Témata
Reklama

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava
Aktivní spolupráce Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava s firmami trvá už několik let a v současnosti přesahuje 10 milionů korun ročně. Zaměstnanci fakulty pracují na řadě projektů aplikovaného výzkumu, v nichž se zabývají řešením problémů průmyslové praxe. S výsledky pak seznamují své studenty. Také oni se zejména v magisterském a doktorském studiu stále častěji zapojují do řešení vědecko-výzkumných projektů a své závěrečné práce píšou ve spolupráci s průmyslovými podniky. Jsou tak lépe připravováni do praxe. K tomu přispívá také Průmyslová rada, která pomáhá definovat požadavky firem na profil absolventa, a tím ho co nejlépe připravit na práci ve firmě.

Reklama
Reklama
Reklama


Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v PlzniPracovníci Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni, ať již se jedná o akademické pracovníky, nebo výzkumně-vývojové pracovníky, jsou zapojeni do celoživotního učení během jejich profesní praxe. Forma je různorodá. Jedná se o kurzy celoživotního vzdělávání, jak na univerzitě, tak mimo ni. Dále jsou to stáže na zahraničních univerzitách nebo výzkumných ústavech. Jinou formu vzdělávání získali pracovníci z průmyslové praxe, kteří se stali akademickými pracovníky.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

V rámci nabídky celoživotního vzdělávání se na FS TU v Liberci uskutečňují nejenom neakreditované kurzy a vzdělávání, ale i rekvalifikační kurzy, a hlavně široká škála odborných kurzů a seminářů nejenom pro naše absolventy, ale i pro absolventy jiných oborů a programů a zaměstnance firem a podniků, které jsou obsahově strukturovány dle požadavků průmyslových firem a společností. Průměrně těmito kurzy a semináři projde cca 300 účastníků ročně. Celoživotní vzdělávání je tedy významnou činností při rozvoji spolupráce fakulty s průmyslovou praxí, ale i při rozvoji znalostí a dovedností. V neposlední řadě se fakulta také podílí na univerzitě třetího věku zajištěním jednosemestrálních kurzů.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Súhlasím, optimálne je, keď vysokoškolský učiteľ pôsobí, resp. pôsobil určitý čas v praxi. Realita je ale iná a väčšina z vysokoškolských pedagógov nikdy v praxi nepôsobila. Na druhej strane je jednou z povinností vysokoškolského učiteľa vykonávať aj výskum. V pracovnom rozsahu predstavuje výskumná činnosť pedagóga nepísaných 50 % úväzku. To je základ jeho vedeckého rastu a kontinuálneho vzdelávania. Jednou z požiadaviek na vysokoškolského pedagóga je publikovanie výsledkov dosiahnutých vo svojom výskume. Druhou požiadavkou je aplikovaný výskum v spolupráci s priemyslom. Okrem svojho vedeckého rastu získava aj vedomosti o reálnych podmienkach v priemysle. Treťou požiadavkou na pedagóga je zavedenie výsledkov svojho výskumu do pedagogického procesu. Toto je cesta, ako cez výskum môžeme aj u pedagógov, ktorí nepôsobili v praxi, zabezpečiť ich kontinuálne vzdelávanie.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

FS ČVUT nemá formální systém celoživotního vzdělávání akademických pracovníků založený na praxích v průmyslových podnicích. Neformálně se pracovníci podílejí na výzkumu pro průmyslové partnery, který vykonávají v průmyslovém prostředí. Dobré řešení mají v Německu zvláště pro konstrukční obory. Student na univerzitě získá doktorát a odchází do praxe. Průmyslové podniky praktikují konference, kde popisují výsledky svého vývoje. To je příležitost publikování pro pracovníky z praxe. Kolem věku 50 let se často rozhodnou odejít na univerzitu. Mají doktorát, mají publikace, a tak není problém, aby se stali univerzitními profesory a vedoucími kateder – v Německu je to spojeno. Pak na univerzitě přednášejí profesoři, kteří znají dobře praxi. Bohužel tlak Metodiky 17+ a prestižních univerzit ve světě nepřeje schopnosti profesorů a studentů umět dělat praktické věci. Důsledkem je obrovský tlak, aby pracovníci vysokých škol jen publikovali, a tím ztratili schopnost dělat praktické věci. Na zahraničních univerzitách, které jsou na předních místech žebříčků, se pak tradiční obory ruší, protože neslibují exponenciální růst publikací, neboť v nich už je mnoho známo a další pokrok je pomalý. V těchto tradičních oborech končí výchova absolventů z prestižních univerzit. Příkladem je Delft University, kde zrušili katedru automobilů a přestali učit tradiční automobilové inženýrství. ETH Zurich zrušil katedru turbín, přitom zde turbíny vznikly. S trochou nadsázky – máme jako inženýrská škola usilovat o takovou prestiž a přestat vychovávat inženýry pro průmyslové podniky působící v České republice?

Roman Dvořák

Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Aktuální situace způsobuje celou řadu problémů, které je třeba operativně řešit. Vysoké školy byly z nařízení vlády kvůli prevenci proti šíření epidemie koronaviru od 11. 3. 2020 zavřeny. Jakým způsobem plánujete proces přijímání nových studentů do bakalářského stupně pro příští akademický rok?

Fórum děkanů strojních fakult

O jaký studijní program/obor navazujícího magisterského studia mají vaši studenti největší zájem? A co je k této volbě podle vás vede?

Fórum děkanů strojních fakult

Jakými úskalími si musela vaše univerzita projít v procesu získání institucionální akreditace Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství? Jaké spatřujete výhody/nevýhody v porovnání s dřívějším modelem udílení akreditací Akreditační komisí?

Promluvy Štefana Kassaye: Potřeba znalostí

Znám mnoho lidí, kteří vystudovali několik univerzit, včetně zahraničních. Po absolutoriu získali vysokoškolské diplomy s příslušnými akademickými tituly, v řadě případů následně i vědeckými hodnostmi. Při setkáních v kampusech či jiných místech akt vzájemné výměny vizitek často promění smysl samotného setkání.

Príhovor Štefana Kassaya:
Prečo vlastne študujeme?

Systémy vzdelávania vznikli za určitých a úplne odlišných daností a v inom historickom kontexte, skutočnosť by mohla byť tá, že celý rad medzinárodných podnikov so silnými duálnymi tradíciami vo svojich krajinách prejavuje veľký záujem o etablovanie duálneho systému na Slovensku a signalizuje ochotu podieľať sa na reforme učňovského vzdelávania.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit