Témata
Reklama

Uveďte prosím jeden příklad za všechny demonstrující vaši spolupráci s průmyslovými podniky při výuce studentů. Vyzdvihněte jeho specifika.

Tento článek je součástí seriálu:
Fórum děkanů strojních fakult
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 


Doc. Ing. Milan Edl, Ph.D., děkan Fakulty strojní, ZČU v Plzni

Zapojení expertů z průmyslové praxe do výuky na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni má dlouhou tradici. Dlouhodobě přednáší tito experti v předmětech ve všech akreditovaných studijních programech a také jsou součástí komisí pro státní závěrečné zkoušky. Další forma spolupráce je v rámci bakalářského studijního programu profesně orientovaného, kde studenti mají jeden semestr povinnou praxi v průmyslu. A v neposlední řadě je nutné podotknout, že téměř všechny bakalářské a diplomové práce jsou realizovány v průmyslové praxi a s podporou expertů.

Reklama
Reklama

Prof. Ing. Hlavatý, Ph.D., děkan Fakulty strojní, VŠB-TU Ostrava

S firmami spolupracujeme při řešení reálných témat diplomových, bakalářských a dizertačních prací, v oblasti výzkumu i studentských stáží a praxí. Ale jako příklad úspěšné a dlouholeté spolupráce bych rád uvedl pečlivou přípravu a zavedení studijního předmětu „Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů“ společností Hella Autotechnik od akademického roku 2011/2012. Nyní je předmět vyučován jako povinný v 1. ročníku navazujícího magisterského studia (4. ročník) konstrukčních oborů s velkým podílem odborníků firmy na výuce. Studenti mají možnost získat znalosti nejen z konstruování, ale seznámí se také s nástroji včasného plánování kvality, včetně zásad průmyslového designu v souvislosti s ergonomickými nároky, celkovou účelností a způsobilostí výrobku.


Prof. Dr. Ing. Petr Lenfeld, děkan Fakulty strojní, TU v Liberci

Těch příkladů by mohlo být zmíněno mnoho (projekty, smluvní výzkum, laboratoře atd.), ale pokud bych měl vybrat jeden příklad, tak pro rozvoj spolupráce fakulty s průmyslovými podniky při výuce existuje na fakultě, kromě jiných forem spolupráce, Průmyslová rada, která je poradním orgánem děkana a ve které jsou zastoupeny významné nadnárodní a národní firmy. Jedná se zhruba o 20 firem, kam nejenom často směřují naši studenti, ale které nám také dávají zpětnou vazbu o potřebách průmyslu, náplni a kvalitě studia a o znalostech absolventů. Dále společně diskutujeme zaměření studijních programů, možnosti a nabídky praxí a exkurzí, odborných přednášek do výuky, témata závěrečných prací, a v neposlední řadě i celoživotní vzdělávání zaměstnanců.

Prof. Ing. Ľubomír Šooš, Ph.D., děkan Strojníckej fakulty, STU v Bratislave

Na slovenskom trhu zjavne chýbajú absolventi prvého a druhého stupňa technických a prírodovedných vysokých škôl. Preto sme sa spoločne s firmou Volkswagen Slovakia, a.s. rozhodli spustiť pilotný projekt „Profesijného bakalára“ v automobilovom priemysle. Štúdium trvá štyri roky a do prvého ročníka pilotného projektu nastúpilo 13 študentov. Študenti sú celý tretí ročník v závode na pilotnom projekte a počas celého štúdia poberajú podnikové štipendium. Prvé dva ročníky je to v závislosti od študijných výsledkov 150 – 180 Eur, v treťom ročníku až 700 Eur a vo štvrtom je to podobne ako v prvých dvoch rokoch. Paralelne so spustením pilotného projektu sme spustili aj práce na vytvorení konzorcia podnikov, ktoré majú záujem o takýchto bakalárov. Do konzorcia sa zapojilo 10 firiem a v akademickom roku 2018/19 sme už spustili štúdium pre 19 študentov.

Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc., děkan Fakulty strojní, ČVUT v Praze

Naprostá většina spolupráce s průmyslem při výuce na FS ČVUT v Praze je v realizaci bakalářských nebo diplomových prací, neboť firmy mají primární zájem o absolventy pro sebe a z tohoto pohledu se odvíjí jejich aktivita. Pak máme některé přednášky z průmyslu případně spojených s exkurzí v rámci našich předmětů, celé předměty máme z praxe jen ve volitelných předmětech soft dovedností. Jako demonstrující příklad může sloužit diplomová práce Petra Nepovíma „Optimalizace elektrického žárového nástřiku“ pro firmu Solar Turbines, za kterou studentovi udělil cenu prezident subdivize Caterpillar, a pak příklad motivujících přednášek o kompozitech Ondřeje Uhera, majitele firmy CompoTech Plus.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Nevyléčitelná nemoc českého průmyslu

V současnosti je realita České republiky, jako malé exportní země, která nemá mnoho domácích firem se svými vlastními finálními výrobky prodejnými do celého světa velmi nebezpečná, neboť zkrachují-li naši odběratelé, zkrachujeme s nimi. Jsme pouze zemí nádeníků a hrozí nám novodobé nevolnictví. Z pozice subdodavatele je dnešní výše přijímaného státního dluhu nesplatitelná.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaké doprovodné akce MSV  v Brně se budete osobně účastnit a jakou myšlenku (názor) zde chcete případně prezentovat?

Pro budoucnost českého průmyslu jsou zásadní investice

Investice do digitální transformace firmám pomohou vyrovnat se s nadcházejícím zpomalením ekonomického růstu. Částečně vyřeší také potíže spojené s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při příležitosti MSV v Brně poskytl čtenářům MM Průmyslového spektra komentář k současnému stavu tuzemského průmyslu a obchodu.

Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Jak distanční způsob výuky (napříč celým vzdělávacím systémem) podle vás prohloubí znalostní rozdíly mezi žáky a studenty, které si následně s sebou ponesou do dalšího fáze vzdělávání, nebo praxe? Kde vy osobně vidíte konkrétní momenty distanční výuky, které v žádném případě nemohou plnohodnotně nahradit prezenční formu?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

České a slovenské odborné školství

Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Správný člověk na správné místo

„V čem někdo vidí zvláštnost, já vidím unikátnost a uplatnitelnost pro danou pozici. To, co člověka diskvalifikuje v jedné firmě, tak ho naopak kvalifikuje v druhé,“ říká jeden ze zakladatelů a průkopníků českého headhuntingu Jan Bubeník, se kterým jsme si povídali o tom, proč je důležitější diverzifikovat lidské zdroje než výrobu, jak se připravit na nástupnictví v rodinné firmě, jaký typ manažera je pro firmu nejefektivnější a jakou dnes mají majitelé společností přijmout personální strategii, aby posbírali ty nejlepší lidi, kteří by hrdě nosili jejich dres.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit