Témata

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava
Aktivní spolupráce Fakulty strojní VŠB-TU Ostrava s firmami trvá už několik let a v současnosti přesahuje 10 milionů korun ročně. Zaměstnanci fakulty pracují na řadě projektů aplikovaného výzkumu, v nichž se zabývají řešením problémů průmyslové praxe. S výsledky pak seznamují své studenty. Také oni se zejména v magisterském a doktorském studiu stále častěji zapojují do řešení vědecko-výzkumných projektů a své závěrečné práce píšou ve spolupráci s průmyslovými podniky. Jsou tak lépe připravováni do praxe. K tomu přispívá také Průmyslová rada, která pomáhá definovat požadavky firem na profil absolventa, a tím ho co nejlépe připravit na práci ve firmě.


Doc. Ing Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČu v PlzniPracovníci Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni, ať již se jedná o akademické pracovníky, nebo výzkumně-vývojové pracovníky, jsou zapojeni do celoživotního učení během jejich profesní praxe. Forma je různorodá. Jedná se o kurzy celoživotního vzdělávání, jak na univerzitě, tak mimo ni. Dále jsou to stáže na zahraničních univerzitách nebo výzkumných ústavech. Jinou formu vzdělávání získali pracovníci z průmyslové praxe, kteří se stali akademickými pracovníky.

Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

V rámci nabídky celoživotního vzdělávání se na FS TU v Liberci uskutečňují nejenom neakreditované kurzy a vzdělávání, ale i rekvalifikační kurzy, a hlavně široká škála odborných kurzů a seminářů nejenom pro naše absolventy, ale i pro absolventy jiných oborů a programů a zaměstnance firem a podniků, které jsou obsahově strukturovány dle požadavků průmyslových firem a společností. Průměrně těmito kurzy a semináři projde cca 300 účastníků ročně. Celoživotní vzdělávání je tedy významnou činností při rozvoji spolupráce fakulty s průmyslovou praxí, ale i při rozvoji znalostí a dovedností. V neposlední řadě se fakulta také podílí na univerzitě třetího věku zajištěním jednosemestrálních kurzů.

Prof. Ing. Lubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Súhlasím, optimálne je, keď vysokoškolský učiteľ pôsobí, resp. pôsobil určitý čas v praxi. Realita je ale iná a väčšina z vysokoškolských pedagógov nikdy v praxi nepôsobila. Na druhej strane je jednou z povinností vysokoškolského učiteľa vykonávať aj výskum. V pracovnom rozsahu predstavuje výskumná činnosť pedagóga nepísaných 50 % úväzku. To je základ jeho vedeckého rastu a kontinuálneho vzdelávania. Jednou z požiadaviek na vysokoškolského pedagóga je publikovanie výsledkov dosiahnutých vo svojom výskume. Druhou požiadavkou je aplikovaný výskum v spolupráci s priemyslom. Okrem svojho vedeckého rastu získava aj vedomosti o reálnych podmienkach v priemysle. Treťou požiadavkou na pedagóga je zavedenie výsledkov svojho výskumu do pedagogického procesu. Toto je cesta, ako cez výskum môžeme aj u pedagógov, ktorí nepôsobili v praxi, zabezpečiť ich kontinuálne vzdelávanie.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakultyv strojní, ČVUT v Praze

FS ČVUT nemá formální systém celoživotního vzdělávání akademických pracovníků založený na praxích v průmyslových podnicích. Neformálně se pracovníci podílejí na výzkumu pro průmyslové partnery, který vykonávají v průmyslovém prostředí. Dobré řešení mají v Německu zvláště pro konstrukční obory. Student na univerzitě získá doktorát a odchází do praxe. Průmyslové podniky praktikují konference, kde popisují výsledky svého vývoje. To je příležitost publikování pro pracovníky z praxe. Kolem věku 50 let se často rozhodnou odejít na univerzitu. Mají doktorát, mají publikace, a tak není problém, aby se stali univerzitními profesory a vedoucími kateder – v Německu je to spojeno. Pak na univerzitě přednášejí profesoři, kteří znají dobře praxi. Bohužel tlak Metodiky 17+ a prestižních univerzit ve světě nepřeje schopnosti profesorů a studentů umět dělat praktické věci. Důsledkem je obrovský tlak, aby pracovníci vysokých škol jen publikovali, a tím ztratili schopnost dělat praktické věci. Na zahraničních univerzitách, které jsou na předních místech žebříčků, se pak tradiční obory ruší, protože neslibují exponenciální růst publikací, neboť v nich už je mnoho známo a další pokrok je pomalý. V těchto tradičních oborech končí výchova absolventů z prestižních univerzit. Příkladem je Delft University, kde zrušili katedru automobilů a přestali učit tradiční automobilové inženýrství. ETH Zurich zrušil katedru turbín, přitom zde turbíny vznikly. S trochou nadsázky – máme jako inženýrská škola usilovat o takovou prestiž a přestat vychovávat inženýry pro průmyslové podniky působící v České republice?

Roman Dvořák

Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Všechno pro obrábění kovů

Česká pobočka firmy Walter AG letos oslaví třicáté výročí svého založení. Nejen o třicetiletém působení společnosti v Česku, ale především o její současnosti a také o plánech do budoucna jsme si povídali s Jiřím Majerem, jednatelem firmy Walter CZ.

Související články
Rodná čísla nástrojů v kódech Data Matrix

Společnost Seco uvádí do života nový projekt – označování každého vyrobeného nástroje jedinečným strojově čitelným kódem. O tom, jak tento nápad vznikl a jak jej firma hodlá využít, jsme si povídali s Ing. Janem Matějíčkem, vedoucím technického vzdělávání STEP a reprezentantem Seco Consultancy.

Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit