Témata
Reklama

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Prof. Ing. Robert Čep, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Ministr průmyslu a obchodu to nemá s životností ve funkci o moc lepší než ministr školství. Asi nejdůležitější je rozhýbání a transparentní čerpání financí na aplikovaný výzkum a vývoj. Celá řada poskytovatelů (např. TA ČR) je podfinancována. Přitom je v České republice mnoho firem, které mají co nabídnout a jejichž produkty jsou konkurenceschopné na světovém trhu. Existuje celá spousta od různých poskytovatelů, ale ta byrokracie je šílená. Když vidím, kolik papírů a dokumentů je potřeba doložit v žádosti a kolik z toho je ta stěžejní (odborná) část, tak je mi do pláče. Takže kdybych byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, tak navýším finance na aplikovaný VaV a snížím byrokracii (i když to je asi boj s větrnými mlýny).


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Po provedené analýze současného stavu bych řešil problematiku dvěma směry. Jeden míří na národní úroveň, a to v motivaci podniků k podávání projektů s výzkumnými organizacemi a s tím souvisejícím úsilím i ve změně hodnocení výstupů z aplikovaného výzkumu. A ten druhý na mezinárodní úroveň, a tam je bezprecedentně nutné silnější navázání spolupráce s evropskými výzkumnými centry, které se zaměřují na aplikovaný výzkum, a také zapojení do evropských projektů. Velmi důležité je i zajištění lepších podmínek na úrovni Evropské komise pro možnosti zapojení vysokých škol do dalších výzev směrovaných k aplikovanému výzkumu. A samozřejmě redukce administrativy, což je obrovský úkol, který se nedaří naplňovat.


Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Kvalitní aplikovaný výzkum a vývoj je v zemích, které jsou na špici technologického vývoje ve světě, jednou ze základních podmínek konkurenceschopnosti. Proto prvním krokem by byla podpora aplikovaného výzkumu a vývoje v maximální možné míře. Tato podpora by byla nejenom smysluplnou investicí z hlediska konkurenceschopnosti našich firem a podniků, z hlediska rozvoje spolupráce průmyslové praxe a vysokých škol, ale také z hlediska počtu inovací, které by vedly ke zvýšení znalostí a konkurenceschopnosti ČR. Škoda jen, že v současné době se podpora aplikovaného výzkumu snižuje.


Prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

V súčasnosti je podpora aplikovaného výskumu na Slovensku veľmi obmedzená. Aplikovaný výskum musí mať vždy konkrétny realizačný výstup. „Nerieš, čo chceš, ale rieš skutočný problém.“ Na problematické úlohy by som ako minister hospodárstva zaviedol vypisovanie aplikačných voucherov. Formou súťaže by sa na riešenie problému mohla prihlásiť firma alebo akademická inštitúcia. Realizovala by sa najlepšia ponuka. Na výdavky spojené s riešením projektu by riešiteľ dostal voucher s tým, že odmenu za vyriešenie by dostal až po uskutočnení a odskúšaní realizovaného diela.

Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se vaší fakultě a jejím výzkumným pracovištím dařilo realizovat smluvní výzkum a spolupráci s praxí během pandemie covid-19 a jak se aktuálně staví průmyslová praxe ke společným projektům pro následující období (jak již běžící projekty, tak i nové výzvy)?

Fórum děkanů strojních fakult

Aktuální situace způsobuje celou řadu problémů, které je třeba operativně řešit. Vysoké školy byly z nařízení vlády kvůli prevenci proti šíření epidemie koronaviru od 11. 3. 2020 zavřeny. Jakým způsobem plánujete proces přijímání nových studentů do bakalářského stupně pro příští akademický rok?

Fórum děkanů strojních fakult

Většina VŠ pedagogů (až na čestné výjimky) celý svůj profesní život prožije na své alma mater. Od absolvování, přes doktorské studium až po jmenování profesorem. Jakým způsobem vaše fakulta přistupuje k jejich celoživotnímu profesnímu vzdělávání s přesahem do praktických dovedností a zkušeností, aby studenty edukovali v aktuálních oborových trendech a přiblížili je více praxi, která je po absolvování čeká?

Fórum děkanů strojních fakult

O jaký studijní program/obor navazujícího magisterského studia mají vaši studenti největší zájem? A co je k této volbě podle vás vede?

Fórum děkanů strojních fakult

Jakými úskalími si musela vaše univerzita projít v procesu získání institucionální akreditace Národním akreditačním úřadem pro vysoké školství? Jaké spatřujete výhody/nevýhody v porovnání s dřívějším modelem udílení akreditací Akreditační komisí?

Príhovor Štefana Kassaya:
Už neplatí, že remeslo má zlaté dno?

Postupne viac ako remeslo, nadobudlo „cvengot“ stredoškolské, vyššie a vysokoškolské vzdelávanie. Jadro problému signalizujú časté návraty k úvahám a pokusom o znovuzrodenie duálneho vzdelávania. Je to dobrá cesta? Sám som ňou ako učeň počas rokov 1955 až 1958 putoval. Vyučil som sa za sústružníka. Pracoval som vo veľkom známom slovenskom podniku, býval som v robotníckej ubytovni, nadobúdal prax a zarábal. Z výplaty mi časť automaticky ostávala v úsporách na vkladnej knižke, ktorú som dostal do rúk spolu s výučným listom.

Príhovor Štefana Kassaya, Osem desaťročí života

Ak zoberiem do úvahy, že mám za sebou osem desaťročí života, konečne by som sa mal sám voči sebe vyjadriť zreteľne a jednoznačne. Pravda, v tejto časti sebaspytovania mám na mysli výlučne pracovné záležitosti, napredované vo svojej profesii, napĺňanie vytýčených cieľov. Moja rodina i moje blízke okolie vedia, na akú veľkú úlohu, na ktorej pracujem dodnes, som sa podujal. A teraz by som čakal, že sa ma môj vnímateľ opýta, o čom to vlastne hovorím? Prílišná pracovná orientácia, absolutizovaná honba za chimérou, zafixovaným cieľom sa spravidla vypomstí.

Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit