě, kde netopíme jen cca 50 dní v roce, tak po vynásobení jde o úsporu 5 kWh ročně (v Praze není třeba topit 115 dní, takže úspora je 11,5 kWh), což při ceně elektřiny bez paušálních poplatků 3 Kč/kWh dělá 15 Kč, resp. v Praze 35 Kč za rok.

Náhrada starých spotřebičů novými, úspornými, nemusí vždy přinést deklarovanou úsporu. (Foto: Gorenje)Návratnost těchto investic do „úspor energií“ je tedy v řádu nikoliv let, ale přinejmenším staletí až tisíciletí, takže jejich zbrklé nahrazování podle bombastických reklam v televizi i jinde, argumentujících především úsporami energie, je třeba si vždy velmi dobře rozmyslet, i s ohledem na to, zda ty starší přístroje již opravdu dosluhují, či je možné je dál bez problémů používat a chránit tak naše životní prostředí od zbytečných škodlivých emisí z výroby nepotřebných nových spotřebičů. A stačí se podívat na naše sousedy do Rakouska, kde existují již desítky let sběrny starších elektrospotřebičů, v nichž je bez ohledu na jejich vyšší spotřebu elektrické energie opraví a následně předají či prodají méně majetným občanům. Jsou snad Rakušáci chudší než my, nebo naopak moudřejší a odpovědnější k životnímu prostředí?

Tiší žrouti energií

A ke smíchu, kdyby to nebylo téměř tragické, jsou důrazná upozornění na tzv. „tiché žrouty“ elektřiny a na možnosti „velkých úspor“ jejich důsledným vypínáním. Jde nejen o všechny ty dálkově ovládané spínače televizí, rádií, přehrávačů, počítačů či světel, které musejí být stále pod proudem i ve vypnutém stavu (tzv. standby stav), aby mohly zareagovat na dálkový bateriový ovladač, ale i všechny ty malé transformátorky zapojené do zásuvek nebo položené na policích a sloužící k ovládání či dobíjení akumulátorových spotřebičů, tedy nejen např. mobilů, ale i meteostanic, teploměrů, hodin, budíků, rolet, alarmů, domácích telefonů, antén, routerů, předzesilovačů, regulátorů vytápění, elektrických vrátných, vjezdových bran, garážových vrat a spousty dalších přístrojů. Mívají příkon sice jen pár wattů, ale mohou jich být současně pod napětím, tedy v zapnutém stavu, i desítky.

Oproti tvrzením výrobců a distributorů ani zde totiž nedochází k žádným masivním ztrátám energie, i tyto přístroje nám pomáhají vytápět obytné místnosti (stačí si na ně sáhnout, jak příjemně hřejí), takže jejich důsledným vypínáním vytahováním ze zásuvky či pomocí speciálních zásuvkových lišt s tzv. zásuvkami master-slave (kde jedna zásuvka při vypnutí vypíná i všechny další na liště nebo je celá lišta spínaná dálkově) příliš energie neušetříme – opět jen jako v předešlém odstavci pouhých 2,5 % až 15 %. Takže jejich vypínání má smysl spíše jako preventivní ochrana před přepětím, bleskem či zkratem, který by mohl způsobit požár domácnosti či u starších instalací bez proudových chráničů i úraz elektrickým proudem.

Oběhová topenářská čerpadla

A vůbec největším nesmyslem, vnuceným nám nařízeními Evropské komise o snižování energetické náročnosti je, že všechna nová oběhová čerpadla musejí být tzv. úsporná, tedy minimálně ve třídě A. Mají je všechny rodinné domky či chalupy a chaty s ústředním topením, tedy miliony uživatelů v celé ČR. A ti všichni jsou vystrašeni, že pokud se jim čerpadlo pokazí nebo si staví nový domek, tak si budou muset koupit nové, úsporné, tedy elektronicky řízené oběhové čerpadlo. A samozřejmě mnohem dražší – zatímco to dosavadní, řízené mechanicky přepínáním vinutí, stojí jen cca 2 500 Kč, tak ta nová, elektronicky řízená, stojí i třikrát více! A užitek prakticky žádný.

Je sice pravda, že mají cca poloviční spotřebu elektrické energie oproti těm klasickým, ale protože jsou chlazena protékající topnou vodou a zvnějšku bývají už všechna „zabalena“ do tepelněizolačního výlisku z pěnového polyuretanu, tak všechna „ztrátová“ energie tohoto čerpadla přechází do topné vody a o tuto hodnotu je možné snížit tepelný výkon kotle na pevná paliva či plyn, teplovodního krbu nebo tepelného čerpadla či elektrokotle. A protože tato čerpadla oproti výše uvedeným spotřebičům běží jen v topné sezoně, tak ty úspory energie jsou oproti nim dokonce naprosto nulové!

Samozřejmě poněkud jiná situace je v případě, kdy tato čerpadla jsou umístěna mimo vytápěnou část obydlí a nejsou tepelně izolována, tam pak k úsporám energií skutečně dochází, byť ani zde ne v té výrobci deklarované výši.

Hlavní výhodou drahých, elektronicky řízených čerpadel tedy není jejich nižší spotřeba energie, ale právě možnost jejich regulace, což má význam především u tzv. smart budov, kde je možné programem či přes internet dálkově ovládat všechny radiátory a výměníky, k čemuž je třeba mít kromě příslušných elektronických radiátorových ventilů a řídicích jednotek i čerpadla, která dovedou automaticky tomuto režimu přizpůsobit svůj výkon. Úspora energie tím nastává nikoliv v samotném čerpadle, ale v energeticky úsporném řízení vytápění či chlazení budovy, což je však něco zcela jiného – a to by měl být hlavní argument jejich výrobců a dodavatelů, byť i zde ty úspory dosahují pouhých několika procent.

JUDr. Ing. et Ing. Mgr. Petr Měchura

mechura.p@gmail.com

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit