Témata
Reklama

Silniční detektor lži

Kontrola stavu povrchu vozovky znamená nutnost vrtání sond a dopravních omezení. Ruští vědci však vymysleli neinvazivní metodu, pomocí níž lze kvalitu silnic měřit za běžného provozu. Hlavní práci odvádí radiační zářič z dílny Rosatomu.

Jihoameričtí kondoři se mohou pyšnit hned několika rekordy. Patří mezi vůbec největší dravce na nebi, jsou nepřekonatelní letci a dožívají se stejného věku jako lidé. A také disponují mimořádně ostrým zrakem. Z kilometrové výšky rozeznají třeba zvíře, které napadá na jednu nohu – svou budoucí oběť. Právě touto mimořádnou rozlišovací schopností, která umožňuje spatřit i na první pohled neviditelné věci, se inspirovali ruští vědci, když svého oranžového Kondora zavěsili nad silnici. Právě ta je jeho doménou – inspirací vývojářů nebyl jen ostrý zrak ptáků, ale i zkratka, KONtrola DORog, tedy kontrola silnic.

Reklama
Reklama
Reklama

Zařízení Kondor namontované na přídavném nosiči na pick-upu.

Jméno jihoamerického dravce dostal radiační defektoměr z dílny moskevského Vědecko-analytického ústavu technické fyziky a automatizace (NIITFA), který patří do státního jaderného koncernu Rosatom. Jde o instituci založenou roku 1960, která hledá možnosti využití radiace v netradičních oblastech. Před několika lety se například ústav NIITFA podílel na radiačním ošetření raritních edicí děl Alexandra Puškina.

V případě Kondora jde o kombinované zařízení, v němž se využívá hned dvou různých typů záření. Zatímco mikrovlnná frekvence se třemi anténami se v podobě georadarového detektoru stará o určování struktury povrchu vozovky, radiační zářič je schopen detekovat odlišnou hustotu materiálu i přítomnost nežádoucích příměsí. A také pomáhá odhalovat skryté praskliny v asfaltu i podloží – na stejném principu jako lékařský rentgen objeví zlomenou nebo naštíplou kost.

Georadar i radiační modul jsou pak propojeny s GPS navigací a jsou schopny pomocí speciálního softwaru dodávat data do digitálních mapových podkladů. Nikoliv jen statická, ale i dynamická. Kondor dokáže pracovat na korbě dodávky a pracovat za jízdy. Největší výhodou zařízení z vývojářské dílny moskevského ústavu je fakt, že jde o neinvazivní metodu, jak zjistit stav vozovky a včas odhalit místa, která se za několik měsíců promění ve výtluky a výmoly. Doposud se taková prevence prováděla pomocí sond, které bylo do silnice třeba navrtávat. Což v praxi vždy znamenalo uzavření okrajové části vozovky a nasazení fréz, které z asfaltu vyřízly vzorek.

Test v podobě rallye

Od prvních úvah o vytvoření kombinovaného zařízení, které by propojilo georadar s radiační technologií, už vývojáři značně pokročili. Zařízení dostalo Národní cenu za bezpečnost silničního provozu. Letos v létě pak získal Kondor homologaci od ruských federálních úřadů pro měření kvality materiálů. Experti z NIIFTA otestovali prozatím dvě zařízení – jedno namontované na přídavném nosiči, který připomíná držák na kola, a druhé na přívesném vozíku. Pick-up s Kondorem na palubě prošel i ostrým testem – loni v létě se jako doprovodné vozidlo zúčastnil automobilového testu Rossija 2014, který vedl napříč celým Ruskem z Vladivostoku do Sevastopolu. Unikátní zařízení na kontrolu stavu vozovek najezdilo 20 tisíc kilometrů a projelo šedesáti ruskými městy. „Vyzkoušeli jsme si v praxi, že Kondor je schopen nepřetržitého osmihodinového provozu,“ popsal zátěžový test Ivan Zajcev, jeden z konstruktérů unikátního zařízení, kterému sám přezdívá „silniční detektor lži“. Prokázalo se také, že mobilní defektoměr dokáže posílat data za jízdy. Teoreticky až do rychlosti 80 km.h-1, i když poloviční rychlost se ukázala pro kvalitu měření jako optimální.

Pick-up se zařízením Kondor najezdil během testů přes 20 000 kilometrů.

Prototyp si během ostrých zátěžových testů pochvalovala také odborná veřejnost. „Takové zařízení bychom potřebovali pro celý region. Již jen kvůli tomu, že firmy většinou nerady přiznávají zodpovědnost za špatně odvedené opravy silnic,“ prohlásil Armen Oganesjan, ředitel volgogradské pobočky Svazu ruských motoristů.

Kondor našel výrobce

Unikátní zařízení ale nezůstalo jen ve stadiu prototypu. Rosatom letos v srpnu pro Kondora našel výrobce. Stala se jím tomská firma EleSi, která se specializuje na inovativní produkty v průmyslu. Plánuje dotáhnout prototyp do komerčního produktu a začít ho koncem příštího roku nabízet zákazníkům. „O zařízení by mohly projevit zájem státní úřady spravující silnice nebo stavební společnosti,“ věří Maksim Kostarev, ředitel výzkumu a vývoje v EleSi. Cena prozatím stanovena nebyla, ale předpokládá se, že sériová výroba bude levnější než postavení prototypu. Za ten NIITFA zaplatila kolem 3 milionů rublů (1,14 mil. Kč).

Kondor v číslech

Může se to zdát hodně. Ale na rozdíl od vyfrézovaných vzorků, které se odebírají z vozovky naslepo, může Kondor zmapovat stovky kilometrů. A především upozornit na špatný stav vozovky dřív, než výtluky zpomalí dopravu a opotřebí tlumiče aut. Pro ekonomiku dopravy z toho vyplývá totéž, co pro znalce chování stád, které z nebe střeží opravdový kondor – bez slabších článků je celý systém vždy rychlejší a úspěšnější.

Zuzana Sommerová

Reklama
Vydání #11
Firmy
Související články
Stroje v pohybu:
Jak uhasit letadlo

Pozoruhodný stroj, který vám v tomto článku představíme, se pohybuje na šesti kolech a setkáte se s ním nejčastěji v prostoru letiště. Jde o speciální zásahové vozidlo hasičů. Kombinovaný hasicí automobil Rosenbauer Panther 6 x 6 je tři metry široký a téměř 12 metrů dlouhý, váží až 36 tun a ve výbavě má dlouhé teleskopické rameno. Dva tyto vozy slouží na letišti v Praze-Ruzyni.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 8. díl: Jak se vláda ČR staví k e-mobilitě

V minulých dílech našeho seriálu jsme se zabývali dílčími problematickými aspekty předpokládaného úplného přechodu na elektromobilitu. Poukázali jsme kupř. na energetickou i ekologickou náročnost výroby trakčních baterií, na energetickou náročnost hypotetického přechodu na elektromobilitu, na problém energetického mixu, ale i na bezpečnostní rizika a na sociální, ekonomická i politická úskalí takového podniku. V tomto díle přinášíme rozhovor s Mgr. Janem Bezděkovským, pověřencem ministra dopravy pro čistou mobilitu, kterého jsme se na některá z uvedených témat zeptali. Má vůbec smysl v tuzemských podmínkách vést debatu o úplném přechodu na elektromobilitu? Jak se vláda České republiky staví k elektromobilům, jak bude reagovat na nízkou poptávku po tomto typu osobní dopravy a úroveň povědomí o něm? Bude mít fenomén elektromobility dopad i na provoz autoškol? Odpověď na tyto a další otázky nalezne čtenář v následujícím rozhovoru.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 7. díl: Bezpečnost trakčních baterií

V tomto díle se zaměříme na další problematickou stránku elektromobilů, na jejich bezpečnost. Oč nám půjde především, jsou rizika spojená s možným vzplanutím trakční baterie. Jak totiž v rozhovoru pro KdeNabíjet.cz uvedl plk. Mgr. Rudolf Kramář, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, pokud požár elektromobilu nezasáhne trakční baterii, pak neexistuje významnější rozdíl mezi požárem bateriového elektrického vozidla a toho s klasickým spalovacím motorem. Jakmile však baterie vzplane, ať už jsou toho příčiny vnější anebo vnitřní, vyžaduje si uhašení elektromobilu rozdílné, a nutno říct, že komplikovanější a nákladnější hasičské techniky a další navazující postupy.

Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 6. díl: Od soukromého vlastnictví ke společnému sdílení

V tomto díle našeho seriálu si představíme dvě možná řešení hypotetického přechodu k elektromobilitě, model sdílené ekonomiky a koncept autonomního řízení. Krátká úvaha o nich, která si nenárokuje být vyčerpávající anebo představovat jasnovideckou výpravu do budoucnosti možného rozvoje těchto konceptů (kupř. problémy s regulací a zdaněním sdílené ekonomiky přecházíme mlčením), má především za cíl ukázat, jak je fenomén elektromobility rozmanitý a že se dotýká jak oblasti technologií, tak otázek ekonomických, sociálních a v neposlední řadě i politických.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 5. díl: Typy nabíjení a jejich specifika

V minulém díle jsme jako jednu z problematických stránek bateriových elektrických vozů uvedli relativně nízkou specifickou energii, tedy poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů. Dospěli jsme k tomu závěru, že aby byl hypotetický přechod na elektromobilitu skutečně účelný z hlediska snížení emisí CO2, nebudou moci mezi poptávané vlastnosti automobilů patřit vysoký výkon a na něj vázaný komfortní dojezd. Současné problémy s malým dojezdem elektromobilů lze částečně řešit budováním nabíjecí infrastruktury. Možnostem dobíjení bateriových elektrických vozů, jako i jeho problematickým stránkám, se budeme věnovat v tomto díle.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 3. díl: Energetický mix České republiky

V minulém díle jsme upozornili na tu skutečnost, že elektromobily lze za vozidla s nízkými anebo nulovými emisemi skleníkových plynů považovat pouze podmíněně a že jednou z takových podmínek je energetický mix dané země. To jsme ilustrovali na rozdílných emisích bateriových elektrických automobilů mezi Řeckem (155,3 g CO2/km) a Švédskem (4,1 g CO2/km). V tomto díle se zaměříme právě na energetický mix, jak všeobecně, tak v souvislosti s očekávaným postupným přechodem na elektromobilitu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 2. díl: Elektromobilita a emise. Regulace vs. poptávka

Ačkoli je přechod na elektromobilitu motivován zejména snahou o celkové snížení emisí CO2, a tím o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, má podle Evropské unie rovněž podpořit konkurenceschopnost unijního trhu. V minulém díle našeho seriálu jsme upozornili na skutečnost, že zavedený regulační rámec, zejména limity emisí CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla, má pozitivně motivovat automobilky, aby se čím dál tím víc orientovaly na produkci vozidel s nulovými či nízkými emisemi, tedy na produkci elektrických vozidel a dobíjecích (plug-in) hybridů. V tomto díle se podíváme, zda přechod na elektromobilitu tyto emise skutečně globálně sníží.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 1. díl: Proč elektromobily? Kontroverzní debata

Eletromobilita se postupně stává realitou. Přestože se názory na ni významně liší, faktem je, že se stane součástí našich životů (do jaké míry, to se ještě uvidí). Co všechno přechod na elektromobilitu ovlivní a jakým způsobem, se pokusíme nastínit v tomto desetidílném seriálu, který jsme připravili ve spolupráci a pod odborným dohledem profesora Jana Macka a inženýra Josefa Morkuse z Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel na FS ČVUT v Praze a spolu s dalšími odborníky. Jednotlivé příspěvky představí různé úhly pohledu na hromadné zavádění elektromobilů, jeho možné důsledky a technologické, ekonomické, ekologické, ale i politické dopady pro Českou republiku.

Z Prahy do Brna na jedno nabití

V našem nepravidelném seriálu představujeme automobily, které by podle našeho názoru mohly být užitečné jak pro firmy, tak pro jednotlivce či vzdělávací zařízení. Tentokrát jsme se zaměřili na elektromobil Kia Soul EV.

Nováček v soutěži se chystá na novou sezonu

V tomto vydání vám představíme další z řady studentských formulí. Tentokrát nahlédneme do ostravské dílny týmu VŠB – Technické univerzity Ostrava. Studenti Fakulty strojní se tam s vervou pustili do stavby nového monopostu studentské formule #2 pro závodění na rok 2016!

Dragon 5 - Revoluční změny v podání TU Brno Racing

V tabletovém vydání MM Průmyslového spektra jste si mohli přečíst o tom, jak se dělají studentské formule v Praze. V tomto článku se přesuneme do Brna a podrobněji vás seznámíme s týmem TU Brno Racing.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Automatizace není odpovědí na všechny otázky

Primárním cílem zavádění automatizace a robotizace je nejen zajistit více času, jak jsme si řekli v minulém díle, ale jejím účelem je také usnadnit lidstvu složité a zdraví škodlivé úkoly. Automatizace se nasazuje v oblastech stereotypní a nebezpečné práce. Motivací firem může být i škálovatelnost, maximalizace zisku a v neposlední řadě nižší počet lidských selhání. Tento díl našeho seriálu Fenomén automatizace se zamýšlí nad tím, proč, kde a jak automatizovat, a dalšími otázkami.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit