Témata
Reklama

Klíčovým motorem růstu produktivity a ekonomiky vyspělých zemí jsou bezesporu inovace. Státy postupně navyšují investice do této oblasti a zaměřují se silnou měrou právě na vysoké školy. Je třeba vytvářet podmínky pro transfer technologií a vzájemnou interakci mezi univerzitou a privátním sektorem. Univerzity se stávají jak klíčovým zdrojem pro vytváření nových výzkumných základen, tak i stěžejním partnerem pro firmy orientované na vyšší přidanou hodnotu, s vyššími požadavky na znalosti a kvalifikaci svých zaměstnanců. Zde v tomto kreativním prostředí se pak bude dařit získávat univerzitám vedle kvalitních pedagogů především proaktivní studenty, kteří mohou být již v průběhu studia zapojeni do řešení reálných problémů, a tím tak zkrátit čas pro jejich adaptaci v budoucím zaměstnání. Jaké je aktuální prostředí strojních fakult a okolního ekosystému? Oslovujeme příslušné děkany s aktuálními otázkami do názorového Hyde Parku.

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

V dnešním vydání jsme děkanům strojních fakult položili následující otázku:

Jak kvalitně připraveni maturanti k vám na fakultu nastupují? V jakých dovednostech vynikají, a naopak které znalosti (znalostní disciplíny) jim zásadně chybí? Jak se to následně odráží na studiu samotném?

Reklama
Reklama

doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Stále přetrvávají potíže spojené s nižší kvalitou znalostí uchazečů při vstupu do vysokoškolského studia, nízký zájem mládeže o studium technických oborů a poměrně vysoká teoretická náročnost studia. Rok od roku se stále markantněji projevuje nižší připravenost zájemců o studium především z učebních oborů s maturitou a z většiny středních průmyslových škol, a to hlavně z matematiky a fyziky. V poslední době se projevuje vyšší zájem o studium na FST u studentů z gymnázií, kde je úroveň znalostí matematiky a fyziky vyšší. Dále studentům ve většině případů chybí studijní návyky, jako je například samostudium, dělat si poznámky, prostě aktivní přístup ke studiu. Také znalosti světového jazyka jsou ve většině případů nedostačující. Projevuje se to tím, že Fakulta strojní patří na ZČU k fakultám s vyšší neúspěšností studia, zejména v prvním semestru v bakalářském stupni studia.

prof. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

Velkou část k nám přicházejících maturantů tvoří absolventi odborných středních škol. Musíme se vyrovnávat s rozdílnou úrovní jejich znalostí zejména v matematice. V důsledku toho v průběhu studia neuspěje až polovina studentů. Proto bylo u nás založeno Math Support Centre, které nabízí studentům pomoc při studiu matematických předmětů a pomáhá jim doplnit si znalosti na úroveň, kterou požaduje vysokoškolské studium. Dalším problémem je nedostatečná jazyková vybavenost, která dnes patří mezi kompetence požadované zaměstnavateli. Velká škoda je, že studenti k jejímu zvýšení málo využívají studium v zahraničí.

doc. Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D., děkan Fakulty strojního inženýrství, VUT v Brně

Velice záleží na tom, z jakého typu školy studenti přicházejí. Studenti gymnázií, jejichž podíl je u nás nadpoloviční, mají menší technické znalosti, ale většinou zase solidní v oblasti matematiky a fyziky, a tím mají výhodu v předmětech teoretického základu, jako je matematika, fyzika či mechaniky. Maturanti ze středních technických škol mají naopak většinou solidní technické znalosti, ale v teoretických předmětech mají mezery. Tyto rozdíly se snažíme v prvním ročníku odstranit nabídkou předmětů, jako jsou vybrané kapitoly ze základů konstruování, vybrané kapitoly z matematiky atd.

prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld , děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Ze zkušeností víme, že kvalita a úroveň znalostí maturantů není stejná. Z některých škol jsou maturanti připraveni dobře, z některých nikoliv. A týká se to nejenom průmyslových škol, ale i gymnázií. Největší problém je úroveň znalostí matematiky a fyziky, ale např. i jazyků. Pokud máte odpor k těmto předmětům, a důvody mohou být různé – od špatné výuky až po nezájem, tak potom nepůjdete studovat techniku. Studium na technických fakultách není snadné, musíte stavět na znalostech ze střední školy, což je obtížné, pokud chybí, a to se potom projeví na úspěšnosti studia, která je výrazně nižší než u jiných, např. humanitních oborů.

prof. Ing. Ľubomír Šooš, PhD., dekan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Slovensko nevyhnutne potrebuje absolventov stredných a vysokých škôl s technickým vzdelaním. Výučba matematiky, fyziky a anglického jazyka je vzhľadom na štruktúru trhu práce nevyhnutná pre adekvátne vzdelávanie žiakov na prípravu na budúce zamestnanie. Dlhodobé odstránenie povinnej maturity z matematiky a fyziky, ako aj avizované zrušenie povinnej výučby anglického jazyka na základných školách ešte viac prehlbujú rozdiely v kvalite absolventov a nárokoch zamestnávateľov na budúcich zamestnancov. Štatistiky z testovania žiakov kontinuálne poukazujú na negatívne následky uvedených opatrení v porovnaní s inými krajinami Európskej únie. Technické univerzity sú následne nútené upravovať študijné programy tak, aby zmierňovali nedostatky vo vedomostiach, ktoré mali študenti získať na nižších úrovniach štúdia.

prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakulty strojní, ČVUT v Praze

Připravenost maturantů pro studium na naší fakultě se bohužel stále zhoršuje. Jde především o znalosti matematiky, a ještě horší je fyzika, ale nelepší se ani jazyková připravenost – menší skupina je připravena dobře, ale větší skupina je připravena velmi špatně. Obecně platí, že maturita z nějakého předmětu není vůbec zárukou znalostí tohoto předmětu. Naopak maturanti začínají vynikat nezdravým sebevědomím. Maturanti jsou však vzdělatelní a je vidět růst jejich znalostí studiem na fakultě. Klíčovým problémem nedobrého stavu je motivace studentů od narození po vstup do praxe.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím jeden příklad za všechny demonstrující vaši spolupráci s průmyslovými podniky při výuce studentů. Vyzdvihněte jeho specifika.

Fórum děkanů strojních fakult

Na základě čeho definujete kompetenční znalosti absolventů příslušných studijních programů vaší fakulty? Spolupracujete při tom např. se zástupci výrobní praxe v kontextu konkrétních požadavků uplatnění v daných oborech profesích? 

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký počet úspěšných absolventů bakalářského stupně ročně opouští vaši fakultu a jakými praktickými znalostmi disponují? Jaký osobně spatřujete rozdíl v uplatnitelnosti v praxi mezi bakalářem a absolventem strojní průmyslovky?

Mezigenerační spolupráce v kontextu současných změn

Je již dostatečně známo, že slovní spojení age management je termínem pro činnosti, jejichž účelem je podporovat komplexní přístup k řešení demografických změn na pracovišti. Jsou to opatření, která bojují s věkovou diskriminací a podporují diverzitu společnosti. Tato koncepce přitom klade velký důraz na činnosti, díky kterým každý zaměstnanec dostává možnost naplnit svůj potenciál a není znevýhodňován kvůli svému věku.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Hovory v Castanee

Castanea – místo v jihočeských Kocelovicích, kde profesor Milan Zelený pobývá při svých návratech z USA do rodné země. Zde ve chvílích volna mezi svými přednáškami, diskuzemi a konzultacemi relaxuje a odpočívá. Tento ráj na zemi je inspirativní k rozhovorům, k setkávání a diskuzím nad celou řadou aktuálních témat. V tomto malebném místě Ivan Baťka, majitel společnosti Fosfa, realizoval se svým učitelem prof. Zeleným sérii rozhovorů pro původní potřeby Fosfa Univerzity, které s jeho laskavým souhlasem čtenářům MM Průmyslového spektra níže předkládáme.

Fórum děkanů strojních fakult

Jak současná doba ovlivňuje realizaci smluvního výzkumu na již hotových projektech, resp. při akvizici nových? Zaznamenáváte aktuálně pokles zájmu firem o spolupráci?

Fórum děkanů strojních fakult

Dnešní otázka je v podobném duchu jako ta z minulého vydání, ale tentokráte míří do rezortu Ministerstva průmyslu. Pokud byste byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k podpoře aplikovaného výzkumu a vývoje?

Fórum děkanů strojních fakult

Pokud byste byl jmenován ministrem školství, jaký první krok byste ve své funkci realizoval směrem k technickému vzdělávání?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit